Studie se zabývala absolventy testu Program for International Student Assessment (PISA), kterého se v roce 2012 účastnilo 34 zemí včetně České republiky. V testu je možné získat celkem 1000 bodů a dělí se na matematickou sekci, čtení a vědu.
Hráči videoher v průměru získali o 15 bodů více a ve vědecké oblasti byly jejich výsledky dokonce o 17 bodů lepší. Při porovnávání výsledků jednotlivých zemí přitom komise za významné považuje rozdíly nad 9 bodů.
Autorem studie je ekonom Alberto Posso, podle kterého ze studie není zřejmé, jestli hry zlepšují dovednosti studentů. Vztah totiž může být opačný a učenlivé typy lidí mohou tíhnout k aktivnějším formám zábavy.
Possova studie se však zabývala i výsledky lidí, kteří rádi tráví čas na sociálních sítích jako je Facebook a Twitter. A studenti, pro které jsou právě sociální sítě častou kratochvílí, v testech PISA dopadli hůře.
V průměru jejich výsledky byly o 4 % horší. Skóre se snižovalo úměrně se zvyšujícím se časem tráveným na sociálních sítích.
„Je možné, že děti nadané v matematických, vědeckých a čtenářských oblastech preferují on-line hry a jedinci s horšími studijními dovednostmi tráví více času socializací,“ konstatoval Posso.
Testy PISA z roku 2012 navíc zkoumaly, jak jsou studenti v jednotlivých zemích spokojení se školou. A nejhůře dopadlo Slovensko, Česko, Finsko a Estonsko.
