Ukázalo se, že členové redakce Bonuswebu mají na hry roku velmi rozdílný pohled. Jednoznačný vítěz se nenašel. A tak je to podle nás správně: každý má svoje oblíbené hry či série, které ho baví.
Hlasovat pro hru roku 2012 ve čtenářské anketě můžete zde.
Ondřej Zach, šéfredaktor Bonuswebu
Ondřej Zach
1. Hrou roku je pro mě strategie XCOM: Enemy Unknown, protože ukazuje, že i remake lze udělat s úctou k původní předloze a nikoliv jen za účelem vyždímat z původní značky, co se dá.
2. Na druhém místě je Diablo 3. Je snadné vidět chyby, nicméně než mě začala nudit, strávil jsem u ní mnohonásobně více času než u jiných titulů. A to se počítá.
3. Třetí místo je složitější. Dostala mě například iOS pecka Hero Academy (později vyšla i na PC) i péče, jakou autoři hře věnují. Nakonec ale zařadím datadisk Mists of Pandaria pro World of WarCraft, protože mám kladný vztah k asijské mytologii a způsob zpracování datadisku mě hodně baví.
Andrej Brabec, redaktor
Andrej Brabec
1. Black Mesa: Předělat první Half-Life je velmi ambiciózní úkol, kterého se Black Mesa tým zhostil s nečekanou elegancí. Předloze ostudu ani náhodou nedělá. Jen škoda horší umělé inteligence.
2. Dishonored je pravděpodobně nejodvážnější velkorozpočtový titul poslední doby. Nabízí neotřelou vizuální stylizaci, pestrou herní náplň a uspokojí i ty náročnější hráče.
3. Natural Selection 2 dokazuje, že nezávislá scéna nabývá na síle. Výtečná a svébytná grafika i hutná síťová řež jednoduše potěší hráče ze staré školy.
Michael Mlynář, editor
Michael Mlynář
1. Max Payne 3 - Drsná, syrová a brutální, taková je hra, jejímž hlavním hrdinou je životní ztroskotanec a notorik. Jeho příběh ukazuje, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Ale také to, že opravdový chlap se po sebevětší ráně vždy postaví, utře si krev a jde zase dál. Pro mě osobně bez debat hra roku.
2. Assassin's Creed 3 - A to i přesto, že vyšel nový díl mojí velké srdcovky Assassin's Creed. Možnosti, čemu se ve hře věnovat, zde byly ještě o kus rozšířeny. Jako fajn nápad mi připadaly například s citem zpracované námořní bitvy. A hlavní hrdina Connor je sympaťák, ale na zpustlého Maxe zkrátka nemá.
3. Yakuza: Dead Souls - Ještě větší srdcovka je pro mě série Yakuza. Nápad zamořit město nemrtvými je sice už notně přitažený za vlasy, ale i zde dál pokračuje příběh Kiryu Kazumy a několika dalších význačných yakuzáků. A právě příběh napříč díly a touha vědět, co bude dál, mě u této série udrží, i kdyby se hlavní náplní dalších dílů staly piškvorky. Mimochodem, spoustu her si tu bokem můžete opravdu vyzkoušet: kulečník, šipky, deskové hry, karty a další.
Jan Srp, spolupracovník redakce
Jan Srp
1. The Walking Dead - Žádná jiná hra ve mně letos nevzbudila takové emoce jako tento interaktivní seriál. Nejen suverénně nejlepší hra roku, ale také jedna z nejlepších her jaké jsem kdy v životě hrál. A za slzy na konci se nestydím.
2. Deponia (+ Chaos on Deponia) - Poctivá ručně kreslená adventura, která se může směle postavit vedle největších legend žánru ze zlatých časů Lucas Arts a Sierry.
3. Spec Ops: The Line - Překvapení roku! Vcelku obyčejná střílečka se strhujícím příběhem o krutostech války, jehož pointa vyrazí dech. Jedna z mála her, které mi stálo za to "platinovat".
Petr Zelený, spolupracovník redakce
Petr Zelený
1. Far Cry 3 - Tahle střílečka s otevřeným světem je pro mě obrovským překvapením. Tomuhle žánru jsem nikdy nijak extra neholdoval, ale Far Cry 3 mi dokázalo, že jsou výjimky, kvůli kterým stojí za to si pořádně zastřílet.
