Jsou minimálně dvě období v historii USA, která jsou naprosto fascinující. První je jednoznačně období indiánských válek, zvláště moment, kdy psychopatický generál Custer dostal na budku od Sedícího býka . Druhou pak doba Al Caponeho a mafie. Proto vivat Godfather, vítejte mezi gangstery meziválečného období.
Je nesmírně kuriózní, jak si země jako Spojené Státy s nulovou historií dokáže vážit kdejaké blbiny, která se na jejím území odehrála. O banditech typu Jesse James a pistolnících jako Divoký Bill Hickock či Billy the Kid se natočily desítky filmů a přitom šlo o naprosto bezvýznamné postavičky. I v indiánských válkách je postřílení Sedmé kavalérie u Little Big Hornu líčeno jako bůhvíjaká bitva a přitom v ní padlo pouhých 250 vojáků. Nejinak jsou na tom legendy o mafii. Lokální podvodníci a vrazi se stali díky filmům a knihám zpodobněním žijícího satana.
V momenty, kdy někdo někoho klíčového ve filmu zabije a není jasné kdo, je jasné, že jste to ve hře právě vy.
Napomohla tomu mimo jiné právě Puzova kniha Kmotr, tak geniálně zfilmovaná Francisem F. Coppolou se stárnoucím Marlonem Brandem v hlavní roli nemilosrdného Vita Corleoneho. Ale dost historické exkurze, teď nás čeká hra. A její tvůrci by měli každý den
chodit dávat obětiny na oltář Rockstaru. Protože co si budeme namlouvat, bez GTA by žádný Kmotr světlo světa nespatřil. Co šlo z této kultovní hry okopírovat a použít pro realizaci herní verze legendární knihy, to se okopírovalo. Kupodivu nikdo nelamentuje a nestěžuje si nad zřejmým plagiátorstvím, protože Kmotr se celkem povedl a nepolapení zločinci mají vždy štěstí stejně jako úspěšní plagiátoři.
|
Jelikož asi neexistuje mezi hráči na PS2 nikdo, kdo by nehrál GTA: Vice City nebo GTA: San Andreas, je vám doufám jasné, jak se takový Godfather hraje. Ano, jste mafián, který dorazil do New Yorku a rád by se prosadil. Samozřejmě na sólovou kariéru může
zapomenout. Jednak by skončil s olověným obědem na dně nějakého septiku, jednak by se narušila logika příběhu o legendárním kmotrovi. Takže ano, čeká vás město rozdělené na sektory ovládané jednotlivými rodinami a vy samozřejmě budete posluhovat Corleonům. A tady, pokud znáte film, poprvé zatleskáte.
Graficky je Godfather celkem průměrná hra.
Autoři se totiž rozhodli doplnit zážitky z filmu právě herními. Takže v momenty, kdy někdo někoho klíčového ve filmu zabije a není
jasné kdo, protože v hlavní dějové linii se takovými blbostmi nezabýváte, je jasné, že jste to ve hře právě vy. Pamatujete na šok z uříznuté koňské hlavy v posteli drzého režiséra? No samozřejmě, tu hlavu tam táhnete vy. A tak je to s nesčetně momenty,
které si vybavíte z filmu. Ideální pro plný požitek z hry je Kmotra si půjčit na DVD, pustit si ho a po shlédnutí se dát do herní verze. Je to roztomilý pocit, když si spokojeně říkáte: Á, tak a teď přicházím na scénu JÁ.
I když srovnání s GTA jasně naznačuje, jak vypadá herní prostředí, přece jen nezaškodí hlubší sonda. Čili jste ve městě New York, kde se pohybujete buď pěšky a nebo prostřednictvím automobilů. Samozřejmě vozy tu nejsou klíčové, ale potěší. Jelikož jste v hledáčku policajtů, kteří jsou sice samozřejmě podplacení, nebylo by ideální jen tak dělat po městě velký virvál, a budit tak pozornost, ale nakonec to je na nátuře každého hráče. Hlavně ale nezbývá na podobné nesmysly čas, protože dějová, nebo spíše úkolová linie hry vás neustále táhne dopředu, a musíte tedy v prvé řadě plnit ta nejroztodivnější přání svých šéfů.
Samozřejmě ani ta ale nejsou nekonečná a jelikož se hra samozřejmě zaměřuje mimo jiné na efektní boj mezi jednotlivými klany, musíte se dobře vyzbrojovat. A to není zadarmo. Takže zpočátku musíte na různé akce, určené k zisku peněz, o jejichž legálnosti
samozřejmě nemůže být řeč. Výpalné, loupeže, no takový ten nudný den průměrného gangstera :-). Co však poněkud zamrzí, jsou automobily, lépe řečeno jejich jízdní vlastnosti. Kde jsou časy legendární české Mafie, kde jste si museli zvyknout na to, že dobové káry nejezdí jako nejnovější Lamborghini? V Kmotrovi tak bohužel jezdí, což poněkud překvapí, ale na druhou stranu to zase
rozhodně není aspekt, s nímž by celá hra stála a padala.
Graficky je Godfather celkem průměrná hra, zvláště povedené jsou však rvačky, tedy boj na krátkou vzdálenost, střelbu řeší
|
Skvělé propojení s předlohou
Grafika| The Godfather: The Game | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
