Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Wing Commander - skvělá hvězdná sága

  12:00aktualizováno  5. července 11:16
Nekonečný vesmír... Toto jsou cesty hvězdného génia Chrise Robertse, jenž se se svou hrou vydává tam, kam se ještě žádný člověk nevydal. I tak by se dala charakterizovat zatím nejdelší a možná nejlepší série vesmírných simulátorů na PC. Vraťme se spolu v čase až do roku 1990, kdy vyšel první díl této skvělé série.

Wing CommanderObrovský důraz při vývoji kvalitního leteckého simulátoru, který nám, nemilitantně aktivním suchozemcům, může poskytnout Ikarova křídla, je kladen na věrné převedení funkcí letadla a jeho chování do počítače. Naproti tomu u vesmírných simulátorů je situace zcela opačná. Vždyť si všimněte při jakékoliv reportáži z vesmírné stanice ISS, kolik knoflíků, hejblátek a udělátek musí vesmírní piloti zvládat jen k úspěšnému přežití. A k tomu všemu by se mělo ještě přidat ovládání štítů, zbraní a motorů? Nesmysl. Proto si autoři počítačových her (a nejen jich) vytvořili vlastní fyzikální zákony, vlastní vesmír, kde zvuku (tedy kmitání vzduchu) vůbec nevadí, že zde žádný vzduch není a lasery, které se zase ani náhodou nepohybují rychlostí světla, si to vesele sviští kolem vašeho kokpitu, jenž ukrývá toliko páčku na přidávání plynu a hlavně červené tlačítko, které spouští peklo. Toť je svět vesmírných simulátorů a pokud bychom hledali čistou definici tohoto žánru, tak se zákonitě každému pařanovi vedle X-Wingů a Freespaců musí vybavit dvě slova - Wing Commander.

Tak jako za Doomem stojí John Carmack, duchovním otcem Wing Commandera je persóna zvaná Chris Roberts. Ten dlouhá léta spolu s Richardem Garriotem (alias Lordem Britishem) tvořil jádro týmu Origin. Bohužel, ještě před vydáním Wing Commandera 5: Prophecy (dále jen WC) odchází a zakládá vlastní tým Digital Anvil, jenž později Wing Commandervydává vynikající vesmírný simulátor Starlancer. Momentálně tým pracuje na přímém pokračování Freelancer, orientovaném na pole online her.


A long time ago, in galaxy far far away...

Ne, tak takhle by to nešlo. Wing Commander se totiž narozdíl od Hvězdných válek neodehrává ve fiktivní minulosti, nýbrž daleké budoucnosti. O tom, že lidstvo dostalo rozum a mírumilovně proplouvá vesmírem v křehkých výzkumných lodích, si můžete nechat jen zdát. Vesmír křižují ty nejtěžší a nejsmrtonosnější křižníky, nesoucí ve svých útrobách stovky a tisíce pilotů vycvičených k zabíjení. Mno, ehm, můžeme tomu mezi námi říkat obrana proti šmejdu z vesmíru, ale ve výsledku jde stejně o zabíjení. Jak pronesl nejmenovaný jedinec v jednom diskusním fóru, lidstvo je póvl, smůlou je, že takových póvlů je ve vesmíru více a ještě větší nadělení nastane, když se takovéto strany dostanou navzájem na dostřel laseru. Rasou, se kterou se bude lidstvo měřit celé tři díly série, jsou přísně militantní kočkolidé Kilrathi, kteří svou společenskou hierarchií připomínají spíše středověk než budoucnost. Teoreticky by se Kilrathi dali přirovnat k jakýmsi Klingonům ve světě WC, pro které čest znamená vše.

