Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

No One Lives Forever 2 - když jméno lže

  12:00aktualizováno  10. října 6:57
A je to tady. Dlouho očekávaný titul No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.´s Way je tu. Dokázala série špionážních akčních her s krásnou agentkou Cate Archerovou v hlavní roli překročit svůj stín, nebo je druhý díl jen slabým odvarem toho prvního? Odpověď není nijak těžká. Vývojáři z Monolithu nás nijak nezklamali.

BonusWeb HIT No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way Nikdo nežije věčně, říká jedno staré a velice trefné přísloví. Jenom škoda, že si z něj nevzali ponaučení ve společnosti Monolith při vývoji své hry No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.´s Way... Cože? Ne, nebojte, nemyslíme to vážně. Je dobře, že ono rčení nebrali doslova. Navíc toto pokračování oblíbené first-person špionážní akce samo popírá svůj název; hry jako tato jsou nezapomenutelné a nikdy nezemřou.

Jmenuji se Archerová. Cate Archerová
Předchozí díl se stal po právu hitem roku 2000 – obsahoval vše, co má správná hra mít. Originální námět, vynikající design misí, variabilitu úkolů, propracovaný příběh a poutavou atmosféru. A dostalo se i na notnou dávku nenásilného humoru. To vše je součástí i NOLF2, jen s jedním rozdílem. Je toho všeho trochu víc a celek je kromě toho vyšperkován úchvatnou grafikou a návdavkem zde ještě máte originální, byť poněkud krátký kooperativní mutliplayer. To ale kapku předbíháme, takže vezměme všechno pěkně od začátku.

Stejně jako první NOLF, i tato hra je nefalšovaná bondovka. Odehrává se v šedesátých letech, hlavní hrdin(k)a pracuje pro nadnárodní bezpečnostní organizaci, v lokacích se to hemží ruskými vojáky a nechybí ani šílený megaloman trápený nezvladatelnou touhou po ovládnutí světa. Navíc i zde se budete spíš plížit než bezhlavě pobíhat kolem se zmáčknutou spouští, ve výbavě budete mít takové pomůcky, že by vám je každá tajná služba záviděla a dokonce narazíte i na sličnou pobočnici hlavního arcipadoucha, jak už to ve filmech a hrách No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way vytvořených na námět díla Iana Flemminga chodí. Je zde ale přeci jenom několik zásadních rozdílů. Nehrajete totiž za neodolatelného Jamese Bonda, ale za svůdnou Cate Archerovou. A co je nejdůležitější – na rozdíl od všech předchozích počítačových bondovek nelze sérii NOLF vytknout prakticky vůbec nic (nebo vy si pamatujete nějaký takovýto titul, s nímž byste byli opravdu spokojeni?).

Sličná hrdinka a močící vojáci
Hra začíná – a pak se vlastně i celá odvíjí – jako běžný film. Po úvodní dvojici misí následují titulky jako v kině a teprve pak vskočíte do samotného děje. Pokud by se vám náhodou japonské lokace příliš nelíbily, zdály se vám krátké, jednoduché a příliš lineární, tak nijak nezoufejte. Jsou zde spíš na místě jakéhosi nenásilného tutorialu, který jinak ve hře chybí, a seznámíte se v nich s hlavními postavami. Nelze je tedy příliš srovnávat se zbytkem celého titulu.

Již na první pohled si všimnete dvou věcí. Změnila se grafika a s ní i vizáž hlavní hrdinky – obojí k lepšímu. Výrazně. Oba díly mají sice engine stejné značky, ale zcela jiné verze. Zatímco první NOLF byl postaven na LithTechu, který ve své době již rozhodně nepatřil mezi světovou špičku, letos vydaný Jupiter tímto nedostatkem rozhodně netrpí. Některé zázraky spatříte hned po příchodu do úvodní japonské mise – stromy mají vykresleny všechny lístečky, most přes potok je zahalen vodní tříští z blízkého vodopádu, zvonkohry na odhánění No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way zlých duchů se mírně kývají ve větru… A další překvapení budou pokračovat. Pableskující vodní hladina, dech srážející se v mrznoucím větru, precizně zpracované textury; snad jen ty odlesky kovových povrchů nemusely být tak umělé.

