Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Wii Chess – šachy bez příkras

  0:02aktualizováno  0:02
A zase šachy. Tentokrát hodně spartánské. Ale jsou první na dané platformě, takže je shovívavost možná. Možná.
60

Wii Chess

Platforma: Wii
Výrobce: Intelligent Systems

  • Obtížnost 9 je nářez
  • Hudba neruší
  • Délka výpočtu u obtížnosti 10
  • Cesta k uložené pozici
  • Chybí výuková část
  • Budgetový vzhled

Navzdory drahému, vavříny ověnčenému enginu jde pro většinu uživatelů o úplně obyčejné šachy, připomínající PC freeware. Znalci výkon ocení, otázkou je, zda to stojí za ty peníze.

Herní karta

Wii ChessS šachem se to má jako s psychiatrií. Když si člověk zlomí nohu, shání se neprodleně po chirurgovi – zato když si láme hlavu a vypadá to s ním zle, v žádném případě se neshání po psychiatrovi. Podobně většina lidí dokáže uběhnout sto metrů, ale nikdo se neurazí, jestliže ho předběhne atlet – zato se většina těch, kdo vědí, jak tahat figurkami, cítí špatně, když dostane mat. Prostě vlastní hlava je tabu a šach je laiky považován za jakýsi test inteligence, z čehož vyplývá hromada legračních i méně legračních situací. Ve skutečnosti šach testem inteligence rozhodně NENÍ - jde o sport jako každý jiný, který tedy buď trénujete a dosahujete určité zdatnosti, anebo netrénujete a hrajete přiměřeně hůř. Trénink pak nespočívá jen v tom, že hrajete hodně partií, ale především je nutné studovat teorii, což je pak ve výsledku totéž, jako kdybyste v on-line střílečce věděli, že za jistou nenápadnou skálou leží na stříbrném podnose raketomet, což vám dává vůči těm, kdo to nevědí, jasnou výhodu. Naneštěstí, spousta lidí se domnívá, že na šach stačí „přemýšlet“ a „být chytrý“, což skýtá věci znalému příležitost ke Wii Chesssnadnému hospodskému obohacení, ale také k ještě snadnějšímu monoklu pod okem, takže opatrně.

Na všech deseti úrovních obtížnosti lze neomezeně vracet tahy.

Asi si říkáte, proč takový dlouhý úvod? Že on se ten recenzent snaží natáhnout text, aby to dalo požadovaných sedm tisíc znaků? A máte naprostou pravdu. Recenzent se snaží natáhnout text, aby to dalo požadovaných sedm tisíc znaků, protože hru, o které by se dalo napsat méně než o Wii Chess, už dlouho neviděl. Stáhli jste si někdy zdarma nějaký šachový freeware? No tak to máte zhruba představu o tom, jaké jsou, přinejmenším vzhledem, šachy na nejnovější konzoli Nintenda. Ale něco napsat musím, takže začneme profilem. Ten obsahuje kromě vašeho jména údaje o tom, kolik partií už jste sehráli, v kolika jste dosáhli vítězství, kolikrát prohráli, vzdali, a jaká je celková herní doba. Následuje hlavní menu, kde si volíte, zda hrát proti procesoru, nebo on-line se živým soupeřem Wii Chess– přátelské kódy jsou naštěstí samozřejmostí. Zvláštní kapitolou je volba „Analyzuj nebo přehraj předchozí hry“ – k té se ještě dostaneme. Zbývá možnost kochat se svými Herními záznamy a poslední položkou je Nastavení. To má několik položek, fungujících systémem ZAP/VYP: hudba při hře, zvukové efekty, zobrazování možných tahů, vibrace. Plus si lze volit vzhled šachovnice.

Co jsem měl příležitost vidět, tak právě nové vzhledy šachovnice a figurek byly jedinou odměnou, jíž se mi za vítězství dostalo. Čekáte tudíž nejspíš, že budou eňo ňuňo. Zklamu vás: nejsou eňo ňuňo. Ze všeho křičí už výše zmíněné: freeware, freeware! Grafika je slabá, což by u šachu ani tak nevadilo, ale bohužel nejen čistě technicky, ale především u plastických variant i z hlediska zřetelnosti figur, což vadí hodně. Kolikrát jsem musel strčit hlavu až do obrazovky, abych se ujistil: je to dáma, král, střelec nebo věž? Naštěstí lze na všech deseti úrovních obtížnosti neomezeně vracet tahy, takže celkem pohoda. Nakonec jsem hrál stále na jakési „historické“ šachovnici: v pozadí se tyčil korintský sloup a Wii Chesshra se nacházela na pobořené zdi s vytesanými ornamenty, přičemž třebaže zeď stála kolmo, tahalo se plastickými figurkami – větší nevkus snad ani nejde vymyslet. Hudba při hře je synteticky klavírní, od pseudobaroku k něčemu jako „nezavěšujte, jste v pořadí“, ale především poklidná a ke hře se docela hodí. Zvukové efekty se linou z Wiimotu a okamžitě jsem je vypnul. Wiimote je také jediným ovladačem hry a funguje uspokojivě – tvůrci se nesnažili za každou cenu zaměstnat pohybový senzor.

