Obvykle je snaha o komplexní herní mechanismy chvályhodná věc. Je určitě dobře, když se tvůrci snaží nabídnout variabilní herní náplň, ale najdou se i situace, kdy je to spíše kontraproduktivní. Speciálně to platí pro střílečky. Vývojáři často nehodlají vyslat do světa jen „ubohou“ střílečku, kde je alfou a omegou dění likvidovat hromady protivníků, to by bylo pod jejich úroveň. Snaží se přijít s něčím víc.
Zombie Army 4: Dead War
Někdy je to dobrý nápad, jindy krok špatným směrem. Důkazem budiž dvě legendární značky, které se v minulých letech dočkaly vzkříšení. Zatímco nový start Dooma byl pravověrnou střílečkou bez příliš velkých cukrbliků, nedávný Wolfenstein: Youngblood se snažil za každou cenu ukázat, že je něčím víc, a všichni víme jak to dopadlo. Doom se dočkal ovací, Youngblood zvednutého obočí.
Je tak jasné, že spouště hráčů vyhovují střílečky, které příliš neexperimentují a sází na jednoduché, leč léty prověřené herní mechanismy. A právě téhle skupině bude určitě vyhovovat Zombie Army 4: Dead War.
Čtyři borci na scéněV rámci politické korektnosti nabízí Zombie Army 4 zatím čtyři (další přibudou v budoucnu) elitní zabijáky zombíků obou pohlaví a různých etnik. Pojďme si je představit. Karl Fairburne Karl je nejlepším odstřelovačem ze skupiny. Je to veterán, který rozhodně ví, jak zacházet se zbraněmi, a byť je jeho miláčkem sniperka, dokáže bez problémů používat i jiné typy zbraní, ať už střelných nebo chladných. Karl pochází z „mateřské“ série Sniper Elite. Jun Byla původně diplomatkou, ale poté, co se vynořily armády temnot, se bez váhání chopila zbraně a jejím jediným cílem je dostat všechny nemrtvé zpět do věčných lovišť, kam patří. Velmi dobrá je také, pokud jde o léčení ostatních Boris Boris, stejně jako Karl, není úplně novou postavou, byl už v Zombie Army Trilogy. Jde o bývalého sovětského vojáka, který je nejlepší volbou, pokud se hráč chce spolehnout na likvidování nemrtvých s pomocí bodných a sečných zbraní. Shola Je mechanička a inženýrka, která má v oblibě výbušniny a různé pasti, ale stejně jako její kolegové, i ona si poradí se střelnými i chladnými zbraněmi. Pokud to ovšem jde, raději volí explozivní styl likvidace nepřátel. |
Série Zombie Army se zrodila jako spin-off ke Sniper Elite. Tvůrci nejprve používali jméno Nazi Zombie Army, kdy šlo o samostatně fungující přídavky ke Sniper Elite, ale v roce 2015 vyšel titul Zombie Army Trilogy, který dal vědět, že se značka postavila na vlastní nohy.
Po nějakých pěti letech je tu tak čtvrtý díl, který vám nevyrazí dech originalitou a komplexními herními mechanismy, ale to ani nebyl její cíl. Tím je nabídnout čiré potěšení pramenící z likvidování záplavy živých mrtvých. A vychází to téměř na výbornou.
V minulých dílech bylo potřeba vypořádat se s Hitlerem, který ve chvíli, kdy to s druhou světovou válkou vypadalo pro Německo bledě, přivolal nacistickou armádu nemrtvých. Sice se nakonec podařilo Hitlera poslat na onen svět, ale zástupy zombíků (a nepřekvapivě ani Hitler) zdaleka neřekly poslední slovo.
Hra se odehrává zhruba rok po událostech v Zombie Army Trilogy. Rozhodně nejde o nic strhujícího a určitě se neocitnete v situaci, kdy byste se nemohli dočkat dalšího filmečku, abyste zjistili, co bude dál.
Příběhová kampaň za svůj scénář asi nebude sbírat jedno ocenění za druhým, ale to ani nebyly ambice, které by tvůrci z vývojářského studia Rebellion Developments měli. Chtěli nabídnout řežbu, u které bude mít člověk potěšení ze zabíjení nemrtvých, podobně jako například u World War Z nebo klasiky Left 4 Dead (ostatně v minulosti se postavy z Left 4 Dead v Zombie Army objevily).
Jádrem hry je prostě likvidování zombie, a to nejlépe ve více hráčích. Zombie Army se prezentuje jako titul primárně určený pro více lidí, a co si budeme povídat, kosení zombie nácků s (až třemi) živými spoluhráči je prostě větší legrace, než když to děláte sami.
