Westwood Studios - legendy žánru RTS

Dělat profily herních firem a zapomenout přitom na Westwood Studios by se rovnalo pořádnému společenskému faux pas. Naštěstí vám dnes přinášíme obsáhlý článek, kde se dozvíte vše o zakladateli RTS Dune 2, sérii Command & Conquer, adventurách Legend of Kyrandia a spoustu dalšího...

Když se řekne Westwood Studios, vybaví se asi většině z vás série RTS Command & Conquer, popřípadě hry téhož žánru z vesmíru Duny Franka Herberta. Faktem ovšem je, že Westwood má za 17 let své existence na svědomí ještě spoustu dalších skvělých her, zato najít v jejich portfoliu podprůměrný či snad vyloženě špatný titul, je takřka nemožné. Brett Sperry a Louis Castle za téměř dvě desetiletí dovedli své studio do nejužší špičky elitních týmů, jejichž hry jsou očekávány jako boží smilování, opěvovány herními recenzenty a především - i po několika letech stále hrány a oblíbeny mezi hráči.

Jak to všechno začalo
Místem, kde došlo k "osudovému setkání" dvou zakladatelů firmy, Bretta Sperryho a Louise Castla, byl obchod s počítači Apple Century 23 v Las Vegas. Louise zde dělal prodavače, ale když mu Brett nabídl možnost podílet se na tvorbě her, neváhal svou práci opustit ve prospěch nejistého byznysu v branži interaktivní zábavy.
Cesta obou k počítačům nebyla úplně přímá a bezproblémová. "Na střední škole jsem jimi byl fascinován," říká Brett Sperry, "ale až na vysoké jsem si uvědomil, že jsou tím, čím bych se chtěl jednou živit, a ne jen zábavou pro dlouhé večery..." Louis Castle zase vypráví: "Můj kamarád v osmé třídě měl počítač a mně se hrozně líbily hry, co na něm hrál, ale když jsem chtěl po otci svůj vlastní, řekl mi jen, že by zase skončil v popelnici, jako řada mých předchozích hraček. Nejhorší na tom je, že měl zřejmě pravdu..."
Poté, co vystudoval, pracoval Brett osm měsíců ve společnosti, která vyráběla edukativní software. Nebylo to zrovna šťastné období - "Já ale neměl žádné peníze a nemohl si dovolit počítač. Tady byla možnost využívat firemních po pracovní době k vlastním projektům. Takhle jsem to dělal celou dobu - a málem mě to zabilo." Založení Westwoodu způsobila jedna stará tiskárna. "Pracoval jsem pro Epyx na hře Dragonfire a když přišel čas poslat jim design document, musel jsem za Louisem, aby mi půjčil tiskárnu." Brett a Louis se začali bavit o svých kariérách, až nakonec druhý jmenovaný předvedl svému příteli 3D animaci, kterou právě vyrobil. "Zjistil jsem, že Lou je obrovský skrytý talent. V létě 1985 jsme si definitivně plácli a rozhodli se založit novou společnost každý s padesátiprocentním podílem."
Název Westwood Studios se také nerodil snadno. Prvním nápadem Bretta a Louise byl dokonce šílený patvar Brelous Software. "Nakonec jsme se rozhodli pro Westwood, protože to zní profesionálně a taky je to podobné Hollywoodu..."
"Naším prvním projektem byla trilogie The Temple of Apshai, Brett dělal design a staral se o obchodní záležitosti, já programoval a tvořil grafiku," vypráví Louis o svých začátcích. Posléze podepsali vynikající smlouvu na dvě hry pro Amigu a Atari ST za 18.000 dolarů s publisherskou firmou Epyx. "Dávalo nám to možnost dělat hry pro mašiny, které ještě neexistovaly, a pochopitelně spostu peněz, takže jsme po tom rovnou skočili." Aby se nedostali do finančních potíží, byli nuceni dělat neoblíbené konverze a v roce 1986 podepsali smlouvu s druhým distributorem - SSI.
Stále je ovšem lákala možnost vytvářet vlastní hry. První příležitostí bylo v roce 1987 RPG Mars Saga. "To byl pokus převést na monitory papírové RPG Traveller, které jsem dlouho hrál." Následovalo několik dalších menších projektů, jako hra podle filmu A Nightmare on Elm Street, hra podle figurkových soubojů Battletech: The Crescent Hawk's Revenge, hry z prostředí AD&D Hillsfar a Dragon Strike a adventury Mines of Titan a Circuit's Edge, které publikoval Infocom. Pokud je neznáte, nevadí, přestože se nejedná o špatné hry, ale titul, který si představíme o odstavec dále, už patří bezpochyby k základní pařanské gramotnosti...

