RECENZE: FIFA 17 je parádní fotbal, dvě velké změny hře prospěly

Skoro všechno je zase o poznání lepší, hezčí a velkolepější. A ten zbytek se od loňského ročníku nezhoršil. A ač je to u sportovní hry k nevíře, dokonce i ten příběhový režim se povedl na výbornou.

Již jednadvacet let patří k měsíci září nový fotbal od EA Sports stejně neodmyslitelně jako začátek školní docházky. Letošní ročník se řadí k těm vůbec nejočekávanějším, protože tu po třech letech máme kompletní změnu enginu, tentokrát na populární Frostbite, který jistě zná každý milovník počítačových stříleček. A aby toho nebylo málo, přichází zde i menší revoluce ve sportovních hrách celkově a tou je příběhový mód.

Máme nesmírnou radost vám sdělit, že obavy, zda si autoři tentokrát přece jen neukousli příliš velké sousto, byly zbytečné. Po týdnu s plnou verzí můžu směle prohlásit, že tohle je fotbal jako víno. Kdo by ovšem čekal vyloženou revoluci, z které by mu upadla čelist, bude čekat marně.

Plynulý přechod

FIFA 17 (X1)

Tím prvním, čeho si každý všimne, je grafika. Největší vylepšení je vidět v detailech, jako je úvodní nástup na hřiště nebo zpomalené opakovačky.

Nebudu psát klasické klišé, že je to k nerozeznání od skutečnosti, postavy mají v obličejích pořád takový vyprázdněný výraz a zbytečně se lesknou (což třeba u Ronalda nakonec není takový problém), ale je to zase další významný krok dopředu.

Podoba virtuálních sportovců s těmi skutečnými se navíc netýká jen superstars. Dostatečnou mírou detailů disponují takřka všichni hráči těch nejdůležitějších týmů. Během hry si však výraznějších změn nevšimnete a na zkoumání detailů už není moc čas. To samé se týká i fyziky, která byla už loni na vynikající úrovni, a tak se dá říci, že minimální změny jsou tou nejlepší zprávou.

It’s in the game

FIFA 17 (X1)

Plno vylepšení se týká zpracování zápasů, ale ty vyplouvají na povrch jen postupně a jejich přínos záleží do značné míry na individuálním vkusu.

Líbí se mi možnost „přikrýt“ si míč u nohy a vůbec celkově důraznější hra tělem, což zas o něco více komplikuje práci obráncům. Mnohem důležitější je úprava umělé inteligence. Byť se to špatně dokazuje, tak mám pocit, že hra daleko lépe chápe, co po ní chci. Jestli se vám také dříve stávalo, že jste chtěli narýsovat geniální přihrávku za obranu, ale její adresát se z neznámých důvodů vydal úplně jiným směrem, tak k podobným situacím dochází daleko méně. Je to samozřejmě do veliké míry i o hráčově „skillu“ a trenérských nastaveních, přesto mi přijde, že se fotbalisté chovají mnohem inteligentněji.

Veliké změny se dočkaly standardní situace. U penalt existuje spousta možná až nadbytečných možností typu délky a úhlu rozběhu, ale prosté zamíření a úprava síly střely naštěstí fungují pořád stejně spolehlivě. Mnohem zajímavější jsou rohy, v nichž pomocí kurzoru můžete přesně zvolit, kam chcete balon poslat. Chce to hodně zvykání, ve výsledku má však člověk pocit, že má celou situaci daleko více pod kontrolou.

Fotbalistův ráj

FIFA 17 (X1)

Trochu jsme se po zkušenostech s NHL 15 báli, že změna enginu bude mít za následek pořádný průvan v herních módech, ale vše je na svém místě a pokud něco chybí, nijak to nepostrádám.

Tím nejoblíbenějším bude nejspíše opět Ultimate Team, v němž si za skutečné peníze můžete nakupovat balíčky s náhodnými fotbalisty, z nichž se poté snažíte sestavit co nejlepší tým. Bohužel v tuto chvíli zejí servery prázdnotou, takže jsme ho nemohli plně vyzkoušet, ale není důvod, proč by to neměla být stejná zábava jako ve všech ostatních hrách od EA. Jen pozor, ať se vám tento koníček poněkud nevymkne z rukou, není to tak dávno, co jsme psali o chlapci, který do hry „naházel“ v přepočtu více než 100 tisíc korun.

Desítka nejlepších

Věčnou debatu, zda je lepší Cristiano Ronaldo, nebo Lionel Messi, pravidelně reflektuje i simulace od EA sports. Zatímco loni zvítězil argentinský štírek, letos (nutno říct, že zaslouženě) nadělili statistici nejvyšší rating famóznímu CR7. A jak tedy vypadá top 10 světového fotbalu podle FIFA 17?

