World in Conflict - první dojmy

  12:07aktualizováno  14. června 10:27
Zevrubně jsme otestovali hru, která kombinuje prvky akce a realtime strategie. Na základě toho musíme konstatovat, že se tu na nás chystá prvotřídní hit, který by si neměl nikdo nechat ujít.

World in Conflict World in Conflict od švédských Massive Entertainment se stal z původně lehce přehlíženého projektu jednou z nejočekávanějších her vůbec. Mnozí stratégové, byť nikoliv ti pravověrní žehrající na přílišnou akčnost titulu, do ní vkládají pro letošek největší naděje. Není divu, vždyť zatuchlé vody RTS zoufale potřebují svěží přítok. Novinkami se v případě World in Conflict ani v nejmenším nešetřilo, dokonce by se dalo mluvit o revoluci, když koncept kombinuje to nejlepší z realtime strategie a akční hry ve stylu Battlefieldu. Důraz je však stále umístěn na taktické složce, o čemž jsme se mohli přesvědčit v uzavřeném betatestování. To nás jen utvrdilo v očekávání, že brzy spadne bomba.

Široká nabídka je zcela otevřena všem, I tankista si tak může pořídit pár vojáků, jestliže se mu hodí do krámu a nemůže bez nich být.

Základem jsou velitelská povolání, tedy přinejmenším v multiplayeru. Na počátku každé hry si všichni hráči musí zvolit jednu ze čtyř částí armády, k níž nejvíce tíhnou a chtějí se na její využití v partii orientovat. Na výběr je letectvo skládající se především z vrtulníků, tankový prapor, pěchota a podpora, za níž se skrývá protiletecká obrana a dělostřelectvo. Do začátku dostane každý určitý počet World in Conflict kreditů a obvykle na základě své role nakupuje z nabídky jednotky, na nichž postaví svou taktiku, která by navíc měla být v souladu s dalšími hráči. Ti mohou mít role stejné, ale i odlišné, což je samozřejmě lepší varianta, protože jen vyvážená strana má šanci. Bojují proti sobě Rusové, Američani a NATO, přičemž současně proti sobě bojují jen dvě frakce s až osmi hráči na obou stranách.

Vraťme se ještě k nákupu jednotek, protože ten svou důležitostí podle našich zkušeností nesmírně ovlivňuje dalších dění. Mohlo by se zdát, že si smíte pořídit jen ty stroje či vojáky, které patří do vašeho pole působnosti. Letecký komandant tak například jen helikoptéry, velitel tankového pluku pouze tanky apod. Je tomu ale jinak. Široká nabídka je zcela otevřena všem, I tankista si tak může pořídit pár vojáků, jestliže se mu hodí do krámu a nemůže bez nich být. Vtip je v tom, že se mu to příliš nevyplatí, protože ho taková investice vyjde mnohem dráž než velitele pěchoty. Ale občas je samozřejmě nutné sáhnout mimo oblast přímého zájmu, například tehdy, když je na jedné straně příliš málo zástupců toho kterého povolání, případněWorld in Conflict hrají-li se partie o menším počtu hráčů, kdy je nutné připravit si aspoň elementární obranu proti čtyřem možným variantám nepřátelského útoku. Taktizování se tak rozjíždí do velmi zajímavých a především širokých mezí.

Otestovali jsme dvě mapy, v plné verzi jich bude dvacet a podle toho, jak byla již hotová dvojice rozsáhlá, jde o číslo, kterému rozhodně nebudeme spílat za to, že by mohlo být větší. Obvykle se hraje mód Domination, který zřejmě bude i po vydání hry tím nejpopulárnějším. Má totiž pravidla, která jsou známá každému, kdo někdy vyzkoušel hru typu Battlefield. Na mapě jsou rozmístěny kontrolní body, jejichž obsazení přináší dominanci a pokud jich máte v držení více než nepřítel, pomalu ho odsunujete směrem k porážce. Kontrola se ale, obzvlášť bojují-li proti sobě vyrovnané týmy, neustále přelévá a je obtížné učinit drtivý nástup. Je tu ale i mód Assault, který je více úkolový a spočívá v dobývání důležitých míst na mapě, jako je třeba radar. Role dobyvatelů a obránců se pak mění. I tato herní varianta je velmi zábavná.

Obvykle se hraje mód Domination, který zřejmě bude i po vydání hry tím nejpopulárnějším. Má totiž pravidla, která jsou známá každému, kdo někdy vyzkoušel hru typu Battlefield.

