Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpomínka na krásné DOSové hry aneb jak se hrálo před Windows

  0:05aktualizováno  0:05
Zlatá éra operačního systému DOS je již mnoho let zapomenuta. Zapomenuta ale není spousta herních perel, které se v tuto dobu urodily.
Lands of Lore 1

Lands of Lore 1

Krása DOSových herHer pod DOS (Disc Operating System neboli Diskový Operační Systém) vyšla ohromná spousta. Zhruba do roku 1996 byl tento operační systém hlavní hybnou silou většiny osobních počítačů a jeho podpora byla ještě ve Windows 98. Jeho poslední verze 8.0 vyšla dokonce až 14. září roku 2000, zatímco první se datuje na rok 1981.

Za těchto devatenáct let ušel DOS velký kus cesty, stejně jako hardware, na kterém běžel. Zatímco v osmdesátých letech měly tehdejší DOSové hry maximálně pouhých pár set kB a na jejich zobrazení stačilo šestnáct základních barev (nebo i méně), ke konci už nedostačovaly desítky MB a barev šestnáctkrát tolik. Vývojáři tedy začali přecházet na platformu Windows s podporou DirectX a DOS pomalu ale jistě upadal v zapomnění. Netřeba ale smutnit, drtivou většinu níže popsaných her je možné spustit i na moderních strojích s Windows XP díky emulačnímu prográmku DOSBox.

I přes spoustu uplynulých let lze na internetu nebo v herních časopisech najít témata k této době se vracející. Články jako "Sto nejlepších her všech dob" nebo "Největší herní legendy" už jsme četli mnohokrát a abych byl upřímný, i já si s myšlenkou na podobný článek pohrával, ale nakonec jsem si to rozmyslel. Vždyť o hrách jako Doom, Duke Nukem 3D, Civilization nebo Settlers se můžeme dočíst všude a kvůli neustálým pokračování těchto legend se na ně stejně jen tak nezapomene. Co se ale stalo s hrami, které se nextgen pokračování nedočkaly a dnešní hráči o nich v životě neslyšeli?

Osobně jsem na DOSu vyrostl a vzpomínky na hry převážně z konce osmdesátých a začátku devadesátých let se mi přilepily k srdci, díky čemuž se k nim i teď rád vracím. I když času na to bohužel moc nezbývá.

Následující výčet desítky DOSových her proto neberte jako TOP 10 všech dob. Něco takového sestavit si vyžaduje ohromnou zodpovědnost a pevné nervy při čtení komentářů typu "Ty vole, tys tam nedal mojí oblíbenou hru, ty jeden ******** ******!" Ne, následující desítka je výčet her, které jsem hrál a většinou i dohrál a na které vzpomínám s nesmírnou láskou, a přesto se o nich moc nemluví a pokračování také nikde. Možná nejsou ani nejlepší ani nejznámější, ale pro mě mají i tak velkou hodnotu.

Těch her bylo samozřejmě víc, ale koho by bavilo číst výčet čítající několik stovek her, z nichž většina mu nic neříká ani podle názvu. Případně jsou tak profláklé, že je prostě zbytečné o nich psát. Deset byl prostě takový kompromis mezi vhodnou délkou článku a výběrem těch skutečně kvalitních titulů. Rovněž jsem se rozhodl hry popsat v abecedním pořádku. Dost keců, jdeme na to...

Welcome to my memories...

Ano, vítejte v mých vzpomínkách. Vzpomínkách na dobu pradávnou, kdy neexistovaly 3D akcelerátory, anisotropní filtrování nebo surround zvuk, vzpomínkách na pouhou 8-bitovou grafiku, paralaxní scrolling a sprity, vzpomínkách na vytříbenou hratelnost a skvělé příběhy a také vzpomínkách na celonoční pařby, které prostě NEŠLY ukončit. Pokud jste pamětníky byť jen jediného níže popsaného titulu, budu rád, když své názory a vzpomínky napíšete do diskuze, stejně jako se mladší hráči nemusí bát napsat, jak na ně staré hry působí. Teď už ale vážně k těm hrám.