Wing Commander

Wing Commander
První díl této, dnes již, pentalogie jsme mohli okusit již počátkem roku 1990 a dílo to bylo v mnoha směrech převratné. Zaprvé byl poprvé použit engine RealSpace 3D, který dovoloval vymodelovat komplexní vesmír se všemi planetkami, asteroidy a v neposlední řadě i s obrovskými křižníky, zadruhé se tentokráte Chris Roberts věnoval mnohem více příběhu, než tomu bylo dosud obvyklé. Ten byl vyprávěn kreslenými animacemi, které skvěle dokreslovaly válečnou atmosféru a napětí hry. Poprvé se zde setkáváme s hlavním hrdinou celé série, pilotem Christopherem "Maverickem" Blairem, jenž je pravým příkladem amerického hrdiny. Začíná jako zrovna naverbovaný desátník, je drzý k nadřízeným, ale postupem času se propracuje až k postu komodora (toho se však dočkáme až v díle pátém). Náplň misí byla velmi pestrá, od klasického "rozmetej všechny Kilrathi na nukleony" až po náročné eskorty nákladních lodí, kdy jste doslova museli zajistit, aby se chabé konstrukce transportéru nedotkl jediný foton laseru. Kromě propracované grafiky exceloval WC také na svou dobu skvělou hudbou, která byla sice ve formě FM syntézy, ale svými motivy se místy mohla rovnat i Williamsovým Hvězdným válkám. Dalším nezanedbatelným plusem byl obrovský smysl pro detail a celková propracovanost. Každá z lodí Wing Commanderměla štíty rozdělené na několik okruhů, manuálně nastavitelnou distribuci energie a na denním pořádku bylo postupné poškozování palubní desky. Když jste tak v průběhu mise přišly o radar, znamenalo to většinou váš konec.

Wing Commander 2: Vengeance of the Kilrathi
Tiger's Claw (Blairova mateřská loď z prvního dílu) byl zničen a samotný Blair byl byrokracií degradován a přeložen do zapadlého koutu galaxie. I deset let poté stále zuří válka a Kilrathi se postupně probojovávají nebezpečně blízko matičce Zemi. Jak jinak, nezbývá než uznat chybu a povolat nejlepšího pilota galaxie zpět do akce. Druhý díl nebyl zdaleka tak revoluční jako jeho předchůdce, nabídl "pouze" rozvinutý příběh, vylepšenou grafiku a AI nepřátel. Snad proto nebyl veřejností přijat nijak nadšeně. Aby tuto chybu napravil, byly tentýž rok vydány hned dva datadisky nesoucí název Special Operations 1 & 2. V první části sloužil Blair na palubě TCS Gettysburg a mimochodem se zde poprvé objevil hlavní nepřítel z řad Kilrathi, princ Thrakhath. V druhém mission packu jste pro změnu potkali svého budoucího největšího rivala a zároveň přítele Todda Marshala alias Maniaca, jenž se může hrdě honosit přízviskem nejnafoukanějšího (a nejlepšího) pilota v galaxii.

Wing Commander

Wing Commander 3: Heart of the Tiger
Se třetím dílem nastává prokletí nastávajících her od Originu. Většinu z nich si totiž obyčejní lidé na obyčejných počítačích zahrají díky přílišnému technologickému skoku až za několik let. Tuto kapitolu ostatně docela nedávno uzavřela Ultima Ascension, která, ač měla výbornou a pokrokovou grafiku, se nehýbala na žádné rozumné konfiguraci té doby. Vzpomínám, jak jsem v roce 1996 zakoupil budgetovoé vydání WC3 a na tehdy standardní 486 DX2, 8 MB RAM se každá z misí načítala více než pět minut. A to bylo prosím již několik let po vydání! Naštěstí tato krvavá hardwarová daň přinesla vždy své ovoce. Dnes to možná někomu připadá samozřejmé, ale před osmi lety byly krásně otexturované, plně trojrozměrné modely lodí, asteroidů a vesmírných stanic něčím nevídaným a ojedinělým.

Třetí díl se znovu nese v duchu války s Kilrathi, kteří jsou však tentokrát na postupu více než kdy předtím a lidstvo předčí jak v počtu bojovníků, tak v jejich technologii. Do boje jsou povoláni nejlepší piloti galaxie, mezi nimiž Blair nesmí chybět. Ocitáte se na palubě dosluhujícího vesmírného křižníku TCS Victory pod velením černošského kapitána Eisena a společně s několika wingmany se vydáváte na trestnou výpravu proti Kilrathi. Wing CommanderDo boje jsou nasazeny prototypy stíhaček Excalibur, obrovské vesmírné dělo Behemoth, které je ale ještě před prvním použitím zničeno (mimochodem na této misi si spousta pilotů vylámala zuby, když se snažili Behemoth marně zachránit:-), a vše klasicky zachrání šikovná, vhodně vržená bombička, po níž musel být z map definitivně vymazán domovský svět Kilrathi, planeta Kilrah.

