Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

X-plane – létání stokrát jinak

  12:00aktualizováno  31. července 4:02
Větroně. Ultralighty. Cessny. Sportovní speciály. Turbovrtuláky. Helikoptéry. Biz-jety. Jumbo-jety. Stíhačky. Bombardéry. Špionážní stroje. Raketoplány. Historické letouny. Vzdušná plavidla blízké i vzdálené budoucnosti. Létání na Zemi. Létání na orbitu. Létání na Marsu. To. Všechno. Je. X-plane. Buďte. Vítáni.

X-plane Prší. Divoké větry bičují dešťovými kapkami plochu ruzyňského letiště. Kdesi zpoza mokré hradby vykoukne silueta obřího Airbusu. Motory zaburácejí, avšak náhle ztichnou, aby se o pár sekund později rozezněly s mnohem větší intenzitou. Ale co to – tohle není rachot dvojice tryskových turbín, slyšet je tři, čtyři, pět ... rovných osm motorů. Tam, kde před chvílí stál dopravní gigant, se pomalu rozjíždí strategický bombardér amerického letectva. Za chvíli již stoupá vstříc nízko položeným oblakům. Skvělý start...

Zdá se vám předchozí příběh trochu přitažený za vlasy? Běžíte k telefonu ve snaze zavolat do jisté populární „duchařské“ televizní show? Neděste se – je vidět, že jste ještě nehráli X-plane, jinak by vám připadala tahle historka fádní a nudná. X-plane si totiž zakládá právě na tom, že simuluje ohromné množství letadel a letišť, mezi kterými lze libovolně přepínat. Za ta léta, co hraji letecké simulátory, jsem už zažil lecos, ale ne kompilaci 30 000 základen a 40 simulovaných letadel v základním balení jedné hry. A že to nejsou letadla nikterak podřadná – v X-planeX-plane se tak můžeme dostat za řídící páku bombardérů B-1 a B-2, raketového Kometu 163, několika verzí oblíbených Cessen, Concordu, ale i vesmírného raketoplánu, kosmické lodě Galactica, vrtulníku nebo speciálního tryskáče z dílen NASA upraveného pro podmínky Marsu. Dá se létat nad mrakodrapy San Francisca, stejně jako z Ruzyně do Vodochod, prohánět se v raketoplánu po oběžné dráze nebo nad již zmiňovanými marťanskými rudohnědými planinami ve službách aerolinek NASA – fantazii se meze nekladou.

Kvalitu každého leteckého simulátoru určují především dva faktory – grafika a letový model. Právě grafika je v X-plane spíše průměrná, některé nedostatky (zejména textury a členitost krajiny) zase vynahrazují finesy v podobě skvěle zpracované oblačnosti nebo speciálních efektů (takový průlet jemnými nízkými mraky, popřípadě rozjezd na mokré dráze je doslova pastvou pro oči). Hardwarové nároky grafického enginu jsou více než sympatické – v plných detailech se vše naprosto plynule hýbalo i na již obstarožním Celeronu 500. Fyzikální engine hry nevybočuje z šedého průměru – snad jedinou světlou stránkou budiž fakt, že na Marsu nemáte díky tenké atmosféře šanci vzlétnout s běžným pozemským letadlem (chudáci motory nemají ani náznak tahu). X-planeLetový model sice nepostrádá snahu o maximální univerzálnost (zvládne jak letadla, tak helikoptéry), ale místy je jeho variabilita spíš na škodu (až poletíte vertikálně s Harrierem, poznáte, o čem je řeč – VTOL tryskáč se chová stejně jako vrtulník). Drobnou výtku bych měl také k ovládání – pokud nemáte joystick, jste naprosto ztraceni – hra totiž nepoužívá „relativní“ nastavení kniplu, nýbrž „absolutní“. To se v praxi projevuje tak, že veškeré povely zůstávají dál v platnosti i po uvolnění klávesy – s tím se létat opravdu nedá.

