RECENZE: Katastrofální start budování města v SimCity vyvažuje zábava

Postavit si od základů vlastní město a šéfovat mu je pořád parádní zábava. Způsob, jakým autoři nejnovější díl SimCity uchopili, však není pro každého.

Nejnovější inkarnace SimCity vybočila ze zajetých kolejí. V základu přináší tradiční budování, které však rozšiřuje o prvek spolupráce s okolními městy.

Zbořeniště ve městě nechcete. Stačí jeden klik buldozerem, a problém je vyřešen.

Ačkoliv koncept zní sympaticky, ponecháme-li stranou těžké porodní bolesti, zůstala (v podstatě povinná) spolupráce v jistých směrech nedořešená.

Také prvek vzájemné výpomoci on-line zní slibně. Jenže pokud chcete mít vše pod kontrolou, je vhodné rozjet si kvůli malé stavební ploše paralelně minimálně jedno další napojené město a hrát sám.

Přistoupíme-li na nová pravidla hry, vyklubal se z aktuálního SimCity zábavný počin, u nějž lze strávit dny intenzivního hraní. A v opačném případě? Je tu stále povedený čtvrtý díl.

Cesta je základ

Nejdůležitějším prvkem hry jsou cesty. Kolem cest stavíte obydlí, obchody a samozřejmě i továrny. Cesty zároveň slouží jako tranzit pro vodu, elektřinu a splašky.

Tvrdá lekce pro vývojáře i distributora

Noční můra herního studia Maxis a vydavatele Electronic Arts začala 5. března, tedy v den, kdy se začal prodávat nejnovější díl ze strategické série SimCity. Natěšení hráči se namísto herních výzev potýkali s nefunkčními herními servery. Nové SimCity totiž vyžaduje neustálé připojení k internetu i v případě, že chcete hrát sami. Jenže ještě týden po startu byla hra prakticky nehratelná.

Hráči zuří. Internetový obchod Amazon v reakci dočasně stahuje hru z nabídky. Průměrné hodnocení uživatelů na stránkách Metacritics je v tuho chvíli, tedy téměř měsíc po vydání, 1,8 z deseti (hlasovalo 3572 hráčů).

Aby toho nebylo málo, vývojáři ještě před vydáním oznamovali, že požadavek na neustálé připojení k internetu vyžadují kvůli propojení měst hráčů a faktu, že řada herních výpočtů probíhá na straně serverů. Záhy po vydání se však ukázalo, že to není pravda.

Situace je neudržitelná. Vydavatel nakonec vymýšlí sympatický záchranný plán: nabízí starostům hru zdarma (a vůbec to nejsou špatné kousky). Dav se uklidnil. Napravit pošramocenou pověst však potrvá mnohem déle.

Zahájení provozu hry SimCity provázejí problémy.

SimCity - čekání na přihlášení do hry

Nadějný pokus o vstup do hry po chvíli uťalo strohé hlášení: není možné se spojit se servery SimCity. Zkuste to znovu.

Prakticky vše ve hře souvisí se vším. Obyvatelé nechtějí žit vedle skládky, cena pozemků naopak poroste, pokud v sousedství postavíte například park či nemocnici. Zanedbejte vzdělání, případně stavte kasina, a poroste vám kriminalita. Právě ta úžasná volnost v tom, jak a jaké město si postavíte, je na SimCity zábavná. Variabilitu ještě podtrhuje možnost město specializovat, například na těžbu či turistický ruch.

Ve veletržním centru se pořádají různé akce, které podle zaměření přitahují různopříjmové obyvatele.

Povolení ohňostroje sice přinese peníze do městské pokladny, ale také zvýší riziko požárů.

Jenže navrhnout fungující město není samo sebou jen tak. Co funguje na začátku hry, už prostě později s rostoucími požadavky obyvatel nestačí.

Tak jde čas se SimCity

Od grafiky z roku 1989 po velkolepé město dneška.
- prohlédnout galerii

Tak jde čas se SimCity.