World in Conflict Koncept hry působí jednoduše, a také takový je. Opravdu není problém ke hře přijít a za pár minut plně ovládnout základy nutné pro hru, která je aspoň trochu prospěšná týmu. Jenže brzy zjistíte, že se v oné jednoduchosti skrývá takové množství drobností, jež je třeba dostat pod kůži, abyste mohli být opravdu klíčovým článkem své frakce. Ponořování se stále hlouběji je však skvěle provedené, nenásilné a opravdu intuitivní. Zmiňme například, že za ovládání kontrolních bodů nebo ničení nepřátelských jednotek přibývají tzv. taktické body. S jejich dostatečným počtem je možné požádat o leteckou podporu, ale v extrémním případě třeba také shodit atomovou bombu. Řekli bychom, že její výbuch ještě nebyl v žádné jiné hře lépe zpracován. Určitě stojí za to vědět také fakt, že o jednotky vlastně nepřicházíte natrvalo. Samozřejmě, že vám je nepřítel dříve či později zničí. Tím se vám ale vrátí kredity a můžete jít do krámu nakupovat znovu, a třeba jinak – lépe. Poměr sil na mapě je tak neustále vyvážený (s předpokladem, že jsou hráči rovnoměrně rozděleni), ale stále nabývá nových forem, na něž je zapotřebí reagovat.

World in Conflict Popravdě jsme marně hledali chybky v systému hry – ten se už nyní jeví dokonale, byť samozřejmě ani on neeliminuje riziko kazisvětů, kteří se v týmových multiplayerových hrách vyskytovali vždy. Ovšem nováčci, kteří mají snahu se učit, mohou být týmu snadno prospěšní. Takže žádné výtky? Ale ano, jednu bychom tu přeci jen měli. Uznáváme, že hra vypadá fantasticky, odehrává se na obřích mapách a musí propočítávat desítky jednotek i akce až šestnácti hráčů. Přesto je ale na náš vkus až příliš hardwarově náročná. Pokud nebude ještě výrazně optimalizovaná, obáváme se, že získá titul vůbec nejnáročnější hry současnosti. Ani high-end mašiny s Core 2 Duo procesory, několika gigabajty operační paměti a GeForce 8800 nedosahují ve vyšších rozlišeních a na maximální detaily plynulých obrázků. S výrazným snížením nároků na vizualistu lze hrát na z dnešního pohledu nadprůměrném železe, většina s průměrným však může mít problémy.

Uznáváme, že hra vypadá fantasticky, odehrává se na obřích mapách a musí propočítávat desítky jednotek i akce až šestnácti hráčů. Přesto je ale na náš vkus až příliš hardwarově náročná.

Za kvalitu se zkrátka platí a World in Conflict vypadá na prvotřídní záležitost nejen po grafické stránce, ale i po té herní, které se na první pohled daří zavádět nové postupy, aniž by se dopouštěla větších chyb. Především však je velkou zábavou tento titul hrát. Plná verze tak má značné šance na úspěch, obzvlášť když se pro ní chystá i propracovaný singleplayer.

Index očekávání: 95%

Autor:

Nejčtenější

Counter-Strike je nově zdarma a někteří hráči to špatně nesou

Review bombing hry Dota 2

Legendární střílečka přešla před pár dny do režimu free 2 play a mnoho zkušených hráčů to Valve nedokáže odpustit. Bojí...

Nejlepší hry roku 2018: nominujte své favority

Assassin’s Creed Odyssey

Závěr roku již tradičně patří anketě Hra roku. A protože je to čtenářská anketa, o tom, které hry se v hlasování na...

OBRAZEM: Podívejte se na ta nejhorší tetování inspirovaná videohrami

Tetování už dávno nenesou stigma sociální spodiny a stala se běžnou součástí...

Tetování už dávno nenesou stigma sociální spodiny a stala se běžnou součástí naší kultury. Této módě se samozřejmě...

EA odstraňují ze svých her sportovce obviněné z násilí proti ženám

FIFA 19

Hvězda amerického fotbalu Kareem Hunt byl propuštěn z týmu Kansas City Chiefs kvůli fyzickému napadení mladé dívky....

KVÍZ: Poznáte herní hity podle reklamních obrázků?

Herní kvíz

Načančané reklamní obrázky jsou jedna věc, realita druhá. Mají vůbec propagační obrázky se samotnou hrou něco...

Další z rubriky

Life is Strange 2 ukázal nové hlavní hrdiny, ale jinak zůstává stejný

Life is Strange 2

Vývojáři z Dontnod na Gamescomu konečně ukázali první záběry z chystaného pokračování vynikajícího seriálu Life is...

Zahráli jsme si Assassin's Creed Odyssey, letošní díl je celkem ukecaný

Assassin’s Creed Odyssey

Assassin's Creed Odyssey se hraje podobně jako loňský Origins ze starověkého Egypta, téma starověkého Řecka a prostředí...

Řežba, která nás rozsekala. Dojmy z hraní Devil May Cry 5

Devil May Cry 5

Hyperakční série Devil May Cry se vrátila z pekla a její nejnovější díl ukazuje, jak moc je stále cool. Je to ideální...

Najdete na iDNES.cz