Když se proslechlo, že společnost TopWare Interactive zavírá krám, mnoho milovníků realtimových strategií si smutně povzdechlo. Aby ne, jejich poslední hry jako Earth 2150 či The Moon Project se dočkaly obrovského úspěchu a byl ohlášen vývoj několika dalších her, které by za těchto podmínek nikdy nespatřily světlo světa. Konec TopWaru ale naštěstí neznamenal také konec jejich vývoje. Vývojářský tým jen změnil majitele a jméno a hry se připravují dál, jen s tou změnou, že nyní nesou hlavičku Reality Pump. První z těchto her by měla spatřit světlo světa již v září tohoto roku a jmenovat se bude World War III: Black Gold. Tento název na našich stránkách již několikrát zazněl, objevila se dokonce i hratelná demoverze. Je tedy na čase podívat se trošku podrobněji na to, co se na nás v dílnách Reality Pump chystá.
Na první pohled připomíná World War III: Black Gold své starší bratříčky Earth 2150 a The Moon Project, teprve na ten druhý objevíte rozdíly. Důvod je jasný - ačkoliv příběh nemá s předchozími tituly nic společného, engine je až na drobné úpravy totožný, přičemž grafika je právě to, čeho si všimneme nejdříve. Řekněme si ale nejprve něco o příběhu. Ten jsme si již poměrně podrobně nastínili zde, takže si jej nyní projděme jen ve zkratce. Malý, zdánlivě bezvýznamný územní konflikt, jemuž podobné probíhají prakticky neustále, se během krátké doby rozhořel do podoby celosvětové války. Důvod? Kus země, o níž se znesvářené státy popraly, ležel nad obřími zásobárnami ropy, této takřka univerzální suroviny. Ropy je přitom čím dál tím větší nedostatek, takže kdo ovládá naleziště, ovládá i celý svět. Bojující frakce se nakonec rozdělily do tří skupin. Jedna zahrnuje USA a spřátelené státy, druhá čítá Rusko a její spojence, ve třetí jsou pak shromážděny státy bojující po boku Iráku. Kdo asi vyhraje? To záleží na tom, komu nabídnete své služby.
Herní systém má velice blízko k tomu, který byl použit v již výše uvedeném duu Earth 2150 - The Moon Project. To znamená, že jednotky se přenášejí z jedné mise do druhé, vědci vymýšlejí stále nové zbraně a nové doplňky, z nichž si můžete dle svých představ sestavovat libovolné jednotky (např. z kombinace dvou podvozků a tří zbraní si vytvoříte šest rozdílných jednotek), mezi místem aktuálního střetu a základnou musíte vytvořit zásobovací vzdušný most atd. Oproti předchozím titulům je zde ale několik zásadních rozdílů, které zvyšují jednak realističnost zpracování, jednak také komplexnost samotného herního systému. Tvůrci totiž konečně do této hry zakomponovali také lehké RPG prvky v podobě zkušeností - čím více protivníků vaše jednotka zničila, tím větší je její účinnost. Zlepšilo se i „grupování“, které je nyní ještě intuitivnější a přehlednější, než tomu bylo doposud. Jistých změn se dočkala i výstavba základny a výroba jednotek. Nestavíte již takříkajíc na zelené louce, ale vše je k vám dopravováno vzdušnou cestou - materiál na budovy i samotné jednotky. Zatímco ale např. lehký jeep vám doručí přepravní helikoptéra a vám tedy stačí pro ni připravit jen malý přistávací prostor, těžkou techniku jako tanky a podobně je už zapotřebí dopravit velkým letadlem, přičemž výstavba letiště není tak docela nejlevnější záležitostí. Ačkoliv se tato změna může zdát být jen kosmetická, není tomu tak. Ke všem starostem, které budete mít tak jako tak, nyní přibývá další - zajistit volný průlet transportním letounům. V případě, že by jejich trasa vedla např. nad nepřátelskou protivzdušnou obranou, pravděpodobně se k vám žádné zásilky nikdy nedostanou. To je ostatně fakt, který vám potvrdí každý vojenský logista.
Předběžné zprávy o hře také hovořily o takových lahůdkách, jako byly chemické a biologické zbraně, zajímání budov a jednotek atd. Bohužel, demoverze obsahuje jen dvě tréninkové mise a úvodní kapitolu z kampaně vedenou za USA, a zde se nic takového neobjevilo. To pochopitelně neznamená, že bychom o to měli být ochuzeni, jen to zkrátka nemůžeme na vlastní oči zatím potvrdit. Přejděme tedy raději k dalšímu prvku, který jsme si mohli ozkoušet v praxi, a to je hratelnost a obtížnost. Jak se zdá, pracovníci Reality Pump věnují hodně času dolaďování detailů, takže zapomeňte na to, že v této hře bude k vítězství stačit vytěžit co nejvíce ropy, kredity proměnit do podoby obrněných vozidel a pak s lehkým srdcem provedete hromadný útok na nepřátelské pozice. S tímto postupem moc daleko nedorazíte. Je důležité mít na paměti, pro jaký druh střetů se jaká jednotka hodí a jaká jsou její silná a slabá místa. Váš protivník si toho totiž vědom je a chová se podle toho. Libovolná lehkovážnost se vám tak rychle vymstí, navíc je velice pravděpodobné, že ani první misi nedokončíte hned napoprvé. To snad vypovídá za vše. Není se ale čemu divit, protože vývojáři nechtěli vydat jen další z řady tradičních RTS, jež se pouze předbíhají v detailnosti grafiky, nýbrž opravdovou strategii, u níž musíte do hry zapojit i mozek, a to v míře více než běžné. Tím se také World War III výrazně liší od svých starších bratříčků, i když ani ty nebylo možné označit za nějaké bezduché paskvily.
A jak že nám vypadá technická stránka tohoto titulu? Jak bylo výše zmíněno, engine byl použit již několikrát, ale tentokrát se dočkal několika nepříliš podstatných změn, jako je jednodušší a přehlednější ovládání kamery, vylepšení některých vizuálních efektů a podobně. V zásadě ale zůstává vše při starém - naprostá volnost při umisťování kamery, možnost rotace a zoomu, impresivně a detailně vymodelovaný 3D povrch, který je však až na pár stromů či budov naprosto holý (což, upřímně řečeno, až tak moc nevadí, bojiště je alespoň přehlednější). Setkáme se také s již dříve opěvovaným střídáním denní doby a počasí, s dynamickým osvětlením a poměrně solidní umělou inteligencí (na její hodnocení si ale přeci jen raději počkejme do recenze). V tomto ohledu se tedy jedná o klasický výtvor TopWare Interactive... Pardon, teď už vlastně Reality Pump. Jistá vylepšení patrná jsou, ale žádné není natolik výrazné, aby hru v jakémkoliv směru ovlivnilo.
Takže se konečně dostáváme k závěru. Ten je poměrně jasný - hra World War III: Black Gold má zatím všechny předpoklady stát se velice zajímavou a propracovanou realtimovou strategií, kterou by si neměl nechat ujít žádný milovník tohoto žánru. Nyní zbývá jen čekat na to, zda se tvůrcům opravdu podaří tento potenciál zužitkovat a nabídnout nám titul se slušnou hratelností při zachování dostatku prostoru pro vlastní strategické uvažování. Doufejme, že to dokáží.