Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Warlords Battlecry III

  12:00aktualizováno  7. září 11:51
Tuto strategii jsme recenzovali již před více jak 2 roky, nicméně na náš trh přichází teprve nyní česká verze. Jak dopadla lokalizace?
67

Warlords Battlecry III

Platforma: PC
Výrobce: Infinite Interactive

Herní karta

Warlords Battlecry III Jen málo odrostlejších hráčů nepamatuje legendární sérii tahových strategických her Warlords, jež si ve svých třech dílech získala neuvěřitelnou popularitu. Mladším stojí za to připomenout, že bez ní by asi nikdy nevznikli vynikající Heroes of Might and Magic, tedy minimálně ne v takové podobě, v jaké je tak dobře známe. Jelikož třetí díl vyšel již dávno, v roce 1996, měli fanoušci starou linku série za mrtvou. To sice neplatilo tak doslova, avšak minulý rok vydaní, jak kvalitativně, tak co do finančního úspěchu, Warlords 4 potvrdili, že váleční lordi v tahovkách zřejmě definitivně skončili. Je tu však ještě nějakou dobu paralelně vyvíjená realtimová série, která si svým prvním, ani druhým dílem nezískala davy, ale dokázala minimálně slušně pobavit směsicí prvků starých Warlordů a novodobých prvků. Nyní se u Warlords Battecry setkáváme už potřetí a jsme zvědaví, zda má ještě co nabídnout, nebo bude opět spíše těžit ze známého jména.

To ale nemění nic na tom, že si opět užijeme slušnou porci pro fantasy žánr tak typických klišé.

Série Warlords

Těžko hledat hráče s dřívějším datem narození, který by nezkusil některou z původních tří tahových strategií Warlords. A zkusit znamená v tomto případě být pohlcen na dlouhé hodiny a stát se obětí velice dobře známého syndromu „ještě jeden tah a jdu spát“. Dobré tahovky totiž po počátečním těžším prokousávání dokáží nabídnout až neuvěřitelnou hloubku a dá se říci, že jedním z hlavních úhelných kamenů tohoto pravidla jsou právě Warlords. První díl jsme spatřili již roku 1989 a přes na dnešní dobu archaickou grafiku vzbudil vlnu nadšení, jelikož již tenkrát nabízel v trochu menší míře to, co je dnes tak opěvováno například na nejnovějších HoMaM. Králové se utkávali prostřednictvím svých bašt a jednotek, jež reprezentovalo několik ikon, ale všichni si samozřejmě představili, že jich jsou davy. V roce 1992 následoval druhý díl, který přinesl mírná vylepšení a přídavky po všech stránkách, avšak nic radikálního. Těžko říci, zda tomu tak bylo dobře či ne, jisté však je, že se úspěch opět opakoval. Po něm se tvůrci zavřeli na dlouhou dobu do kanceláří a po pěti letech snažení vydali v roce 1997 Warlords 3 se slušnou grafikou a opravdovými změnami, které si rychle našly oblibu v řadách hráčů. I přesto se dá říci, že zase takový úspěch se nekonal, zřejmě díky začínající nevoli hráčů pronikat do složitých struktur skvěle pracujícího systému. Dlouho se o osudu série nic nevědělo, až s rokem 1999 přišlo oznámení dalšího pokračování, ovšem ne takového, jaké by si fanoušci představovali. Warlords měli formou Battlecry udělat krok do realtimového sektoru, což se také stalo a světe div se, výsledek nebyl vůbec špatný, byť se duch původní série víceméně vytratil. To samé jsme si v bleděmodrém zopakovali v roce 2002, kdy se také začaly objevovat první nejisté zprávy o pokračování klasické série, jež byly nakonec potvrzeny oficiální cestou a notně prořídlé davy fandů se mohly začít radovat. Rok 2003 skutečně přinesl vysněný čtvrtý díl, který je opět skvěle hratelný, ale od velkolepého návratu se očekávalo tak nějak více, mimo jiné i pěkná grafika, jež zůstala prakticky na úrovni Warlords 3 a i nějaké ty změny, jichž bylo rovněž poskrovnu. Nutno však podotknout, že nešlo o žádný propadák a prodalo se takřka půl milionu kusů, ale je hodně diskutabilní, zda se nynější vlastník práv UbiSoft ještě pustí do tvorby dalšího pokračování, když má v kapse i pokračování v současnosti mnohem lukrativnějších a konkurenčních HoMaM.