Tři oči Beholdera
"Strategy Simulations Inc. (SSI) dělali na přelomu osmdesátých a devadesátých let spoustu her ze světa AD&D, na které měli koupenou licenci. Než o ni stihli přijít, tak jsme pro ně také leccos vytvořili...," říká Brett Sperry. To leccos jsou dvě hry zmíněné v předchozím odstavci, ale především slavná série Eye of the Beholder. Jak se můžete dočíst v obsáhlé klasice, jedná se o jeden z nejlepších dungeonů všech dob, zasazený do světa Forgotten Realms. Čtyři hrdinové se vydávají do rozsáhlých katakomb pod městem Waterdeep, aby zničili pradávné zlo. S dobrodruhy se pohybujete v podzemních prostorách dvanácti levelů, které jsou velmi dobře navrženy. V průběhu hry potkáváte další postavy, z nichž některé se k vám mohou připojit, nalézáte nové zbraně, předměty, svitky s kouzly - a pochopitelně bojujete s nepřáteli. "Při tvorbě Eye of the Beholder jsme se snažili, aby se hráči neustále bavili. Nedělali jsme zbytečně velká a složitá bludiště, protože hra neměla automapping a mohli by se v ní snadno ztratit. Důležité bylo, aby se stále něco dělo," popisuje filozofii tvorby Beholdeřího oka designer Louis Castle.
O rok později, tedy v roce 1991, vyšel druhý díl s podtitulkem The Legend of Darkmoon. Příběh a provedení hry zůstalo stejné, autoři přidali možnost pohybu venku, mimo zatuchlé kobky. Zlepšil se hudební doprovod hry, zároveň přibylo nepřátel a hra se stala obtížnější. Výrazným zlepšením je větší rozloha jednotlivých levelů a přibylo také dialogů s postavami, které potkáváte. "Nejvíce si hráči u jedničky stěžovali na jediný save-slot, takže jsme jich ve dvojce udělali hned šest," říká Brett Sperry.
V roce 1993 pak přišel třetí díl, který co do příběhu a stylu hry v ničem nezaostával za svými předchůdci, ale přesto se stal obrovským zklamáním. Jednak byla změněna grafika, bohužel k horšímu, ale hlavně - celá hra špatně pracovala s pamětí a neustále "testovala" váš harddisk, což se nedalo vydržet. Nahrával se snad každý pohyb, kouzlo, změna prostředí, což ji výrazně degradovalo. Assault on Myth Drannor považují za krok vedle i ve Westwoodu: "Trochu jsme podcenili testování a byli příliš sebevědomí při vývoji. Jednou to asi přijít muselo, ale hlavně, že jsme se probudili..."