V případě slušného množství map v příběhové kampani si často uvědomíte, že titul je koncipován jako kooperativní střílečka, nicméně tvůrci mysleli i na samotáře a bez problémů si můžete hrou projít sólo, aniž byste měli neustále dojem, že o něco přicházíte. K dispozici je několik stupňů obtížnosti, a kromě toho se náročnost automaticky přizpůsobí tomu, zda hrajete sami, nebo ve více lidech. Tím pádem není třeba se bát, že by Zombie Army 4 byla bez pomoci ostatních nezvládnutelná. S dalšími hráči však roste zábava, takže zatímco jeden hlídá situaci ze sniperky, druhý střílí zombíky z brokovnice pěkně na blízko.
Pár RPG prvků, ale srdcem je to čistokrevná střílečka
Střílet, střílet, občas seknout nebo bodnout a zase střílet, to se po vás bude chtít především. Většinu času budete pálit po všem v okolí s tím, že nepřátel je opravdu velké množství. Není řeč jen o druzích protivníků (i když těch také není málo, někteří jsou hodně povedení a je radost je likvidovat), ale o jejich množství.
Zombie Army 4: Dead War
Valit se na vás budou doslova hordy nemrtvých, kdy proti nim budete mít k dispozici tři základní zbraně. V první řadě je to odstřelovací puška. Přece jen Zombie Army je mladším sourozencem Sniper Elite, takže to není překvapení. Ovšem byť se na ni asi budete spoléhat často, jen s ní si nevystačíte. Někdy bude prostě nepřátel tolik, že pokud byste je likvidovali jen s pomocí sniperky, strávíte v jedné misi půl dne. A tak přijde vhod brokovnice nebo kulomet. Tyhle kousky jsou určeny pro více „ramboidní“ přístup, kdy není potřeba se až tak trápit snahou pečlivě zamířit, ale prostě bezhlavě pálíte kolem sebe.
Když už došla řeč na něco bezhlavého, tak všichni znalci nemrtvých vědí, že hlava je místem, kam vyslat kulku. To samozřejmě platí i tady. I když používáte kulomet/brokovnici, tak je lepší mířit alespoň zhruba na hlavu, protože jinak se protivníků zbavíte jen na chvíli a oni se po vás začnou zase sápat.
Třetí slot je osazen pistolí, která přijde na řadu především ve chvíli, kdy vám dojdou náboje v ostatních zbraních. Což se ale nestává zase tak často, protože je obvyklé, že je v misích hromada míst, kde lze doplnit střelivo.
Arzenál sám o sobě není extrémně bohatý, ale příliš to nevadí. Je tu dostačující množství zbraní, kdy je ještě možné je různě vylepšovat, a to buďto permanentně, nebo dočasně, kdy v úrovních najdete různé součástky. Ty vaší zbrani na moment propůjčí různé schopnosti, jako jsou třeba elektrické výboje.
Zombie Army 4: Dead War
Vylepšovat také budete svou postavu (aktuálně jsou k dispozici čtyři), ale opravdu nečekejte žádné RPG hody. Svému vybranému střelci přiřadíte pár schopností, to je více méně vše. A není to špatně, RPG prvky jsou hodně osekané, ale i s pár volnými sloty na perky se dá docela dobře pracovat a znatelně ovlivnit vlastnosti své postavy. Nebudete tak trávit dlouhou dobu studováním hromady různých talentů a vlastností, ale sem tam pár minut výběru vhodného vybavení a perků věnovat asi budete.
A aby vás střelba hned tak neomrzela, mají zbraně ještě speciální schopnosti, jako je zpomalení času, zacílení na více nepřátel a podobné laskominy. Kromě toho se čas od času jistě spolehnete na útoky sečnou nebo bodnou zbraní, což nejenže vypadá efektně, ale může vám to pomoci s doplněním zdraví.
Pasti, pasti, pastičky
Pokud je vám i to málo, tak v inventáři najdete také místo na granáty, miny nebo několik typů pastí. Kromě toho jsou úrovně prošpikovány různými předměty, které se dají využít ve váš prospěch, od obligátních explozivních barelů až po vrtule, které při aktivaci vtáhnou a rozsekají ty, kteří se ocitnou poblíž.
Tvůrci se jednoduše snažili, aby likvidování nemrtvých byla zábava. A ona je, a velká. Zombie Army 4 je onen typ hry, kterou si pustíte na hodinku denně poté, co přijdete ze školy/práce s tím, že nebude nutné si horko těžko zkoušet vybavit to, jak se to vlastně hraje a jaká to má pravidla. Prostě si sednete před obrazovku, chytnete ovladač a bez zdržování se vrhnete mezi záplavy zombíků.