Abuse
Začneme pěkně z ostra parádní akční plošinovkou z roku 1996 od týmu Crack dot Com. V té se hráč zhostil role Nicka Vrenna, který se neprávem dostal do věznice, kde se zároveň odehrávají i nějaké ty vědecké experimenty. To by samozřejmě nebyla pořádná hry, kdyby jeden experiment trochu nekixnul. Do ovzduší se tak Krása DOSových herdostaly látky, které všechny kromě Nicka přeměnily na krvelačné bestie. Nastal čas vyvraždit všechny mutanty a zastavit šíření smrtící látky do ovzduší.

Abuse byla skvělá hra hned v několika směrech. Za prvé se v ní prakticky neustále něco dělo, boje byly zábavné, variabilní a občas i dost těžké, za druhé měla skvěle navržené ovládání (pohyb postavy zaručovaly kurzorové klávesy a myší se ovládalo mířidlo zbraně – na plošinovku velmi originální věc) a za třetí oplývala pěknou rychlou a detailní grafikou.

Památný moment: Zhruba prvních deset minut hry, než jsem zjistil, jak vlastně to bojování s tímto ovládáním funguje.

Albion
Hned takhle ze začátku je ve výčtu hra, o které spousta hráčů možná ani neslyšela, prodejní rekordy netrhala, pokračování se bohužel nedočkala a přesto ji mnozí kritici udělovali mnohdy až absolutní hodnocení. Proč?

Inu, Albion není jen obyčejná hra, je Krása DOSových herto směsice adventury, dungeonu a RPG a přestože to zní strašně, dohromady se jednalo o vysoce hratelnou záležitost. Vždyť která hra dovolovala prozkoumávat divočinu za městem z ptačí perspektivy, prolézat budovy z izometrického pohledu nebo se procházet temnými jeskyněmi v pohledu z vlastních očí? Žádná.

Příběh je o dobrodružství Toma Driscolla, který ztroskotá na neznámé planetě, kterou měl do teď za pustou poušť, ale místo písku nalezl žijící svět s inteligentními bytostmi.

Albion je vynikající hra s naprosto unikátním příběhem, který mě pohltil a každou sekundu jsem si přál vědět, co bude dále. Hru jsem dohrál několikrát a kdyby nebyla tak neuvěřitelně rozsáhlá a místy i pekelně těžká, neváhal bych se do ní zase pustit. Za kvalitní pokračování bych vraždil!

Památný moment: Prakticky každá nalezená truhla, ve který byl nějaký zajímavý předmět nebo i jen několik lektvarů. Radostí jsem vždy skoro až brečel.

Betrayal at Krondor
Zrada v Krondoru vyšla v polovině roku 1993 pod křídly Sierry a pod vývoj se podepsal zkušený tým Dynamix. Jedná se o skvělé RPG, příběhově zasazené do světa Trhlinových válek (Riftwar) od Reimonda E. Feista, díky čemuž s jedná po dějové Krása DOSových herstránce o naprostou špičku. Rovněž grafické zpracování excelovalo.

Se svou dvou nebo tříčlennou družinou jste procházeli herní svět skrz 1st person pohled (pohled "z vlastních očí"), pouze v bojích se kamera přepnula do pohledu třetí osoby.

Á propos souboje. Ty byly řešeny na tahy a šlo v nich uplatňovat nespočet nejrůznějších strategií jako vyčkávání (a tím i hojení), kouzla apod. Těžce zraněný nepřítel se také mohl pokusit z boje utéci, ale šlo ho ještě na dálku dodělat šípem či kouzlem atd. Specialitkou této hry také byly Moredhelské truhly. Jednalo se o klasické truhly s užitečnostmi uvnitř, ale dostat se do nich nebyla žádná sranda. Každá z těchto truhel byla zamknuta hádankou, jejíž zadání bylo navíc napsané speciálním písmem, které nemohl přečíst jen tak někdo.

Památný moment: Otevření Moredhelské truhly. V době kdy jsem uměl anglicky pouze několik slov, znamenalo vyřešení hádanky radost nesmírných rozměrů.

Poznámka: Díky pokračování Betrayal in Antara z roku 1997 byla hra Betrayal at Krondor uvolněna zdarma ke stažení a stáhnout si ji můžete například z našich Plných her.

