Série Wipeout se po úspěchu prvního dílu pro PSP na tuto platformu již brzo vrátí. Než však nastane magické datum 28. září a všichni fanoušci si nový Pulse budou konečně moci na vlastní kůži okusit, tak ještě uběhne pár týdnů. Doufáme tedy, že naše dojmy z hratelné verze vám toto čekání ukrátí. Verze, kterou jsme měli k dispozici, evidentně nereprezentovala finální podobu hry, ale dala nám okusit, na co se můžeme těšit. A vězte, že po několikahodinovém hraní se na plnou verzi již opravdu těšíme.
Stylovost byla vždy silnou stránkou celé série a v tomto směru si vykračuje v jejích šlépějích i Pulse. Futuristický svět již možná není tak barevný, jako v Pure, ale je neméně atmosférický. Dovolili bychom si nejnovější díl tématicky přirovnat , ať již vzhledem tratí, lodí, menu či výběrem hudebních tracků k industriální atmosféře a vzhledu Wipeout 2097. Jak je vidět, tak lidstvo se v budoucnu zaměřilo na budování všemožných technických zařízení a jeho jediná zábava jsou závody vznášedel.
Režimy jsou pro nás stále velkou záhadou
Přestože byla většina položek v menu nepřístupná, tak již z toho mála co jsme viděli, můžeme menu Pulse označit za mnohem přehlednější. Jednotlivé závody v turnaji jsou označeny hexagony, které se zbarvují podle toho, jakých medailí jste v závodu dosáhli. Nemusíte si tedy lámat hlavu s tím, že jste zapomněli, které série závodů jste jeli a kolikátí jste byli, jako tomu bylo v případě Pure.Rychlost je základní esencí celé série. V nejnižší závodní třídě ji nejspíše nepocítíte tolik, jako ve vyšších a proto si pamatujte jedno: v třídě Venom jezdí pouze poserové a náš kolega Eman. Kromě již jmenované závodní třídy byly k dispozici v hratelné verzi ještě klasické Flash, Rapier a Phantom, pičemž v poslední jmenované mohou naopak závodit pouze jedinci s nadpozemskými reflexy. Díky blur efektům je okolí tratě rozmazané a povětšinou se v ní budete otírat s vznášedlem o mantinely tratí. Do té doby, než vám vybouchne vznášedlo nebo dokud se nenaučíte pořádně závodit.
Velký výběr a rozmanitost jednotlivých závodních týmů, potažmo jejich vznášedel je další silnou stránkou Pulse. Nechybí staré známé lodě jako Feisar, AG Systems, Assegai, Piranha, Qirex, Traikis nebo Goteki 45. K těmto veteránům přibyl i jeden nový tým, kterým je EG-X. Jeho vznášelo se sice neovládá zcela pohodlně a odolné také příliš není, ale pokud se s ním naučíte dobře zacházet, tak budete pokaždé v cíli jako první. Co se týče změn u jednotlivých vznášedel, tak jsou spíše kosmetického rázu. Jejich modely jsou však propracovanější a všimnete si mnohem většího počtu detailů. V plné hře pak bude možné vytvářet i vlastní skiny, což ocení především umělci a hračičky.
Jak to tak již bývá u celé série zvykem, tak i všechny tratě v Pulse jsou úplně nové. Většina jich je industriálního vzhledu a jsou mnohem rozvětvenější, než tomu bylo u prvního PSP dílu. Prostě tak trochu po vzoru Fusion z PlayStation 2. Závodní tratě jsou též mnohem klikatější a obsahují velký počet loopingů. Bohužel z nich byla velká část ještě nedoladěna, takže nebylo problém narazit na neviditelné urychlovače i úseky, ve kterých z 90% nešlo nevypadnout. Tyto problémy však budou do finální verze jistě odstraněny, takže pokud opomeneme tento dočasný faktor, tak jim není co vytknout. Možná tak maximálně absenci roztomilé Curly na startovacím roštu.
Z toho, co jsme tedy měli možnost odzkoušet, se nám líbilo víceméně vše.
Závodní hra se zbraněmi - nerovná se automaticky Mario Kart. Futuristické zbraně jsou nedílnou součástí výbavy každého vznášedla. Aktivují se po přejetí čidla na trati a jejich vlastnosti i účinnost jsou kus od kusu odlišné. V Pulse se dočkáte klasické trojice raket i raket naváděných, energetické vlny zvané quake disruptor, štítu, bomb, plasmového výboje, min a návratu vysávače energie, který doplní tu vaši ze zásob konkurenčních závodníků. Nutno dodat, že poslední jmenovaná zbraň nebyla v několika posledních dílech přítomna a její návrat je velmi vítaný i kvůli absenci depa, ve kterém se doplňuje energie a které je známo fanouškům původních PSone dílů.Režimy jsou pro nás neustále velkou záhadou, protože ve verzi, kterou jsme měli k dispozici, jich byla valná část nepřístupná. Počítat však můžete s klasickým turnajem, jednotlivým závodem, závodem jeden na jednoho, závodem na čas, rychlým kolem nebo zónou. Poslední jmenovaný režim, který byl přítomný v minulých dvou dílech, je rozhodně nejextrémnějším ze všech. Celá trať i vaše plavidlo se graficky změní v něco, co graficky připomíná film Tron, přičemž jednotlivé úseky tratě se rozdělí do zón. Vaším úkolem je projet co nejvíce zón, přičemž s každou další projetou se vaše vznášedlo nezadržitelně zrychluje. Dobít si štít či zpomalit samozřejmě nelze.
Umělá inteligence v prvních dílech nebyla nic moc, ale postupem času se stejně jako série samotná viditelně vyvíjela. V Pulse je již značně pokročilá a potěšitelné je i to, že během turnaje lze zvyšovat i snižovat její úroveň. Stejně tak můžete měnit i počet závodníků na trati.
Hudební doprovod byl jedním z hlavních důvodů, proč série prorazila. U Pure se nese opět v duchu elektroniky. Tyto žánry však nemusí vyhovovat každému a navíc musíme dodat, že více známých interpretů by hře neuškodilo. Na druhou stranu, pořád se má v prvé řadě jednat o hru a ne o diskárnu. Zvuky jsou pak tradičně na vysoké úrovni a nic bychom neměli proti tomu, kdyby takto figurovaly i v plné verzi. Hlasatelka a hlasatel (z režimu zóna) jsou pak úplně k sežrání. Hláška „contender eliminated“ je prostě nesmrtelná.
Grafika byla vždy u každého dílu v rámci své doby nadprůměrná, a tak i v případě Pure bude vaše oko rozhodně potěšeno. Již po několika chvilkách si všimnete, že prostředí i lodě jsou detailní a navíc že hra běží i o několik snímků plynuleji. Pár drobných chybek se najde, ale nejedná se o finální verzi a navíc celkově nepůsobí nijak důležitě. Textury jsou na poměry PSP podivuhodně ostré a pohled na horizont je též působivý.
Ovládání u Pure nesedlo každému a u Pulse tomu bude asi stejně. Používání postranních tlačítek L a R chce chvíli na sžití a ne každý bude z nutnosti jejich používání nadšen. Nám však tato metoda nevadila a již po několika minutách hraní jsme jezdili jako profíci. Zkušenosti z minulých dílů byly znát.
Z toho, co jsme tedy měli možnost odzkoušet, se nám líbilo víceméně vše. Vypadá to na vydařené pokračování a po dlouhé době i hru, díky které se stane PSP nedílnou součástí cestovní výbavy. Takže nakonec nám i ty tři měsíce čekání možná přijdou jako roky.
Index očekávání: 90%