Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je skvělá. Ne, je hrozná. Vyzkoušeli jsme virtuální realitu od Sony

aktualizováno 
Nasadíte si na hlavu přilbu a rázem se přenesete do jiného, fantaskního světa. Jaká je virtuální realita v podání Sony, tedy sada PlayStation VR, kterou lze připojit pouze ke konzoli PlayStation 4, jsme vyzkoušeli hned tři. Přinášíme vám proto troje první dojmy.

Ondřej Zach

Popravdě řečeno, po vyzkoušení konkurenčního HTC Vive, které mě nadchlo, jsem od cenově mnohem dostupnějšího řešení od Sony moc nečekal. Výsledek mě ovšem mile překvapil. (Pro srovnání: HTC Vive stojí 26 000 korun, základní sada PlayStation VR pak 11 tisíc + 1 400 za PS4 kameru + 2 000 za dva pohybové ovladače Move). Jasně, pokud u vás nehrají roli peníze, je HTC Vive lepší. PlayStation VR ovšem přichází s rozumným kompromisem mezi výkonem a cenou.

PlayStation VR

PlayStation VR

PlayStation VR

PlayStation VR

Zkoušel jsem Samsung Gear VR, HTC Vive a nyní PlayStation VR. Hlavní rozdíl vidím v tom, že zatímco u prvních dvou jmenovaných byla vždy zřetelná mřížka, PlayStation VR řeší nízké rozlišení rozmazáním obrazu. Z mého pohledu je to méně rušivější řešení.

První na přetřes přišla sada pěti her z kolekce PlayStation VR Worlds, která se bude v Česku prodávat za 1 089 korun. Ocean Descent je koukačka, kdy se v bezpečí klece, v níž se můžete pohybovat, kocháte životem v hlubinách oceánu. Idylka končí, když na vás začne útočit žralok. Ocean Descent měl ze všech zkoušených her asi nejhezčí grafiku, tlama velkého žraloka jen kousek od vaší hlavy není nic příjemného. Na seznámení či demonstraci ideální, ale asi nic, co byste si pustili znovu.

PlayStation VR Worlds

PlayStation VR Worlds

PlayStation VR Worlds

PlayStation VR Worlds

The London Heist je na tom lépe a tady už přijdou na řadu dva pohybové ovladače. Sedíte v autě na místě spolujezdce a pálíte po nepřátelích na motorce či v autě. Vtip je v tom, že přebíjení probíhá pěkně manuálně, tedy musíte druhou rukou vzít zásobník a vložit ho do zbraně. Je nasnadě, že tento typ her, tedy kolejnicové střílečky, chytnou s příchodem VR druhý dech. A tahle není vůbec špatná.

Ve VR Lunge jedete na saních po silnici, řídíte je nakláněním hlavy. Pocit rychlosti nebyl špatný, při pohledu do dálky jsou ovšem patrné limity PlayStation VR. Další dvě hry z kolekce jsem nehrál.

Until Dawn: Rush of Blood

Until Dawn: Rush of Blood

Mým favoritem se stal horor Until Dawn: Rush of Blood. Je to sice jen kolejnicová střílečka, ale dostala mě hned dvakrát. Poprvé jsem se lekl, když ke mně přiskočila za děsivého kvílení dvě strašidla. Klasika. Podruhé mi nebylo úplně dobře ve vozíku na šílené horské dráze. To vše navíc v prostředí jakýchsi jatek s obřími prasaty, kdy se vyhýbáte zakrváceným kotoučům z cirkulárek, na hlavu vám kape krev a zabít vás chtějí šílení klauni. Je to sice jedno klišé za druhým, ale když se to děje přímo vám, funguje to.

S chutí jsem si vyzkoušel i závody Driveclub VR. Na začátku si nastavíte výšku sedadla a vzdálenost od volantu, pak už se pustíte do závodění. Ačkoliv downgrade grafiky ve VR bije do očí, dojem z jízdy je fantastický. Těžko se to popisuje, to se musí zažít. V kombinaci s nějakým playseatem to musí být dokonalé. Tady těžko říct, zda narážíme na limity PlayStation VR, nebo toho, že Driveclub není hra, která vznikala primárně pro virtuální realitu. Definitivní odpověď ovšem dostaneme až s listopadovým vydáním závodů Gran Turismo Sport, které slibují plnou podporu VR.

PlayStation VR

PlayStation VR

PlayStation VR

PlayStation VR

Oproti tomu sportovní střílečka Rigs s roboty je sice cool v tom, že se stanete pilotem obřího mecha, ale ve výsledku jde jen o klasickou rychlou arénovou střílečku. Zarazilo mě, že nejde o free 2 play hru, chtít za ni 1 799 korun je šílenost. Potenciál budou mít hry jako Robinson: Explore, kdy se kocháte zajímavým světem a řešíte hádanky.

Z PlayStation VR mám prozatím radost. S dražší konkurencí se sice měřit nemůže, díky příznivé ceně, zázemí a snadné manipulaci je to však pro majitele PlayStation 4 dobrá příležitost, jak si užít virtuální realitu. Před koupí však důrazně doporučuji si zařízení vyzkoušet (ostatně Sony chystá s PlayStation VR tour po Česku). Ať už bude výsledek pozitivní nebo negativní, pár minut ve virtuálním světě vydá za všechny recenze.

Andrej Brabec

Jakmile jednou zakusíte ráj, cesta zpět je obtížná. Po dvou týdnech s přilbou HTC Vive (recenze) mi virtuální realita od Sony přijde jako podřadný zážitek. Je to jako přesednout z ferrari do octavie. Účel to splní, levnější varianta už vás ale nikdy neohromí.