Počítejte s tím, že vyřešíte jeden problém a další tři se objeví. Je proto důležité zamyslet se už v době, kdy teprve stavíte první zaprášenou silnici, kudy například povede hlavní tah s tramvajemi. Ušetříte si tím hromadu práce navíc.

Dobré nápady a vize harmonické společnosti ovšem krotí jeden podstatný prvek: peníze. Kolikrát se ocitnete v situaci, kdy sice víte, jakým směrem se dál ubírat, nicméně stav veřejných financí říká, že rozšířená zdravotní péče či řešení problémů se zamořeným ovzduším zkrátka musí ještě počkat.

A věřte, že to se lidem nelíbí. Nápomocné jsou v tomto případě různé filtry a grafické mapy, které přehledně zobrazují důležité informace. Tohle se autorům zkrátka povedlo.

Když jedno město nestačí

Co vás v prvních chvílích praští přes oči, je na poměry série malá plocha ke stavění. Má to své důvody. Města se sdružují do regionů, které pojmou až šestnáct měst.

Svoje, řekněme hlavní město jsem pojal jako výkladní skříň, tedy město se školami, parky, krásnými byty a fungujícím zdravotnictvím. Jenže ten odpad, splašky a další prvky, které se do mojí malé utopie nehodí, musí někam jít. Od toho tu je mé druhé, průmyslové město.

Starosto, máme problém. Část města je bez proudu (červeně vyznačená oblast).

Vzdělání je základ. Potěší i přehledná filtrace informací.

Města totiž mohou v rámci regionu spolupracovat. Zatímco jedno nabídne například továrny, tedy zaměstnání pro nízkopříjmové obyvatele, druhé může zase vypomoci fungující sítí zdravotní péče či požární ochrany. Společně pak mohou financovat velké dílo, které následně přinese výhody, třeba zajistí přísun dalších turistů.

Zní to hezky, že? A ono to i celkem funguje, pokud hrajete sami. Možná bych si představoval detailnější informace o vzájemné spolupráci, ale v základu ano, funguje to. Vize autorů ovšem byla jiná: propojit města hráčů. Odtud také požadavek na neustálé připojení k internetu.

Pokud se domluvíte s kamarády, proč ne. Jenže spoléhejte se na cizí hráče. Svoje město mohou kdykoliv opustit, hrají jiným tempem a komunikace prostřednictvím nástěnky má k dokonalosti daleko. Výsledkem je hromada mrtvých měst i regionů. Je to zároveň i chabá výmluva, proč musím být během hraní neustále připojený k internetu.

Pochválit musím povedenou grafickou stránku, kterou lze podtrhnout některým z možných filtrů. Pozorovat, jak vám roste město před očima, je velká zábava. A zahrají si i majitelé starších strojů. Ruku v ruce s tím jde vymazlené ovládání.

Město, které předchozí starosta opustil, je ve velkých finančních problémech.

Pohled na založení regionu

Ale ani základní část hry není bez chyb. Vývojáři sice průběžně reagují a obrušují hrany, nicméně například stále přetrvává problém s nelogickými zácpami na ulicích ve větších městech. Těch drobností, které potřebují optimalizovat, je samozřejmě víc. Na začátku nejsou vidět, všimnete si jich až v pozdější fázi hry.

Téměř měsíc po vydání stále nefunguje nejvyšší rychlost hry ani některé on-line prvky.

Není to propadák

Navzdory porodním bolestem a pochopitelnému hněvu hráčů si nemyslím, že je nové SimCity propadák. Ani si nemyslím, že je to špatná hra. Ale zcela určitě nesedne všem a tradicionalisté zůstanou u čtvrtého dílu.

Když však vezmu v potaz, že jsem u hry strávil daleko víc času než u jiných her (a teď nemyslím při čekání na funkční servery), a skvěle se bavil, není to špatná investice. A nepochybuji, že za dalších pár týdnů to bude ostrým provozem odladěná hra.

Je smutné sledovat, že hra, která měla ambice pomýšlet na nejlepší hru letošního roku, tak trestuhodně u hráčů prohrála. Je to doufejme cenná, každopádně však draze zaplacená lekce pro Maxis a Electronic Arts.