Hra pobavila. Zajímavá změna v přechodu z "my a pak oni" na pořadí vojáků dle "agility" á la HOMAM. Jsem zvědavý, jestli tento způsob nějak zapracují i do klasických X-COM her.

Oblíbený tým: Blueblood, Godmother, Terminal, Claymore.

85% v poměru k ceně, za ty peníze je to docela fajn hra. Jinak bych tomu dal tak 70%.

Za individualizované vojáky nicméně platíte tím, že je autoři odmítají nechat umřít, takže smrt vojáka = game over. Neúspěšná mise (byť vedlejší) = game over. Čekal bych, že když už je udělali personalizované, bude tam silný narrativ, ale není. Ty rozhovory vojáků jsou sice fajn, ale nic hlubšího se tam nebuduje.

Znělo by to, že to bude hrozný masakr, ale je to naopak. Vojáci mají oproti klasickým xcomům neuvěřitelně dobrou mušku, nepřátelé jsou proti nim poměrně slabí, takže na klasickou obtížnost jsem měl problém s jednou misí, jinak člověk všechno prochází s prstem v nose. Ani bossfighty nestojí za moc, bossové padají v podstatě stejně rychle jako běžný cannonfodder.

Není ani potřeba moc řešit zranění, protože vojáci se léčí okamžitě po konci mise. Bojiště je malé, 2D a není výjimkou, že jsem s vojáky v podstatě nemusel posunout. V běžných xcomech byl vždycky svátek, když se člověk dostal nepříteli do boku a měl konečně šanci ho trefit. Tady to v podstatě není potřeba, protože se trefujete bez problémů i do plného krytí.

Strategická vrstva je přístupná nováčkům, ale rozhodně není robustní. Je osekaná na minimum a podobá se spíš deskovce.

Ta hra není vůbec špatná, pokud člověk nečeká xcom. Má úplně jiný feel, spíš než hororový boj o život vojáků je to střelnice, kde na člověka neustále nabíhají houfy nepřátel... a zase umírají. Je to docela zábavné a uspokojující, zejména když vojáci postupně získávají lepší schopnosti a jsou z nich ještě větší zabijáci. Ale bohužel se to moc nikam neposouvá ani takticky, ani příběhově, takže zhruba ve dvou třetinách hry na mě dolehl značný stereotyp. Ale dohrál jsem a je možné, že si to dám někdy znovu s jinými postavami.