RECENZE: World of Warcraft vyostřil boj Hordy a Aliance - druhá část

V pořadí již sedmá expanze online hry na hrdiny World of Warcraft láká na válku mezi znepřátelenými frakcemi, ale i skutečně nádherné nové zóny. Po herní stránce se žádné překvapení nekoná, Battle for Azeroth vychází z toho, co už známe z minulé expanze Legion. V druhé části recenze rozebíráme nový obsah přidaný začátkem září.

• číst první část recenze (vydáno 25. srpna 2018)
• číst druhou část recenze (vydáno 29. září 2018)

První část recenze

Události se před vydáním datadisku Battle for Azeroth daly rychle do pohybu. Horda zaútočila na Teldrassil, domovinu elfů, který na příkaz Sylvanas, šéfky Hordy, kompletně vypálila. Nikdo nebyl ušetřen. Aliance se v reakci pokouší dobýt město Lordaeron, pod jehož troskami se rozkládá známé Undercity. Sylvanas nakonec obětuje své vlastní bojovníky a Lordaeron nechá padnout. Nakonec zde není vítězů, ani poražených.

World of Warcrat: Battle for Azeroth

World of Warcrat: Battle for Azeroth

Když se Aliance dozví, že Horda spojila své síly s kmenem Zandalari, uvědomuje si, že v konfliktu začíná tahat za kratší konec provazu. S možným řešením přichází kouzelnice Jaina Proudmoore, která s emisary Aliance vyráží do své domoviny, na ostrov Kul Tiras. Sama ví, že vřelé přivítání ji tam nečeká. Jainu vnímají jako zrádkyni, která nechala padnout vládce Kul Tirasu, svého otce.

Pravdou ovšem je, že návrat Aliance je to nejlepší, co Kul Tiras mohlo potkat. Námořní velmoc se pomalu rozpadá, neřeší problémy obyvatel, ani hrozby, které zasahují do nejvyšších pater. Z pohledu Aliance je tak třeba nastolit pořádek a místní znovu sjednotit. Budeme zachraňovat slavnou flotilu Kul Tirasu, utkáme se s čarodějnicemi a odhalíme zrádce. Teprve poté bude Aliance schopna postavit se Hordě.

World of Warcrat: Battle for Azeroth

Pro Blizzard je to už několikátý „návrat ke kořenům“, ale tentokrát je to víc než jen marketingová fráze. Když jsem před skoro čtvrt stoletím hrál poprvé strategii Warcraft: Orcs & Humans, byl to souboj mezi Aliancí a Hordou. Je to podstata Warcraftu. Vypálení Teldrassilu vzbudilo mezi hráči rozhořčené reakce, kteří reagovali hastagem #NotMyWarchive a ti naivnější se ptali, proč nemůže žít Aliance a Horda v míru. Ne každý souhlasí s počínáním Sylvanas, ostatně výborné video Old Soldier ukázalo jinou, hrdou tvář Hordy. Podívejte se na něj níže.

Blizzard vnímá Battle for Azeroth jako příležitost zeptat se, co to znamená být členem Aliance a Hordy a jaké hodnoty vyznávají. Na rozuzlení si klasicky počkáme měsíce, ale přiznám, že jsem celkem zvědav, kam se story posune.

Z herního hlediska klasika

Pokud nebudu počítat překopaná povolání, která vyšla ještě před vydáním datadisku, po herní stránce se v porovnání s Legionem mnoho nezměnilo. Po úvodním scénáři a prohlídce nového hubu, což je za Alianci přístavní město Boralus, mám na výběr ze tří zón. Stormsong Valley jsou zelené pláně, s mlýny a farmáři. Drustvar je o poznání temnější, čekají nás zde čarodějnice a kletby. V Tiragarde Sound pak řešíme problémy s piráty. Průběžně pak podnikáme výpravy do tří zón na Zandalaru, kde zjišťujeme, co dělá Horda a snažíme se jejich postup sabotovat.

