Grafické karty Voodoo asi jistě dobře znáte. Nejsou na trhu žádnou novinkou a pokud jste nezačali hrát hry zrovna včera, není vyloučeno, že se nějaký takový kousek hardwaru ve vašem počítači objevil. Pokud však patříte mezi ty, kteří nikdy od 3Dfx žádný grafický akcelerátor neměli (třeba jako já - by Vreco), připomenu, že právě díky této firmě si spousta počítačových hráčů mohla zahrát Tombraidera v neuvěřitelné rychlosti i na počítači s Pentiem 75MHz, což bylo jinak zcela nemožné. V té době tak možná poprvé v životě měli hráči možnost vidět Laru Croftovou v akci a to bez trhání či škubání obrazu.
Ta doba je ale už dávno minulostí a 3Dfx se z vedoucích pozic mezi výrobci grafických akcelerátorů propadla kamsi hodně dozadu. Dá se říci, že onen propad byl vlastně způsoben tak obrovským počátečním úspěchem, neboť 3Dfx nedokázala profinancovat zakázky a uspokojit tak poptávku na trhu. Lidé se tedy poohlédli po jiném druhu hardwaru, samozřejmě u konkurence a tím vznikly i následné problémy s vývojem nových, modernějších a rychlejších čipů pro tyto karty. V budoucnu by snad mohl vytáhnout 3Dfx z bláta koncern Sony a nemalé naděje se vkládají hlavně do Voodoo 5 5500, který by měl konkurovat kartám GeForce DDR od nVidie a přinést konečně nějaké zisky.
Podívejme se tedy nejprve na základní charakteristické vlastnosti Voodoo 5500:
Metod, jakými se chce 3Dfx dopracovat k zisku, je hned několik a dá se říci, že jsou velice zvláštní. V první řadě musí zákazník uvěřit, že kupuje nejrychlejší kartu na trhu a tudíž, že mu nějaký čas v počítači vydrží. K tomu jistě poslouží prezentace řady "objektivních" benchmarků, které jsou strčeny potencionálním zákazníkům přímo pod nos. Ne snad, že bych měl něco proti srovnávacím testům, to samozřejmě nikoliv. Avšak způsoby, jakými se vyhrávají v případě 3Dfx benchmarky mi přijdou více než zarážející. Ještě jsem snad neviděl benchmarky, kde by byly dodrženy alespoň základní fairové principy a zásady těchto testů, jako je například stejná velikost grafické paměti, nebo počítač vybavený stejným procesorem. V případě, že jsou podmínky stejné, dostává Voodoo nemilosrdně na frak - je to znát hlavně z hodnot Fill Rate. V druhé řadě si zákazník musí být jist, že dostává něco extra, něco, co mu konkurence nemůže nabídnout. U 3Dfx si to vyložili po svém a tak se rozhodli exkluzivitu nabídnout v ceně.
Takto přestřelenou cenu jsem už hodně dlouho neviděl. Možná je tak trošku spoléháno na naivního zákazníka, který se slepě domnívá, že HW za 500 USD, je lepší než ten za 300 USD.
Nicméně obchodní praktiky nemají nic společného se samotným hardwarem. Podstatné je, jak karta funguje a v daném případě spíš nefunguje. Možná si řeknete, že jsem příliš velký skeptik, ale věřte, mám k tomu své důvody. Můžeme se například pozastavit nad samotným jádrem karty, tedy nad čipy VSA-100, postavené ještě 0,25 mikronovou technologií. Čip VSA-100 byl původně určen pro starší karty, kde měl být (a byl) umisťován jednotlivě. Záhy se ale zjistilo, že jeho výkon v single módu je příliš slabý a navíc, že mu chybí spousta funkcí, kterými se může pochlubit konkurence. Řešení bylo opravdu jednoduché... příliš jednoduché na to, aby se v konečném důsledku vymstilo. Ostatně, proč investovat znovu do vývoje nového čipu (jako to správně udělala nVidia), když je možné naše procesory zdvojovat? A tak jsou u Voodoo 5500 tyto čipy dva a u další generace se počítá s tím, že čipy budou čtyři, osm a více. Avšak už teď toto "jednoduché" řešení přináší další a další problémy a ukazuje se, jak bylo nedomyšleno. S přibývajícími čipy je totiž karta energeticky značně náročnější a vyžaduje další dodatečný přísun energie ze zdroje, podobně jako třeba harddisk. U dalších verzí se proto počítá i se samostatným zdrojem! Toto řešení je podle názoru většiny odborníků absolutně nesmyslné. Čím větší počet čipů v počítači je, tím větší je samozřejmě i teplo těmito čipy produkované. Teplo se musí nějakým způsobem odvádět, aby byla vůbec zachována funkčnost, takže je nutné u každého z nich mít větráček s heatsinkem. Majitel tak jistě brzo nabude dojmu, že má místo počítače startující stíhačku, nebo snad, že si z něj udělal starého Moskviče, protože ten měl také malý výkon a vysokou spotřebu.
Voodoo 5500 už konečně podporuje 32 bitovou hloubku barev, ačkoliv byly kdysi doby, kdy 3Dfx tvrdilo, že 32 bitové barvy jsou pro výkonné akcelerátory hotovým nesmyslem, neboť je zbytečně zatěžují (tzv. "framerate killer"). Poté, co s tímto řešením přišla například již zmiňovaná nVidia, pohádky o Frame Rate killerech sice ustaly, ale žádné 32 bitové barvy se také nekonaly.
Podobné to bylo i s velkými texturami (2048x2048) a nakonec se podařilo doplnit funkce na vyhlazování obrazu. Anti Aliasing je na velmi dobré úrovni a je to snad jediná věc, kterou můžeme s klidným svědomím pochválit. Přesto si majitelé tohoto zázraku techniky začínají stěžovat na jeho podivné chování. V některých hrách totiž karta pracuje jenom v single módu - aktivní je jenom jeden čip, v jiných funguje pro změnu také pouze v single módu, ale o něco málo rychleji než ve zdvojeném módu SLI, což je poněkud nepříjemné. Zatím se zjistilo, že problémy můžou nastat u her Thief, Grand Prix Legends, Superbike 2000, USAF, Pod Racer, Motocross Madness 2, Nascar 3 a zřejmě k tomuto seznamu přibudou i další. 3Dfx se nechalo slyšet, že za to nemůže samotná karta, ale můžou za to hry, které "nesprávně detekují SLI mód". Pro hráče se tím ale nic podstatného nemění a tak mu může být více než jedno, jestli je problém způsobený ve SLI, nebo je problém způsobený hrou (zvlášť když na chipech od nVidie tyhle hry fungují bez problémů - by Vreco). Výsledek je pořád stejný. Hráč utratil peníze... a nezahraje si svojí oblíbenou hru. A kdyby si ji náhodou chtěl zahrát, nemůže mít grafickou kartu fungující na principu SLI a musí si tedy pořídit jiný grafický akcelerátor, než ten od 3Dfx.