Důležitou součást X-plane tvoří i samotné editory. Ty jsou zde rovnou tři – „obyčejný“ plane-maker, ve kterém modelujete samotná letadla, pak part-maker (zde nastavujete parametry materiálů a dílů) a v neposlední řadě také editor krajiny (world-maker). Práce s nimi je intuitivní a s trochou cviku dokáže udělat celkem solidně vypadající letadlo nebo pěkný kus krajiny i člověk bez předchozí praxe. Vývojáři z Xicat Interactive sice nedosahují dokonalosti nástrojů k MSFS (čímž diskvalifikují potenciální 3D modeláře z řad zaběhnutých majitelů MSFS), ale jako solidní druhá liga to stačí. Jednotlivá letadla, popřípadě jejich kamufláže a palubní desky, lze prostřednictvím „burzy“ na webových stránkách hry zpřístupnit i ostatním hráčům – již teď se tam dá najít pěkná kolekce všech možných i nemožných typů.

X-planeTakže si to shrňme: široký výběr strojů, přijatelný grafický a fyzikální engine, nepříliš vysoké hardwarové nároky – to samo o sobě nezní špatně. Je tu však jedno velké ALE – obyčejné bezduché létání je totiž tím jediným, co se kromě vytváření nových letadel a krajin dá dělat. Prostě neděláte nic jiného, než až do omrzení startujete, proháníte se oblohou a přistáváte. K dispozici je sice pár „scénářů“, ale narozdíl od podobných aktivit například ve Flight Unlimited III (nezapomenutelné pronásledování člunu zločinců, focení Big Foota...) je jejich náplň prostá – objevíte se na předem určeném místě a musíte přistát. Jistě se shodneme na tom, že dvacáté přistání s helikoptérou na stále stejné fádní vrtné plošině dokáže unudit k smrti snad každého pilota. Pořád je tu sice možnost létat ve vesmíru nebo na Marsu, ale i ty se za chvíli okoukají. Jedním slovem – NUDA, kterou nezachrání ani multiplayer, ani vlečné létání s větroněm upoutaným k SR-71.

X-plane není hra pro normální lidi. Co hůř, X-plane není ani hra pro „normálně“ nenormální lidi. X-plane je projekt vyrobený čistě pro potěchu několika málo šílenců, kteří jsou ochotni trávit nekonečné hodiny vymýšlením a modelováním letadel všeho druhu. X-plane je pro ty, kteří se sice vyžívají v možnosti vyhrát si s milióny nastavení, ale zároveň s velkorysým úsměvem přehlížejí katastrofální nedostatky v ovládání a letovém modelu. Podtrženo a sečteno – nepříliš povedený hard-core klon MS Flight Simulatoru nabízející létání i mimo zemskou atmosféru, který by se měl prodávat s nálepkou „pouze pro šílence“.

P.S.: Pokud jsem se nevyjádřil dostatečně jasně, tak to zopakuji ještě jednou – ruce pryč od X-plane, jděte raději na procházku někam do lesa.

X-plane
Výrobce: Xicat Interactive
Vydavatel: Laminar Research
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Oficiální homepage: www.x-plane.com
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 96 MB RAM, 80 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 80 MB HDD, 16 MB 3D karta
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Divná hra pro lidi, kteří i divným lidem připadají divní.
Hodnocení 60%

Autor:



Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

Další z rubriky

Promarněná příležitost i zábava. Star Wars Battlefront 2 v multiplayeru

Star Wars Battlefront II

Multiplayer očekávané akce Star Wars Battlefront 2 hodnotíme ve dvou. Zatímco Honza Srp je za toho hodného, role kata...

RECENZE: Subnautica je nejlepší podmořská hra všech dob

Subnautica

Podmořská Subnautica je na první pohled nenápadná hra, která se od svého vydání drží mezi nejprodávanějšími hrami na...

RECENZE: Přídavek k Life is Strange je až zbaběle nekonfliktní

Life is Strange: Before the Storm

Pokračování fantastického teenagerského seriálu sice není tak dobré jako originál, ale fanoušci by ho rozhodně minout...

Najdete na iDNES.cz