Blackthorne
Legendární plošinovka od Blizzardu (profil) dokazuje fakt, že ať už tahle firma udělá hru z jakéhokoliv žánru, bude se vždy jednat o pecku. V této akci z roku 1994 jste se vžili do role Kyla Blackthorna, vracejícího se na planetu Tuul, aby porazil zlého vládce Sarlaca a získal zpět svůj trůn.

Hra je velice podobná např. Princi z Persie, takže šplhání po patrech, přeskakování propastí a bojování s nepřáteli asi nikoho nepřekvapí. Na rozdíl od Prince, se zde ale bojuje na dálku speciální brokovnicí, která se postupem ve hře ještě vylepšuje a navíc je zde nutné využívat jednu vychytávku. Pokud máte vytaženou zbraň a stisknete klávesu pro pohyb vzhůru, Krása DOSových herpřitiskne se hlavní hrdina ke stěně a je prakticky nezasažitelný. Stejného triku ale využívají i nepřátelé, takže je všechno o dobrém načasování, kdy ze stínu vykouknout a vystřelit.

Vše navíc umocňuje několik druhů nepřátel a rozdílná taktika, detailní grafické zpracování a hlavně perfektní zoufalá atmosféra zotročeného světa. Všude na stěnách visí kostry, potkáte spousty otroků a do toho všeho hraje ponurá hudba, mající na celkovou hratelnost velký vliv.

Památný moment: Speciální pohyb, kdy hlavní hrdina vystřelil dozadu, aniž by se otočil. Střílet tímto ledabylým pohybem svázané otroky bylo něco mimořádně morbidního. A zábavného :-).

Blackthorne video

Crusader: No Remorse
Tato střílečka z izometrického pohledu od Originu z roku 1995 zde rozhodně nesmí chybět a to hned z několika důvodů. Za prvé měla neskutečně detailní grafiku, ze které jsem slintal ještě hodně dlouho (zvláště pak u pokračování Crusader: No Regret, které vyšlo o rok později). Více mě ale dostala neuvěřitelná zničitelnost prostředí. Prakticky každý počítač, každá skříňka, nádrž nebo bedna šla rozstřílet a pokud se v místnosti odehrál nějaký větší souboj např. s použitím raketometů nebo podobných větších zbraní, změnilo se vše k nepoznání.

Crusader měl také široké spektrum smrtících nástrojů od samopalů a brokovnic až po speciální zbraně, které protivníka např. zmrazily, sežraly z něj maso, takže zbyla jen kostra, či ho úplně Krása DOSových hervymazala. Způsobů terminace protivníků bylo skutečně kvantum a patřilo k nim i třeba hacknutí počítače, ovládnutí bojového robota ve vedlejší místnosti a uflambování tamních obyvatel. Vřískot pálených obětí se mi dodnes ozývá v hlavě :-).

Tuto grafickou špičku vykresloval upravený engine z osmého dílu RPG Ultima, díky čemuž běžela hra v plném SVGA módu (640x480 ve 256 barvách), což jsou dnes sice směšná čísla, ale tenkrát... Excelentní byly také renderované FMV sekvence nebo vytříbený soundtrack. Crusader má zcela bez pochyby své místo v síni slávy, které mu už nikdo neodpáře. Zajímalo by mě, jak by dopadl remake...

Památný moment: Když jsem se po jedné misi vrátil na základnu rebelů ve starém metru a našel ji v troskách a posádku zmasakrovanou po zradě jednoho z rebelů.

Dungeon Master
Tato legenda mezi RPG tituly pochází již z roku 1987 a má ji na svědomí studio FTL (Faster Than Light). Na Atari ST, pro které byla hra primárně vyvinuta, se jednalo o naprostý bestseller a získání ocenění nejlepší a také nejlépe prodávající se hry dané platformy nikoho nepřekvapilo. Port na spoustu jiných platforem, PC nevyjímaje, tak byl jasný krok a díky za něj. Kdo jednou okusil kouzlo temných chodeb, byl ztracen a najít cestu zpět na denní světlo většinou nezvládl.

