Usmrcení jiného člověka zakazují zákony i morální normy. Může být za určitých okolností obhajitelné? Na to se ptal pokus z Michiganu.
Michiganská státní univerzita zkoumala otázku, do jaké míry jsou lidé ochotni porušovat morální kódy a svým konáním usmrtit nevinného. Z pragmatických důvodů k tomu použili interaktivní počítačovou simulaci, tedy hru.
Lidé na trati
Testu se zúčastnilo 147 předem nepřipravených lidí. Psycholog Carlos David Navarrete na ně se svým personálem navěsil senzory pro sledování tělesných pochodů ukazujících míru citového vypětí a pak jim pustil hru, v níž ovládali vlakové výhybky.
Měli rozhodnout, zda vlak bez brzd nechají najet na pět virtuálních lidí stojících na trati, či zda soupravu pošlou na vedlejší kolej, kde je jediný člověk. Je to etické dilema jménem "trolley problem", ve volném překladu "vlakové dilema".
V pokusu stály proti sobě dva různé přístupy. Aktivní, kdy se člověk rozhodne zachránit pět životů za cenu obětování jednoho. Vedle toho se pak objevuje řešení typu boží prozřetelnost. V něm testovaný odmítá převzít zodpovědnost za své rozhodnutí a spoléhá, že se situace vyřeší sama s pomocí okolních vlivů nebo třeba náhody.
Zabít může kdokoliv
Přes 90 % účastníků si nakonec zvolilo za cíl osamoceného nešťastníka. Ze zbylých čtrnácti jich 11 neudělalo vůbec nic a nechali vlak mířit k vyšším škodám, zatímco tři ho nejdřív nasměrovali k jediné oběti, aby svůj čin následně stihli přehodnotit.
Podle vedoucího projektu C.D. Navarreta je to důkaz, že mysl může přeprogramovat vžité etické kódy.
Trolley problemProblém poprvé nastínil filosof Philippa Foot v roce 1978. Jde o srovnání situace pilota, jenž řeší, zda si pro místo k havárii vybrat více či méně obydlené území, se situací soudce, který se snaží zabránit davovému lynčování obviněného. Při lynči by zemřel jeden nevinný člověk. Pokud by ale lynči bylo násilnými prostředky zabráněno, popřípadě pokud by si dav vylil hněv na orgánech státní správy, obětí by mohlo být mnohem víc. Je tedy ospravedlnitelné obětovat jednoho člověka, nebo se držet zákona až do krvavého konce? Experiment skýtá otázky pro kognitivní psychologii, filozofii a neuroetiku. |
"Myslím, že lidé mají averzi vůči poškozování ostatních. Pokud k tomu dojde, znamená to, že tato averze musela být něčím přepsána. Zvládne to racionální uvažování, třeba tím, že svým konáním zachráníme pět jiných lidí. Pro některé z nás ale podobné uvažování může být natolik vysilující, že takové prospěšnější rozhodnutí neučiní," prohlásil Navarrete.
Ačkoliv je "vlakové dilema" staré už přes 30 let, videohra při něm byla použita poprvé.
