Postava známého komiksového hrdiny Woodyho Woodpeckera se v herním zpracování již objevila v závodní hře Woody Woodpecker Racing ve verzích pro Game Boy Color a PSX, následovala arkáda Woody Woodpecker: Escape from Buzz Buzzard Park na GBC. Posledně jmenovaný titul se v nedávné době dočkal zpracování na PC, kde získal zcela nový plně trojrozměrný kabát. Děj je tradičně jednoduchý - neteř a synovec Woodyho jsou při živé diskuzi o počítačových a konzolových hrách uneseni úhlavním zlounem Buzzem do jeho šíleného zábavního parku. Za jejich propuštění Buzz požaduje milion dolarů. Woody se však rozhodne, že padouch žádné peníze neuvidí a záchranu dětí vezme do svých rukou. A tak se vydáváte na předlouhou záchrannou výpravu vstříc nástrahám a překážkám, jejichž rafinovanost se stále vytvrvale prohlubuje.
Hra přichází s velmi jednoduchým a přímočarým herním systémem, už samotné ovládání potěší svou přehledností - kromě pohybů jsou zde tlačítka na akci (=útok, šplhání, otevírání dveří, braní předmětů), skok, skrčení se a speciální útok. Řízení úhlu záběru obstarává funkce na centrování kamery a možnost pohledu očí s libovolným otáčením do všech směrů při zastavení. Prostředí hry je pojato jako zábavní park se vším všudy. Uprostřed je jakési centrální náměstí, z nějž vedou vchody se závorami do jednotlivých tematických sekcí - vesmírné rakety, pirátské lodi a domu hrůzy. Každá z nich má několik částí, ty se postupně
odemykají vždy po ukončení předchozí; podobně závora Pirate Ship je otevřena až po ukončení všech úrovní sekce Space Rocket, a tak dále. V předsíni samotného parku se také nachází budova s jackpotem, kde lze pomocí dolarů nalezených ve hře vyhrát či prohrát několik životů. Cíl jednotlivých úrovní je jednoduchý - dostat se k východovým dveřím na konci sekce parku, kde na hráče čeká buď úspěšný konec, nebo speciální boj s tuhým protivníkem - některým z posluhovačů Buzze, či osobně přímo s ním; později i více úkolů za sebou. Velmi sympatický je fakt, že místy se v těchto okamžicích vyvíjí děj hry v podobě krátkých animací, což hodně přispívá k celkovému oživení. Ukládání pozice v průběhu hraní není možné, napětí hry tím pádem prudce vzrůstá. Navíc - jediná možnost, jak získat ztracené životy, je jejich sbírání v jednotlivých úrovních, kde jich bývá jen omezený počet a často se nacházejí na obtížně dostupných místech; a nebo pak už pouze výhra v jackpotu mezi jednotlivými částmi. To znamená, že při úspěšném zvládnutí mise "na doraz", se ztrátou většiny životů, většinou ani nemá cenu hru ukládat a pokračovat, protože jejich nízký počet není možné nějak výrazně doplnit, a následující mise bývá pochopitelně téměř vždy ještě obtížnější než ta předchozí. Ve hře proto nestačí pouze zvládat jednotlivé části, ale nutností je i udržet si vždy větší počet životů. Těžko říct, zdali tato vlastnost příspívá hře něčím pozitivním, rozhodně však drasticky zvyšuje její obtížnost.
Každý ze životů je ještě rozdělen na několik oddílů, při pádu z ještě únosné výšky nebo zásahu nepřítelem dojde ke ztrátě jedné části. Naopak při sebrání 25 "W", předmětů, rozesetých v hojné míře po okolí, se díl navýší. Pokud v tu chvíli byly již všechny oddíly zaplněné, přibyde celý jeden život. Tolik k všeobecnému popisu základních vlastností. To nejpodstatnější se nachází v samotné podobě a jemných nuancích hry. Plně trojrozměrné prostředí překvapí především obrovskou členitostí a mimořádnými výškovými rozdíly. Po delším hraní terén někdy připomíná a evokuje spíše krajinu z propracovaných 3D akčních her, než z arkád s hravou tématikou. Efekt nejrůznějších průhledů a závratí zde místy dosahuje působivosti, jakou by hodně trojrozměrných her s úplně jinou tématikou mohlo závidět. Použitý 3D engine má bezesporu velký potenciál a výborně splňuje hlavní důležité vlastnosti - atraktivnost a jemnost vzhledu při zachování velké rychlosti a plynulosti. Jeho použití v jakékoliv plnohodotné akční hře by bylo zcela adekvátní. Žánrově se sice jedná o arkádu, podoba úrovní ale chvílemi připomíná členitou 3D akci, kde je ovšem jedinou zbraní zobák. Jejich design je propracován s mimořádně velkou fantazií. Úrovně jsou nejen velmi rozsáhlé, ale i nápadité a stále něčím nové, nestává se, že by jakkoliv nudily monotónností či stále se opakujícími motivy. Proti živým nepřátelům a duchům, útočícím buď přímo na tělo nebo střelbou raket, ohnivých koulí a dalších nábojů, disponuje Woody funkcí útoku. Ta spočívá v prudkém výpadu doprovázeném klováním zobáku, směrově řiditelném. Příjemné, i