Když jsem kdysi dávno v pozdních nočních hodinách spatřil finálního bose, Chaose osobně, a rozhodil mu sandál, padal jsem do postele vyčerpán, leč s úsměvem na rtech a Krása DOSových hernezapomenutelným zážitkem v hlavě. Dohrání Dungeon Mastera nebylo jen o zářezu další dohrané hry, ne, bylo to něco nového, nevídaného a tak skvělého, že být čas, dám ho klidně znova.

Mladší čtenáři teď chtějí asi vědět, co je na této hře tedy tak dokonalého a proč teď nebásním třeba o Crysis či Bioshocku. Inu, to máte tak. Hra se s nikým nemazlila, nebyl tu žádný tutoriál, quicksave, mapa nebo výběr obtížnosti. Hra prostě byla od začátku jeden velký hardcore a nebyla určena pro másla.

Rovněž herní doba byla více než slušná a dohrání za jeden večer skutečně nehrozilo. Přestože jste cestovali se čtyř člennou družinou, bez správného tréninku a vybavení mohli hrdinové kdykoliv narazit na nepřítele, který je rozcupoval pouhým pohledem. Tahle hra byla prostě jen pro ty nejtvrdší z nejtvrdších a také jen ti nejtvrdší z nejtvrdších ji dohráli (machry machry). A co teprve ještě těžší datadisk či rovněž perfektní druhý díl... Safra, kde mám tu instalačku.

Památný moment: Na několika hodinové házení hvězdic do schodů či rubání do dveří v rámci tréninku si musí se slzou v oku vzpomenout snad každý, kdo hru kdy spustil.

Lands of Lore: The Throne of Chaos
V roce 1993 vydali tvůrci klasik jako Dune 2 nebo Command & Conquer, Westwood Studios, dungeon Lands of Lore: The Throne of Chaos. Zápletka vyprávěla o zlé čarodějnici jménem Scotia, která chce zničit pevnost Gladstone. V té však zatím na trůnu spokojeně sedí král Richard LeGrey a docela mu to vyhovuje. Scotia si tedy opatřila artefakt Nether Mask, která jí dává schopnost přeměny a lstí krále otrávila. Úkol je jasný, sehnat protijed a Scotii vysvětlit, že tohle se prostě nedělá.

Přestože v této době vyšlo dungeonů požehnaně, právě Lands of Lore si mě získal a vybudoval u srdíčka domeček. Po počátečním výběru jednoho ze čtyř hrdinů začalo dobrodružství plné napětí, akce a nezapomenutelných momentů, na které vzpomínám s neskutečnou láskou a slzami v očích. Kromě skvělého příběhu a velké Krása DOSových herhrací doby mě tehdy učarovala hezká a detailní grafika, velká variabilita prostředí a výborná atmosféra, ženoucí mě neustále vpřed.

Hlavní hrdina k sobě časem přibral ještě dva další dobrodruhy, ale dostával se do kontaktu se stále tužšími nepřáteli. K boji nesloužila jen hromada zbraní, které se dali cestou nalézt či koupit, ale také několik ničivých kouzel, každé s několika stupni účinnosti. RPG prvků moc nebylo, konkrétně tři – síla, obratnost a magie, ale pro účel hry to úplně postačovalo.

Levelování bylo omezeno na vylepšování těch atributů, kterými ten který hrdina zabíjel nepřátele, což se zde skvěle osvědčilo. Přestože tato hra nebyla nijak zvlášť revoluční, díky skvělé hratelnosti jsem se rozhodl ji do této desítky započítat. Na konci devadesátých let vyšly sice další dvě pokračování, ale dvojka už se kvalitám prvního dílu zdaleka nevyrovnala a trojka už byla vyloženě propadák. Škoda.

Památný moment: Ke konci hry jsem se nutně musel dostat za dveře se zapeklitým zámkem a protože ani jedna postava v družině neměla nijak velkou obratnost, vracel jsem se přes několik dungeonů zpět pro magickou sekeru zvyšující obratnost o několik bodů, kterou jsem zahodil v domnění, že mi k ničemu nebude.

