Warhammer: Mark of Chaos

Dlouho očekávaná strategická hra z fantasy větve oblíbeného světa Warhammer je konečně zde! Chtěli jsme výhradně chválit, nakonec to však dopadlo trochu jinak. Náš resultát byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Svět deskové hry Warhammer se stal mezi počítačovými hráči rychle oblíben a je celkem jedno, zda jde o jeho futuristickou (Dawn of War) či fantasy (třeba letitý Dark Omen) variaci. Není bez zajímavosti, že přízni hráčů se těší především strategické tituly z tohoto univerza, nějaké ty pokusy s akcemi skončily povětšinou debaklem. RTS jsou však povedené, jen co je pravda a pro mnohé patří dokonce na samotný piedestal žánru. Dlouho chystaný Mark of Chaos od Black Hole (mají za sebou fajn záležitost Armies of Exigo) a dříve výhradně konzolového Namca měl ambice z nejvyšších. Mnohé se mu podařilo naplnit, ale na neštěstí zůstalo i nemálo rozporuplných.

Ačkoliv se tomuto dojmu snaží tvůrci zuby nehty zabránit, je hra se vší úctou lineární jako takřka každá jiná RTS.

Oproti zmíněnému Dawn of War se tedy Mark of Chaos odehrává na opačné straně rozdvojeného světa, a to ve fantasy. Stejně jako třeba v titulech ze série Total War je ve středu všeho dění mapa. Na ní posunujete armádami. V tažení za ty dobré to jsou lidé a elfové, zloduši jsou reprezentování démony Chaosu a krysoidní Skaveny. Jenže záhy poznáte, že možnosti na strategické mapě jsou hodně omezeny. Armádami nelze posunovat volně kam se vám zachce, nýbrž pouze z boje do boje. Ačkoliv se tomuto dojmu snaží tvůrci zuby nehty zabránit, je hra se vší úctou lineární jako takřka každá jiná RTS. Výjimku tvoří čas od času se vynořivší vedlejší mise, jejichž splnění přinese jednak zlato a jednak třeba i cenné vybavení pro vaše hrdiny. Za drahý kov se pak nakupují posily i upgrady pro vojáky, jako například lepší brnění nebo zbraně. Během samotných bojů není možné rozbít tábor, ani doplnit zdecimované regimenty. Tudíž je nutné si před každou z potyček pečlivě rozmyslet, koho vezmete s sebou na bojiště. Časem si tak nějak mimoděk utvoříte pluky zkušených veteránů, jejichž služeb budete rádi využívat, ale také jednotky začátečníků, jimiž prořídlé řady těch ostřílenějších po boji doplníte. Se ztrátami je nutné počítat, jelikož během šarvátek nemáte příležitost ukládat.

Co se týče příběhu, měli by být fandové Warhammeru v podstatě spokojení, ačkoliv žádné zázraky čekat nelze. Opět proti sobě stojí císař a chaos, což pro hráče znamená dvě odlišné kampaně, přičemž ta za padouchy nám minimálně po dějové stránce připadala o řád zajímavější. V případě, že vás naladí skvělé renderované intro, to je ostatně i jeho účel, a v průběhu hry se budete těšit na další filmečky, musíme vás zklamat: dále už narazíte pouze na nikterak objevné in-game sekvence.

Mark of Chaos si zakládá na masovějších bitvách. Každý regiment skýtá od 10 do 60 mužů rozdílných typů i zkušeností. A v každé potyčce na sebe narazí minimálně pět těchto skupin na každé straně. Přitom musíme pochválit výbornou vyváženost všech jednotek. Jezdci chaosu ničí imperiální mušketýry jako mávnutím kouzelného proutku, nemají však žádnou šanci proti kopiníkům. Pomalí zlobři zvládnou jedním úderem odhodit hned několik elfích válečníků, jejich lučištníci ho ale svými šípy provrtají, aniž by měl příležitost jakkoliv zasáhnout. Dalším důkazem, že kolem jednotek se zde točí doslova vše, jsou jejich speciální schopnosti. Například zmínění elfí střelci mohou zápalnými šípy snižovat morálku nepřítele. Ta je vůbec hodně důležitá – jednotky reagují na aktuální průběh boje a není výjimkou, že za nepříznivého stavu prostě vezmou nohy na ramena. To je občas způsobeno i problémy s jejich umělou inteligencí. Ovládání sice funguje bez problému, někdy však vyvstanou tak absurdní situace, že se nestačíte divit a jen sledujete postupnou prohru. Svěřenci jsou zkrátka občas neposlušní, naštěstí lze rizikové faktory aspoň trochu eliminovat. A tak se třeba vyplatí přidávat hrdinu k dané formaci ještě předtím, než se do sebe bojovníci pustí. Jinak totiž uvidíte akorát zmatené pobíhání.