Silným argumentem pro PlayStation VR je přijatelná pořizovací cena, která však pro většinu lidí bude vyšší, než se oficiálně uvádí. Pokud totiž budete chtít hrát všechny typy titulů, budete potřebovat ještě PS4 Eye kameru a dvojici ovladačů Move. Připočtěte tedy zhruba patnáct set až dva tisíce korun. Výsledná pořizovací cena se tak bude pohybovat zhruba okolo třinácti tisíc korun.

PlayStation VR
PlayStation VR
PlayStation VR

Andrej Brabec zkouší PlayStation VR.

Oproti HTC Vive je to částka poloviční, nemluvě o vysokých nárocích na výkon PC. Dostanete však to, za co zaplatíte. Tedy levné zpracování, které sice zpočátku ohromí, díky nízkému rozlišení a otřesné grafice her však pravděpodobně brzy omrzí. PlayStation VR navíc trpí na neduhy, které jsem s HTC Vive nezažil. Například výjimečně se objevující nevolnost z pohybu.

V redakci jsme také značně debatovali o vlivu připravované konzole PlayStation Neo na výsledný dojem. Při testu jsme totiž zážitky ostatních mohli sledovat na televizích a vizuální stránka některých titulů na externích obrazovkách působila obstojně.

Po nasazení přilby vás kvůli bídnému rozlišení displeje čekal návrat ke grafice takřka na úrovni her před patnácti lety. Vyšší výkon PlayStation Neo tedy na vizuální stránku nemusí mít zásadní vliv.

Rigs
Rigs

Arénová akce Rigs kombinuje roboty se sportem.

Souvisí to totiž i se způsobem, jakým se autoři helmy vyhýbají přerušovanému obrazu. Na ten totiž trpí například helma HTC Vive, kde i navzdory vyšším rozlišení displej rozdělují drobné mřížky.

Ty u PlayStation VR chybí, místo toho je však obraz vcelku drastickým způsobem rozmazaný. Zde opět platí, že jsme se v názorech na řešení neshodli. Já preferuji ostřejší obraz s mřížkami, Ondřej Zach ale vyzdvihoval spíše pojetí PlayStation VR.

Jan Srp

Na rozdíl od kluků nemám srovnání. Bylo to vůbec poprvé, co jsem virtuální realitu okusil. A jsem kvůli tomu asi nejvíce nadšený. Pokud bych někdy o virtuální realitě uvažoval, je helma od Sony jediným řešením, které připadá v úvahu.

Nemám v kapse přebytečných padesát tisíc, které bych chtěl investovat do první generace helmy a nabušeného PC, které by několik měsíců dokázalo zobrazovat nezávislé ptákoviny v kvalitě, z níž bych se po pěti minutách nepozvracel.

Jan Srp se chystá ponořit do virtuální reality. Zkušeností s ní ještě nemá.

Jan Srp se chystá ponořit do virtuální reality. Zkušeností s ní ještě nemá.

A nejde jen o cenu. Ta představa, že mám po celém obýváku natahané kabely a senzory, mi přijde odpudivá. A co by mi na to řekla žena, ani nechci vědět. Už takhle PlayStation VR potřebuje další dvě krabičky (kameru a výpočetní jednotku), které designem rozhodně neohromí.

Úvodní skepse ze mě ale rychle vyprchala. Stačilo si brýle nasadit na hlavu. Lepší ukázku než pomalé klesání v potápěčské kleci si ani nelze představit. Fantastická, byť trochu rozmazaná grafika, opravdu vzbuzuje pocit, že jste v prostoru. Bariéra klece vás nenásilně drží na uzdě, snad jen ten kabel při pokusu se otočit trochu vadí.

Za mě tedy super, ale jak již bylo řečeno, jedná se čistě jen o pasivní pokoukání bez jakékoli interaktivity. Ostatní hry jsme absolvovali vsedě a po pravdě mi i trochu splývají. Variace na on-rail shootery, ať už mafiánská London Heist nebo hororový Until Dawn však fungují.

Ale vsadím se, že jakmile opadne úvodní okouzlení, upadnou tyto hry do stereotypu. V Battlezone či RIGS už můžete ovládat i samotný pohyb, střílečky však svým pojetím připomínají osmdesátkové automaty.

Robinson: The Journey
Robinson: The Journey
Robinson: The Journey

Robinson: The Journey

Tu pravou sílu vidím v pomalých a atmosférických kusech, v nichž máte dostatek času vše si pořádně prohlédnout. Here They Lie je horor, v němž procházíte temnými chodbami ozařovanými jen vaší baterkou. Ač to silně připomíná Layers of Fear, z nichž jsem nijak odvařený nebyl, nedá se pocit s prostým sledováním monitoru vůbec srovnat.

To samé platí pro Robinsona od Cryteku, který nabídl kromě primitivního šplhání po skalách především několik fantastických momentů, z nichž jsem měl i trochu závrať. Pro simulátory chození nebo adventury á la Normality a Myst se jedná o ideální platformu, jednoduché hříčky na wow efekt možná dokážou na čas uchvátit, rozhodně ale nejde o nic, co byste potřebovali mít doma

Problém však vidím ve velikých nárocích na hardware, kdy obyčejná PlayStation 4 nezvládá do brýlí posílat kvalitu obrazu odpovídající běžným hrám. Znát to bylo především a Driveclubu VR, který prostě v brýlích vypadá o třídu hůř, než jsem zvyklý.

Na to, že bychom si tedy v dohledné době zahráli například Vanishing of Ethan Carter, No Man’s Sky, The Witness nebo Everybody’s Gone to Rapture, pro něž je virtuální realita jako dělaná, musíme bohužel ještě zapomenout.








World of Warcraft 60 days Game CardWorld of Warcraft 60 days Game Card

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.