Příběh nás opět zavádí do dobře známého fantasy světa Etheria, Warlords Battlecry III tentokrát však do jeho zcela nové a dosud neznámé části. To ale nemění nic na tom, že si opět užijeme slušnou porci pro fantasy žánr tak typických klišé. Na počátku kampaně se dozvídáme cosi o nové, tajemné rase Ssrathi, jež je lidmi utiskována a toto otročení vyústí zdánlivě v podivnou bouři, jejíž podstatě má náš hrdina přijít na kloub. Nedá se říci, že by se příběh kdovíjak rozjel, ba dá se dokonce prohlásit, že si ho s postupem času přestanete všímat úplně, na druhou stranu hráči, kteří potřebují nějakou tu nit a motivaci, snad budou spokojeni, tedy pokud neočekávají zázraky. Již intro totiž dokazuje, že pro tento projekt nebyly vyhrazeny miliony dolarů a musíme se tak spokojit s víceméně statickými obrazovkami a alespoň charismatickým hlasem vypravěče. Možná to může působit stylově, ale položme si ruku na srdce, neviděli bychom mnohem raději skvělé renderované videosekvence známé například z děl Blizzardu, nejnověji pak Warcraftu 3, s nímž má Battlecry 3 mimochodem také mnohé společné? Řekl bych, že ano, ale naštěstí nemá prezentace příběhu vliv na samotnou hratelnost, o níž si povíme později. Ještě bych rád zmínil občasné průpovídky vašeho hrdiny s NPC postavami nebo kapitánem bárky, jež vás vozí po Warlords Battlecry III světě. Nejsou totiž zase tak špatné a kupodivu určitou měrou přidávají na atmosféře, i když se tak děje spíše zřídka. Líbily se mi i informace zobrazované na loadingových obrazovkách, z nichž se dozvídáme mnohé z mytologie a historie světe Etheria, což mu lehkou formou dodává nejen na uvěřitelnosti, ale i komplexnosti. Co na tom, že většinu podobným způsobem získaných informací k ničemu nevyužijete a vůbec příběh jede stejně jinou rovinou. Jen je trochu škoda, že tyto formou deníku vedené zápisky jsou přítomny opravdu jen do konce nahrávání a poté nenávratně zmizí. Příjemné by bylo, kdyby se hra otázala, zda se již chceme pustit do hry nebo si ještě číst či tříbit získané informace.

Jak už jsme zmínili, ve hře bude hrát velkou roli hrdina a ne ledajaký či snad přidělený, nýbrž vámi na počátku hry vytvořený. A vězte, že je z čeho vybírat, jelikož se nám nabízí hnedle šestnáctice ras, což je číslo vskutku nevídané. Navíc od hrdiny se vlastně odvíjí, za jakou z nich budete hrát. K tomu jsou tu ještě rozličné třídy povolání, jichž je možná ještě více a je problematické jen se v nich Warlords Battlecry III zorientovat. Hrdinovi zpočátku neformujete vlastnosti a schopnosti, to přijde až časem ruku v ruce se sběrem zkušeností. Hrdinův vývoj se v průběhu hry dá vést mnoha směry, i když ten nejvhodnější je fatálně určen volbou povolání. Většina ostatních a nepřirozených, jako je třeba navyšování silových vlastností kouzelníkovi, jen uškodí. Na druhou stranu si můžete navolit portrét a dokonce intonaci hlasu hrdiny. Rozhodně je tak uděláno takřka všechno pro vaše sžití s hlavním rekem a tuto možnost musíme jedině s povděkem kvitovat, jelikož s ním strávíte celkem hodně času, dá se říci, že takřka celou hru. Co se týče již zmíněných ras, nemůžme prohlásit nic jiného, než že se celkem liší. Některé více, jiné méně, avšak architektura či vzezření vojáků je odlišné. Každá ze stran se pak může chlubit i nějakými těmi unikátními jednotkami, jež je obvykle třeba zapracovat do taktiky, abyste mohli uspět. Ale jestli čekáte takové rozdíly, jako třeba u Warcraft 3, rovnou na ně zapomeňte, tohle je úplně jiná liga a řekl bych, že mnohem lepší by bylo vytvořit právě tři čtyři rasy se značnými rozdíly a ne 16 vlastnostmi víceméně podobných, ale jedním dechem je třeba dodat, že první možnost je mnohem obtížnější, ač se to tak na první pohled nemusí zdát. Warlords Battlecry III

Na mapě máte zřetelně označená místa, na nichž se dá něco vykonat. Někdy se přes takové třeba jen plavíte, jindy zde strávíte pěknou dobu, protože je to prostě potřeba nebo máte jednoduše náladu.

