Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Sbohem, virtuální realito, zaprodala jsi duši ďáblu

aktualizováno 
Poté, co Facebook oznámil akvizici systém virtuální reality Oculus Rift, se zvedla ohromná vlnu odporu a podivovat se tomu lze jen těžko. Facebook totiž není hodný táta s nezištným zájmem o dobro svých dětí.

Přilba pro virtuální realitu Oculus Rift | foto: Oculus

Je to ohromná korporace s očividnou snahou maximalizovat zisk za každou cenu. A prodej společnosti Oculus VR lze vnímat také jako plivanec na celé komunitní financování. Právě peníze získané prostřednictvím serveru Kickstarter pomohly nastartovat úspěšnou éru zařízení, které se běžným uživatelům ještě ani nedostalo do rukou.

Akvizice

Facebook koupil systém virtuální reality Oculus Rift, který vznikl díky masivní podpoře komunitního financování.
- číst více

Nebýt těchto peněz, Oculus by dnes neměl tak silnou pozici. Lidé však přispívali na vývoj herního zařízení a mottem tvůrců bylo "Od hráčů pro hráče." Jenže Facebook je především sociální síť, což ani nijak nepopírají oficiální tiskové zprávy a prohlášení související s akvizicí Oculu.

Například první půlka příspěvku od zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga, hovoří především o obecném využití technologie. Na zmínku o herních souvislostech dojde teprve později, skoro až z povinnosti. A je to zcela logické. Facebook není herní společností. Zuckberg sám uvádí, že misí firmy je vytvořit otevřenější a propojenější svět.

Oculus Rift

Oculus Rift

V oficiální tiskové zprávě objevíte například větu: "Oculus má šanci vytvořit tu nejsociálnější platformu všech dob a změnit způsob, jakým pracujeme, hrajeme a komunikujeme."

Co tedy začínalo jako herní zařízení, může končit jako univerzální technologie pro všechny. To pochopitelně ještě nemá negativní význam. Závisí na směru, jakým se Facebook s helmou Oculus Rift vydá. Pokud cílem bude co nejmasovější zavedení, může zařízení využívat levnější součástky, a prodávat se tak za nižší cenu. Na obyčejné surfování po internetu či videotelefonát to zcela postačí.

V takovém případě však na výsledné kvalitě utrpí právě hráči, pro které Oculus Rift vznikal především. Situace se však může vyvinout i příznivějším směrem. Pokud se autoři projektu rozhodnou, že kvalita přilby je přednější, masovější využití povede k nižší pořizovací ceně. A to je pochopitelně scénář, v němž teoreticky zvítězí všechny strany.

Akvizice společnosti však vyšla v přepočtu zhruba na 40 miliard korun, a návratnost z prodeje tak vyžaduje odhadem deset milionů prodaných kusů. Nabízí se proto otázka, jak chce Facebook na přilbě vydělávat. Jako sociální síť je totiž jednou z vůbec nejagresivnějších reklamních platforem.

Zuckerberg jako možná alternativní využití zmiňuje například konzultaci s doktorem, studium ve virtuální třídě či exkluzivní sedačku na sportovním utkání. A já se děsím představy, že mi ve všech těch situacích bude před očima vyskakovat na míru ušitá reklama. "Propadáš z matiky? Jan Novák je nejlepší doučovatel v okolí." Eh. Ne, děkuji.

Nejlepší řešení pro všechny?

Společnost Oculus VR v oficiálním prohlášení naznačuje, že akvizice je tím nejlepším možným východiskem pro všechny zúčastněné. Oculus bude mít více peněz na vývoj, a výsledkem tak logicky  bude kvalitnější technologie, kterou do rukou dostaneme dříve.

Zakladatel firmy Oculus VR, kterým je Palmer Luckey, po ohlášení akvizice napsal: "Partnerství s Markem a Facebook týmem je výjimečnou a mocnou příležitostí. Tato spolupráce zrychlí naši vizi, umožní nám realizovat některé z našich nejkreativnějších nápadů, a přijmout jinak nepřijatelná rizika."

Fotogalerie

Na papíře to zní skvěle. Facebook je však jednou z nejméně uživatelsky přívětivých služeb. Těžko hledat jinou tak populární službu, které by byli její uživatelé tak ukradení. Přizpůsobit si Facebook prostřednictvím nastavení lze jen ve zcela minimální míře. A celý návrh stránky cílí jen na to, aby na ní lidé trávili více času a klikali na více reklam.

Dobře to v minulosti vystihl videoherní kritik Ian Bogost, který je autorem řady výtečných knih. Na svém blogu napsal: "Facebook je výjimečný, jelikož jeho prohlášení o 'propojování lidí' jsou v rozporu s praktikami, které se z uživatelů snaží vydolovat hodnotu a pozornost za každou cenu. Facebook je jako mateřská školka vedená lidmi, co znásilňují děti."

Jistě, účelem komerčních společností je vydělávat peníze. Řada z nich se o to však snaží osvícenou strategií, ve které je cílem co nejlépe sloužit zákazníkům. Vznikají tak excelentní služby a milované výrobky.

Facebook se však svou obchodní strategií profiloval jako pravý opak. Je to ten arogantní podnikatel, co při honu za úspěchem šlape lidem na nohy. A když se jich pár zlomí, až tolik se toho neděje.

Jako soudný krok tak působí prohlášení Markuse Perssona, autora nezávislého hitu Minecraft. Ten totiž odhalil, že jeho společnost pracovala na prototypu hry právě pro Oculus Rift. "Ten projekt jsem zrušil. Facebook mne děsí," napsal na Twitteru.

Ale možná řada z nás zbytečně plaší a Oculus Rift bude onou vysněnou přilbou pro virtuální realitu.

Odlišný pohled Ondřeje Zacha

Spojení virtuální reality Oculus Rift se sociální sítí Facebook vnímám pozitivně. Nemyslím si ani, že je to plivnutí do tváře těm, kteří její vznik finančně podpořili. Naopak. Ti, kteří přispěli, získali to, co jim bylo podle výše částky slíbeno.

Mnozí mají vůči Facebooku averzi. Jenže není nakonec jedno, jestli na projektu vydělají tvůrci Oculus Rift, nebo nějaký další investor? Čistě pragmaticky: peníze od Facebooku urychlí vývoj a umožní vznik dodatečného obsahu.

Pokud Mark Zuckerberg dodrží slovo, že Facebook pomůže Oculusu, aby nejprve uspěl na poli počítačových her a teprve pak se pokusí s nově vzniklou platformou oslovit zbytek světa, nemám s tím nejmenší problém. Facebook má sílu na to lidově řečeno dostat Oculus Rift mezi lidi.

V případě, že to neklapne, bude na tahu Sony s konkurenčním projektem Morpheus, který po ohlášení akvizice tahá za kratší konec.

Autor:


Témata: Mark Zuckerberg




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.