když nezbytně nutné je, že se při útoku pohyb vždy automaticky zarazí v místě, kde by hrozil pád ze současného místa do propasti. Užitečná je i možnost speciálního útoku, který jednoduše zlikviduje všechny nepřátele v širokém okolí. Pro zbytek překážek už nezbývá nic jihého než se jim svědomitě vyhýbat. Mezi nejčastější takové patří různé střílny, ubírající většinou jednu část života, a děla, po jejichž zásahu přichází rychlá smrt. Stejně tak se hráč musí potýkat s podlézáním a přeskakováním smrtonosných elektrických paprsků, či balancováním na malých plošinkách a sudech ve vodě, jejichž minutí znamená okamžité utopení. Nápady autorů stále přicházejí s novými prvky v dalších úrovních, někdy je nutné vzít doutnající bombu, ryhle zanést a hodit na truhly, tak aby se uvolnil vchod dvěří, dřív než vybouchne v ruce. Nechat se vézt na malé pojízdné plošině, všemožně zatáčející, a rychle přeskakovat překážky nebo se skrčovat; zajímavý je nápad s blesky. Hráč musí stát v blízkosti hromosvodu, počkat až do něj uhodí blesk, a má chvilku na to, aby rychle přispěchal do bezpečí k dalšímu. Velmi působivé je například skákání po malých plošinkách, obepínajících místnost až do obrovské výšky, či zdolávání ohromných převýšení po uzoučkých můstcích. Pěkná je možnost nechat se vystřelit na dělové kouli vzduchem. Občas se hra sama v určitých úsecích přepne do 2D pohledu, což přináší jen a jen zpestření.
Celkový charakter, obtížnost i podstata hry, to co umožňuje fungování a značnou náročnost rozličných úkolů a nástrah, spočívá v jisté nestandardnosti jejího ovládání. To - byť na první dojem zcela jednoduché a přímočaré - má svoji specifickou zvláštnost, která se může zprvu poměrně dlouho jevit jako docela nepříjemné překvapení. Zatímco prostředí je plně 3D, pro způsob pohybů by se asi nejlépe hodil výraz "pseudo-3D". Klasický model, který by asi téměř každý očekával - možnost otáčení se a pohybů vpřed vzad, v kombinaci s obvyklým centrováním pohledu, zde nenajdeme. Jednoduše každá klávesa působí rovnou a pouze pohyb, a to vždy přibližně kamsi "do strany". Jediný, na nějž se lze stoprocentně spolehnout, je pohyb vpřed. Ostatní klávesy působí postup postavy v jakémsi obtížně odhadnutelném úhlu, jenž je o to nevyzpytatelnější možností v podstatě jakéhokoliv právě přítomného celkového pohledu kamery, který si hráč sám upravuje centrováním dle konkrétní situace. To celé způsobuje jistou nepravidelnost a nepřesnost pohybu celkově, tím i obtížnou udržitelnost zejména na složitých konkstrukcích malých plošin, vedoucích do různých úhlů nebo v pohybu. Netřeba zdůraznit, že nebýt onoho jevu, mnohé z nástrah ve hře by vůbec nefungovaly nebo by byly celkem triviální. Ze začátku se tento zvláštní, spíše 2D evokující, pohyb v plném 3D prostředí zdá být něčím poměrně rušivým, ale kupodivu po jisté době hraní si na něj člověk snadno přivykne. S tím souvisí i celková obtížnost hry, rozhodně nepatří mezi nejmenší, naopak, místy se může zdát až trochu přemrštěná, i když většinou se i
ty nejbeznadějněji vyhlížející situace dají nakonec hladce překonat. Pochopitelně nemožnost ukládat pozici během úrovní, které jsou často hodně rozsáhlé, dělá své. Je to ale rozhodně ta nejlepší volba, jakou autoři mohli provést, protože obtížnost je celkově opravdu velmi vybalancovaná a zdařilá, i ty nejtěžší místa nezacházejí do přílišných extrémů, a naopak o nějaké trivialitě zase nelze mluvit ani náhodou. Co na hře zaujme nejvíc, je opravdu vynikající propracovanost, nápaditost a rozsáhlost všech úrovní. To, spolu s opravdu vyváženou obtížností a zábavou, udržující pozornost stále novými prvky v dalších úrovních - mnohé úseky obsahují dokonce i logické úkoly - dává dohromady opravdu zdařilou hru, která i svou svým způsobem veselou tematikou známé animované postavy v pestrobarevném atraktivním prostředí působí jako výborná relaxace, a může zaujmout širokou oblast hráčů (i když nejvíc asi těch "hravějších", kteří jsou ochotni přijmout krásně naivní komiksovou stylizaci příběhu a všudypřítomný, až přehnaně veselý smích hlavního hrdiny).
Woody Woodpecker se opravu povedl, nelze mluvit o žádné výrazné slabině, hra je zcela stabilní, grafika bez chyb, dokonale plynulá a přitom velmi hezky vypadající. Zvukové efekty pěkné, podobně hudba. S vytvářením úrovní si někdo dal opravdu velkou a poctivou práci, na níž není nic stroze odbyto, zábavnost je výborná a vydrží na dlouho, a koneckonců zachránit neteř a synovce, to přece stojí za to!
| Woody Woodpecker: Escape from Buzz Buzzard Park | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