Legendy Kyrandie
Příběh prvního dílu Kyrandie, slavné adventury, je doslova tragikomedický. Po několika textových adventurách pro Infocom se Brett a Louis rozhodli udělat hru, která by se ovládala jen myší. "Byla to naše velká zbraň. Ukázali jsme demo Sieře a mysleli jsme si, že je tím ohromíme. Přeci jen, bylo to o mnoho pohodlnější než textový input," vypráví Brett Sperry. "Jenže vzápětí po naší ukázce přišel Ken Williams a pustil nám King's Quest 5, který měl vlastní sierrácké ovládání myší. Dovedete si představit, jak nám zamrzl úsměv na tvářích..." Kenovi se nicméně líbilo, co mu Westwoodi ukázali, a tak jim nabídl, zda by nechtěli svou společnost Sieře prodat. Brett a Louis se ovšem rozhodli jinak, protože nechtěli nikomu přepustit kontrolu nad společností. O pár let později prodali Westwood tehdy obrovskému vydavatelskému domu Virgin, který se také nakonec ujal distribuce trilogie adventur ze světa Kyrandie.
První díl The Legend of Kyrandia vyšel v roce 1992 a v našich krajích se prosadil zejména díky českému překladu, tehdy poměrně nevídané věci. Ocitáte se v roli mladíka Brandona, syna mudrce Kallaka, momentálně proměněného v kámen zlým černokněžníkem Malcolmem, který bůhvíproč preferuje klaunský oděv s rolničkami. Půjde pochopitelně o zneškodnění Malcolma, záchranu otce a celého světa Kyrandie, který trpí Malcolmovým terorem. Pokud vás při vyprávění příběhu postihla silná nostalgie (není divu... :o), odkážu vás na Alenčinu klasiku a návod.
Druhý díl, The Legend of Kyrandia: Hand of Fate, vyšel o rok později - v roce 1993. Kyrandie se ztrácí. Mizí. Rozplývá se. Jak zažehnat toto nebezpečí? Pomoci by snad mohla kotva ze středu země. Záchrana světa leží na vašich bedrech, mladé čarodějky Zanthie... "Nechtěli jsme zbytečně protahovat osudy Brandona a Malcolma, tak jsme ve dvojce jen využili hotový svět a umístili do něj nový příběh," říká Brett Sperry.
V roce 1994 pak přišla The Legend of Kyrandia 3: Malcolm's Revenge. Jak už z návzu plyne, šašek Malcolm se vrátil, ale vězte, že není až tak úplně zápornou postavou, jak se na první pohled zdálo... Kyrandie 3 byla velmi složitá a nelineární hra, kdy jste si mohli kupříkladu vybrat, zda se budete chovat jako kladný hrdina, či spíše jako pořádný padouch. "Kyrandie 3 měla tři různá zakončení a řadu míst, kde se příběh rozvětvoval, takže jste ji mohli hrát vícekrát," říká Brett.

Bůh stvořil Dunu, aby vychovával věrné...
Sci-fi dílo Duna Franka Herberta a jeho pět pokračování (autor měl v plánu i šesté, ale zemřel dříve, než ho dokončil, a tak už se nikdo nedoví, jak vlastně měly příběhy pouštní planety Arrakis dopadnout) lidi fascinuje už několik desetiletí. Není divu, že když dostali Westwoodi v roce 1992 příležitost chopit se vývoje hry právě z prostředí Herbertových knih, neváhali ani vteřinu. A chopili se odvážně - nejenže si do notoricky známého vesmíru přidali vedle velkorodů Atreidů a Harkonnenů své vlastní Ordossany, ale vytvořili i průlom, co se počítačových her týče. Dune 2: Building of A Dynasty (zajímavostí je, že Building of A Dynasty je oficiální americký titul hry, v Evropě se prodávala pod názvem Battle for Arrakis, takže jestli si ji pamatujete pod prvním jmenovaným, hráli jste pirátskou verzi...) v podstatě založila žánr realtimových strategií tak, jak je známe dnes - v drsném prostředí pouštní planety jste těžili koření, budovali základny, vyráběli jednotky a posílali je proti nepříteli. Hra ale měla i mnoho zajímavých prvků, které později kopírovány nebyly. "Docela se nám například povedlo zpracování písečných červů," říká Brett Sperry. "Na druhou stranu, když jsem se před pár měsíci pokoušel Dunu chvíli hrát, moc to nešlo. Přece jenom, interface už je dnes někde úplně jinde."
Právě z tohoto důvodu se o několik let později, v roce 1998, rozhodli vyrobit remake. Ačkoli Dune 2000: Long Live the Fighters! přinesla parádní a dosud snad nepřekonaný interface série Command & Conquer (viz níže) a vylepšenou grafiku, mezi hráči a u recenzentů neuspěla. Druhý krok vedle v dějinách Westwoodu zapříčinil fakt, že Dune 2000 obsahovala pouze přesně tytéž mise jako původní hra a umělá inteligence jednotek také nebyla úplně nejlepší.
V roce 2001 se pak na trh dostal zbrusu nový titul - Emperor: Battle for Dune (v různých částech světa se ovšem jmenoval jinak - Empereur : La bataille pour Dune ve Francii, Emperor: Schlacht um Dune v Německu, ale u nás zvítězil chorvatský titul: Imperator: Bitka za Dinu :o). Ačkoli šlo o vůbec první 3D RTS od Westwoodu, která navíc skvěle vypadala a měla chytlavý příběh, i ona se stala tak trochu kontroverzním titulem. Opět to bylo kvůli umělé inteligenci protivníka. Přesto však byly ohlasy mnohem lepší než před dvěma lety na Long Live the Fighters! "Z Emperor: Battle for Dune jsme byli všichni dost nadšení. Takhle nějak jsme si představovali, že by měla hra podle skvělé knížky Franka Herberta vypadat," komentuje poslední RTS pokus Westwoodu Louis Castle.

