Jsem v haj.lu, hraju i rybarim...

A u pana odborníka je zase závislost sledovat závislost druhých.

Ja som kvôli svojmu milovanému Aionu skoro neskončila výšku, a to som hrala len PvE, takže jo, beriem. MMO ale majú takú peknú-nepeknú vlastnosť - patche. Časom vývojári hru tak prešpekulujú, až s tou pôvodnou už má len málo spoločného. A vtedy záujem opadne. Tak to bolo aj u mňa. Vymazať fantastické mapy a nahradiť ich kawaii novými bola obrovská chyba. Ale dalo mi to veľa, aj čo sa angličtiny týka. A tá hudba! Aj dcére som ju púšťala, keď som ju čakala, a stále mi pri nej zaspí. Mám na tú hru úžasné spomienky. Skúšala som potom všetky možné hry podobného štýlu, ale už nič ma tak nechytilo.

No u mě se to teda nějak vyvrbilo samo, postupem veku.. za mlada sem hltal a hral skoro všechno, aktuálně mě nebaví skoro nic.. tak nevim, asi se ze mě stal nejakej rádoby herní fajnšmekr :)) Rad bych si něco zahrál, ale proste u toho nevydrzim..

jsem na tom ve 4x letech podobně. Poslední co mě vyloženě bavilo bylo FC new dawn a předtím pak snad Upside. A remake Spyra byla fajn nostalgie. A jakýkoliv díl Uncharted je pecka. Pokud nemáte PS4, tohle je opravdu dobrý důvod si to pořídit a třeba pak zase prodat (btw pod TV mám oba xboxy i PS4).

Když vyjde dobrá hra tak hraju doslova od rána do večera. Snídám u ní, piju kafe, pausnu jen kvůli WC. Hraju treba do 4 rana. Rezignuju na sociální život. Okolní svět neexistuje. Ale když hru dohraju tak funguju normálně. Je to vždy pár dnů az týdnů v roce a nelituju ani minuty a rozhodně si nepřipadám jako závislí. Tohle skatulkovani je kravina.

"Hraní her je stále relativně nová činnost"...

To se ten pán hodně plete.

Pán zjevně o moderním gamingu mnoho neví a jeho zkušenosti zamrzly někde u Civilizace I ... Pokud si navíc myslí, že závislost na drogách přejde často sama, tak je to škoda místa pro velmi rozsáhlý rozhovor ...

Hraji hry přes 30 let a možná mi pomohlo jediné, že jsem nikdy nehrál onlajnovky (nic proti). Na střední jsem hrál vlastně veškerý volný čas. Jedinou potíž co mi to přineslo byla, že jsem nakonec skončil i pracovně u počítače a jsem s ním od rána do noci. Her si zahraji výrazně v posledních letech méně, tak 5-6 za rok. Jestli bych měnil? Ale ne, zažil jsme vývoj her od Pong konzole z konce 70s, přes vlka a chobotnice, všechny ty domácí počítače i konzole segu, gboy, všechy ps a xboxy... a paralelně u toho i PC. Kolik lidí si tady rozšiřovalo paměť na S3 Virge na 4MB(!), aby byl TR "rozmazaný" :) Kdo si pamatuje benchamrk Final Reality, u kterého každý slintal. Ale to jsem přestával dýchat i když jsem mnohem dříve poprvé viděl Lotus2 na Amize nebo za ZX hrál Saboteur 2, nedejbože měl dokonce AY čip. Jsem za to moc rád. A ano, rád bych ten pocit zažil znovu. Bylo toho strašně moc.

Nebo R-Type a vše od Code Masters. Co ti kluci uměli nacpat do 48 kB paměti...

Z článku jsem nepochopil co je tedy tím důsledkem takové závislosti. Protože pokud je to, že přijdeme o sociální život a čas... No nevím. Je to opravdu riziko? Vždyť takové riziko mohu mít při jakékoliv činnosti, kterou budu dělat v omezeném okruhu lidí. Když budu vášnivý šachista, který bude pořád dokola hrát šachy s 2-3 lidmi, tak jsem na tom stejně. Nebo horolezec, cyklista... V podstatě jakákoliv činnost, která je omezená na úzkou skupinu lidí (nebo zcela individuální).

Že se dnes lidi spolu nepotkávají a nebojí je fenomén dnešní doby způsobený technikou a nebude to lepší. Dá se tedy i říci, že zarputilí hráči tak trochu předběhli dobu ;)

Vše je v článku:

- Zejména následky v oblasti psychiky

- Problémy s učením (naznačeno)

- Zrak, držení těla nebo epilepsie

- V sociální oblasti se mohou následky projevit až později.

Pokud nastane problém, je způsoben z velké části mírou hraní nikoliv hraním jako takovým.

Ty jo těžký téma....hraju už nějakejch 25 let a když řeknu, že je to moje hobby a jeden z mých koníčků tak by asi bylo fér přiznat že do jisté míry i závislost. Nikdy za celou dobu co hraju jsem s tím nijak nebojoval....když jsem měl chuť hrát tak jsem hrál.....měl jsem období kdy jsem hrál opravdu hodně....období kdy jsem naopak skoro nehrál, protože jsem randil s holkama a prostě na to nebyl čas ani chuť. Jako problém to vnímám až v posledních letech kdy mám děti a i když by chuť na hraní byla, člověk prostě nemůže a když si to náhodou dovolí tak má ze sebe fakt mizerný pocit. Jinak celkově musím povědět, že hry mi toho i hodně daly......kreativitu, fantazii, znalosti a skvělé vzpomínky a zážitky......na takové kousky jako Might and Magic7, sérii Baldurs Gate, Heroes3, popř. Total war hry a další a další na to opravdu velmi rád vzpomínám, stejně jako online zážitky jako Lineage 2, Knight online......