Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Adventury mě vlastně nebaví, říká návrhář českého hitu Machinarium

Je skromný, neusiluje o neustále expandující společnost a přitom ve světě slaví úspěchy. Jakub Dvorský (35) před deseti lety založil českou firmu Amanita Design, která je tak trochu netradičním vývojářským studiem.
Jakub Dvorský, zakladatel českého vývojářského studia Amanita Design

Jakub Dvorský, zakladatel českého vývojářského studia Amanita Design | foto: Tom Bartoš

Její zaměstnanci jsou totiž především výtvarníci a z jednotlivých titulů je to cítit. Hry mají výjimečný vizuální ráz a některé z nich byly v rámci nezávislé scény menší senzací. Nejúspěšnější je adventura Machinarium, kterou Bonusweb hodnotil 94 % (čtěte recenzi).

Jaká byla vaše cesta ke kariéře herního vývojáře? Bylo to něco, o co jste usiloval a nepochyboval o tom, nebo to vyplynulo spíše náhodou?
Nemůžu říct, že bych to od začátku věděl. S vývojem her jsem začal na střední. Ale vždy jsem měl vcelku jasnou představu o tom, jakou hru chci dělat. A to i přesto, že mě tehdy vydavatelé přesvědčovali, že tudy cesta nevede. Říkali mi, že trendy se ubírají jinam. Jako například směrem ke 3D. Ale já věděl, co se mi líbí a co chci.

Jsem tvrdohlavý, jdu si tedy vždy za svým. Řídím se hlavně sám sebou. Snažím se dělat hru, která mě bude bavit co nejvíc. Nenechám si do toho příliš mluvit.

Amanitu jsem zakládal kvůli grafickému designu a animacím. Nečekal jsem, že budu vyvíjet hry. Nemyslel jsem si totiž, že je možné se tím uživit. To se ukázalo až později, když přišel boom nezávislé scény a objevily se nové možnosti distribuce. Mám ale vizi, kudy se ubírat.

Co byl tedy úvodní impuls? Kdy jste se rozhodl, že se vývojem her budete živit?
Tím byla odezva na první Samorost, který si v krátké době na webu zahrály miliony lidí a samo se to rychle šířilo. Viděl jsem pozitivní reakce. Napadlo mě proto, že bych mohl zkusit získat zpět i část té finanční a časové investice. Díky tomu vznikl Samorost 2. Původně jsem byl připravený na to, že se budu živit tvorbou webů, log a animací. Ale zjistil jsem, že mnohem zajímavější by bylo dělat malé hry na zakázku. Takové projekty vznikly mezi prvním a druhým Samorostem a oproti původním plánům mi nabízely větší tvůrčí svobodu.

Samorost 2 byl můj první komerční projekt. První polovina byla zadarmo, druhá polovina za poplatek. A zafungovalo to. Nebyl to sice nějaký megahit, ale vydělávalo to dost na to, abych si mohl pohodlně žít. Příjmy ze hry mi umožnily, abych v této dráze mohl pokračovat a financovali jsme z nich i vývoj Machinaria. To byl ten hit, co nás odstartoval. Teď už máme jistotu, že jsme herní studio. Máme to na nějakou dobu posichrované.

Jakub Dvorský o hře Machinarium říká: Pomohla nás jako studio odstartovat.

Jakým způsobem jste financovali práce na Samorostu 2? Bylo to díky tomu vývoji malých her, či jste na projektu pracovali spíše ve volném čase?
Rozpočet jsme na to neměli, pracovali jsme na tom ze svých úspor. Samorost 2 jsem vyvíjel společně s animátorem Václavem Blínem a hudebníkem Floexem. Všichni jsme do toho bezplatně vkládali svůj čas a důvěřovali jsme tomu projektu. A i kdyby to neklaplo, brali jsme to tak, že pracujeme na něčem pěkném. V té době jsme si každý přivydělával jinou prací.

Jste nyní v situaci, kdy můžete v klidu pracovat na projektu a nebojíte se, že vám za pár měsíců dojdou finance?
Teď už to tak je. Po Samorostu 2 jsme měli určité finance na větší projekt, ale ty nám v průběhu vývoje došly. Přijali jsme proto ještě jednu zakázku, kterou byl Questionaut pro společnost BBC. Ale od vydání Machinaria se nám daří dobře. Jsme teď za vodou a můžeme to i trochu rozjíždět. Děláme tak na třech hrách současně a všechny je sami financujeme.

