Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Way of the Samurai

  12:00aktualizováno  3. října 9:20
Japonsko - rok 1878. Pomalu končí jedna epocha a s ní i jedna tradiční ikona velkého ostrovního císařství - Samurajové. Vydejte se společně s námi na poslední cestu jednoho z nich, na cestu, jež je lemována četnými souboji a množstvím prolité krve, ale též nevídanou svobodou při rozhodování nejenom o vlastní budoucnosti.

Robin Hejduk
Way of the Samurai Devatenácté století znamenalo pro Japonsko zcela zásadní zlom. Objevila se železnice a taktéž plno cizinců, kteří se snažili osvojit si zvyky země Vycházejícího slunce. Západní vojsko začalo kolonizovat malé vísky a nutit zdejší obyvatele k poslušnosti. A samurajská čest a tradice pomalu, ale jistě umírala. Jsme v roce 1878 v jedné zapadlé vesnici, v níž začíná náš příběh. Samuraj Kenji se vydává na svou poslední cestu, aby našel sebe sama a zakončil tak poslední zkoušku Samurajů, cestu poznání. To, co jej následně potká, však asi nečekal ani ve svém nejhorším snu.
Nutno říci, že příběh zde hraje velice důležitou roli. Ve vesnici žijí celkem tři klany, na první pohled máte pocit, že se nemají moc v lásce. Čím více budete poodkrývat události a vazby mezi jednotlivými občany této lokace, tím více pochopíte a posléze přijdete na velice úzké rodinné vztahy. Obrovským kladem Way of the Samurai je zatím největší variabilita a svoboda konání, jaká se kdy ve hře objevila. Tohle je totiž jakýsi simulátor Samuraje. A variabilita tkví v tom, že hra nabízí celkem pět scénářů a každý z nich má zcela jiný děj. Tím se dostáváme k avizované svobodě konání. Ať se zde děje cokoliv, vždy máte možnost tuto událost ovlivnit. Jako příklad si vezměme situaci na úplném začátku hry. Objevíte se před mostem, který vede k místnímu hostinci. Jenže najednou zahlédnete prchající dívku křičící o pomoc, jež je pronásledována potetovaným mužem a jeho kumpány. Jinde byste se okamžitě pustili do bitky, tady však nikoli. Za prvé můžete býti zcela lhostejní a vydat se jinou cestou, za druhé sestoupíte dolů k řece, kde vyčkáte, až se situace uklidní, a nebo za třetí - to se Way of the Samurai protivníkům postavíte a dívce pomůžete, jenže je v tom malý háček. Neměli byste zapomenout, že jste samurajem a jste povinni dodržovat kodex Bushido. V případě, že zásady hodíte za hlavu se celá situace změní v krvavá jatka. A když už se nepříteli postavíte, znovu tu je alternativní větvení - máte totiž na výběr z několika odpovědí a opět záleží, jakou z nich zvolíte. Při špatné odpovědi vás můžou svázat, okrást a pohodit na koleje. Přirozeně že zde tahle divoká eskapáda nekončí, jen se poté vydáváte dál po jiné cestě. Zkrátka počet variací na jeden jediný scénář je přímo obdivuhodný a právě ta neskutečná variabilita, vycházející z vašeho chování a rozhodování během hry vám pomáhá poodhalovat jednotlivé střípky propleteného story. Jedním dechem však musím dodat, že každý scénář zvládnete absolvovat během jedné jediné hodiny, pokud se tedy rozhodnete jít přímou cestou a nebudete zkoumat další možnosti.

Stejně jako je důležitý příběh, je na tom i soubojová část a musím konstatovat, že od Bushido Blade jsem lepší systém neviděl - a to je prosím umně začleněn do kvalitního příběhového scénáře. Katana, asi nejdůležitější zbraň ve hře, tu opravdu dostane zabrat. Samozřejmě, že naleznete i další druhy mečů a v některých případech budete mít šanci okusit i těžší zbraně, celkem se jich tady nachází několik desítek typů - což, jak sami uznáte, je na jednu hru více než dobrý počin. I když za tímhle projektem stojí firma Acquire, která se proslavila dnes již kultovní sérií Tenchu. Ve zmíněné stealth akci pro 32-bitový PSX však mohl být s bojem tváří v tvář občas docela problém, ale zde se již tvůrci náležitě pochlapili. V častých Way of the Samurai střetech funguje automatický lock, takže není rány, která by padla vedle. Nezapomínejte, že žijete v době samurajů, pročež se vždy bojuje jeden na jednoho a tak i když kolem sebe máte desítky protivníků, budete s nimi bojovat postupně.

