Co se týče hrubého výpočetního výkonu, bylo již dříve jasné, že konzole Wii U bude někde na úrovni současných mašinek PlayStation 3 a Xbox 360. Podle her, které jsme viděli přímo na výstavišti, ale odhadujeme, že je ještě kousek pod nimi.
Hry sice běží ve vysokém rozlišení (konzole podporuje rozlišení až 1080p), ale předvedené tituly nepatří na vizuální špičku ani na poměry současné generace konzolí.
Hlavním trumfem je něco jiného: speciální ovladač, který ze všeho nejvíce připomíná tablet se dvěma páčkami a několika tlačítky navíc.
Součástí ovladače je dotykový displej, který značně rozšiřuje možnosti her. Nejenže na něm můžeme mít další ovládací prvky, ale dokonce i celou hru. Pokud si tak chcete hrát zatímco například důraznější část rodiny chce v televizi sledovat některou z nekonečných telenovel, stačí si hru jednoduše "přepojit" na ovladač a zobrazit si ji tam bez potřeby televizní obrazovky.
Ovladač je ve skutečnosti opticky o poznání větší, než se zdál z obrázků a videí, ale naproti tomu je zase o dost lehčí, než byste podle velikosti odhadovali. To je praktické zejména při využití dotykového ovládání, kdy není problém ovladač držet v jedné ruce a druhou úřadovat na displeji.
Jistým problémem je tvar, respektive ergonomie. S tím ale Nintendo vlastně také bojuje již od konzole N64, respektive odjakživa. Na spodní straně je tvarování pro lepší úchop, pokud ale nemáte "správnou velikost dlaní", tak se do tvarování buď hůře vejdete, nebo ne úplně dobře dosáhnete na všechny ovládací prvky.
Chválíme ale dílenské zpracování. Ovladač je lehký, bytelný a člověk se nebojí, že by v zápalu herního boje něco poškodil.
Vestavěný dotykový displej fungoval na předvedených hrách také velmi dobře a přesně. A dobré jsou i jeho zobrazovací schopnosti: obraz na něm je ostrý a barvy odpovídají tomu, co vidíte na televizi. Samozřejmě pokud na ní tedy nemáte nastaven například černobílý filtr.
Asymetrické hraníV souvislosti s Wii U se často objevuje pojem "asymetric gameplay". Kořeny hledejme ve skutečnosti, že ke každé konzoli lze připojit pouze dva nové ovladače. Pokud budete chtít hrát ve více lidech, bude zbytek potřebovat ovladače pro původní Wii. Ty ale nemají takové možnosti jako nový ovladač pro Wii U. Řada her je proto navržena tak, že rozložení sil a herních úkolů je asymetrické: jedni mají s novým ovladačem bohatší možnosti než ti s ovladačem klasickým. Nebo ještě jinak: ne všichni mohou dělat kvůli různým ovladačům ty samé věci, čemuž je přizpůsobena hratelnost či dílčí úkoly při kooperaci. |
Ovladač je mimo jiné vybaven i pohybovými senzory, s jejich využíváním má Nintendo již bohaté zkušenosti. To se projevuje především na jejich přesnosti. Ze srovnání s původním ovladačem současné konzole Wii nebo jeho vylepšenou verzí Wii Remote Plus vychází jako vcelku jasný vítěz právě Wii U.
Dokonce si dovolíme tvrdit, že je to nejpřesnější herní pohybové ovládání současnosti. Dobře to ilustrovala hříčka, respektive zatím oficiálně pouze technologické demo, kdy jste se v roli turisty projížděli ulicemi nebo na loďkách. Účelem je se rozhlížet. A to se dělá tak, že ovladačem pohybujete do stran, jako kdybyste drželi kameru. Při pohybech, a vlastně ani při přibližování, nedocházelo k žádnému zasekávání obrazu a změna pohledu téměř zcela přesně odpovídala pohybům ovladače.
Ne, také nevíme, k čemu by taková "hra" byla vlastně dobrá. A ne, také by se nám moc nechtělo otáčet se kolem dokola při hraní nějaké "velké" hry. Ale je to zkrátka zábavné, alespoň tedy na pár chvil, a je to funkční. V budoucnu se to může stát zajímavou součástí her.
Ninja Gaiden 3: Razor's Edge
Ovšem s hrami už to tak slavné asi nebude, přinejmenším tedy zpočátku života Wii U. Nejenže nevypadají kdovíjak úžasně, ale občas se zdá, že s nimi přístroj pracuje snad už z posledních sil.
Nejokatější to bylo u Wii U verze krvavé akce Ninja Gaiden 3. Při hraní bylo všechno v pořádku, ale když došlo na nahrávání dat, má Wii U co dohánět. Obsluha na stánku sice tvrdila, že je to pouze vlastnost dema, ale přesto byla nahrávací doba na náš vkus až příliš dlouhá.
Ve výsledku tak Wii U má pár věcí, které bychom raději neviděli, ale to nejdůležitější, tedy ovladač, obstálo na výbornou. Vždyť i Nintendo samotné vloni touto dobou představilo spíše jen ovladač než samotnou konzoli. Tak snad jen aby se brzy po zahájení prodeje Wii U objevilo co nejvíc her, které budou možnosti konzole využívat naplno.
Herní konzole by se měla v prodeji objevit v závěru letošního roku.