Na špičkové úrovni jsou i filmové sekvence. Nejsou přitom renderované, ale pocházejí přímo z enginu hry. Stačí se ale podívat na obličeje postav, jejich měnící se výrazy, dokonalou synchronizaci rtů s mluveným slovem a pohyby očí a je vám jasné, že tvůrci nebyli žádní amatéři. Na animace postav – nejen ve filmečcích, ale i v samotné hře – bylo navíc v hojné míře použito technologie motion capturing, takže všechny pohyby jsou nádherně plynulé. A že jich je. Vojáci se mezi sebou baví, tu a tam si přihnou z placatky, pokuřují před ubikacemi a občas dokonce nějakého strážného uvidíte, jak odběhne ze svého postu, rozepne si kalhoty a uleví si do sněhu (při capturingu této scény se musel výrobní štáb asi hodně nasmát…).

Kvalita ale nikdy není zadarmo. Počítejte tedy s tím, že k vychutnání všech těchto krás budete potřebovat alespoň mírně nadprůměrný stroj. Nejdůležitější přitom je pořádná grafická karta – oficiální zdroje uvádějí 32 MB akcelerátor jako nezbytné minimum a zdá se, že je to míněno vážně.

Zkušenosti jsou otázkou praxe
Valná většina pokračování oblíbených titulů se řídí osvědčeným pravidlem: vylepšit grafiku, napsat nový scénář, přidat pár nových nepřátel a zbraní a hurá do lisovny a do obchodů. Tento No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way postup má jednu obrovskou výhodu – za minimum práce dostanou vývojáři i vydavatelé co nejvíc peněz. Hráči z toho sice nejsou moc nadšení, ale hru si koupí tak jako tak. V Monolithu se naštěstí rozhodli vydat se trošku jinou cestou. Podoba mezi prvním a druhým dílem je sice na první pohled patrná, ale herní systém se dočkal řady vylepšení. A nejsou to žádné kosmetické úpravy – jedná se o zásahy zásadního typu, které silně ovlivňují hratelnost i atmosféru titulu.

Asi největším překvapením je zařazení RPG prvků. Za každý splněný úkol a za každý nalezený předmět dostanete odměnu v podobě zkušenostních bodů, které si můžete kdykoliv ve hře proměnit za vylepšení vlastností a schopností. Těch je celkem devět – například zdraví, ovládání zbraní či speciálních předmětů, plížení, prohledávání a podobně. Každá navíc zahrnuje hned několik různých částí; schopnost Carrying (nošení) určuje rychlost, s jakou se můžete pohybovat s mrtvým tělem na rameni, a maximální počet nábojů, jež u sebe můžete mít v jeden okamžik.

Zavolejte úklidovou četu
To ale rozhodně není vše. Vzhledem k tomu, že hra je postavena na opatrném plížení místo na zběsilé, střelným prachem čpící akci, máte k dispozici celou škálu různých způsobů, jak se nepřátelům při pohybu lokacemi vyhnout. Asi nejzákladnější ze všech je možnost schovat se do stínu. Pokud se nacházíte na nějakém temném místě a neprovádíte žádné rychlé pohyby, No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way objeví se na obrazovce ikonka značící, že vás jen tak nikdo neuvidí. Pak už stačí jen počkat na nic netušícího protivníka nebo jej přilákat slabým zašramocením a puf! Jedna rána do hlavy jej odešle na věčnost dřív, než si vás všimne. Samozřejmě, že nemůžete nechávat ležet mrtvá těla jen tak na ulici. Hoďte si jej tedy na rameno a odneste jej někam, kde nebude tak na očích.