1. Cristiano Ronaldo – 94
2. Lionel Messi – 93
3. Luis Suaréz – 92
4. Neymar – 92
5. Jérôme Boateng – 90
6. Gareth Bale – 90
7. Robert Lewandovski – 89
8. Zlatan Ibrahimović – 89
9. Sergio Agüero – 89
10. Mesut Özil - 89

Samozřejmostí je pak spousta licencí na ty nejlepší ligy a týmy z celého světa, nově teď i japonské J1 League. Ta česká naneštěstí opět absentuje a žádný český tým dokonce nenajdete ani v poněkud potupné kategorii Zbytek světa. Zato nechybí do detailů vymodelované stadiony, autentické fanouškovské chorály a ani vcelku slušný elektropopový soundtrack s více než 50 aktuálními songy od interpretů jako Glass Animals, Beck nebo Jagwar Ma. FIFA není nadarmo jednou z nejprodávanějších her vůbec a síla ohromného rozpočtu je vidět z každé obrazovky. Žádný div, že si pak autoři mohou dovolit takové „zbytečnosti“, jako je například příběhová složka.

Trnitá cesta ke slávě

FIFA 17 (X1)

Jestli u akčních her bývá příběh pro svoji nedůležitost přirovnáván k pornu, tak u sportovní hry je snad vyloženě na obtíž. Od nového módu jsme proto nečekali vůbec nic, ale nakonec je z toho nejpříjemnější překvapení celého ročníku. Přitom nejde o nic výjimečného, v jádru je to jen miliontá první variace na téma „jak se z chudého kluka stala celebrita“.

V kůži smyšlené postavy Alexe Hunter, vnuka někdejší fotbalové hvězdy, si prožijete fotbalovou kariéru od dětských přáteláků na kozím plácku až po životní zápas na vyprodaném Nou Campu. Zápletka dává nahlédnout i na odvrácenou část profesionálního fotbalu – intriky, boj o peníze, závist, bezohlednost, zklamání. To vše k tomuto krásnému sportu bohužel také patří.

Výběrem odpovědí během příběhových animací ovlivňujete Alexovu osobnost a tím také způsob, jak na něj reagují ostatní, a popravdě řečeno, vaše rozhodnutí mají daleko větší vliv než v interaktivních seriálech od Telltale. Však se také na psaní scénáře podíleli specialisté z Bioware, známí svými propracovanými RPG.

Ano, je to samozřejmě značně přibarvené a nerealistické, fotbalisti nejenže nezačínají každou větou souslovím „tak určitě“, dokonce se vyjadřují i ve větách rozvitých, ale je to jen pro dobro věci. V herní části pak klasicky v trénincích zlepšujete své statistiky a během zápasů co nejpřesněji plníte pokyny trenéra, přičemž si můžete vždy vybrat, jestli hrajete jen za Alexe, nebo za celý tým.

Jediné, co bych v tomto případě vytkl, je občas až příliš očividné skriptování, které poněkud kazí dojem ze hry proti umělé inteligenci. Můžete celý zápas kontrolovat a ještě v osmdesáté minutě vést o dva góly, ale pak se „něco“ stane, počítač vás už nepustí k míči a vy budete ještě rádi, že zápas dospěje do prodloužení. To byl problém už minulých ročníků a je obrovská škoda, že si autoři takto očividné podvádění nedokážou pohlídat. Naštěstí je hlavní kouzlo hry v multiplayeru, kde tento problém odpadá.

Nejlepší fotbal je nejlepší

Celou recenzi se vyhýbám srovnání s konkurenčním Pro Evolution Soccerem a neudělám to ani v závěru. Pravdou je, že oba fotbaly mají něco do sebe a každý by si měl vyzkoušet, co mu vyhovuje lépe. FIFA byla z této dvojice vždy ta přístupnější a na tom se nic nezměnilo ani tentokrát. Přechod na nový engine se povedl na výbornou, hra působí ještě více fotbalově a díky příběhovému módu si ji mohou okamžitě vychutnávat i úplní nováčci.

Jelikož musím Xbox s recenzentskou kopií brzy vrátit, rozhodnutí, zda se letošní ročník vyplatí, řeším momentálně taky. I když vlastně už mám vyřešeno, FIFA 17 je po delší době fotbal, který nepřináší jen aktualizované soupisky a opravu několika málo předešlých chyb a proto se investice do něj rozhodně vyplatí.