Zcela jistě hlavní volbou, jíž se v menu nevyhnete, je kampaň, která je příjemně rozsáhlá a dokonce se větví. Možná se ptáte, jak toho tvůrci u obyčejné RTS s prvky RPG docílili? Odpověď je jednoduchá – zařadili jakýsi globální mód, v němž máte přehled o celé Etherii a povětšinou hned několik voleb, co se bude dále dít. Jde především o výběr místa dalšího výsadku a strategických bitev. Na mapě máte zřetelně označená místa, na nichž se dá něco vykonat. Někdy se přes takové třeba jen plavíte, jindy zde strávíte pěknou dobu, protože je to prostě potřeba nebo máte jednoduše náladu. Globální mapa pak nabízí ještě celkem omezené možnosti obchodování, jež jsou však ve většině případů podmíněny splněním nějakého toho úkolu, který je pak většinou odměněn třpytivými zlaťáky nebo mnohem hodnotnějšími zkušenostními bodíky. Když si konečně vyberete útulné místečko, kde chcete nějakou tu chvilku pobýt, přepne se hra do zcela klasické RTS, v níž ovládáte jednotky a stavíte základny, i když to není vždy podmínkou. V naprostéWarlords Battlecry III většině případů si ještě před misí můžete vybrat některé z nabízených jednotek, abyste se do nehostinného prostředí nevrhli jen s holým zadkem, byť silného hrdiny.

O RTS modu bychom mohli napsat, že je stejný, jako v jakékoliv jiné hře tohoto ražení. Jistě, někdo by ještě hlavního hrdinu mohl označit za originálního, ale pravdou je, že tento prvek se po vydání posledního Warcraftu objevuje snad ještě častěji, než v každé druhé hře. Naprosto rutinně probíhá stavba základny, jednotek a upgradů, jež však trvají tak dlouho, že se bez zrychlení nad položku „medium“ neobejdete. V takovém případě ale zase budete čelit hodně rychlým výpadům nepřátel, jimž se především zpočátku, vzhledem k chaotickému a na klávesové zkratky nepříliš bohatému ovládání, těžko odolává. Možná jsem slepý, ale nepřišel jsem na to, jak se tvoří jednotlivé skupiny jednotek, tutorial mě poučil akorát, kterak označit všechny dostupné či na obrazovce se nacházející jednotky. Vzhledem k těmto skutečnostem se pak velice těžko taktizuje, dá se říci, že je toWarlords Battlecry III prakticky nemožné. Hra se tak omezuje na vytvoření co možná nejpočetnější armády, nejlépe složené jak ze střelců, tak bojovníků na blízko a spolehnout se na převahu a také štěstí, protože bude hodně záležet na tom, čí jednotky začnou nedisciplinovaně pobíhat dříve. Umělá inteligence totiž není nikterak zázračná a občas prostě neposlouchá, což se nejvíce projeví v bitevních vřavách a při pathfindingu.

Úkoly jsou veskrze klasické a většinou se točí kolem eliminace nepřátel na dané mapě. Občas je možné narazit na nějaký ten úkol přímo za běhu a nepříliš složitou formou si tak trochu přivydělat a vylepšit hrdinu. Jistě také mnohdy narazíte na bedny s příjemným obsahem. Vaše hlavní postavička totiž disponuje inventářem a může se vybavovat pěknými věcičkami, jež zvýší její schopnosti. Jedná se většinou o štíty, přilby, brnění nebo zbraně či amulety. Hratelnost je pak v závislosti na výše popsaném více než svižná a nutno dodat, že především v ní tkví jakési nepopsatelné kouzlo hry, která je prostě nenáročná na Warlords Battlecry III mozek, občas frustruje, ale celkem pěkně se hraje.

Prostředí je ale občas malinko chudé a slušela by mu větší dávka invence.

Tomu pomáhá i 2D izometrická grafika z celkem značné výšky. Přesto je možné rozeznat detaily postaviček a ač nepatří ke špičce, dá se na ně celkem pěkně dívat. Prostředí je ale občas malinko chudé a slušela by mu větší dávka invence. Jak by to mělo vypadat, můžete tvůrcům ukázat v zabudovaném editoru a po dohrání kampaně se možná vrhnete také na skirmish a především multiplayer, s nímž si, pokud přičichnete kouzlu titulu, pěkně vyhrajete. Za velkou zmínku stojí i vynikající hudba, která dává vzpomenout na dlouhé hodiny strávené u tahových Warlords nebo HoMaM.