Mark of Chaos si zakládá na masovějších bitvách. Každý regiment skýtá od 10 do 60 mužů rozdílných typů i zkušeností. A v každé potyčce na sebe narazí minimálně pět těchto skupin na každé straně.

Hrdinové jsou vůbec hodně důležití. Mohou se připojit k některému z regimentů a zvýšit tak jeho schopnosti, nebo bojovat sólo. Mají vlastní inventář, ve kterém vláčejí například životadárné lektvary nebo výbavu. K tomu všemu sbírají rekové zkušenosti. Po dosažení dalšího levelu investujete jeden bodík do jedné ze tří talentových oblastí. První je komandování, tedy zlepšování připojeného regimentu, druhou boj a třetí duel, který přináší výhody při boji s nepřítelovými hrdiny. Každý z reků navíc ovládá nějaká ty kouzla, jež jsou poháněna manou z jednotné studnice, která se postupně doplňuje. V prodejní verzi je navíc magie až příliš silná, až s patchem 1.02 se to trochu, nikoliv však ideálně, zlepšuje.

Morálka, formace, zkušenosti – to zavání dostatkem taktické hloubky, ale pravda je bohužel trochu jiná. Spousta misí probíhá stále podle jednoho vzorce. Bojovníky na blízko postavíte dopředu, střelce do pozadí a kanón někam ke straně. Hloupá umělá inteligence se sice vrhne na nejmocnějších jednotku, tedy většinou kanón, ale záhy je zasypána stovkami šípů. Pokud nepřítel rovnou neuteče, dodělají ho vaši rytíři. Jen málo bitev je opravdu vyzývavých. Takové jsou spíše výjimkou, nikoliv pravidlem. Zpestření představuje kupříkladu obléhání s několika k tomu přizpůsobenými serepetičkami – ani tak se ale v tomto směru nemůže rovnat druhému Medievalu. Podobným osvěžením měly být i duely, na něž můžete vyzvat nepřátelského hrdinu, nebo naopak on toho vašeho. Ostatní jednotky do něj nemohou zasahovat. Škoda, že se zajímavá myšlenka nepovedla a v zásadě jde jen o čekání, než se dobijí speciální schopnosti a vy je opět budete moct vyvolat.

Svěřenci jsou zkrátka občas neposlušní, naštěstí lze rizikové faktory aspoň trochu eliminovat.

Klady a zápory

Dobrá atmosféra
Hraje se celkem příjemně

Malá taktická hloubka
Brzký stereotyp

899 Kč
Anglicky (český manuál), oficiální čeština v přípravě

Kampaně jsou tak zábavné zhruba z poloviny, a to do té doby než všechno podstatné objevíte. Pak už nastává pouhá a stereotypní rutina. Ještě je tu ale jeden trumf: multiplayer. Zde mnoho nevýhod, především pak horší umělá inteligence, odpadá a až šest hráčů si tak může užívat opravdu dobré atmosféry, o níž se stará detailní grafika. Modely jednotek sice nejsou úplně ideálně rozanimovány, ale na to si rychle zvyknete. Je pravdou, že jsme od Warhammer: Mark of Chaos čekali více, dost možná ještě lepší hru, než jakou byl Dawn of War. Ta bohužel nepřišla, ale ve výsledku se zástupce fantasy větve Warhammeru nemá za co stydět. Pořád se jedná o dobrou hru se stabilním základem, která má potenciál bavit široké masy hráčů. Ti zkušenější však budou nadávat na nedostatek taktické hloubky…