Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z.O.E. - The Fist of Mars

  12:00aktualizováno  28. července 11:20
Nenechte se zmást, tohle zbrusu nové představení od Konami je mnohem úspěšnějším pokusem o oslovení namlsané hráčské veřejnosti futuristickou vizí nelítostné války mechů, než tomu bylo předtím na PS2. V případě GBA verze se připravte na zajímavý příběh a hlavně strategický soubojový mód.

ZOE: The Fist of Mars

Po předchozím projektu - řeč je samozřejmě o Zone of Enders pro platformu PS2 - tu jsou Konami znovu se svým futuristickým příběhem, v němž ožívají pro Japonce tak oblíbené souboje gigantických mechů. Nutno předeslat, že po poněkud nevydařené první kapitole Zone of Enders pro PS2 se tvůrci do značné míry pochlapili, a byť se další dobrodružství odehrává v o poznání skromnějších poměrech handheldu GBA, zajímavý mix akce s RPG prvky z titulu Z.O.E. - The Fist of Mars (dále jen ZOE) dělá nepřehlédnutelný počin.

Vítejte na palubě GBA. A vezmeme to tentokráte pěkně zostra, takže si připněte bezpečnostní pásy. Pakliže se vám zamlouvá žánr RPG, máte rádi propracované příběhy a zajímavě koncipovaný soubojový systém, může být ZOE ve vašem případě trefa do černého. I když, na některých místech se to nepěkně blýská a rozhodně to není na lepší časy. Začneme-li story, tak u něj asi není důvod ke zklamání. Čekají vás doslova tuny dialogů, které jsou navíc okořeněné tradičními ikonami rozmlouvajících postav, vyjadřujících velmi stylově jejich časté emoce. Vykreslení zúčastněných charakterů ve stylu manga prostě nemá chybu a pokud jen trochu inklinujete k tomuto již klasickému japonskému vizuálnímu typu představení a navrch umíte slušně anglicky (textové dialogy počkají na své přečtení), pak se vám tato fáze - přes jistou zdlouhavost - určitě zalíbí. Nota bene, když tu ve stejné kvalitě máme i hudební doprovod, který si po celou hru zachovává velmi vysoký standard a jehož dále podtrhují efekty jako je působivé zohlednění dramatických situací a okamžiků. Tady před tvůrci opravdu smekám.

ZOE: The Fist of Mars

Horší to už je se skutečností, že jsme svědky předem daného lineárního scénáře, který u příběhu možná tolik mrzet nemusí, ale přísné nalinkování soubojové fáze už jaksi ztrácí svůj prvotní půvab. Možností, kterak opustit předdefinovanou cestu, přitom není mnoho. Určitou alternativou může být stanovení vlastního vývoje hlavních hrdinů, řeč je o upravování parametrů mechů. Upgrade je na jednu stranu hodně omezený, ale aspoň něco. Tím se plynule dostáváme k soubojové části ZOE, která do značné míry evokuje vzpomínky na vynikající Advance Wars. Je tu však několik podstatných rozdílů. V ZOE je celé bitevní pole rozděleno na čtverečky, po nichž se vaše armáda mechů dle pohyblivosti jednotlivých robotů přemisťuje a útočí. Zní to pěkně, ale na rozdíl od zmiňovaného Advance Wars či nedávno recenzovaného Tactics Ogre není bojování v ZOE ani zdaleka tak komplexní a nedosti na tom, válečné akce jsou zpravidla hodně jednoduché a nenabízejí příliš mnoho variant svého řešení. Co se však musí ocenit je příběhový podtext každého střetu a relativní různorodost při plnění misí, kterých tu na vás čeká něco přes dvě desítky. Pravda, není to takový válečný maratón jako v případě shora citovaných strategických her, ale co ZOE ztrácí na bitevním poli, to si vynahrazuje silným příběhem, v němž přes jeho vážnost dojde i na situace, ve kterých se prostě neubráníte pobavenému úsměvu na tváři.

