Závěr seriálu o historii českých PC her

  • 24
Závěr seriálu o historii českých PC her
Agent Mlíčňák

Minule jsem sliboval nějaké to zakončení seriálu o českých hrách, takže zde ho máte. Chci se zmínit o meznících české tvorby, nastínit budoucnost a také se vyjádřit k problematické otázce hodnocení českých her. Nejdříve ale malá oprava z minulého seriálu, nevím, jak se to mohlo stát, ale z článku nějak úplně vypadl úsek o logické hře Fillets. Ano, logická hra o dvou rybičkách (víceméně karikaturách dvou představitelů seriálu Akta - X) se speciálním úkolem. Tímto považuji danou věc za vyřízenou.

Těm, kdož sledovali můj seriál celý a pozorně, jistě nemusím připomínat, že za první mezník české PC scény se považuje humorná adventura Tajemství Oslího ostrova od Pterodon software. Obšlehnutá grafika, jednoduchý styl, žádné zvuky a přesto si TOO získal srdce nejednoho pařana (ale i pařanky) - byl první prodávanou hrou pro PC. Prvenství ve svém slova smyslu drží i další adventura, Dračí Historie, která na nás mluvila naším rodným jazykem. I když dabing nepatřil k těm úplně nejlepším, opět zabodovala novinka, ne kvalita. Kdo by si nechal ujít první českou namluvenou hru, že? Právě onen dabing dotáhla k dnešnímu standardu další adventura, Horké léto I, tedy adventura nijak objevná, nicméně angažovat Zdeňka Izera v hlavní roli prostě byl velmi dobrý nápad. Proto třeba Polda I žádné ocenění nedostane, jelikož s obsazením známé osobnosti přišlo již Horké léto. Léto s Oscarem Ovšem o tom, kterak se pouze slušná hra se skvělým namluvením (Polda: Sobota, Lábus, Nárožný - velmi rafinovaný tah) drží na vrcholu prodejnosti, se přít nebudu. Zapomínat se nesmí ani Hidden & Dangerous od Illusionsoftworks, který se sice jako česká hra moc netváří, přesto vznikla u nás a prorazila ven. Je docela příjemné, když si někdo v zahraničí řekne: "Hele, ten Hidden & Dangerous je fakt dobrej a to to vzniklo někde v Česku".

Můžete mi věřit, že problematika hodnocení českých her mě docela dlouho trápila. Na jednu stranu mě mrzí, když recenzent docela hratelnou českou hru hodnotí pouze ve srovnání se zahraničím a přiřkne velmi malé hodnocení. Na stranu druhou zase přiznávám, že podlé svého nového systému (podle kterého od nynějška hodnotím CZ hry) mi vycházejí některé mnou recenzované CZ hry trochu nadhodnocené. Nevyhnu se tak asi kritice, až se mně někdo bude ptát, jak to, že hra XXX dostala víc, když hra YYY je mnohem lepší. Ale jednou to muselo přijít a proto bych se s vám rád podělil o svůj systém hodnocení, který mi připadá docela rozumný. Do hodnocení přičítám i to, že se mnou hra komunikuje kompletně v češtině, protože by si měl každý uvědomit, že ne každý umí dokonale anglicky. Hrami ostřílení recenzenti na to občas zapomínají, oni totiž anglicky dokonale umí, ale co mladší publikum a "ti ostatní"? Navíc si myslím, že hrát hru v češtině je obvykle docela příjemné osvěžení. Do konečného hodnocení by se také měla započítávat cena, za kterou se daná hra prodává - a to velmi výrazně. Brány Skeldalu Třeba nedávno (půl roku :) nasazený Dreamland se v obchodech prodával za 1190 Kč, přitom se tahle cena výrazně blíží normálním zahraničním produktům. Také proto hodnotím Dreamland docela negativně, chápete ten rozdíl?

Existují pouze dva směry, po kterých se mohou CZ hry ubírat, přičemž ten druhý zabere na našem trhu asi více místa.

První směr: Tento směr u nás výrazně představuje pouze Petr Vochozka jako Illusionsoftworks a skupina pracující pod JRC. Směr ven.

Druhý směr: Amatérská tvorba, jakou u nás známe asi všichni. Autoři těchto her vytvářejí svůj produkt pouze pro náš trh, nějaké proražení do světa plánuje asi málo z nich (většinou mohou být rádi, když jim to někdo vydá). Tomu samozřejmě odpovídá kvalita, ale i cena, na což by se nemělo zapomínat.

Neodsuzuji ani jeden směr, nepochybuji totiž, že lidé placení za práci na nějakém profesionální projektu chtějí také, aby se hra nejen dobře prodávala, ale aby se i líbila. I když ten známý mýtus o automatickém odsuzování českých her (mám pocit, že české hry se odsuzují hlavně v čechách, naopak v zahraničí sklízejí úspěchy, viz třeba Hidden & Dangerous - by Zdeněk Polách) se s námi potáhne asi ještě dlouho. Ale abych skončil optimisticky: plánuje se spousta českých her, máme se na co těšit, přátelé.


Témata: dabing, software