Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasure

aktualizováno 
Piráti, poklady, staré legendy, mapy s vyznačenými místy. Tahle hra je toho plná. Je to ale něco pro vás?
80

Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasure

Platforma: Wii
Výrobce: Capcom

  • Skvělé logické úkoly
  • Možnost zapojení spoluhráčů
  • Mraky nepovinných pokladů k nalezení
  • Však uvidíte, spousta dalších věcí!
  • Místy frustrace srovnatelná se starými hardcore adventurami, dá se kompenzovat jen „radami“
  • Občas nedokonalé rozpoznávání pohybu

Jediná hra svého druhu na Wii a pokud se nepletu, tak poslední dobou i na konzolích vůbec. Ne že by ji to nějak zvýhodňovalo, ale to ona ani trochu nepotřebuje. Sama o sobě je totiž vynikající.

Herní karta

Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasure

Zack & Wiki: Quest for Barbaros' TreasureDnešní hráči jsou, jakkoli to může znít urážlivě, zdegenerovaní. Každou hru posuzují podle stereotypních hledisek a zjistí-li nějakou odchylku od záplavy stále stejných konzumních produktů, okamžitě ji vydávají za anomálii. Zkuste takovému nebožákovi předhodit nezvyklý crossover dvou, nedejbože vícero žánrů – po několika hodinách se vám přijde nadšeně pochlubit, na co všechno přišel a že ta hra vlastně není ničemu podobná. V lepším případě nebude mít z toho všeho plné kalhoty. Na druhou stranu, dejte si pozor, aby v té hře bylo všechno nepodstatné přesně tak, jak se to našemu degenerátovi líbí. Zejména grafika nesmí vybočovat z toho, na co je zvyklý. Nemůžete-li zapracovat na dostatečné dávce realismu, zkuste zabodovat alespoň množstvím efektů. Vysoké rozlišení textur nemůže škodit, postavy by měly mít průsvitné uši a cokoli se kdekoli ve hře od něčeho odrazí, musí co nejlépe odpovídat fyzikálním zákonům. Zack a Wiki je hra, která nic takového nemá. Je to roztomile kreslená adventurka, nesměle humorná a Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasurepekelně náročná na přemýšlení. Většina dnešních zdegenerovaných hráčů ji nikdy hrát nebude. Ke své vlastní škodě.

Zack a Wiki je velice povedená, milá a uspokojující logická hra.

Ale upřesněme si to trochu. Adventura není rozhodně slovo, které by žánr hry přesně vystihovalo, je to spíš – jak se tomu říká – logická hra? Abyste rozuměli, žádné rozhovory v adventurním smyslu zde neprobíhají. Řešení problémů se taky klasickým adveturám podobá jen vzdáleně, nemluvě o některých akčních prvcích. Kdybych měl herní styl přirovnat k něčemu z minulosti, asi by to byla série Goblins od francouzských Coktel Vision. Honba za pokladem piráta Barbarose (viz podtitul) je rozdělena do misí, jejichž průběh je většinou zakončen otevřením truhly se zlatým artefaktem. Abyste toho dosáhli, musíte si především Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasurepořádně prohlédnout okolí. Hra se ovládá pouze wiimotem, většinu času jen ukazujete na obrazovku a klikáte. Dá-li se s některou součástí prostředí něco dělat, poznáte to zcela bezpečně. Kurzor změní barvu, ovladač zlehka zavibruje. Může jít o nějaký předmět, který se dá sebrat, případně místo, na kterém se dá některý z předmětů použít. Anebo tam prostě můžete něco provést i bez předmětu, třeba posunout páčku, nějakou věc urvat a podobně.

K dělání všelijakých konkrétních akcí využívá hra velmi intenzivně pohybových funkcí wiimotu. Připravení správné výchozí pozice, jinak řečeno správného držení ovladače je bizarně podobné sbírce mikroher WarioWare: Smooth Moves. Někdy je potřeba mít ovladač ve svislé poloze, jindy ve vodorovné. Většinou je to velice intuitivní. Pila se používá pohybem vpřed a vzad, zatímco ovladač míří na obrazovku. Točíte-li klikou, Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasureděláte prakticky stejný pohyb jako ve skutečnosti. Vylévání tekutiny z nádoby taky napodobuje reálnou situaci poměrně věrně. A když lezete potrubím po žebříku a nad vámi vězí poklop, není nic jednoduššího než na něj ukázat, vzít ho – stiskem tlačítka – a odhodit (švihnutím). Nejrůznějších akcí je opravdu nespočet, a kdybyste náhodou někdy zazmatkovali a pozapomněli, jak se co vlastně dělá, můžete být v klidu. Vpravo nahoře je vždy zobrazen panáček s nápovědou, takže se neztratíte.