Command & Conquer - vykrádáme sami sebe?
Když vyšel v roce 1995 první díl dnes asi nejznámější série RTS od Westwoodu Command & Conquer, strhla se mezi počítačovými hráči zuřivá bitva. Ve stejnou dobu, snad jen o pár týdnů později, se totiž na pultech obchodů objevil Warcraft 2 od Blizzardu. Jeho výhodou byla o poznání jemnější SVGA grafika, naproti tomu Command & Conquer nabízel revoluční interface, který dlouho neměl v RTS žánru konkurenci. Pro někoho bylo atraktivnější sci-fi prostředí konfliktu GDI a temného bratrstva NOD a megalomanské souboje velkých armád C&C, někdo spíše ocenil komornější fantasy bitvy Warcraftu, jasného vítěze ale souboj těchto titulů neměl.
O C&C Brett Sperry říká: "Chtěl jsem ukázat lidem, že všechno není černobílé. Můžete hrát jak za GDI, tak za NOD a vcítit se do jejich pohledu na věc. Nakonec - Kane také vidí GDI jako dotěrné, zaostalé divochy, kteří úmyslně brzdí rozvoj."
V roce 1996 se jako první hra od Westwoodu dočkal veleúspěšný Command & Conquer datadisku. Jmenoval se Covert Operations a popravdě řečeno, žádný zázrak to nebyl. "Byla to tak trochu rychlovka, protože v té době už jsme se hlavně soustředili na práce na Red Alertu," říká Louis Castle.
"Původně jsem si myslel, že se s Command & Conquerem vejdu do tří her. Teď si říkám, že bude třeba nejméně pěti šesti her," řekl Brett Sperry poté, co vyšel druhý díl původní C&C série - Tiberian Sun. Jeho příběh vypráví o návratu Kanea a jeho temného bratrstva a novém boji s armádami GDI. V single playeru toho mnoho nového nepřinesl (ovšem hratelnost byla, ostatně jako u Westwoodu vždy, výborná), zato jeho multiplayer byl naprosto parádní a nebýt famózního Starcraftu, mohl se stát jedničkou mezi mutliplayerovými RTS.