Jste-li právě připravení k boji a čekáte, co teď přijde, musím předeslat, že budete velice překvapeni. Jméno Bushido Blade nepadlo jen tak do větru. Ano, ve Way of the Samurai se dočkáte velice seriózních soubojů, tedy nic na způsob jednotlačítkového zběsilého mačkání jako je tomu např. u Onimushi. Soubojová fáze je nesmírně komplexní a tak vás čekají kombinace pohybových šipek, skoku, krytu a dvou útočných tlačítek. Komb pro jednu zbraň je okolo dvaceti. Přičemž si nemyslete, že dokážete všechny oponenty porazit jedním naučeným atakem. Čím více budete jeden útok opakovat, tím lépe se soupeř dokáže bránit a navíc, můžete dokonce přijít o zbraň. Důležitou roli totiž hraje opotřebování zbraně, ke kterému dochází při střetu s jinou zbraní - každá "weapon" má svůj ukazatel výdrže; ale nebojte se, v jednom údolí se nachází kovář a za mírný poplatek je možné zbraň nejenom opravit, ale dokonce i zdokonalit. Určitý problém je sice v penězích, ale to už si jistě nějak poradíte. V souvislosti s únavou materiálu je třeba zmínit i vaši maličkost, která se musí uzdravovat a to i během bitky. Pokud totiž budete podceňovat a přehlížet svá zranění, může to mít pro vás katastrofální následky. Budete unavení, občas se i zhroutíte a hlavně - nebudete mít přesné útoky a tím umožníte protivníkovi vás dorazit.

Way of the Samurai

Tahle hra je v některých momentech neuvěřitelně propracovaná a originální a aby toho nebylo málo, nabízí i řadu bonusů. Ano bonusy, v poslední řadě nejdůležitější a nejvděčnější věc pro všechny hráče pro opakované hraní! Takže - po pár prvních dokončeních se vám otevře mód Battle. Tím se Way of the Samurai stává konkurencí pro takové kousky jako je př. Kengo a hlavně pro dlouho očekávané pokračování již citovaných Bushido Blade. Neboť pakliže máte známého, který téhle sekané propadl, můžete proti sobě nastoupit v "ringu" při nahrání svých borců včetně jejich zbraně z paměťové karty. Ale tím to zdaleka nekončí. Záhy zjistíte, že uvedený režim neobsahuje ani desetinu nabízených bojovníků a najednou vám svitne. Ano, sem lze získat všechny důležité postavy, které se nacházejí v hlavním režimu hry! Jenže ani to tvůrcům evidentně nestačilo, pročež lze zkompletovat sbírku všech pro vás důležitých zbraní a to včetně jejich úpravy v kovárně. A dále už jen klasika, nové oblečky a nové obličeje. A to ještě nevím všechno, možná se objeví i nějaký speciální bonus. Takže v neposlední řadě zmíním podrobné video s vaším tréninkem a hned na začátku, opět dle vybrané odpovědi, lze tento trénink absolvovat.

Nicméně navzdory vyřčenému je tu něco, kvůli čemu Way of the Samurai většina hráčů zavrhne. Ano, na vyjádření ohledně grafické části hry patrně čeká každý, kdo to dočetl až sem. Ale než se k němu konečně dostaneme, musím pochválit zvukovou složku - údery zbraní o sebe, pocitové vyjadřování v podobě všelijakých skřeků, smíchu, rozčilení, zamyšlení atd. Možná se to bude v dnešní době zdáti divné, ale hra není namluvená. I když postavy mají skvělou mimiku obličeje, krom těchto emočních střípků nevydají ani hlásku. O to větší péče Way of the Samurai byla věnována hudební kulise a musím konstatovat, že od dob FFVII jsem nic procítěnějšího neslyšel. Hudba přesně reaguje na události ve hře a při soubojích dokonale navozuje atmosféru.
Inu dobrá, konečně přichází na řadu grafika. I když se mi zkraje poměrně líbila, postupem času se začaly objevovat nehorázné chyby, které by v dnešní době na PS2 rozhodně neměly být. Prolínání postav s okolím, doskakování pozadí či naprosto nečekaná mizení a objevování nepřátel na bojišti. A asi nejhorší zpracování vodní plochy v historii PS2!! Dále se musím pozastavit nad velikosti dané herní plochy. Way of the Samurai totiž obsahuje jen osm lokací. Na jednu stranu musím pochválit tvůrce za to, že na tak malém prostoru dokázali udělat tak velikou hru, ovšem na druhé straně mohli pro vaše konání definovat přeci jenom o něco více metrů čtverečních. Ale i přes zmíněné vizuální neduhy a omezenost herního prostoru se jedná o naprosto originální pojetí bojové hry a bez jakéhokoli zaváhání ji řadím na vrchol svého žánru.

