| Jak vypadá obal hry? |
 |
Rozsouzení ale už nechám na vás a raději se po hlavě vrhnu na popis tohoto nejnovějšího příspěvku do rodiny dětských her, kterým se u nás na BonusWebu příliš nevěnujeme. Hlavním hrdinou adventurky Gast je stejnojmenný malý duch, nasoukaný do temného pláště s obrovskou kapucí, z níž jen tu a tam vysvitne
nesmělá bílá tvář s velkýma černýma očima. Příběh se odehrává v zábavním parku, kterého se zmocnil zlý klaun Beleseblob. Ten zastavil magické hodiny, které do parku přinášely radost a zábavu pro všechny malé děti. Ty se sem však nyní bojí vstoupit, neboť se dříve veselé místo proměnilo ve strašidelnou pustinu. A jakoby toho nebylo málo, klaun si do prostoru parku přivedl i svoje nohsledy, respektive nejrůznější příšery a kreatury, které neváhají vystrašit každého, kdo se dostane do jejich blízkosti. Úkol dobráka Gasta je tedy „jednoduchý“: musí porazit klauna a znovuspustit hodiny, čímž by do parku vrátil život a zábavu. No a jakým způsobem toho docílí, to vám prozradím už za pár okamžiků.
Nejprve se ale pojďme společně projít po prostředí parku, v němž budete po celou dobu hry uzamčeni. V podstatě by se dal rozdělit na dvě části – exteriéry a interiéry. Obojí je po grafické stránce zpracováno velmi atmosféricky, obzvláště pak venkovní potemnělé lokality, přeplněné suchými stromy, křovinami a tajemnými zákoutími. Na první pohled by se mohlo zdát, že mezi vším tím roštím je jednoduché ztratit orientaci, ale tvůrci naštěstí každou křižovatku pěšinek a chodníčků opatřili
rozcestníky, na nichž je vyznačeno, kudy k vyschlé studni, opuštěné maringotce, tykvovému poli, nefunkčnímu kolotoči nebo na hřbitov. Jedna z cestiček vede i na vysoký kopec uprostřed parku, kde stojí velká vila. Její vnitřek je vcelku vítanou změnou prostředí, kde se lokace s převládající šedou a hnědou barvou změní v pestře vyzdobené chodby, komnaty, observatoř či sklepení s mučírnou (no, pravda – zrovna ta moc vyzdobená není). Celkem je ve hře kolem stovky renderovaných obrazovek, jejichž kvalita je minimálně nadprůměrná.
Ale zpět k malému duchovi Gastovi a jeho dobrodružství. Patrně tím nejzajímavějším, na co v parku i ve vile narazí, jsou klaunovi nohsledi. Jedná se o taková strašidýlka a jeden nikdy neví, zdali z nich má mít strach, nebo jestli je má považovat za spíše roztomilá stvoření. Těchto příšerek je ve hře kolem patnácti a patří mezi ně krvelačná upírka, velký netopýr, strašák v poli, obrovský pavouk, masožravá rostlina nebo podivný pruhovaný hmyz. Když se k těmto kreaturám přiblížíte a kliknete na ně, pronesou vždy svůj krátký monolog, během nějž vám prozradí, co mají rádi a čeho se naopak bojí. No a na Gastovi pak je, aby jim jedno nebo druhé přinesl. Pokud jim přinese to, z čeho mají strach, vypaří se. A když jim darujete jejich oblíbenou věc, spřátelíte se s nimi a příšerka (vždy jen jedna!) vás bude doprovázet na každém kroku.
Takový doprovod má mnohdy své výhody, neboť se vám díky němu může podařit vyřešit nějaký další puzzle.
Každopádně ať už se příšerky zbavíte, nebo si získáte její náklonnost, budete za to odměněni vždy jednou hvězdičkou. A právě hvězdičky jsou tím podstatným, oč v Gastu jde. Dostáváte je i za vyřešení jiných puzzlů, které nemají s příšerkami nic společného, a potřebujete je pro finální souboj s klaunem a jeho nohsledy. V jisté části parku se nachází vstup do strašidelné dráhy, k jemuž otevření potřebujete tři hvězdičky. Pak následuje rychlá jízda ve vozíku na kolejích, během níž proti vám lítají různé koule a jiné předměty, kterým se musíte vyhýbat (neboli vyklánět se s vozíkem do stran). Každý střet s protiletícím předmětem znamená ztrátu jedné hvězdičky. Po strašidelné dráze se dostanete do věže, kde musíte házením hvězd zničit desítku klaunových nohsledů a nakonec i klauna samotného. K celé této operaci je zapotřebí mít u sebe alespoň 20 hvězdiček, protože když vám dojdou, je po bitvě a hra končí záběrem na chudáčka Gasta, který má tvář v dlaních a pláče, protože se mu park nepodařilo zachránit.