Poklady, více pokladů, nejvíce pokladů, dejte je sem!

Ano, to je to oč tu běží. Jsme snad piráti, ne? A co chtějí piráti jiného, než shromažďovat prachy? Samozřejmě taky lesklé věci, malé i velké předměty nesmírné hodnoty a prostě cokoliv, co by se dalo velmi výhodně zpeněžit, kdyby ovšem pirát chtěl. Kdepak, všechno hezky zůstane v našem vlastnictví. Když budeme chtít peníze, tak si je můžeme taky uloupit, není-liž pravda? No dobrá, dobrá. Vlastně jsem chtěl mluvit o pokladech v téhle hře. A že jich není málo!
Kdykoli pošlete starého parda Maddyho na výpravu za kořistí, vrátí se s nákladem zajímavých věcí. Samozřejmě za předpokladu, že jste ho neposlali na nějaké nesmyslné místo. Potřebujete mapy. Sežeňte si je a pak se můžete začít topit v pokladech. Všechno to samozřejmě souvisí se samotnou hrou. Jsou tady figurky hlavních postav i těch vedlejších, včetně všech nepřátel. Dále hudba, zvuky a filmy ze hry, plus koncepční kresby všeho možného.
Jiné poklady se dají nalézt přímo v jednotlivých misích. Jsou to jakési ikony různých her od Capcomu, včetně velice starých kousků. Nevím jak vám, ale mně to stojí za opakované zahrání těch misí, kde jsem žádnou ikonu nezískal.
No a nakonec, po dohrání hry přijde další pokladové šílenství, abyste si mohli zkompletovat sbírku a pak se na ni chodit dívat.

Zack & Wiki: Quest for Barbaros' TreasurePoslední důležitá věc, na kterou můžete v jednotlivých misích narazit, kromě mincí, všelijakých bonusů a dalších méně stěžejních záležitostí, jsou živí tvorové. Většina z nich je nepřátelská, a většinou se dají itemizovat. Co to znamená? To máte tak ... ehm. Já musím nejdříve říct něco o hlavních hrdinech. Jak to, že jsem na to zapomněl? Ale zase tolik času to nezabere. Zack je prostě mladý pirát, který se vydává na cestu za bájným pokladem piráta Barbarose, a Wiki je Zackův kamarád, jakási roztomilá létající příšerka se schopností proměnit se ve zlatý, cinkavý zvoneček. A tento zvoneček má takovou kouzelnou moc, která mimo jiných vymožeností dokáže taky měnit živé věci v neživé, a naopak. Pakliže tuto užitečnou funkci provedete na žábě, proměníte ji v žabí bombu (s doutnákem). Z netopýra se stane deštník, a tak dále. Tomu se říká itemizace a jde o vratný proces, takže někdy z některého živočicha uděláte předmět, aby se nevzpouzel přenesení na důležité místo, a tam ho znova proměníte v živého tvora. On už se potom sám postará o to, Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasureco má udělat.

Někdy vede k cíli více možných řešení.

Mezi jednotlivými misemi se ocitnete v pirátské skrýši, kde se nachází několik přátelsky naladěných spolupirátů, ochotných vám kdykoli pomoci s tím, na co se specializují. U jednoho z nich se můžete podívat na prozatímní statistiku vašeho snažení, včetně odehraného času, počtu neslavných konců (úmrtí) a nasbíraných bodů. V každé misi na vás totiž čeká množství bodovaných úkolů. Zdaleka ne vždy ale získáte plný počet bodů. Například když budete zkoušet nesprávné předměty nebo se vám něco nepovede napoprvé, body za daný úkol nebo činnost se úměrně sníží. Další důležitý člen pirátské party se za menší obnos vydá na cestu za poklady, aby je později s velikou pompou přivezl a předal vám, jakožto svému mecenáši. Babička skrývající se v pozadí svého Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasureloutkového divadýlka prodává věštecké koule a „platinové tikety“, aby si je později vzala zpátky, kdykoli se rozhodnete řešit své problémy za pomoci Vědmy. Kdo je Vědma? Inu, je to ta samá babička v převlečení, a má schopnost vrátit vás do hry poblíž místa úmrtí za pomoci platinového tiketu, případně vám poradí prostřednictvím věštecké koule, co je právě teď potřeba udělat, abyste se pohnuli dál.