Změny se dočkalo i prohledávání obsahu kapes padlých nepřátel. Místo abyste přes ně jen přeběhli a hned získali všechny zbraně a munici, musíte strávit nějaký čas jejich šacováním. Nějaký čas zabere i listování v šanonech a podobné činnosti. Někomu by se to mohlo zdát jako zbytečná komplikace, ale má to jednu obrovskou výhodu – je to realističtější. A to je to, co se počítá.

Sucharům vstup zakázán
Zdržování se u zásuvek a zlikvidovaných nepřátel se rozhodně vyplatí. Kromě různých vlásenek, hřebenů, žvýkaček a dalších „nezbytností“ zde totiž můžete najít i důležité listiny, které nejen že vám přinesou tolik ceněné zkušenostní body, ale navíc často obsahují i cenné rady, jak postupovat dál. A když už se listina ukáže jako naprosto zbytečná, alespoň se u ní dobře pobavíte. Můžete narazit na narážky na Microsoft, vynucovanou kázeň v komunistickém Sovětském svazu, reklamní plán teroristické organizace nebo blahodárné účinky kapustové polévky na kázeň mužstva.

No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way Ostatně lehký humor je v NOLF2 všudypřítomný a doprovází vás na každém kroku. Aby ne. Samotný arcizloduch je postavička jako vystřižená z komiksu a jeho přisluhovači jakbysmet, americký generál na tom není o nic lépe. Šéfem U.N.I.T.Y. se navíc dočasně stal starý známý Bruno z prvního dílu (a vůbec z toho nemá radost) a obří mimové mají problémy s běžným vyjadřováním. O živých krychlích nemluvě… Zkrátka během hry se budete neustále pochechtávat pod vousy a několikrát nejspíš vybouchnete smíchy. Když se nad tím zamyslíte, to se často nepodaří ani hrám, které to mají v popisu práce.

Nejsme žádní ňoumové
Až dosud nebyla řeč o umělé inteligenci nepřátel. Není to náhodou – říká se, že to nejlepší má přijít na konec. Ve vztahu k ostatním prvkům sice možná AI na zlatou medaili nedosáhne, v porovnání s konkurenčními tituly však ano. Protivníci se chovají pokud možno co nejrealističtěji. Nejen, že spustí poplach když vás uvidí, ale zpozorní i když uslyší podezřelý zvuk nebo zahlédnou mrtvolu. Reagují dokonce i na takové maličkosti, jako je otevření dveří, které by měly být zavřené, zhasnutí v místnosti nebo na převrženou láhev na chodbě. V boji se snaží krýt, metají kotouly do stran, volají o pomoc… Zkrátka se chovají zhruba tak, jak by měli.

Výtečně dopadly i skriptové události (i když tvůrci říkají že to nejsou skripty… inu, nejsem programátor, abych se šťoural ve zdrojovém kódu a zjišťoval, jak to opravdu je). Když mezi No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way vojáky nevtrhnete jakmile je uvidíte, ale necháte je pokračovat v jejich činnostech, můžete nejen vyslechnout nejeden zajímavý rozhovor, ale také si tím ulehčíte práci. Ten si hodí na hlídce šlofíka, ten si zajde na záchod, ten zase klidně pokuřuje, ten píše dopis… Proklouznout kolem nich je pak výrazně jednodušší.

Mám velké zuby, Karkulko
Proti nepřátelské AI naštěstí nejste zrovna bezmocní. Arzenál vašich zbraní je sice standardní, zato však velice dobře vyvážený. Zatímco ve většině her například používáte pistoli jen v případě, že vám došly náboje do silnějšího kalibru, zde si spíš budete zoufat, když vám zbude jen samopal. Na tichou likvidaci se hodí uspávací šipky, odstřelovací puška či kuše, na adrenalinovou akci granáty nebo automatické zbraně. Dostane se na všechny. Zapomenout nelze ani na speciální předměty, bez kterých by žádná bondovka nemohla existovat – máte třeba miniaturní fotoaparát (i když jej použijete jen jednou), svářečku ve spreji na vlasy, mechanickou kočku, dekodér v kapesním zrcátku a podobně. Inu, některé věci se nemění.