Máme teď na pár let svobodu, nechceme však neustále růst. Ty tři projekty jsou už asi maximum. Rád bych Amanitu udržel jako malé studio. Fungujeme bez managementu jako parta kamarádů, která s nadšením dělá něco, co ji baví. Nejsme byznys, děláme pěkné věci sobě pro radost. Ale i kdyby všechny tři projekty selhaly, nezůstaneme v dluzích.

Zmiňoval jste tři projekty, které to jsou?
Prvním je Samorost 3, který je ještě mnohem rozsáhlejší než Machinarium. A Jára Plachý, což je tvůrce Botaniculy, pracuje na své vlastní hře. Humorné, výborné. A je tu ještě nový třetí tým, o kterém zatím příliš nemluvím. Je to v rozjezdu a ještě není jasné, jak se to vyvrbí.

Kdyby za vámi přišlo velké vydavatelství a nabídlo úplnou tvůrčí svobodu společně s financemi na velkorozpočtovou hru, zvážil byste to?
V tuhle chvíli bych to odmítl. Nemáme na to čas a chceme dokončit stávající práci. Jinak by to stálo za zvážení, ale byl bych strašně skeptický. Moc bych jim nevěřil. Mám zkušenosti, že veliké firmy jdou především po výdělku a to pro nás není hlavní. Prvotní je pro nás kvalita a určitá vize.

Kdybychom měli finanční i technologické prostředky na velikou hru a k tomu absolutní svobodu, mělo by to smysl. Ale takové konstelaci nevěřím. Veliké vydavatelství by usilovalo o výraznou návratnost investice. A tlačilo by nás do něčeho, u čeho předpokládá větší šance na úspěch.

Bonusweb k rozhovoru získal exkluzivní obrázky z vývoje hry Samorost 3.

Zdá se, že se zatím soustředíte především na adventury. Jsou to krásné a skvěle udělané hry, ale svým pojetím v zásadě klasické. Chcete v budoucnu usilovat i o nějakou výraznější inovaci žánru?
Žádnou revoluci asi nechystáme. Ale já věřím, že ten žánr posouváme svým směrem. Machinarium představovalo posun oproti lehce chaotickým Samorostům. Je totiž logičtější a Samorost 3 bude zase hravější. V herním návrhu máme docela jasnou vizi. Naším úkolem je do titulu dostat určitou hravost, aby cílem nebylo hru co nejdříve dokončit. Chceme, aby bylo zábavné vracet se i na vyřešená místa. Jen tak se s titulem bavit.

Považuji to za zajímavý směr a myslím si, že je to evoluce žánru. A pracujeme také na třetím neoznámeném projektu, který je adventurou jen napůl. Je to spíše logická hra a je poměrně obtížná.

Do budoucna mám nápady na výraznější posun žánru. Rád bych jako příští projekt zpracoval něco menšího, experimentálnějšího. Hrál si s herním návrhem a zkoušel novinky. Rozhodně máme ambice vyvíjet se.

Napadá mě, že to může být motivace pro udržení studia jako malé společnosti. Tedy abyste mohli pracovat i na těch experimentálních projektech.
To určitě, je to příjemnější práce. Ale ještě důležitější je udržení vize. V malém týmu se domluvíme. I do vizuální stránky mohou mluvit všichni, třeba hudebník. A my mu zase komentujeme hudbu. Každý má zkrátka možnost se na hře podílet jako na celku.

Takže vše vzniká demokraticky?
Každý tým má svého šéfa, ale snažíme se na všem shodnout. Je to náročné a ta cesta je dlouhá. To je jeden z důvodů, proč nám vývoj trvá tak dlouho. Určitě je to namáhavější než rozhodovat sám. Věřím však, že ten výsledek za to stojí.

Na Machinariu mi přijde úžasné, jak výjimečný vzhled hra má. Je vážně krásná.
Většina herních studií stojí buďto na herních návrhářích, nebo na programátorech. My jsme vyloženě výtvarníci. Já jsem výtvarník, i když ty hry už nekreslím. Animátor není jen animátor, ale je taky schopný výtvarník. Dokonce i hudebník Floex studoval akademii výtvarných umění. A náš programátor je hipík, kterého zajímá umění a rád si vyřezává ze dřeva.