Rudé nebezpečí
Jak vznikla "odbočka" ze série Command & Conquer pod názvem Red Alert? "Původně jsme chtěli zpracovat druhou světovou válku v enginu C&C," říká Brett Sperry. "Megalomanskou, vyrážející dech, postihující ty nejhorší aspekty války - a pochopitelně s Němci jako tradičními padouchy. Nakonec - oni pro to mají nejlepší předpoklady... Ve Virginu se jim ale tenhle nápad nelíbil. Popravdě řečeno, šel k zemi jako protrhnutý balón. S designem, který jsem navrhoval, by neexistovala žádná možnost, jak hru prodávat v Německu." Druhá verze projektu alternativní historie, který měl časem v příběhu "dohonit" původní C&C, se už ovšem ujala - a v roce 1996 se objevila v balení s nápisem Command & Conquer: Red Alert na krabici v obchodech. Red Alertu, podobně jako řadě dalších RTS od Westwoodu, byl vyčítán nedostatek originality a snad až přílišná akčnost, ale především multiplayerová hra byla skutečně skvělá. Nesmíme pak ani zapomenout na tradiční trumf - videosekvence se skutečnými herci, které se od té doby objevují k naprosté spokojenosti všech hráčů i v ostatních titulech Westwood Studios.
V roce 1997 se pro Red Alert objevily hned dva datadisky - Counterstrike a Aftermath, v roce 2000 potom vychází druhý díl. "Je to už naše poslední 2D strategie," říká Louis Castle. V době, kdy se všichni snažili vyrobit co nejlepší a nejefektnější 3D engine, zůstali Westwoodi u své 2D klasiky, přesto si jen málokdo troufne tvrdit, že Red Alert 2 není dobrá hra. Především design misí a silný příběh, který vypráví o Rusech vládnoucích vyspělými mozkovými technologiemi hypnózy a zároveň vlastnících silné vojsko, momentálně na nejlepší cestě vykosit slavnou americkou armádu a okupovat Severní Ameriku, jsou esy v rukávu druhého rudého nebezpečí. I to se dočkalo datadisku, tentokrát pod názvem Yuri's Revenge. To je asi nejlepší datadisk, který kdy Westwood vytvořil - obsahuje nové jednotky, celou jednu novou stranu konfliktu, nové mise, animace, kampaně - snad jen mohl vyjít trochu dříve...

Akční hra ze světa C&C? Ano!
Akční hra ze světa C&C? Tak se nevěřícně ptali hráči, když Westwood Studios oznámili projekt Command & Conquer: Renegade. "Naše strategie byly poměrně dost akční. Myšlenka na převedení C&C do podoby akční hry tu byla už od prvního Red Alertu, ale tehdy by nás příliš omezovaly nedokonalé 3D enginy."
C&C Renegade se objevila na pultech obchodů takřka současně se dvěma dalšími očekávanými 3D akčními hrami - Return to Castle Wolfenstein od iD Software a Medal of Honor: Allied Assault od EA. A stalo se neuvěřitelné - proti všem očekáváním šlo o skvělou hru, která se zmiňovaným bombám bez potíží vyrovnala a snad je i předčila. Za vše hovoří verdikt Petra Proška v naší recenzi ("Skvělé ztvárnění legendární RTS série ve 3D akčním provedení, v němž konečně zakusíte, jaká je atmosféra přímo na bojišti. Hra bezpochyby zaujme milovníky akce a o to více ty, kteří měli s uvedenými strategiemi co do činění.") a hodnocení 92%.
"Ze začátku byli hráči, ale především novináři, dost skeptičtí, ale myslím, že nakonec je kvality naší hry přesvědčily," říká Laura Miele v jednom z četných rozhovorů na internetu - a minimálně za náš časopis s ní mohu plně souhlasit.

