A pokud vás začne štvát reálný život, jako třeba když se po vás vozí šéf, manželka chce pořád peníze nebo matka chlastá a mlátí vás, doporučuji jako terapii hraní. Podstata hraní je totiž v tom, že:

HRY JSOU FÉR!

Nebuďte otroky společnosti. Dělejte, co vás baví. Buďte sami sebou - tedy ne tím, kým vás chtějí mít ostatní.

Zrovna Starscraft je v dnešní poměrně populární e-sport (a byl již před 10 lety), kterým se dají normálně vydělávat slušné peníze. V Jižní Koreji se jedná o takřka národní sport. Kdyby byl trochu chytřejší, tak mohl pařit za prachy a ještě by byl v rámci SC komunity celebrita.

ještě to raďte dětem :) To je jako mluvit o fotbalu, že se tím dají vydělávat slušné peníze. Přitom v této zemi se tím živí max pár set lidí. e-sportem určitě mnohem méně.

Mě od toho docela pomohlo, když jsem začal v herním průmyslu dělat testera.. povinně hrát hry je krásný způsob, jak si to znechutit..

Pán dostane dream job a ještě se mu to nelíbí... Některejm lidem se prostě nezavděčíte

každý den půl hodinky sportujte, půl hoďky se učte hrát na nějaký nástroj a půl hoďky se učte jazyk nebo cokoliv jiného klidně nějakou zábavnou formou. Máte li chatu či zahradu, tak půl hoďky kuťte nebo pracujte na zahradě. Jakýkoliv zbytek volného času klidně hrajte. Ale ne dřív než máte hotovo to předchozí Po pár letech zjistíte, že jste nový člověk a hraní vás nebrzdí.

Za půl hodiny ani nevytáhnu a neschovám nářadí.

To je jednoduche po narozeni dcer uz nehraju vubec bo neni cas :)

Tak to mám jiný problém - mě hry přestaly bavit úplně. Kdysi jsem dokázal hrát střílečky i do rána a moc jsem se na to těšil. A dnes? Mám nainstalované ty nejnovější, ale jen proto, abych se mrkl, jak pokročila realistika zobrazení. Nějaké střílení všeho okolo mi už leze na nervy. Docela bych uvítal spíš něco jako "simulátor hledání hub v lese", kdy se touláte libovolně krajinou a nacházíte zajímavé věci, včetně prohlídky čehokoliv a to bez nervování, střílení, magie, nepřátel a podobně

Zkuste různé "Walking simulatory" - Firewatch, Vanishing of Ethan Carter, What Reamins of Edith Finch atd...

Vzpomínám, jestli jsem někdy dokázal hrát 16 hodin za den, ale tolik asi ne. Možná někdy v roce 1998, když jsem byl nějaký čas nezaměstnaný a propadl jsem Civilization 2, tak tu jsem klidně mohl pařit více jak dvanáct hodin denně - ale byly to také strašné tisíce kliknutí a už mě potom i bolel ukazováček na pravé ruce.

Takže nikdo nehraje hry, protože ho to baví? Ale to je jedno spíš jsem chtěl říct, že ten člověk když trávil 16 hodin denně pářením teď nutně ujíždí na něčem jiném, zlozvyky se nedají odstranit dají se jen vyměnit za něco jiného.. neříkám že musí fetovat, ale určitě to nebude jen tak..

Uz jsem po zime taky zacinal mit o sve zdravi obavy. Ale venku se ted udelalo pekne a treba tento vikend jsem pocitac ani nevidel. Asi to se mnou jeste nebude tak spatny.

Takze moje rada zni, prestante hrat, zacnete chlastat

mam jednoduchou radu - poridte si dite. A je po videohrach

koukam, ze jsem s touto radou uz druhej