To, co však dělá z WC3 i z následujících dílů legendy, jsou bezesporu digitalizované filmečky, jejichž kvalita se díl od dílu zvyšovala a právoplatně usadila sérii na trůn nejlepších interaktivních filmů, jaké kdy spatřily elektrony elektronového děla našich monitorů (majitelé LCD displejů nechť prosím zamění elektrony za tekuté krystaly). Příběh sice u simulátorů nikdy nehrál prim, ale v monumentálním pojetí Chrise Robertse se mžikem dostal na první kolej a někomu by se mohlo zdát, že vlastní mise jsou jen mezihry vyplňující prostor mezi brilantním filmem. Do ateliérů Originu byly pozvány takové kapacity, kterým vévodil zejména Mark Hammil, známý především jako Luke Skywalker, ale mihly se zde i jména jako John Rhys-Davies (Indiana Jones 1 a 3, Pán prstenů nebo seriál Klouzači) v roli Jamese "Paladina" Taggarta nebo Malcolm McDowell (Star Trek Generations) coby generál Tolvin. Naprosto skvěle však ztvárni svou roli zejména věčný rebel a náfuka Todd "Maniac" Marshal (zahrál si jej Tom Wilson), kterého budete časem tak nenávidět, až jej budete milovat. Navíc vydržel, kromě Blaira a hlavní techničky Wing CommanderRachel, až do posledního dílu. Ke všemu WC obsahoval i jistou nelinearitu děje, v průběhu filmových sekvencí na vás hra občas nechala rozhodnutí, kterým směrem se bude děj dále ubírat, za což jste byli odměněni specifickými animacemi a rozdílnou strukturou následujících misí. Jedním z nejtěžších rozhodnutí bylo, které ze dvou o Blaira usilujících členek posádky dát košem :-).

Wing Commander 4: Price of Freedom
Kilrathi byli poraženi, nezbývalo než vymyslet zcela novou zápletku. Na vstup třetí strany na scénu bylo ještě brzy, takže se nepřítel vynořil z vlastních řad. Sdružení planet nesoucí název Hraniční světy (Border worlds) začalo nekontrolovatelně napadat konvoje federace a vesmír tak není daleko od vyhlášení další války. Jako poslední naděje je na hranice vesmíru vyslán křižník TCS Victory s kým jiným na palubě, než s našimi starými známými Blairem, Maniacem, kapitánem Eisenem a generálem Tolvinem. Na celou akci zbývá pouze čtrnáct dní, než bude definitivně senátem vyhlášena válka. Co dodat? Čtvrtý díl opět pokračuje v tradici svého předchůdce a kromě několika vylepšení v enginu a zlepšení kvality filmečků se toho moc nezměnilo. Perličkou se v této době stalo objevení zprávy o totálním zešílení Chryse Robertse, který chtěl pro další díl vypustit na oběžnou dráhu repliky vesmírných korábů, Wing Commanderaby byly animace v pátém dílu skutečně dokonalé. O tom, že to byl pouhý hoax se snad zmiňovat nemusím :-).

Wing Commander 5: Prophecy
Pátý a dodnes finální díl již neprobíhal pod taktovkou Chrise Robertse, ale přesto neslevil nic ze svých vysokých standardů. Konečně do hry vstoupila další rasa, tentokráte inspirovaná filmy Muži v černém či Den nezávislosti. Emzáci měli podobu přerostlých brouků a ani nádherně tvarované organické lodě se nevymykaly nejbizarnějším představám. Nutno podotknout, že nástup rasy je proveden skutečně filmově, kdy se ve vzdáleném sektoru objeví neidentifikovatelná loď, která zprovodí ze světa několik, jak lidských, tak Kilrathijských základen. Jedna strana tak podezírá druhou do doby, než je na místo vyslána TCS Midway a střetne se s mohutným odporem hmyzáků, kteří jsou zjevně na mnohem vyšším stupni vývoje. Šťastnou náhodou pro lidstvo je (jak jinak :-), že na palubě tráví své volné chvilky se sličnou kapitánkou také již neaktivní důstojník, komodor Blair. Neaktivní znamená, že s ním již nebudete pilotovat ultrarychlé stíhačky, ale objeví se pouze v několika animacích, aby se v závěrečné misi nechal zabít pro záchranu Wing Commanderlidstva. Nový hrdina se tentokrát rekrutoval z nováčka Lance Caseyho, jenž si s veteránem Blairem v ničem nezadá, ale i tak představuje důstojného nástupce.