V přípravě - Command & Conquer: Generals, Earth & Beyond
Jaká je budoucnost Westwoodu? Při pohledu na dva připravované projekty můžeme říci, že s růžovými brýlemi a bez nich lze jen těžko rozeznat rozdíly.
První připravovanou hrou je pokračování série Command & Conquer, které však není pokračováním v pravém slova smyslu - má zbrusu nový příběh a vlastní 3D engine, který už z prvních obrázků vypadá naprosto bombasticky. V příběhu se přeneseme o dvacet let do budoucnosti a vydáme se do boje proti terorismu. Hlavními aktéry konfliktů se stanou Čína, teroristická organizace GLA a Spojené státy. Jakých konkrétních změn se dočkáme v herním stylu vám už ale poví Dan Přibáň v obsáhlém preview. C&C Generals mají vyjít tento podzim.
Společnost Westwood je známa spíše jako tvůrce strategických her, ale i její RPG tituly se proslavily více než dostatečně. Nyní pro nás chystá své první online RPG, které se bude od těch konkurenčních lišit především v jednom ohledu - bude nesrovnatelně mohutnější. Earth & Beyond je svým způsobem klasické MMORPG (tedy rozsáhlé online RPG), ale neodehrává se ani ve fantasy světě, ani v klasickém sci-fi prostředí, nýbrž v hlubinách vesmíru. Vaším úkolem je objevovat nové planety, bojovat s nepřáteli a obchodovat s přáteli... Tedy vlastně vše, na co jste zvyklí z jiných podobných her, jen v poněkud větším, kosmickém měřítku. Stačí se jednou podívat na obrázky a budete s námi souhlasit, že i po grafické stránce vypadá tato hra nanejvýš zajímavě, navíc vzhledem k marketingové síle distributora EA se není třeba bát, že by mezi ostatními zapadla...

Westwood Studios začínali malými hrami, adventurami a RPGčky, na chvíli se stali poskokem SSI, když ještě mělo licenci na pravidla AD&D, vyrobili parádní adventurní trilogii The Legend of Kyrandia, ale nejvíce se proslavili jako zakladatelé žánru realtimových strategií a autoři série Command & Conquer. I když se někdy mohlo zdát, že jejich hry postrádají originalitu a že firma v podstatě vykrádá sama sebe, i když se svěřepě drželi zastaralého 2D enginu, nikdy se hrám od Bretta Sperryho, Louise Castle a všech lidí okolo nich nedala upřít hratelnost, která i mudrující herní novináře brzy vtáhla a nepustila je do té doby, dokud nedohráli vše, co se dohrát dalo. Na závěr se vedle díků zakladatelům a všem, kteří se na hrách Westwoodu podíleli, ještě projevíme malinko neskromně - doufáme, že v následujících dvaceti či ještě více letech nám tento tým přinese srovnatelné, ne-li větší množství alespoň stejně zábavných her, jako tomu bylo dosud...

Seznam titulů vydaných firmou Westwood

Jména nejdůležitějších členů studia

1985-6 - The Temple of Apshai trilogie 1987 - Mars Saga 1989 - A Nightmare on Elm Street 1989 - Hillsfar 1989 - Battletech: Crescrent Hawk's Revenge 1990 - Dragon Strike 1990 - Mines of Titan 1990 - Circuit's Edge 1990 - Eye of Beholder 1991 - Eye of Beholder 2 1992 - The Legend of Kyrandia 1992 - Dune 2 1993 - Eye of Beholder 3 1993 - The Legend of Kyrandia 2 1994 - The Legend of Kyrandia 3 1995 - Command & Conquer 1996 - Command & Conquer: Red Alert 1998 - Dune 2000 1999 - Command & Conquer: Tiberian Sun 2000 - Command & Conquer: Red Aler 2 2000 - Emperor: Battle for Dune 2002 - Command & Conquer: Renegade

Ačkoli by to tak možná (i na základně našeho článku) mohlo vypadat, Westwood Studios nejsou jen Brett Sperry a Louis Castle. Celkem má firma okolo stovky zaměstnanců, z nichž ty nejdůležitější si stručně představíme právě zde: Brett Sperry - jeden ze zakladatelů, programátor a designer Louis Castle - jeden ze zakladatelů, nejprve designer, nyní manažer a šéfproducent Steve Wetherhill - technický ředitel, programátor, dohlíží na online komunitu okolo her Westwoodu Laura Miele - ředitelka marketingového oddělení Westwoodu Joe Bostic - designer většiny titulů počínaje Kyrandií 1 Eric Yeo - lead designer většiny her ze série Command & Conquer