Jisté výhody vám skýtá i samotné prostředí, ve kterém se pohybujete – jen je třeba vědět, co hledat. Prolézání do budov okny je klasická záležitost, ale odšroubování žárovek už ne. To se vám přitom může hodit, protože někdy potřebujete být ve tmě a přitom nemáte přístup k vypínači. Také lze odsouvat různé desky a odkrývat tak možné skryté průchody. Mapy jsou ale koncipovány tak, že vždy máte několik možností (až na několik klíčových momentů), jak No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way se k danému cíli dostat. To se týče i samotného přístupu ke hře – nikdo vás nenutí postupovat vpřed neviděn neslyšen. Je jen na vás, jaký postup zvolíte. Ale když už půjdete stylem Rambo, ujistěte se, že máte odjištěno a plný stav munice. Jinak nepřežijete.

Ve čtyřech se to lépe táhne
Až dohrajete všech patnáct misí singleplayerové kampaně, můžete se ještě ponořit do hlubin zdejšího kooperativního mutliplayeru pro čtyři hráče (hrát jej můžete ale i sami). Ten vám osvětlí některé nejasné okamžiky z příběhu – třeba jak se vlastně Cate Archerová dostala z Japonska na základnu U.N.I.T.Y. Lokace jsou tedy známé, ale úkoly diametrálně odlišné; například v první misi musíte zachránit zraněnou agentku a dopravit ji do bezpečí. Protivníků je o poznání více, ale ani vy nejste žádná ořezávátka – jste členem speciálního komanda.

Nevýhodou multiplayeru je jeho malý rozsah. Obsahuje jen čtyři mise, což oproti patnácti singleplayerovým opravdu není mnoho. Jinak však v NOLF2 mnoho hluchých míst nenajdete. Snad jen skutečnost, že zbraně mají podivným způsobem omezený dostřel a čas od času se mohou zasekávat, že občas zabitý protivník ze sebe občas místo smrtelného chropotu vyrazí válečný pokřik a že mrtví nepřátelé někdy záhadně mizí. Po všech jiných stránkách je No One Lives Forever 2 naprosto špičková hra, kterou by si neměl nikdo nechat ujít. Kdo neuviděl, neuvěří.

No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way
Výrobce: Monolith
Vydavatel: Fox Interactive
Distribuce v ČR: Cenega
Stáhněte si: demo, screenshoty, trailer 1, trailer 2
Oficiální homepage: http://www.nolf2.sierra.com/
Minimální konfigurace: procesor 500 MHz, 128 MB RAM, 32 MB 3D karta, 1,4 GB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 1 GHz, 256 MB RAM, 64 MB 3D karta, 1,7 GB HDD
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Skvělá bondovsky laděná špionážní akce plná humoru a dobré zábavy. Těžko budete hledat lepší.
Hodnocení 92%

Autor:


Témata: Humor, Zuby


Nejčtenější

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři jí předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Black Mirror Remake
Česká adventura Posel Smrti se dočká remaku. Budou ho dělat Němci

Jedna z nejlepších českých her vůbec se po 14 letech od vydání dočká kompletního přepracování. Nepracují na něm však původní autoři a od originálu se má lišit...  celý článek

Matterfall
Retro na steroidech: Matterfall je mistrovská střílečka se vším všudy

Vývojářské studio Housemarque se vrací s další arkádou, která zaujme nonstop akcí a retro feelingem.  celý článek

Jak už je u her od Bethesdy zvykem, neobdrželi jsme s předstihem novinářskou...
Vývojáři otočili, demoverze Prey je nakonec i na Steamu

Tvrdili, že kvůli možnosti vracení her na Steamu PC hráči demoverze nepotřebují. Teď už ji jejich hra má také.   celý článek

Další z rubriky

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Syberia 3 (PC)
RECENZE: Na výrobě Syberie 3 se až příliš šetřilo

Třetí Syberia se předchozím hrám série nevyrovná. Dolů ji táhne především technické zpracování a minimalistický příběh. Přesto by si ji opravdoví fandové mohli...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.