___________________________________________________________________________

Pete Smith
Zcela nedobrovolně, ale hlavně proto, abych zpřístupnil své hodnocení i NEBUSHIDOVSKÝM hráčům, jsem nucen napsat několik řádek v rámci pohledu na věc z té druhé strany. Nejprve ale budu „mluvit“ za sebe.
Jelikož patřím k zarytým milovníkům všeho japonského, potažmo samurajských ság jak knižních, tak filmových a v neposlední řadě i herních, musím poděkovat firmě Eidos, že na evropský trh přinesla tuto zcela atypickou a tudíž prodejně nepříliš lákavou gamesku. Od dob Bushido Blade a také Tenchu je to u nás se samurajskou tematikou poněkud bledé. Cesta Samuraie je tedy pro našince, blýskajícího si svou domácí katanu visící nad otomanem, vítaným zpestřením.

Way of the Samurai

Velmi kvalitní příběhová linka již byla zmíněna. Stejně tak přesná dobová atmosféra, zachycující poslední chvilky věku samurajů v Japonsku a nástup vládnoucí dynastie Meiji. Podivoval jsem se, jakých nechutných intrik byli státní úředníci schopni (nemusíme ale chodit až do dalekého Japonska, že?). Byl jsem znechucen i nasazením střelných zbraní a během svého pobíhání po bojišti jsem kuchal - s agresí a odhodláním vymýtit tu plíseň v mysli, jednoho vládního vojáka za druhým. Podobné emoce ve mně dokázala naposledy vyvolat atmosféra ve FFX!
Je opravdu s podivem, jak moc ve vás dokáží autoři hry vychovávat samurajský kodex, lásku k meči a soucit s nevinnými civilisty, trpícími mezi dvěma neustále bojujícími klany poťapaných mocipánů…

Množství zbraní je též neuvěřitelné (65 kousků přesně), a když si ještě vezmete, že s každou z nich se „veze“ jiný bojový styl, vyrazí vám to dech. V této souvislosti ještě jeden malý detail: pro každou zbraň se různé údery musíte postupně učit pokořováním nepřátel v průběhu story módu. Neskonalé možnosti a robustní hratelnost navrch podtrhuje děj, reagující v mnoha klíčových momentech na vaše počínání. Výtečná zvuková kulisa a pěkné modely bojovníků, skvělá možnost změřit síly s kamarádem v ringu - potud je vše naprosto dokonalé… Jenže život samuraie v černé krabičce někdo kazí…

Way of the Samurai

Tak a teď se stávám právě oním průměrným konzumentem a rozčarovaně zkoumám herní engine. Fuj, to je ostuda! Podezřívám Acquire z nebetyčné lenosti, kteroužto nalézám ve fušerských chybách typu - protivník polovicí svého těla mizivší v polygonech kopce; na chvíli se zaseknuvší samuraj ve sloupku střešní podpěry; bojovník rozpustivší se ve vzduchu a váš následný souboj se vzdušným elementem, z něhož stříká krev o sto sedm; dokreslující se pozadí a výskyt obligátní softwarové mlhy a další. Zkrátka, máme hotový engine na Tenchu, hmm, myslíte pane producente, že by si mohl někdo všimnout, že je to ze "stejšna" jednotky? Nevadí, zvýšíme rozlišení! FUJ! Proč jsem tak rozlícen? Zkrátka proto, že po všech stránkách dokonalý a neuvěřitelně chytlavý titul musí páni programátoři vždy pohnojit nějakým detailem. Bohužel v tomto případě je štěnice, čili bug, zastoupena v míře poněkud nezvykle hutné. Škoda, přeškoda! Býval se Samurai mohl přiblížit i dalším skupinám hráčů a upozornit na kvality svého žánru…

Mé oficiální hodnocení tedy díky technickým nedodělávkám činí rovných 70 %.
Na druhou stranu musím zmínit ryze soukromý dojem, kdy neváhám udělit procent osmdesát, tedy stejně co můj kolega… Ptám se totiž - komu se poštěstí nasbírat si do skříně bojový sortiment jedné japonské provincie a každý z těchto kousků brilantně ovládnout?

Way of the Samurai
Výrobce/Vydavatel Acquire /Eidos
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ano, 2 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ano
Paměťová karta: ano, 124kB
Verdikt: Za poslední dobu jedna z nejoriginálnějších bojových her, která nabízí nespočet scénářů, volnost vašeho konání a propracovaný soubojový systém. Po grafický stránce průměr, ovšem hudební kulisa nabízí nejhustější atmosféru, jaká se vůbec ve hře objevila.
Hodnocení: 80% - Robin
70% - Pete (info)

Autor:




Nejčtenější

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Mafia: The City of Lost Heaven
Legendární první Mafia je opět v digitální distribuci

Fanoušci nejpopulárnější české hry všech dob si konečně zase mohou koupit její digitální kopii.  celý článek

Dungeon Keeper (2014)
Activision vymyslel způsob jak lidi motivovat utrácet za mikrotransakce

Firma Activision si nechala patentovat úpravu mechanismu, který se stará o to, aby se v multiplayerových hrách potkávali hráči na stejné výkonnostní úrovni....  celý článek

Další z rubriky

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Hearthstone: Knights of the Frozen Throne patří k těm nejzábavnějším expanzím

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.