Uběhlo dvacet minut, procesor přemýšlel.

A nyní si konečně řekneme něco o samotné hře. Ta disponuje deseti stupni obtížnosti. Level 1 je typický komunistický Dávač: každý podle svých schopností, každému nechráněného materiálu dle jeho potřeb. Level 5 už figury vysloveně nerozdává, ale stále hraje takticky hodně špatně, takže i zastánci teorie „bez teorie Wii Chessse obejdu“ ho smetou jako nic. Tohle že je engine, který vloni na Mistrovství světa v počítačovém šachu v Amsterodamu získal bronz? Level 6 ovšem vrací titul do hry: nárůst obtížnosti je výrazný a bez vracení tahů se náhle neobejdu, s touto vychytávkou však znovu uchvacuji – již nesportovní – vítězství. Zkraťme to a přelaďme rovnou na finální Level 10. Zpočátku vypadala hra velmi dobře. Procesor zjevně myslí opravdu důkladně: v obecném slova smyslu nechybuje a rád podstupuje absurdně vyhlížející oběti, jejichž děsivě neodvratný smysl vychází najevo až o řadu tahů později. Přitom se ovšem nemile prodlužuje doba výpočtu. Standardem je čas kolem tří minut na tah, ale setkáte se i s výrazně delšími. Vrchol nastal, když mi procesor nastražil past v podobě další rafinované oběti pěšce, kterýžto infikovaný zisk jsem se snažil udržet s pomocí šachování soupeřova krále – a program začal přemýšlet. Když po deseti minutách stále přemýšlel, přestal jsem zírat do elcédéčka a začal se věnovat jiným činnostem. Uběhlo dvacet minut, procesor přemýšlel. Po pětadvaceti minutách jsem dospěl k závěru, že jde o bug. Wii ChessVrátil jsem tah a udělal ho znovu – další půlhodinka na rozmyšlenou a Wii netáhlo. Došla mi trpělivost a stornoval jsem hru – zdravím tě, Sinclaire ZX Spectrum, netušil jsem, že se ještě setkáme. Zážitek o to bizarnější, že Level 9 hraje prakticky stejně drtivě jako Level 10 a přemýšlí rychlostí Levelu 1, tedy táhne v podstatě okamžitě. Navíc například na totéž zahájení reaguje různě, což by měla být samozřejmost, ale jak fanoušci umělé šachové inteligence vědí, zdaleka to samozřejmost není. Čili pokud otázka zní, zda Wii Chess nabízí dobrý poměr výkon/doba výpočtu, tak u Levelu 9 zní odpověď jednoznačně kladně.

Kdo už má dost a přesto chce hru někdy dokončit, může si uložit pozici. Avšak světe, div se: hra nemá žádnou volbu Load! Po chvíli pátrání jsem pak zjistil, že prosté nahrání uložené pozice skutečně ve hře NENÍ. Přesto se k ní lze dostat. Musíte zvolit „Analyzuj nebo přehraj předchozí hry“, zadat uloženou pozici a pak sledovat, jak stroj přehrává celou partii! Naštěstí mu to jde celkem rychle. Když je Wii Chesshotov, případně ve kterémkoli bodě předvádění, zadáte „Hraj odsud“ a hle: náhrada za chybějící volbu Load je na světě. Jak říkal Hugo Boss: „Neimituj, inovuj.“ Rovněž jsem pátral po tom, v čem spočívá „analýza“, jež se na nás z volby „Analyzuj nebo přehraj“ směje. Čekáte, že se na obrazovce vynoří Bobby Fischer a kromě vysvětlení, že za váš neúspěch může CIA, vám i poradí, jak jednotlivé tahy zefektivnit? Chyba lávky. Vychytávka „Analyzuj“ spočívá v tom, že přehrávanou partii můžete kdykoli zastavit a „analyzovat“ – sami, nejspíš s knihou „Jak jsem se mýlil v šachu“, kterou si přinesete z knihovny.