Technické provedení je opět dokonalé, avšak nyní se autoři nezaměřili až tak na filmové sekvence, jako na samotnou hru. Proto hra zabírá "pouze" tři CD. Velkým přínosem kromě vypiplané grafiky jsou také souboje s obřími křižníky nepřátel, které se zde objevují ve větší míře. Uplatnil se tak systém zaměřování jednotlivých subsystémů lodí, používaný již odnepaměti, kdy hráč mohl zničit části jako můstek (tím vyřadil z provozu obranné věže) nebo motory (tím celou loď znehybnil). Tuto myšlenku rozvinul více snad už jen konkurenční Freespace a jeho druhý díl.

Wing Commander: The Movie
Po trendu s hranými sekvencemi, který nastolil WC3, bylo zřejmé, že Wing Commander je hrou, která si říká o filmové zpracování více než jakákoliv jiná. Ale jak už to tak bývá, počítačové hry a filmy nejdou dohromady, a tak z nadějného projektu zbylo šedé béčko. Celý film měl atmosféru starých válečných filmů, avšak nepřesvědčivými výkony herců, kteří mimochodem měli daleko k drsným postavám Wing Commanderz her a mnohem více připomínali teenagery z Beverly Hills, a slabou zápletkou si nezískal hlasy přílišného množství diváků. Příběh se mimochodem opět točil kolem války s Kilrathi a cílem bylo zničení mateřské lodi Tygří dráp.


Wing Commander bez debat patří k tomu nejlepšímu, co bylo za krátkou historii her stvořeno, a to jsem se již nestihl zmínit o nepřímém pokračování s názvem Wing Commander: Privateer, což není nic jiného, než starý známí Privateer, kde hrálo větší roli obchodování než střílení. I po dvanácti letech od jeho vzniku má co nabídnout a svůj úspěch nestaví na perfektní grafice a speciálních efektech. Ty jsou jen třešničkou na dortu jinak téměř dokonalé hry.

Autor:




Nejčtenější

Middle-earth: Shadow of War
RECENZE:Tolkienův svět utopený v krvi. Shadow of War hraje na jistotu

Pokračování výborné řežby na motivy Tolkienova Pána prstenů se drží při zdi a příliš změn nepřineslo. To však neznamená, že by nebylo zábavnou hrou.  celý článek

Cyberpunk 2077
Práce v naší firmě není pro každého, brání se autoři Zaklínače nařčením

Firma CD Projekt Red nečekaně zareagovala na vlnu kritiky, která se na internetu objevila od údajných bývalých zaměstnanců.  celý článek

Oficiálně neoznámená StarWars hra od Visceral Games
Herní Star Wars v potížích. Electronic Arts zavřeli studio Visceral

Autoři Dead Space už žádnou hru pod značkou Visceral Games nevytvoří. Slibovaná příběhová hra ze světa Star Wars, na které studio poslední roky pracovalo, bude...  celý článek

Hajime Taniguchi aka Tokido
Na každém detailu záleží. Profík sedí přesně 80 centimetrů od obrazovky

Legendární hráč vystupující pod přezdívkou Tokido pobavil na turnaji všechny přihlížející, když vytáhl z kapsy metr a odměřil si ideální vzdálenost od...  celý článek

Age of Empires: Defintive Edition
Legendární strategie Age of Empires v nové grafice se vrátí až příští rok

Nečekaný odklad na poslední chvíli postihl modernizovanou verzi kultovní strategie Age of Empires. Navíc to vypadá, že hra bude k dispozici pouze přes...  celý článek

Další z rubriky

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Age of Empires: Defintive Edition
Legendární strategie Age of Empires v nové grafice se vrátí až příští rok

Nečekaný odklad na poslední chvíli postihl modernizovanou verzi kultovní strategie Age of Empires. Navíc to vypadá, že hra bude k dispozici pouze přes...  celý článek

Middle-earth: Shadow of War
RECENZE:Tolkienův svět utopený v krvi. Shadow of War hraje na jistotu

Pokračování výborné řežby na motivy Tolkienova Pána prstenů se drží při zdi a příliš změn nepřineslo. To však neznamená, že by nebylo zábavnou hrou.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.