World of Warcrat: Battle for Azeroth

World of Warcrat: Battle for Azeroth

Pokud jde o mne, úkoly čtu a v každé zóně se snažím splnit vše, co nabízí. Začal jsem ve Stormsong Valley na úrovni 110 a opustil ji na 115. Pokračoval jsem v Drustvaru, kde kde jsem došel na maximálních 120. Do Tiragarde jsem musel jít nejenom proto, že mě zajímal rozehraný příběh, ale také kvůli faktu, že postup je navázán na reputaci. Například tvz. World Questy, což jsou úkoly pro hráče na maximální úrovni, se odemknou až po třech misích ve válečné kampani a třemi navázanými reputacemi na stupeň „friendly“. Po splnění příběhových úkolů ve všech třech zónách se zpřístupní linie vedoucí k záchraně Jainy, která vede k otevření dungeonu Siege of Boralus (je mythic only). 

World of Warcrat: Battle for Azeroth

Ve hře se škáluje v podstatě všechno, takže je jedno, ve které zóně začnete, úroveň se přizpůsobí té vaší. Přišlo mi, že hra přituhla na úrovni 116, kdy přestávají fungovat efekty z legendárních předmětů z Legionu. Blizzard přechod trochu nezvládl, ostatně na fórech hry lze najít momenty, kdy se vyplatilo uklidit silnější výbavu a mít slabší (už bylo opraveno hotfixem). Pravdou však je, že kolem item levelu 320 jsem opět začal mít pocit, že moje postava je silnější než čerstvě dolevelovaná 120. 

Válečný stav dobře podporuje režim War Mode. Pokud ho zapnete, mohou vás napadnout hráči z nepřátelské frakce, nicméně zvýší se také zisk zkušeností a z odměn o deset procent. Zároveň je možné používat PvP talenty. A to už za zvážení stojí. Samozřejmě záleží, na jakém serveru hrajete, můj zážitek je kladný. Ano, občas mě sejmula přesila, jindy jsme ovšem při plnění world questů my zabili je. Hráči se formují do skupin a celkově vzrostlo vzrušení ze hry. Umím si ovšem představit i hororové příběhy z bývalých PvP serverů. Každopádně kdo se nechce stresovat, War Mode může vypnout. 

World of Warcrat: Battle for Azeroth

World of Warcrat: Battle for Azeroth

Co musím pochválit, je vzhled a celkové vyznění nových zón. Blizzard mě vždy příjemně překvapí, že s každým novým datadiskem jde zase o kus dál. Úkoly nijak zvlášť originální nejsou. Bavilo mě sledovat hlavní příběhovou linii a vždycky mě spíš naštvalo, když jsem narazil na nějaký vedlejší, který měl jen vyplnit prázdný prostor. Tentokrát je až příliš zřetelný opakující se vzor, kdy musíte zabít X potvor, sebrat nebo zničit Y věcí a nakonec zabít jednu silnější potvoru. 

Filmové prostřihy jsou opět fajn, ale žádný mi nepřišel tak emotivní jako například smrt Ysery v Legionu. Nové instance neurazí, ani nepřekvapí, přijde mi, že je v nich až moc „trashe“, ale možná, že při optimálním průchodu půjde obejít. Nejvíc se mi líbí strašidelné sídlo Waycrest Manor, které má tu správnou atmosféru.

World of Warcrat: Battle for Azeroth

World of Warcrat: Battle for Azeroth

Novinkou jsou scénáře nazvané Island Expeditions, v nichž se trojice hráčů snaží získat více minerálu azerit než soupeři. Hrát lze na tři známé obtížnosti plus PvP. Azerit je zde možné získat prakticky ze všeho, od zabíjení potvor, přes otvírání truhliček po plnění eventů. Je pouze na hráčích, jakou taktiku zvolí. Expedice mě baví, ale odměna v podobě azeritu není moc vysoká a nic navíc se mi prozatím nepoštěstilo. Chci se jim každopádně ještě víc věnovat. 