Lands of Lore

Legend of Kyrandia
A znovu legendární Westwood. Ten stvořil v roce 1992 adventuru Legend of Kyrandia, první díl pohádkové trilogie. Co se týká adventur, mohl bych tu básnit o daleko lepších titulech např. od LucasArts nebo Sierry, ale mě utkvěla nejvíc v paměti právě tahle. Vaším úkolem je v kůži prince Brandona porazit šíleného šaška Malcolma a získat od něj artefakt Kyragem, kámen, který mu propůjčuje magické schopnosti.

Čím si ale Kyrandia vysloužila místo v tomto článku? Kromě faktu, že to byla jedna z prvních adventur, které jsem na PC kdy hrál, si mě získala krásnou pohádkovou Krása DOSových heratmosférou v kombinaci s detailním prostředím a pár vtipnými momenty. Pamatuji se, že úvodní obrázek se zobrazením celého ostrova se skalními převisy a vodopády mě doslova učaroval.

Oproti tomu měla i několik vad, za prvé bylo několik puzzlů docela nelogických a protože ve hře neexistovala žádná nápověda, často jsem nevěděl, co přesně se po mně chce, na opravdu hardcorové bludiště v poslední třetině hry už jsem si dokonce vzal návod. Za druhé to byla smrt, která si na několika místech na Brandona počíhala, takže časté ukládání nebylo rozhodně na škodu.

V průběhu dvou následujících let vznikly další dva díly této adventury a v každém už ovládal hráč jiného hrdinu. Ve dvojce byla hlavní postava čarodějka Zanthia známá z jedničky, ve trojce už byl hlavní hrdina samotný záporák Malcolm. Trojku jsem sice nikdy nehrál, ale i vynikající druhý díl nemohu než doporučit.

Památný moment: Několik prvních obrazovek hry, kdy jsem byl z úžasné pohádkové atmosféry tak paf, že jsem hru rozehrál několikrát znova.

Památný moment - Ondra Zach: Tady bych si dovolil Petrovi přispět svým památným momentem. Na začátku hry sebral hrdina jablko. Pokud jej na sebe "použil" a snědl, zůstal po něm v inventáři pouze ohryzek. Jenže ouha, v závěru hry potřebujeme jablko celé :-). Úsměvná vzpomínka, tehdy mi to ale tak legrační nepřišlo.

Legend of Kyrandia

Stunts
Pod krátkým názvem Stunts (někde je hra známá jako 4D Sports Driving) se skrývá závodní hra z roku 1990 od Distinctive Software Inc. V čem byla speciální oproti ostatním podobným hrám své doby? Primárním cílem každého závodu bylo samozřejmě dojed do cíle dříve než oponent, rozdíl byl ale v dráze. Ta se totiž skládala z nejrůznějších překážek, skokánků, tunelů a mostů, díky čemuž bylo vaše auto ve vzduchu často více než na zemi.

Co dělalo hru tak znovu hratelnou, byl velice jednoduchý editor úrovní, ve kterém šlo udělat novou kvalitní dráhu v řádech několik minut a i když grafika byla dost primitivní, objevily se v ní i některé 3D Krása DOSových hermodely. Mnohokrát jsem zkoušel udělat co nejdelší rovinu a na jejím konci nějaký brutální skokánek či překážku nebo prostě jen udělat nějakou pekelně složitou dráhu. Pokud jste hráli třeba první Trackmanii, víte, o čem mluvím.

Po skončeném závodě si lze samozřejmě svoji jízdu prohlédnout z několika perspektiv v replayi a uložit si to. I když je hra téměř dvě desetiletí stará, pořád lze z internetu stáhnout neuvěřitelné množství tratí a podívat se, jaké kousky stvořili další fanoušci hry, občas budete skutečně valit bulvy. Co se týká pokračování, nikdy žádné oficiální nevyšlo, ale her s podobnou tematikou je spousta, takže pokud vás tahle nezaujala, nebude problém najít alternativu.

Památný moment: Rozjezd po ohromné rovině zakončený nárazem do plotu, což způsobilo vymrštění mého auta tak vysoko, že dráha vůbec nebyla vidět a než moje auto dopadlo, uběhlo několik minut.