Ale pokud budete chtít u hry trávit víc času než pár desítek minut, tak byste neměli být po chvíli znudění. Byť jsem se obával toho, že se brzy objeví strýček stereotyp, tak se ozval později, než jsem čekal. Díky rozmanitým způsobům likvidace protivníků a střídání odlišných přístupů k akci (chvíli je lepší útočit ze zálohy, jindy vběhnout přímo do víru boje) se Zombie Army 4 neomrzí úplně rychle. Po pár hodinách asi ano, ale zřejmě se nestane, že byste po dvaceti minutách znuděně odložili ovladač.
Zombie Army 4: Dead War
Tomu chtěli tvůrci předcházet i tím, že jednotlivé mise obohatili o různé jednoduché úkoly (od klasického zlikvidování všech protivníků v dané lokaci až po hledání benzínu). Někdy to vychází, jindy jde spíše o nutné zlo, u kterého máte pocit, že vás jen zbytečně zdržuje. Jak příběhovou kampaň, tak oblíbený mód Horde si můžete zahrát sami, nebo až ve čtyřech lidech, a to v kooperaci.
Módů tedy není kdovíjak velké množství, ale s ohledem na to, že pro multiplayer je přístupná každá mise z kampaně (a není jich málo), a s přihlédnutím k tomu, že režim Horde nabízí sice jen pár – ale zato zábavných – map, nevadí, že je výběr módu poměrně skromný.
Co mě ale trochu zamrzelo, je absence splitscreenu. Někdo sice tvrdí, že jde o prvek, který má to nejlepší dávnou za sebou, ale nebylo by špatné, pokud by byl dostupný ve hře, která sází na kooperativní hraní.
Grafický skvost to není, ale dívat se na to dá
Pokud jste viděli nějaké obrázky nebo videa ze hry, tak vám asi bylo jasné, že po vizuální stránce nepůjde o vysloveně áčkovou produkci. Grafika není špičková a projevuje se to především během okamžiků, kdy je aktivována takzvaná Killcam.
Jde o oblíbený prvek, kdy je pro hráče připravena animace, která velmi detailně ukazuje to, jakou škodu napáchá kulka na nepříteli. A sledovat zpomalený záběr toho, jak střela prošpikuje tři zombíky za sebou, to je prostě lahoda, nicméně je škoda, že to obrazově není o špetku propracovanější.
Vizuální stránka vám prostě dech brát nebude. Nejde o nic katastrofálního, na co by se nedalo dívat, ale také nejde o nic, co by ždímalo veškerý grafický potenciál vaší konzole nebo PC.
Občas vás asi pobaví i různé nedotaženosti jako to, že se nepřátelé „zaboří“ do zdi, nebo, že zombíci, kteří chtějí zničit generátor a místo toho stojí pár desítek centimetrů od něj, buší do prázdna, a přesto se na generátoru objevuje poškození. Jde ale o nedotaženosti, nad kterými se dají přimhouřit oči.
Zombie Army 4: Dead War
Co zamrzí trochu více, je design některých misí. V první řadě je nutné pochválit, že jsou poměrně rozsáhlé a nabízejí obvykle slušné množství odboček, kde často najdete bonusové předměty nebo munici. Na druhou stranu, některé úrovně jsou si vzhledově až příliš podobné a pár z nich není tak zábavných. Například mě úplně neoslnil level, ve kterém jste na lodi proplouvali na kanálech v Benátkách, každých pár set metrů jste zastavili, splnili nějaký jednoduchý úkol, vrátili se na loď, zlikvidovali zombíky, kteří na ni dotírali, popojeli, a to celé znovu. To byla celkem nuda.
Většina úrovní je ale navržena dobře. A přestože kolega Honza Srp ve svém preview psal, že vás hra nevyděsí, tak já jsem asi větší strašpytel. Byly chvilky, kdy jsem měl trochu staženou hýžďovou oblast. Například když jsem se brodil vodou, v dálce zaznívaly skřeky nemrtvých a atmosféru doladila minimalistická hudební složka.
Ne že by Zombie Army 4 byl horor, ale párkrát mi přeběhl mráz po zádech. Nicméně je jasné, že se hra nechce brát úplně vážně, takže narazíte na absurdity ve stylu zombie tanku nebo žraloka.
Pokud jde o čas, který se dá u Zombie Army 4 strávit, tak příběhová kampaň zabere klidně 15 hodin, což je na střílečku slušné, a kromě toho další desítky hodin dovede z vašeho volného času ukousnout multiplayer.
Jde tedy o dobrou investici, pokud máte zájem o projekt, který vám nějakou chvíli vydrží a neodložíte ho po prvním víkendu. Je to onen typ hry, kterou si pustíte, když nebudete mít chuť trávit čas u nějakého komplexního titulu, u kterého vám zabere 20 hodin, než pochopíte, o co jde. Spustit, postřílet pár (set) zombíků, a za hodinu vypnout s tím, že si další dvě mise dáte zítra.