Warlords Battlecry III jsou tak docela rozporuplným dílkem s minimem originality, zato slušnou dávkou kvantity, jež vydrží na pěknou dobu. Otázkou však je, zda vás po ní bude hra pořád bavit. Jestliže toužíte po nějaké té nenáročné RTS, jsou WB III jako dělaní pro vás, ovšem, pokud jste tímto žánrem přesyceni, je bláhové se domnívat, že by vám právě tento projekt vrátil ztracenou chuť. Na trochu chaotické ovládání se dá zvyknout a tažení skrze neprobádaný kontinent Etherie také není k zahození. Jistou roli jistě hraje i to, zda jste měli co do činění s předchozími dvěma díly Battlecry, jelikož ten třetí oproti předchůdcům nepřináší krom jistých obsahových změn prakticky nic nového a je tak jen na vás, zda za něj utratíte tvrdě vydělané chechtáky. Na první pohled by hře slušela budgetová nálepka, té se však ve světě nedočkala a pokud se bude distribuovat i u nás, tak si asi také budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Honza Srp - recenze češtiny
Více jak dva roky po vydání anglické verze hry na náš trh přichází plně lokalizovaná verze. TopCD jsou si díkybohu vědomi, že nejde o žádnou novinku, a proto zvolili velmi sympatickou cenu 299 korun českých. Za své peníze dostanete velmi dobře hratelnou RTS, která ani po takové době neztratila nic ze své zábavnosti a chytlavosti. Přeloženy jsou veškeré texty, namluvení naštěstí zůstalo původní. Když přihlédnu k úrovni dabingu u her, které firma TopCD vydává (například Bonzo – Útěk z Olympu), je to veliké štěstí.
Samotný překlad se povedl na výbornou, za dobu několikahodinového testování jsem se nesetkal s jediným překlepem nebo gramatickou chybou. Můžeme samozřejmě diskutovat nad tím, jestli jsou některá slova přeložená tím nejlepším způsobem, žádné šílenosti typu „kušník“ zde ale nenajdete. Warlords Battlecry 3 je ideální hrou na zpříjemnění prvních školních dnů. Za výtečnou cenu dostanete dlouhotrvající zábavu, kterou navíc rozběháte prakticky na každém PC. Myslím, že kolega Sillman hru trochu podhodnotil, byl jsem opravdu mile překvapen jak je hra i po letech zábavná a propracovaná. Pokud máte rádi realtimové strategie a obejdete se bez nejmodernějších grafických efektů, koupí třetích Warlordů rozhodně neprouhloupíte.

Warlords Battlecry III
Minimum: CPU 700, 128 MB RAM
Optimum: CPU 1000, 256 MB RAM
Multiplayer: ano
Další informace: demo / screenshoty /
Výrobce/distributor: Infinite Interactive / Enlight
Distributor v ČR: N/A
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Celkem zábavná, ale neoriginální RTS s prvky RPG, která má trochu zmatené ovládání.
Hodnocení: (info) 67%
Autor:


Hodnocení hry

Redakce

67 %

Čtenáři

85 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 465 čtenářů

Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

Neonacisté verbují děti pomocí Fortnite a Minecraftu

Parodie na Minecraft nazvaná Mein Kraft (Ilustrační obrázek)

Řada populárních online her oblíbených především u mladých hráčů je ideálním prostředím pro náboráře extrémistů.

Saúdská Arábie zakázala desítky videoher, neunikl ani třetí Zaklínač

Zaklínač 3: Divoký hon

Saúdská Arábie zakázala sedmačtyřicet videoher v reakci na sebevraždu dvou dětí. Důvodem je podezření, že sebou nechaly...

Další z rubriky

RECENZE: Čím více zabíjíte, tím jste silnější. Vampyr není pro každého

Vampyr

Zvláštní kombinace detektivní adventury a akčního RPG se povedla jen napůl. Pokud byste ke skvělému příběhu chtěli i...

RECENZE: Far Cry 5 ve Vietnamu jde cestou Ramba, tiché zabíjení netřeba

Far Cry 5: Hours of Darkness

Hours of Darkness je první placené rozšíření střílečky Far Cry 5. Jako jednohubka na dvě až tři hodiny svůj účel splní....

RECENZE: Pillars of Eternity 2: Deadfire je úžasné námořní dobrodružství

Pillars of Eternity 2

Tak trochu ve smyslu „nespravuj, co funguje“ je druhý díl Pillars of Eternity spíše důstojným pokračovatelem než...



Najdete na iDNES.cz