Ovládání postavičky Gasta i všech jeho činností je velice jednoduché, i když svým způsobem trošku netradiční. Chůze, nebo lépe 
řečeno „vznášení“ hlavního hrdiny (nemá totiž nohy a poletuje těsně nad zemí), se ovládá myší, nicméně na rozdíl od tradičního „kam kliknu, tam postavička dojde“ musíte tlačítko myši stisknout a držet, načež se kurzor změní šipku a Gast se vypraví ve směru, kam šipka ukazuje. Jakmile tlačítko myši upustíte, Gast se zastaví. S interaktivními předměty lze manipulovat, jen když Gast stojí v jejich blízkosti. Interakce je přitom velmi jednoduchá. Předměty, které jdou sebrat, vám po najetí kurzorem na ně popíše neznámý tajuplný hlas a po kliknutí se přesunou do inventáře. Ten bohužel dokáže pojmout nanejvýš šest předmětů, což je nedostačující a vám nezbude, než přebytečné věci pokládat na zem a později se pro ně vracet. Nad zbylými interaktivními předměty, na něž lze něco použít, se vždy objeví obláček s ikonkou vhodného použitelného předmětu, což vaše přemýšlení setsakramentsky usnadňuje. Jediným problémem tedy zůstává nalezení a sebrání mnohdy malých a snadno přehlédnutelných věcí.
Velice zajímavě tvůrci přistoupili k odstranění linearity, která je pro většinu adventur typická. Hra obsahuje desítky nejrůznějších puzzlů a úkolů, nicméně během jednoho průchodu se vám nikdy nepodaří vyřešit všechny. Mnohé se totiž vzájemně vylučují a záleží na tom, zdali daný předmět použijete tam či jinde, nebo zdali příšerku zničíte, nebo si z ní uděláte vlastního bodyguarda. Navíc dokončení hry nezáleží ani tak na tom, kolik úkolů se vám podařilo vyřešit, ale spíše na zručnosti a schopnosti během finální jízdy na dráze a souboje s klaunem.
Z toho vyplývá, že hru si můžete zahrát několikrát za sebou a vždy narazíte na něco, co jste posledně přehlédli nebo si s tím nevěděli rady. A za to si tvůrci jednoznačně zaslouží pochvalu.
Pokud bych ale měl coby dospělý člověk na hře Gast něco skutečně ocenit, byla by to bezpochyby tajemná atmosféra, podporovaná nejen detailní grafikou, ale i strašidelnými zvukovými efekty a tajuplnou hudbou. Zbytek mě však nedokázal prakticky vůbec upoutat. Vše ji příliš jednoduché, příliš dětinské a příliš nezajímavé… prostě jako celá tahle recenze :o). Jediné, na co jsem během hraní myslel, bylo získat co nejrychleji dostatečný počet hvězdiček, abych už mohl toho zpropadeného klauna porazit. A mimochodem právě ona závěrečná arkádová sekvence byla tak neskutečně frustrující, že mi dokázala celkový dojem ze hry ještě víc pokazit (s devatenácti hvězdičkami v kapse jsem ji absolvoval snad dvacetkrát, než se mi v ní podařilo uspět). Ale jak už jsem se zmínil – nejsem tím, pro koho je hra určena a myslím, že právě to, na co jsem před chvílí stěžoval, by mohly malé děti ocenit. Proto jsem se rozhodl udělit hře dvojí hodnocení. Těch 45% vyjadřuje to, jak jsem se u ní bavil já. No a ta pětasedmdesátka pro děti? Tak to je, milí přátelé, čirý odhad. Mladšího sourozence nemám, vlastní dítě už teprve ne (i když podle některých už bych na tom měl zapracovat) a sousedce se to ještě nenarodilo. Takže pokud jste i po vánocích ochotni pro svou ratolest koupit nějaký dárek, můžete to s Gastem zkusit… Ale tohle moje doporučení je tentokráte bez záruky. A navíc počítejte s tím, že mluvené slovo (i když ho tam není mnoho) je v angličtině, takže vaše přítomnost po boku hrajícího si dítěte bude patrně nezbytná.
| Gast | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