2. XCOM: Enemy Unknown - Klasika mého dospívání se vrátila v kabátku pro rok 2012. A pořád je to parádní strategická a taktická jízda. Teď už jen toužebně čekám na pokračování a tajně doufám, že to bude předělané Terror From the Deep.
3. Dota 2 - Sice ještě oficiálně nevyšla, na Steamu už ji ovšem i tak hrají statisíce lidí denně. Tahle taktická řežba pro dva pětičlenné týmy, které si jdou po krku, mi letos spolykala několik set hodin. A nelituju.
David Sillmen, spolupracovník redakce
David Sillmen
1. Diablo 3 - Hrou roku je pro mě přesto, že jsem očekával spíše zklamání. Usedal jsem k ní především s tím, že si připomenu krásné časy strávené s prvním a druhým dílem. Nakonec to skončilo tak, že jsem u Diabla 3 strávil nejvíc času ze všech letošních her a ještě teď si ho tu a tam rád pustím. Ale neptejte se proč.
2. Borderlands 2 - Jedničku jsem nehrál, možná proto mě údajně velmi podobná dvojka tak chytla. Líbilo se mi, že se s hráčem nemazlí, nutí ho k profilaci postavy a zaujaly mě také úkoly a neherní postavy, které patří k tomu nejlepšímu, co se v žánru her na hrdiny za poslední dobu urodilo.
3. Dishonored - V recenzi jsem ho nešetřil a trvám na tom, že mohl být o velký kus lepší. Přesto je to letos v podstatě jediná velká originální hra se strhujícím světem a promyšlenými herními mechanismy.
Jan Lysý, spolupracovník redakce
Jan Lysý
1. Borderlands 2 - Není možné nemilovat poctivou sci-fi akci s prvky hry na hrdiny, která je okořeněná o pořádnou dávku humoru. S Borderlands 2 jsem strávil desítky hodin a nelituji ani jediné.
2. XCOM: EnemyUnknown - S původními X-Com hrami mám bohaté zkušenosti, a tak jsem u nové verze zamáčkl slzu nostalgie. Technicky je samozřejmě aktuální pokračování někde jinde, ale zábava je to pořád stejně dobrá.
3. Sleeping Dogs - Precizně zpracovaný Hong Kong, akční momenty jako vystřižené z filmu, zajímavé postavy a spousta dalších aspektů dělá ze Sleeping Dogs povinnost pro fandy akcí v otevřeném světě.
Jan Hanáček, šéfredaktor Plnehry.cz
Jan Hanáček
1. Journey – Hra, jejíž herní doba je něco nad 90 minut. Hra, jejíž náplní není vlastně nic jiného, než cesta. Hra, která není pro každého a kterou mohu svědomitě nazvat skutečným uměleckým dílem.
Ačkoliv během hraní v Journey nepadne jediné slovo, řekne víc a mnohem hlasitěji než všechny scény, dialogy a animace ve zbytku letošní herní produkce a možná i produkce vůbec. Journey je sice jen cesta, ale cesta do myslí a srdcí jejích hráčů.
2. Black Mesa – Vývojářský tým kolem Black Mesy, jehož osazenstvo v roce 2004 čítalo pouhé dva kusy, se o osm let později vytasil s něčím naprosto jiným, než je pouhá předělávka známé hry. Skvělé nové nápady, využití moderních prostředků, leveldesign, který původní hru nekopíruje, ale obohacuje, a spousta dalšího ukázala, že i malý nezávislý tým dokáže s pytlem plným odhodlání a času vytvořit akční nadčasové dílo, které hravě strčí do kapsy naprostou většinu ostatní produkce.
3. Dear Ester – Původně vysoce experimentální mod se s dalším svým pokračováním proměnil v technologickou prezentaci sil stárnoucího Source Enginu, ale zároveň v brilantní emocionální dílo, které maže propast mezi hrami a literaturou. Existuje mnoho názorů, že Dear Ester není vlastně hra. Je pravdou, že není hrou v tradičním smyslu slova. Ale hraje se skvěle!
