Už je to hodně dlouho, co se Gabe Logan se Solidem Snakem tahali na PSOne o zákazníky. Každý měl své fandy, které si získávali svým vlastním pojetím akce a různým důrazem na stealth prvky. Pravdou ale je, že s každým novým Syphon Filterem (SF) odcházela určitá část jeho kvalit a tím pádem i zákazníků. Konfrontace „next-gen“ SF: Omega Strain s MGS2 na PS2 nemohla v tomto světle dopadnout jinak než naprostým deklasováním, a na výsluní third-person stealth akce se dostal po zásluze Kojimův titul. Po SF se slehla zem. Naštěstí pro nás Gaba Logana vytáhli z domova důchodců vyčpělých hrdinů a Sony to s ním zkouší ještě jednou.
Vizuální stránka na první pohled přesvědčí, že se někdo opravdu snažil.
Gabe se tentokrát v hlavní příběhové linii dostane na šest míst, roztroušených po celé zeměkouli. Postupně Aljaška, Peru, Bosna, Rusko, Německo a Finsko. Tato na první pohled nesouvisející místa jsou svázána docela zajímavým příběhem, jehož podstata tkví v pátrání po „Dark Mirror“, přičemž z počátku máte jen mlhavou představu, že se jedná o nový typ DDT. Ovšem Gabe Logan nepracuje zrovna pro Greenpeace, a tak se postupným plněním misí dozvídáte víc a víc o zákulisí a opravdovém určení celého projektu a také o hlavních protagonistech, jež to mají na svědomí. Příběh je kromě klasických in-game animací vyprávěn i více než zdařile provedenými CGI sekvencemi, uvozující vstup do každého nového bloku misí, a samozřejmě mají pod taktovkou i samotný závěr. A nemusel by se za ně stydět žádný titul na velkých konzolích.Na Aljašce se seznámíte se základními prvky ovládání (naprostým nováčkům se vyplatí využít i za ručičku tahajícího tutorialu), kdy si budete muset při základním nastavení (přeprogramování tlačítek hra nedovoluje, ale na výběr je z několika nastavení) zvyknout na to, že možnost volného rozhlížení plně zaměstnala všechna čtyři základní tlačítka (tedy křížek, kolečko a tak dále). Toto (zprvu těžkopádné) rozhlížení ale v bojové vřavě plně vynahrazuje možnost automatického zamknutí cíle pomocí L tlačítka, a tak manuální zaměřování budete využívat v maximální míře jen v případech, pokud se bezpečně kryjete za rohem či skrčení v nějakém jiném úkrytu, kdy máte dostatek času na precizní zaměření hlavy nepřítele. A hra vám dá volnou ruku ve výběru, jaký způsob si vyberete. Pokud se vrhnete bezhlavě do akce, SF hodně připomíná například Shellshock Nam' 69.
Jakmile se sžijete s ovládáním a všechnu výstroj začnete používat s rozmyslem, SF:DM vám ukáže druhou tvář.
Stealth způsob řešení problémů se naopak podobá třeba Killzone, tedy bezpečnému krytí s pomalým postupem a bojem o každý roh. Vycvičeným agentům bude ale ve většině případů stačit jen čepel nože nebo odstřelovací puška. Samozřejmě vás ale hra v několika momentech přinutí k té či oné strategii - v Peru se dostanete doslova do jatek, naproti tomu kasíno v Rusku je hurá stylem prakticky nehratelné. Pohodlnému hraní napomáhají také kontextové funkce některých tlačítek. Způsob, jakým hru uchopíte se odvíjí od vymazleného level designu, který svým zpracováním dovoluje (ve většině případů) naprostou volnost, a to i přes to, že levely jsou v podstatě jednoduchými lineárními chodbami. Při dobrém využití všech tří druhů speciálních vizorů (nočni vidění, infra červené a … řekněme elekromagnetické) zjistíte, že autoři do interiérů zakomponovali nepřeberné množství zkratek, odboček, prodlužek či jinak obohacujících prvků zpříjemňujících hraní a obohacujících vaše činnosti. Jediné, co designu chybí, je absence nějakého rozlehlejšího exteriéru, protože mise se odehrávají uvnitř budov, a když ne přímo v nich, tak v jejich blízkém okolí. Žádná džungle ani les.Vizuální stránka na první pohled přesvědčí, že se někdo opravdu snažil. Za celou dobu hraní jsme se nesetkali s jediným případem poklesu snímkování, možná jen se sporadickým tearingem nijak neovlivňujícím odezvu ovládání nebo dokonce hraní samotné. Každá sada misí odehrávajících se ve zcela odlišném prostředí (ledová Aljaška, vyprahlé Peru, levely v Bosně otřásané dělovými granáty, komplex kasina v Rusku nebo laboratorní interiéry ve Finsku) má svůj vlastní grafický ráz a zcela unikátní architekturu. Animace všemožných akcí hlavních postav (kromě Logana budete vést i Xiang, několikrát díky kontextovým povelům oba najednou) je plynulá a oku lahodící jsou i pohyby nepřátel. Krytí za rohy chodeb nebo stoly, nebo pokud je zasáhnete do nohou či paží, je doprovázeno přirozeným pohybem. Světelné efekty se váží především na trojici speciálních brýlí a na těžkou výzbroj, která se dostane ke slovu v souboji s jedním z bossů – tankem. Všechny rozhovory jsou plně a profesionálně nadabovány a v pozdější fázi uslyšíte také plynulou ruštinu. Hojně využívané jsou do děje vtahující in-game animace, které dávají vyniknout jak už zmíněné grafické části (když si daný level prohlédnete třeba z ptačí perspektivy) nebo právě zmíněnému dabingu.
|
|
Jakmile se sžijete s ovládáním a všechnu výstroj začnete používat s rozmyslem, SF:DM vám ukáže druhou tvář. Nejde o jednoduchou prostou střílečku, jak by se snad někomu mohlo zdát, ale o výborně vybalancovanou akční záležitost plnou volnosti. Chuť k opakovanému hraní jednotlivých levelů je podporována jednak skrytými předměty, ale také jakýmsi počítadlem vašich úspěchů v té či oné činnosti (sniper, tichý zabiják, hra na minimální počet spotřebovaných lékárniček a podobně), jimiž si zpřístupňujete nejrůznější výzbroj do multiplayeru a opakovaného hraní nebo nové bonusové mise, odehrávající se ve Francii, Bangkoku a jinde.
Syphon Filter: Dark Mirror | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|