Kdo si hraje, nezobe

O tom že je šach skutečným sportem, svědčí i rostoucí diskuse o oborovém dopingu. Největším problémem je nesporně „doping“ elektronický – viz. „záchodová aféra“ ze zápasu Kramnik-Topalov, nicméně v roce 2002 se začalo i s klasickými dopingovými kontrolami. A list Washington Times iniciativně zveřejnil i seznam šachových „bobulí“, z něhož vybírám:

Modafinil – zlepšuje paměť

Donepzil – původně lék na „Alzheimera“ (známe příjemnější) – zlepšuje koncentraci a pozornost

Léky pro pacienty po mrtvici – zlepšují učení

Propranolol – lék na tlumení traumatických vzpomínek. Údajně umožňuje hráčům zapomenout na zpackanou partii – nedělají si z nás ve Washingtonu srandu?

Jen v USA se ovšem utratí za přípravky na zlepšení činnosti mozku víc než miliarda dolarů ročně, takže dopingoví komisaři i hráči budou nejspíš potřebovat něco účinného na nervy.

Wii ChessCo ještě napsat? Na rozdíl od nedávno recenzovaného Chessmastera na NDS si Wii Chess nemůžete ani vzít s sebou do vlaku. Opravdu si tak nedovedu představit, k jakému okruhu zákazníků se Nintendo tímto počinem obrací. Hra nemá kromě nápovědy žádnou výukovou část a z hlediska pokročilých hraje působivě jen na několika úrovních. Na vysokých obtížnostech je to nářez, avšak na úrovni nejvyšší občas program bojuje sám se sebou a hrozí kolapsem – přinejmenším partie. Když se rozhlédnu kolem sebe, mám pocit, že Wii si u nás kupují hlavně ti, co už všechno ostatní mají, a u těch je dost nepravděpodobné, že by nevlastnili PC, kam si lze stáhnout legální a místy dostatečně výkonný freeware. Plus samozřejmě internet otevírá dokořán svou zdrcující multiplayerovou náruč – opět zdarma. Romyslete, rozmyslete, na své štěstí pomyslete. Vyčerpal jsem už sedm tisíc znaků? Zdá se, že ano.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

60 %

Čtenáři

48 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 83 čtenářů



Nejčtenější

Naughty Dog
Herní vývojář nařkl svého zaměstnavatele ze sexuálního obtěžování

Ani videoherní průmysl není osvobozen od kauz sexuálního obtěžování. Vývojář David Ballard zveřejnil nařčení, že byl v prestižním studiu Naughty Dog vystaven...  celý článek

Cuphead
RECENZE: Nesnesete pomyšlení na to, že prohráváte? Cuphead není pro vás

Kdyby ve 30. letech existovaly videohry, určitě by byly dvourozměrné a zatraceně těžké. Stejně jako Cuphead.  celý článek

Middle-earth: Shadow of War
RECENZE:Tolkienův svět utopený v krvi. Shadow of War hraje na jistotu

Pokračování výborné řežby na motivy Tolkienova Pána prstenů se drží při zdi a příliš změn nepřineslo. To však neznamená, že by nebylo zábavnou hrou.  celý článek

Age of Empires: Defintive Edition
Legendární strategie Age of Empires v nové grafice se vrátí až příští rok

Nečekaný odklad na poslední chvíli postihl modernizovanou verzi kultovní strategie Age of Empires. Navíc to vypadá, že hra bude k dispozici pouze přes...  celý článek

Tekken 7
Lidé chtějí tutoriály, ale pak je ani nehrají, říká producent Tekkena

Jak donutit hráče, aby se vaši hru opravdu naučili, když se jim nechce trénovat? Nejlépe speciálním příběhovým módem, myslí si Katsuhiro Harada, producent...  celý článek

Další z rubriky

StarCraft: Remastered
Strategická legenda baví i po 19 letech. Recenze StarCraft: Remastered

Blizzard ohlásil něco, co snad každého hráče z devadesátých let muselo zahřát na duši. Remaster nejproslulejších her, na kterých už se, buďme upřímní, zub času...  celý článek

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Syberia 3 (PC)
RECENZE: Na výrobě Syberie 3 se až příliš šetřilo

Třetí Syberia se předchozím hrám série nevyrovná. Dolů ji táhne především technické zpracování a minimalistický příběh. Přesto by si ji opravdoví fandové mohli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.