Možná nám trochu pomáhá i to, že většina týmu nemá žádnou herní minulost. Ani na hrách nevyrostli. Já tedy ano, ale většina mých kolegů k tomu přišla až v dospělosti. Má to své nevýhody, ale zároveň je to i plus. Mají jiný pohled na věc.

Projekt Botanicula vyšel loni a autoři připravují i verze pro mobilní zařízení.

A zvažujete další díl Machinaria?
Momentálně ne. Neříkám, že na to v budoucnu nemůže dojít. Mě ten svět robotů baví a může nastat doba, kdy se pro to zase všichni nadchneme. Ale nemyslím si, že by to byl příští projekt.

Vzděláváte se nějak jako herní návrhář, nebo spíše postupujete metodou pokus omyl?
První dva Samorosty vznikaly intuitivně a podle toho to vypadá. U Machinaria jsem nad herním návrhem přemýšlel daleko více. Chtěl jsem, aby to bylo logické, odborné knížky však nečtu. Snažím se především sledovat jiné hry. Adventury ale moc nehraju, protože mě vlastně nebaví. Myslím takové ty klasické, kde se hodně povídá a sbírají se předměty. To mě bavilo v dětství a už jsem se toho nasytil.

Vždy když něco hraju, analyzuju to. Přemýšlím, co na tom funguje, a proč mě to oslovilo.

Vaše hry nevyužívají klasické dialogy, staví však na neverbální komunikaci. Proč tomu tak je?
Dialogy v adventurách mě nudí. Vždycky jsem je spíše proklikával. Chci hrát a čtení mě při tom neláká. Zajímavý mi přijde především pobyt v herním světě a konverzace mě při tom ruší. Existují pochopitelně i adventury, které jsou napsané dobře a vtipně. Ale tak nikdo z nás psát neumí.

Naše dialogy by byly bídné a myslím si, že je to bez nich lepší. Jakási komunikace se v našich hrách vyskytuje i tak. Ale je velmi stručná a čistě vizuální. Zajímavé mi to přijde i pro určitou nevyřčenost, která povzbuzuje hráčskou fantasii. Lidé si musí některé věci domýšlet a interpretovat po svém. To mě na tom baví.

Představení hry Samorost 3

Autor:
Témata: Robot
  • Nejčtenější

Korektnost kazí naší oblíbenou stolní válečnou hru, stěžuje si komunita

Zpětné upravování zavedených reálií se nevyhnulo ani oblíbené stolní válečné hře s miniaturami,...

Vývojářům Falloutu chodilo tolik výhrůžek, že si museli najmout ochranku

Na třetí díl kultovní série Fallout se dnes vzpomíná převážně v dobrém, v době oznámení však budil...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Herní průmysl má další megahit, Manor Lords vytvořil jediný člověk

Už během prvního víkendu od vydání se historické budovatelské strategii Manor Lords podařilo zcela...

Z Tomb Raidera byly odstraněny lechtivé plakáty, hráči se bouří

Dva měsíce od vydání remasterované trilogie klasických Tomb Raiderů se hráči dočkali nového patche....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

BlizzCon 2024 nebude

Letošní ročník akce BlizzCon, na níž fanoušci oslavují hry studia Blizzard, tedy značky jako...

Hráči poskytují výkon počítačů na generování AI porna. Dostávají za to cetky

Aby jejich draze zaplacený supervýkonný hardware nezahálel, pronajímají ho někteří hráči ke...

Šest nejočekávanějších her, které vycházejí v květnu

V květnu nás čeká skvělé dobrodružství z papíru, boj samurajů s Mongoly, utkáme se s Drákulovými...

Sedm letošních komiksových filmů a seriálů, které by měly stát za to

Premium Videoherní a komiksový svět jsou svým způsobem bratranci a není výjimečné, že lidé, kteří milují...

Nový herní seriál od tvůrců Life is Strange nás vrátí do devadesátek

Tvůrci milované série Life is Strange se ve své příští hře Lost Records: Bloom & Rage vrátí k...

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...