Z
Hra s prostým názvem Z mě učarovala v roce 1996. Chlapíci z Bitmap Brothers tehdy vydali něco, co sice patří do škatulky mezi strategie, ale přeci jen podobná hra nemá ve strategiích obdoby. Nešlo zde o natěžení hromady surovin, díky nim vyrobit megaarmádu a poslat ji na nepřítele a hrubou silou ho převálcovat. Válcování silou zde sice také probíhalo, ale sběr surovin se nekonal a získávání jednotek probíhalo velice netradičně.

Celá mapa byla rozdělena na několik teritorií, které hráč ovládal ukořistěním patřičné vlaječky. Na některých územích se nacházely továrny na výrobu jednotek a pokud hráč dané území ovládal, mohl produkovat. Každá jednotka se vyráběla různě dlouhou dobu a čím více území hráč ovládal, tím to šlo rychleji. Platilo tedy pravidlo mít pod kontrolou co největší území a držet si ho jako klíště. Krása DOSových herPočítačový protivník byl ale pěkně vypečený a druhá půlka z dvacítky levelů v kampani už byla docela záběr. Kvůli nutnosti reagovat bylo hře také často přezdívání Z jako Závody v klikání myší.

Co hru ale dělalo ještě více zábavnou byl všudypřítomný humor. Po každé misi následovala velice vtipná renderovaná animace, hlášky bojových robotů a jejich výrazy na hlavním HUDu, to vše bylo okořeněno kvalitním černým humorem. Hru jsem z nostalgie nedávno přes DOSBox  rozjel a musím uznat, že neztratila nic ze svého kouzla. Rozhodně doporučuju! V roce 2001 vyšlo i 3D pokračování Z: Stell Soldiers, ale kvalitám svého předchůdce se zdaleka nevyrovnalo.

Památný moment: Když zničíte nepřátelský tank, jehož trosky vyletí výbuchem do vzduchu, je to důvod k radosti. Pokud ale trosky začnou padat zpět a těžké dělo pohřbí vaši elitní jednotku, je to o rozkousání klávesnice.

Tak to na ně říkáte? Vsadím boty, že pamětníci teď zamáčkli nostalgickou slzu a mladší nechápavě zakroutili hlavou. Co se dá dělat, čas plyne rychleji, než bychom si přáli a jediné, co nám zbývá, je zatnout zuby a jít dál. Snad jsem vás tímto výběrem více či méně kvalitních titulů potěšil a čtení článku jste si užili jako já psaní. Máte jiné oblíbené hry, o kterých se dnes již moc nemluví a přáli byste si kvalitní pokračování? Určitě se s námi podělte v diskuzi.

Autor:




Nejčtenější

Oficiálně neoznámená StarWars hra od Visceral Games
Herní Star Wars v potížích. Electronic Arts zavřeli studio Visceral

Autoři Dead Space už žádnou hru pod značkou Visceral Games nevytvoří. Slibovaná příběhová hra ze světa Star Wars, na které studio poslední roky pracovalo, bude...  celý článek

Call of Duty: WWII
Američan na webu prodával kradené kopie Call of Duty: WW2

V americké Indianě byl zatčen muž za přeprodávání fyzických kopií dosud nevydané hry Call of Duty: WWII.  celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Mafia: The City of Lost Heaven
Legendární první Mafia je opět v digitální distribuci

Fanoušci nejpopulárnější české hry všech dob si konečně zase mohou koupit její digitální kopii.  celý článek

Další z rubriky

LawBreakers
Průšvih roku? LawBreakers nepomohl ani slavný vývojář

Kvalitní hra ještě není zárukou finančního úspěchu. LawBreakers sice měli všechny předpoklady, aby se stali hitem, v těžké konkurenci se však neprosadili.  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Vývojáři prozradili některé triky, které používají k oblbnutí hráčů

Abyste se u her co nejvíce bavili, používají vývojáři spoustu triků, kterými nenápadně mění pravidla. Ve čtení pokračujte jen na vlastní nebezpečí, některé...  celý článek

Wolfenstein II: New Colossus
Šest nejočekávanějších her, které vycházejí v říjnu

Říjen bude dobrý měsíc. Alespoň z pohledu fandů videoher, kterým už tradičně začínají Vánoce předčasně. Pro svého favorita nezapomeňte hlasovat pod článkem v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.