Wave Race: Blue Storm

Nejprve NES. Potom vcelku logicky SNES. Následuje N64 a nyní, s příchodem GameCube na japonský trh, se další Wave Race - čili další výborně hratelné závody vodních skútrů - objevují na zmiňované 128-bitové videoherní platformě. Jaké jsou první ohlasy? Každopádně Famitsu tomuto titulu nadělilo známku 32/40.
Wave Race: Blue Storm

Už je to více než týden, co do japonských obchodů dorazila dlouho očekávaná 128-bitová konzole GameCube. A s jejím launchem se na trhu objevily tři první hry – Luigi Mansion, Super Monkey Ball a Wave Race: Blue Storm. Podívejme se nyní na poslední herní počin z uvedené trojice, jehož předchůdce - pro konzoli Nintendo 64 - mnozí dosud považují za nejvydařenější videoherní závody vodních skútrů (mimochodem další projekt, v němž měl prsty geniální Shigeru Miyamoto).

Takže Wave Race: Blue Storm (dále jen WRBS) jsou svižné závody vodních skútrů, ve kterých se nadějete realisticky zpracovaných vln různých velikostí (prý také tsunami – he?!) a fyziky jejich chování, věrohodně ztvárněného modelu jízdy, několika singleplayerových herních režimů a pochopitelně multiplayeru pro dva až čtyři hráče ve splitscreenu a tohle všechno v poměrně pohledném grafickém zpracování. Každopádně třebaže kinematická úvodní sekvence po spuštění WRBS vypadá spektakulárně, přechod do samotné hry pak může být určitým rozčarováním, protože scenérie kolem tratí nevyhlížejí nějak mimořádně úchvatně a poněkud cartoonové zpracování může i leckoho zklamat, ale tohle všechno ustupuje do pozadí tváří v tvář zdejšímu realistickému vlnobití. Grafický engine však, navzdory avizované zjednodušené prezentaci okolí závodních okruhů (na druhou stranu, kdo by si jej při té rychlosti měl všímat), nabízí některé velice efektní počiny jako když skrze průzračnou vodu vidíte její Wave Race: Blue Storm obyvatele, obrazy objektů na hladině, překvapivé okamžiky, kde před vámi zatancuje velká ryba, či adrenalinový prvek projíždění některých k tomu určených interaktivních překážek. Během závodu v noci se dočkáte i působivého třpytivého odrazu měsíce na hřebenech zčeřených vln. Stejně přitažlivé jsou různorodé podnební podmínky závodu jako třebas déšť či vítr – takže zapomeňte na příležitostně hodně chudokrevné scenérie na pozadí závodu a věnujte pozornost důležitějším věcem. A pokud dodám, že díky „rumble“ funkci ovladače GC zažíváte pocit, že tady skutečně jste, neboli když se o vás vlna otře, cítíte to v řídítkách vašeho skútru, musím říci, že Nintendo znovu ukazuje, že opravdu umí. Dolby Surround pak nabízí krystalicky čistý hudební doprovod a podařené zvukové efekty, což by ostatně měl být již takový standard pro konzole nové generace, takže pojďme dále.

Po výběru vašeho stroje a jezdce, mezi nimiž jsou jisté rozdíly v atributech, majících vliv na celkové řízení, vás čeká pěkná řádka tratí, přičemž je poněkud problematické, kterak se hráči postaví ke skutečnosti, že tu vedle nových okruhů naleznou i staré známé dráhy z Wave Race 64, byť v novém a znatelně lepším grafickém kabátě.

Wave Race: Blue Storm

Připravte se znovu na pořádně bláznivou jízdu, v níž musíte být nejenom rychlí, ale také velice obezřetní, neboť na trati je spousta nepříjemných překážek. Velké kameny, zrádné mělčiny, dřevěné sloupy a samozřejmě nepříjemné vlny, jež vás mohou nepěkně rozhodit. Cesta se hodně podobá slalomu, neboť tu opět máte dvoubarevné bóje s charakteristickou šipkou indikující směr pro jejich objetí, přičemž pokud nereflektujete tuto nutnost volby oblouku z příslušné strany, přijde nutné zpomalení a následná penalizace. Penalizace obnáší jeden trestný bod a při pěti takovýchto bodech se se závodem loučíte. Vedle svižné jízdy a četných skoků díky zdejším můstkům tu musíte provádět také řadu specifických triků, za které získáváte bodové hodnocení. Za tohle si pak zpřístupníte nové okruhy a další herní specialitky. Novinkou je Turbo boost, což je nevídané zrychlení jako odměna za určitý počet projetých bójek, jenž vám dočasně umožňuje zažít pocit z opravdu nespoutané rychlosti. Nicméně v této souvislosti musím předeslat, že se objevila řada negativních ohlasů na ovládání, jež podle všeho není vyřešeno zcela optimálně. Čočík, jenž si na rozdíl ode mne mohl osahat několik herních projektů pro GameCube, sám připouští, že Wave Race se mu neovládalo právě lehce. V tomto kontextu nutno připomenout, že s ostatními herními tituly pro GC žádné podobné problémy neměl.

Důležitým prvkem při řízení jsou tlačítka L a R (ve spojení s analogem) sloužící pro lepší vybírání ostrých zatáček. Také zde máte tlačítko pro přikrčení se, takže je každému jasné, že Wave Race: Blue Storm se setkáte s překážkami, jež budete muset podjet. Výborně! Navíc kombinace této akce s analogovým tlačítkem umožňujícím pohyb prý přináší další sadu tolik potřebných triků, které, když už nic, vypadají nesmírně efektně.

Z herních módů stojí za zmínku Free Run, což je klasický volný průjezd vybranými tratěmi se zkoušením skoků a triků a seznámením se s profilem okruhu. Tournament je zdejší hlavní soutěž, v níž musíte dojet co nejlépe v závodním klání se spoluúčastí dalších sedmi borců a pokud se vám zadaří, pokračujete dále. A již zmiňovaný multiplayer pro čtyři hráče, který nabízí volbu zkusit jakoukoliv v singleplayeru již dokončenou úroveň a nutno podotknout, že si ho ti, kteří měli to potěšení WRBS hrát, chválili mnohem více než jeho předchozí alternativu na N64. Ještě lze zmínit některé zajímavé prvky jako když v jednom závodu každé kolo postupně opadává vodní hladina, takže kde jste dříve mohli projet, teď máte nečekané problémy apod.

Nicméně samotným závěrem lze fanouškům klasického Wave Race vzkázat, že se v podstatě jedná o N64 verzi ve značně vylepšené grafické podobě a díky hardwaru GC i s něco málo novými možnostmi a něco více novými efekty. Jak již asi mnozí odvodili z textu. Jestli to je dobře nebo špatně, ukáže až samotná hra.

Wave Race: Blue StormWave Race: Blue Storm

Wave Race: Blue StormWave Race: Blue Storm