Co se týče azeritu: obdobou zbraně z Leginou je náhrdelník Hearth of Azeroth, jehož síla se postupně zvětšuje. Zároveň zpřístupňuje perky u přilby, nárameníků a zbroje. Perky jsou podmíněny úrovní náhrdelníku a jejich sada je u předmětů náhodná. Na začátku bylo fajn získat bonusy, jenže s výměnou za silnější předmět (s vyšším item levelem) se mi často stalo, že perky byly buď ještě zamčené (kvůli nízké úrovni náhrdelníku), nebo špatně rozlosované. Moje nadšení v tomto ohledu tak trochu opadlo.

I tentokrát posíláme své následovníky na mise, odměnou jsou peníze, azerit či reputace. Přes mise lze také otevřít novou základu na nepřátelském ostrově. 

Velkou novinkou měly být spojenecké rasy. Nepříjemným překvapením je, že i po vydání Battle for Azeroth jsou některé schované za obsahem z Legionu. A z mého pohledu ty nejzajímavější, Zandalari Trolls a Kul Tiran Humas, ve hře ještě nejsou, zpřístupní se zřejmě až s větším obsahovým patchem, který posune příběh dál. 

A to je prozatím vše. Battle for Azeroth není špatná expanze. Líbí se mi příběhové ukotvení, nové zóny, po herní stránce kráčí ve šlépějích Legionu. Levelování jsem si také opět užil. Pokud vás ovšem z nějakého důvodu Legion nebavil, o Battle for Azeroth ani neuvažujte. Další část recenze vydáme v září, kdy se ve hře zpřístupní první raid Uldir, režim Warfronts, world bossové, začne nová PvP sezona a mythic dungeony půjde hrát na vyšší obtížnosti.

Druhá část recenze

V první části recenze jsem se věnoval všemu, co bylo dostupné přímo při vydání, tedy 13. srpna. V druhé se podíváme na obsah, který se ve hře objevil až 5. září.

Nejvíce zvědavý jsem byl na nový režim Warfront, který měl připomenout strategii Wacraft 3. To znamená budování základny, rekrutování jednotek, nakupování vylepšování atd., což se do World of Warcraftu hodí. A zatímco ve Warcraftu hrajeme za velitele, tady se staneme jen pěšákem.

World of Warcraft: Battle for Azeroth

World of Warcraft: Battle for Azeroth

První „zrada“ se týká dostupnosti. Warfront totiž běží ve zhruba třítýdenním cyklu, což znamenalo, že jako hráč Aliance jsem si na bitvu ještě další dva týdny počkal. Cyklus začal tak, že Aliance měla oblast Arathi Highlands v držení. To mimo jiné znamenalo přístup k bossovi a sadě úkolů. Mezi tím Horda shromažďovala zdroje, aby mohla zaútočit, respektive zpřístupnit si možnost zúčastnit se bitvy. Nakonec se role obrátí.

Warfront: Battle for Stromgarde je kooperativní PvE režim pro dvacet hráčů. Nejprve je třeba obsadit základnu. Pak hráči musí získat pilu, aby mohli těžit dřevo, a důl, aby získávali rudu. Tyto suroviny jsou potřeba k postavení budov, které zahrnují možnost budovat dobývací stroje či vylepšovat jednotky. Další uzly na mapě zpřístupní jiné budovy. Cílem je mít dostatečnou přesilu, aby padly nepřátelské hradby a nakonec i generál.

World of Warcraft: Battle for Azeroth

World of Warcraft: Battle for Azeroth

V prvé řadě musím říct, že nová verze Arathi Highlands je opravdu nádherná a Warfront skutečně připomene strategii Warcraft, jen z jiné perspektivy. Přesto se ani zde nemohu ubránit pocitu, že je to fajn, ale… chtělo by to ještě trochu víc. Uvítal bych podobně jako u expedic více stupňů obtížnosti. Aktuálně je totiž Battle for Stromgarde velmi snadná záležitost, kterou lze prohrát snad jen tak, že polovina hráčů nehraje. Za první výhru je slušná odměna, pak už jen náhodný předmět na úrovni item level 340, což je vhodné tak maximálně pro alty.

