Jádro Barton má zpoždění –
a nejen ono
AMD posouvá data uvedení svých novinek do budoucnosti
a ve své (zřejmě ne zcela vytoužené) strategii se podobá NVIDII s GeForce FX. Již nějaký čas jsme svědky toho, že firma
AMD není schopna předstihnout Intel v závodu o nejrychlejší
procesor, a zatímco Intel pohodlně a s rezervou přihazuje
megahertzy, AMD musí jít vždy na samý kraj svých možností, chce-li alespoň držet
krok. Můžeme si samozřejmě položit otázku, proč Intel rovnou nepokládá na stůl
procesory, které udrží AMD v trvalém odstupu. Pokud nás k tomu
konkurence nějak drasticky nenutí, je z mnoha důvodů ekonomicky výhodné
uvádět nové a výkonnější výrobky na trh co nejpomaleji – nejsme pak
například nuceni překotně investovat do výzkumu, vývoje, nových výrobních linek
atd. a máme čas hezky zužitkovat to, co jsme vymysleli.
Intel měl během své úvodní rambusovské anabáze s Pentiem 4 dost času seznat, že mu v oblasti procesorů pro stolní PC trochu ujíždí vlak. Výsledkem bylo notné zatopení pod firemními kotli (Intel má pěkných pár kotlů :-) a vytvoření si technologického náskoku, který, jak jsem mnohokrát konstatoval, se bude AMD v dohledné době těžko dohánět, neřkuli předhánět. Naštěstí má firma AMD pravděpodobně dost rozumu na to, aby v honbě za prvenstvím neuváděla na trh polofunkční silikon, a v případě potřeby dokáže posunout termíny. To je případ nejen nyní přicházejícího jádra Barton, jehož prvním vtělením je trojice Athlonů XP 3000+, 2800+ a 2500+, ale (a to je pro milovníky velkých změn smutnější) i napjatě očekávaného Athlonu 64.
Bartonovské procesory měly být mezi námi už ve druhé polovině minulého roku a na jeho konec byl ohlášen Athlon 64; právě tato přehnaně optimistická prohlášení zaznívající z tábora AMD přiměla Intel k uvedení Pentia 4 3,06 GHz vybaveného hyperthreadingem ještě loni. O to nečekanější bylo oznámení, že Athlon 64, který měl být prvním 64/32bitovým procesorem na trhu, uvidíme nejdříve v září 2003, což je odklad skutečně monumentální. Oficiálním důvodem je čekání na 64bitovou verzi Windows XP, což má jistou logiku – kdo by chtěl provozovat 64bitový procesor s 32bitovým operačním systémem. Ale to to v AMD nevěděli dřív? Že by bylo hlavním záměrem provokovat Intel? Tak či onak, desktopovou špičkou AMD zůstane ještě víc než půl roku starý dobrý Athlon XP.
Starý pes neumí žádné nové
kousky
Jádro Barton je v podstatě totožné
s předcházejícím Thoroughbredem; jedinou výjimkou je dvakrát tak
velká cache L2: 512 KB. Jaký lze od této úpravy očekávat nárůst
výkonu? Anandova zajímavá zkoumání prokázala, že na stejné frekvenci je
Barton v populárních 3D hrách o 3 až 8 % rychlejší
než Thoroughbred, a že Pentium 4 vzhledem ke své konstrukci
těží z větší cache výrazně víc než Athlon XP – proto také Intel
začlenil 512KB cache do svých procesorů podstatně dřív než AMD. Nové Athlony XP
stále používají FSB 133 MHz; přehled parametrů ukazuje následující
tabulka:
Velká cache L2 je hezká věc, ale vybírá si svou daň. Počet tranzistorů vzrostl z 37,6 miliónu (Thoroughbred) na 54,3 miliónu a plocha čipu z 84 mm na 101 mm čtverečních, což významně prodražilo výrobu. To se samozřejmě odrazí na ceně, a tak Athlon XP 3000+ stojí celých 588 dolarů; Pentium 4 3,06 je samozřejmě dražší, ale na takovéhle sumy jsme u Athlonů XP přece jen nebyli zvyklí. Co se týče přetaktování, chová se Barton velmi podobně jako Thoroughbred-B, a základní desky schopné „bezpracně“ odemknout multiplikátor předcházejících Athlonů XP si dokážou poradit i s novými modely. Frekvenční strop při běžném chlazení leží kolem 2,2 až 2,3 GHz.
Nejvýkonnější procesor pro
stolní PC na světě?
Ačkoli to kravatoví chlapečci z marketingu AMD
usilovně vytrubují, není tomu tak. Athlon XP 3000+ sice zdařile vyrovnává krok
s Pentiem 4 3,06 GHz a má své parkety, kde dokáže konkurenta
předstihnout (například některé 3D hry), nicméně v jiných testech má zase
navrch P4. A bohužel (pro AMD) musíme konstatovat, že v nadcházejících
měsících se bude raménko vah naklánět směrem k Intelu. Software totiž bude
pomalu a jistě doznávat optimalizací pro instrukce SSE2 a hyperthreading,
silné to stránky Pentií 4, zatímco nové Athlony XP nedisponují nějakým
takovýmto akcelerátorem, jehož by softwaroví vývojáři mohli využít.
V hrách a aplikacích, které obsahují velké množství výpočtů v pohyblivé řádové čárce a nepoužívají k jejich realizaci instrukce SSE2, mají Athlony XP výhodu; opačným příkladem je již tradičně Quake 3 Arena. Všechno teď bude záležet na tempu, kterým budou v programech zohledňovány vymoženosti Pentií 4 – osobně doufám, že AMD už ve svých laboratořích pilně pracuje na nějaké formě hyperthreadingu.
Zdroje: Tom's Hardware Guide, X-bit labs, AnandTech, FiringSquad