Pomoc Vědmy bude spousta těch méně trpělivých hráčů pravděpodobně vyžadovat poměrně často. Některé pozdější mise jsou tak zapeklité, že k jejich vyřešení je zapotřebí pořádné dávky důvtipu – a třebaže většinou jde o logicky odvoditelné souvislosti, rovněž se neobejdete bez prostého zkoušení, co se kde stane, když na tom místě něco uděláte nebo něco použijete. Někdy vede k cíli více možných řešení, v jedné misi se mi dokonce stalo, že jsem při každém ze dvou zahrání měl odlišné Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasurepodmínky. Jak tak chodíte kolem, zkoušíte svoje možnosti a používáte předměty, nezřídka se může stát, že se ocitnete ve slepé uličce. Aniž by vás na to kdokoli upozornil, najednou nebude možné danou misi dotáhnout do konce a jediným možným řešením bude začít znova. Je to od autorů docela podpásovka, na druhou stranu ale v případě podezření, že něco takového se vám stalo, stačí zavolat Vědmu a ona vám to ráda sdělí.

Celkem jsem byl se Zackem a Wikim velice spokojen, dává k dispozici mnohahodinovou zábavu, někdy vedoucí až k bolestem hlavy, která je nejvíce namáhaným orgánem. Vlastně moment, párkrát mě taky pěkně bolela ruka. Na většinu pohybů sice není zapotřebí vyvíjet bůhvíjaké pohybové výkony, ale když se dění na obrazovce neshoduje s tím, co svými pohyby zamýšlíte udělat, může se stát, že začnete mávat kolem sebe o to zběsileji v naději, že to pomůže. Řečené potíže Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasurenejsou zase tak častým jevem, ale speciálně mě štvaly v případech, kdy bylo zapotřebí (ale nikoliv nutné k dohrání mise) švihat ovladačem do rytmu jakési pirátské hudby. Je pravděpodobně možné vypěstovat si k tomu určitý grif a po mnoha a mnoha pokusech jsem na něj snad přišel, ale to nic nemění na tom, že to mohlo být provedeno lépe a zdi mého obýváku tak nemusely být svědky mnoha nepublikovatelných výroků na adresu vývojářů.

Zack a Wiki je velice povedená, milá a uspokojující logická hra. Kdykoli přijdete na řešení nějakého obzvlášť vypečeného problému, zažijete prostou a intenzivní radost ze své vlastní neoblafnutelnosti. Nástrahy, které hra klade, jsou nezřídka zákeřné a tak trochu ke škodě hry je velice snadné zemřít, s jedinou možností pokračovat dál v podobě platinového tiketu. Ani opakování pak nezaručí úspěšné projití inkriminovaného místa, protože vůbec nemusí být jasné, v čem byla chyba. Zde zase Zack & Wiki: Quest for Barbaros' Treasuremůžou pomoci věštecké koule, ale hráči, kteří takové pomůcky považují za podvod, si s touto hrou zažijí vskutku perné chvilky. Hra se jinak sama nebere vůbec vážně, naopak je komediálně laděná a dělá si srandu nezřídka i sama ze sebe. Nenarazíte tu ale na žádný třeskutý humor, jsou to spíš takové jemnější vtípky, kterým se maximálně usmějete. Některé z nich jsou staršího data a byly už použity jinde a lépe („nebojím se toho pádu, bojím se toho, až přestanu padat“), případně odkazují na jiná díla („miluju vůni pokladu po ránu“). Snad vás takovéto pokusy neiritují, a neirituje-li vás ani roztomilost, která je v téhle hře všudypřítomná, ze srdce vám doporučuji si Zacka a Wikiho zakoupit. Samozřejmě nejste-li jeden z těch degenerátů, o nichž jsem mluvil v úvodu.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

80 %

Čtenáři

75 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 35 čtenářů



Nejčtenější

Legacy of Kain
Bude nová hra ze série Legacy of Kain? Vývojáři něco naznačují

Majitelé práv na dlouho opuštěnou značku Legacy of Kain začali na sociální síti sdílet obrázky upíra Raziela. Mohlo by to znamenat nový díl?  celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Další z rubriky

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.