Bitva přitom probíhá prakticky pořád stejně, chybí nějaká náhodná proměnná, aby se nehrálo podle stejné šablony. Přímo trestuhodná je absence režimu PvP, zejména v datadisku, který se znovu zaměřuje na boj mezi Aliancí a Hordou. Další Warfront, nazvaný Battle for Darkshore, vyjde v rámci patche 8.1. Slibuje nové budovy, vylepšení, ale nějakou radikální změnu neočekávám.

Zářijový patch dále přinesl i obsah pro hráče na maximální úrovni. Zpřístupnil se raid Uldir a začala první PvP sezona a mythic keystone dungeon sezona. Uldir je výzkumné zařízení, v němž titáni experimentovali se starými bohy. Omylem ovšem vytvořili něco, co nyní musí hráči pozabíjet. Uldir už jsem navštívil pouze jako proklínaný casual hráč a vlastně jen kvůli příběhu. Instance a ani souboje mě nijak zvlášť neoslovily, přijde mi to jako klasika, kterou už známe léta.

World of Warcraft: Battle for Azeroth

World of Warcraft: Battle for Azeroth

Mezitím jsem si vyleveloval ještě druhou postavu, Monka, abych si opět vyzkoušel roli léčitele. V tomto ohledu jsem zaznamenal posun. Přijde mi, že část zodpovědnosti, kterou dosud měli především tank a léčitel, je nyní delegována na damage dealery. Mnozí jsou ovšem zvyklí „jet si to svoje“ bez ohledu na taktiku a okolnosti, aby nakonec nadávali právě tankům a léčitelům. 

Léčení je za mě v Battle for Azeroth mnohem stresovější než v minulých expanzích. Co se týče dungeonů na obtížnost mythic plus, je to pokračování toho, co známe. Trash mi přijde obecně mnohem otravnější, zejména v kombinaci s některými modifikátory.

Mezi to, co se nepovedlo, mohu zařadit i Azerite Traits, tedy perky u přilby, nárameníků a zbroje. Právě zde je nejvíce patrné nedostatečné testování, kdy vývojáři průběžně a celkem výrazně zasahují do funkčnosti. Chyb, nedodělků a přehlédnutí je tentokrát celkem dost. Na jedné straně chápu, že World of Warcraft je živá hra, která se nám neustále mění před očima, nicméně minulý Legion byl v tomto ohledu odladěnější.

World of Warcraft: Battle for Azeroth

World of Warcraft: Battle for Azeroth

Další výzvou pro vývojáře bude, co s režimem War Mode, který v herním světě umožňuje bitky mezi členy Aliance a Hordy a zajistí v některých případech o něco vyšší odměny. Problémů je hned několik. Pokud se hráči z jedné frakce spojí přes nástroj Find Group, aby společně zabili silnou potvoru nebo bosse, tedy nikoliv primárně kvůli PvP, změní se i vyvážení hráčů v dané instanci (zde shardu). 

Hráči Aliance také postupně vypínají War Mode. I přesto mohu říci, že tolik skvělých bitek přímo v herním světě jsem snad nezažil od spuštění původního WoW. Nezbývá než doufat, že to Blizzard nakonec nějak nezazdí.

I přes spíše kritickou druhou část recenze mě Battle for Azeroth baví. Není sice tak dobrý jako Legion, ale mám ho stále výš než třeba Warlords of Draenor. Patch 8.1 přitom slibuje celkem zajímavé věci, ať už jde o příběhy dalších postav, spojenecká rasy (konečně Kul Tiran Humans a Zandalari Troll, což jsou jediné, které mě zajímají) či raid Siege of Zuldazar, který se bude poprvé v historii hry lišit podle frakce.