ZOE: The Fist of Mars

Nastal čas, abychom si trochu blíže osvětlili principy soubojového módu. Vaše aktivity vám umožňují využít základních aktivit "Move", "Attack" a "Wait". Nemluvě o tradičním prohlížení statistik nepřátel, ze kterých je zřejmý jejich dosah a možnosti útoku! Jelikož roboti disponují atakem na delší vzdálenost (bohužel, jako spoustu dalších věcí zde si vybavení každého robota nemůžete vyladit k obrazu svému, ale dostanete rovnou předpřipravený typ), lze na začátku tahu volit tuto variantu, pročež ta automaticky propadá, pokud se dáte do pohybu. Atak tváří v tvář však lze aplikovat i na konci pohybové části, resp. vašeho přesunu o vymezený počet čtverečků, takže tím se shora uvedený exces částečně neguje. Útoků zde existuje celá řada, některé vyžadují munici, jiné zase určité množství energie, takže potěší přítomnost doprovodných vozidel, která vám dokáží jednak doplnit šťávu a druhak opravit případná poškození, jež s rostoucími hodinami na herním kontě občas naskakují do astronomických výšin. Tím mám na mysli ataky bossů, při kterých vám soupeř hravě ubere třebas třetinu vašeho života. Jenomže protože zde neexistují plošné útoky, neboli každý výpad může být soustředěn toliko na jedno políčko a jednoho nepřítele, dá se i díky tomuto jevu stále mluvit o ZOE jako o jednom z nejlehčích SRPG na současné herní scéně. I když zase není radno podcenit manuální upgrade statusu vašeho mecha, nabízející vedle zvyšování útočného a obranného čísla i nárůst HP, nebo možnost mít v inventáři nějakou velice šikovnou jednorázovou věc pro použití. Před každým atakem se zobrazí informační okno s procentuálním zohledněním úspěchu akce a stupněm ZOE: The Fist of Mars poškození protivníka a pokud se vám výsledná hodnota nezamlouvá, či nechcete riskovat, vždy lze váš tah stáhnout, anulovat, a začít přemýšlet o jiné alternativě. Pakliže o nějakého mecha v boji přijdete - není třeba se příliš trápit, není-li to klíčová postava daného střetu (pak následuje Game Over), po boji se s ním v ústředí znovu setkáte.

Třebaže citované vylepšování statusu mechů potěší, je trochu podivné, proč upgrade jakékoliv části stojí stejné množství peněz. Nicméně příjemná je též možnost volby kompromisu mezi tím, zda-li chcete raději mít vysokou procentuální šanci zásahu nebo se spolehnete na destruktivní atak. Ale ani tohle z oči v očí zjednodušeným soubojovým scénám (kde je určitý důraz kladen i na vaše postavení v terénu, který vám pak může navýšit obranné číslo), v nichž je na tahu nejprve vaše grupa a poté jednotky nepřítele, nepomůže nějak výrazně zvýšit kredit. Pročež tak závěrem musím konstatovat, že si firma Konami zde nechala doslova mezi prsty proklouznout kupu zajímavých nápadů, s nimiž by tohle představení asi nemělo výraznější chybu. Tak snad příště…

Počkat, ještě na něco jsem zapomněl. V soubojovém režimu totiž můžete mít aktivovaný speciální parametr, v němž se chopíte ovládání svého mecha a při potvrzení ataku se dostanete do jakéhosi first-person módu, v němž vám na obrazovce doslova "poletuje" nepřátelský stroj a ZOE: The Fist of Mars vy jej musíte ve vymezeném časovém limitu zasáhnout. To samé platí i naopak, takže je-li na vás veden útok, musíte se zase nepřátelské střelbě pokusit aktivně vyhnout. Což je zcela určitě příjemné zpestření pro někoho snad i nudné kolové fáze boje, byť bych si dovolil poznamenat, že ve svém důsledku to neznamená nic až tak zásadního.

Jak to tedy uzavřít. ZOE pro GBA je zcela nový titul, jenž je na každý pád o hodně lepší předchozí PS2 inkarnace - nabízí skvělý příběh s působivými manga animacemi a chytlavou hudbou, ale také poněkud fádní soubojový systém, který není příliš propracovaný a navrch mu chybí přímo se nabízející multiplayer. Nicméně pokud bude mít tato série stále vzestupnou úroveň, můžeme se v případě ZOE: 2nd Runner opravdu mít nač těšit!

ZOE: The Fist of Mars
Výrobce/Distributor Konami
Platforma GameBoy Advance
Vibrace: ne
Ukládání pozic: ano
Multiplayer: ne
Verdikt: Skvělá manga prezentace a jedinečná příběhová část. Bohužel ke hraní tu zbyl značně ochuzený (a to i vizuálně) tahový soubojový mód, který není snad zase až tak úplně nejhorší, ale současný trend v této oblasti je někde mnohem dál!
Hodnocení: 60%

Autor:


Témata: Robot


Nejčtenější

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

For Games 2017
Tipy z For Games: před vydáním si můžete zahrát očekávané pecky

Na veletrhu videoher a interaktivní zábavy For Games, který až do neděle 22. října probíhá v areálu PVA Letňany, si můžete zahrát hned několik her před jejich...  celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Gabe Newell
Gabe Newell se díky Steamu zařadil mezi 100 nejbohatších Američanů

Slavný ředitel firmy Valve patří podle magazínu Forbes mezi stovku nejbohatších Američanů.  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Další z rubriky

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.