Pokud to vezmu od podlahy, Tomb Raider byla druhou hrou, kterou jsem si pro Playstation koupil a nutno říct, že k dnešku jich mám ve své sbírce několik desítek, čímž myslím nikoli kopírovaných, přepálených atp., ale opravdu originálních. S myšlenkou vmontování čipu do své šedé mašinky jsem se dodnes neztotožnil, ale to jen na okraj. Podstatou této recenze pochopitelně není můj postoj k softwarovému pirátství jako takovému, ale hlavně a jedině pohled na hru Tomb Raider Chronicles, která je v podstatě pátou částí "nikdy nekončícího příběhu" o cestě za dobrodružstvím, realizací sama sebe a možná i o cestě do světa fantazie a neuvěřitelných zážitků.
Děj hry se odehrává v imaginární minulosti, tedy v dobách před závěrem The Last Revelation, při němž byla Lara uvězněna v podzemí pod sesunuvší se pyramidou. A poněvadž po ní stále není ani vidu ani slechu, byla tak nějak prohlášena za mrtvou a byl jí postaven krásný památník, u něhož se zastavují lidé, kteří Laru nebo její příběhy znali. Skládají jí poctu složenými kyticemi květin anebo si prostě o ní povídají. Stejně jako tři staří mládenci, scházející se pravidelně při večerních rozhovorech (ne v Lánech, nýbrž u krbu). Díky tomuto jejich povídání máme možnost prožít čtveřici zcela samostatných dobrodružných výprav. 
V prvním případě ve starobylém Římě při získání Kamene mudrců, poté v přímořské vojenské základně a ponorce při hledání tajemného Spear of Destiny, ve třetí výpravě za získáním srdce nemrtvého oběšence na opuštěném irském ostrově a v závěrečné čtvrté epizodě v prostoru mrakodrapu Von Croy Industries, kde Lařiným úkolem bude (nebo bylo) získat magický artefakt Iris. Pokud jste hráli The Last Revelation, jistě Vám leckteré předměty něco připomenou. Pokud ne, nevadí - hra Vám přinese stejně tolik zábavy. A pokud jste se s Larou ještě nesetkali, budete na tom pravděpodobně nejlíp, i když i o tomto by se dalo dlouze polemizovat.
Řekl bych, že v tomto případě se (spíše než o prezentaci důstojného pokračování série) jedná o snahu Eidos Interactive jakožto vydavatele a Core Design v roli tvůrce hry dodat na trh, tvořený dosti velkým počtem Lařiných fanoušků, titul, jenž by tyto hladovějící krky nasytil a ukrátil jim čekání na příchod šesté části, jejíž vydání je zatím v nedohlednu. Důvodem pro tuto doměnku je absence jakýchkoliv podnětů ve hře, díky kterým by vás hra naprosto pohltila. Pravda, i v TRC je spousta "nových" úrovní, ale soudě podle jejich kvalit, spíše se mi zdá, že jsou to ty, na něž nezbylo místo ve scénáři The Lost Artefact či The Last Revelation.
Co se týče pověstných tombraiderovských scenérií, musím podotknout, že monumentálních staveb, jež by byly hodny hráčova obdivu a které ve velké míře umocňovaly atmosférický podtext předešlých dílů, zde příliš nenaleznete. Vlastně 
mě nenapadá žádná z lokací, která by mne fascinovala přinejmenším tak, jako skvostná egyptská architektura ve stařičkém úvodním Tomb Raiderovi. Počáteční nenáročnost úrovní TRC se ke konci blíží Tantalovým mukám, neboť posledních několik desítek herních minut odehrajete zpravidla jen díky velmi (a tím myslím velmi) častému naloadování uložených pozic. Tvůrci hry rovněž nějak zapoměli, že to, co vždy uchvacovalo pozornost fanoušků Lary, je naprostá originalita a přitažlivost scenérií, do nichž byl děj zasazen a v neposlední řadě i rozsáhlost území, v němž se potencionální hráč mohl volně pohybovat bez ohledu na to, zda jde dobrým či špatným směrem. Pocit reálnosti tak nabýval na důrazu, což ve výsledku pozitivně dotvářelo hratelnost hry. Zejména ve zmíněném TR4: The Last Revelation se mi velice zalíbilo opakované přecházení mezi jednotlivými levely. Zde bohužel zpětně přecházet mezi úrovněmi nebudete a nenajdete ve hře prakticky ani žádnou slepou uličku, až na pár míst, kde je nutné zapojit někdy více a někdy méně své mozkové závity, abyste vyluštili tu či onu záhadu nebo rébus. Ve většině případů se vám však současně s "položenou otázkou" uzavře cesta zpět, takže pro hráče je tímto dán jasný směr dalšího putování. Pokud bych se měl zmínit o tajných lokacích, jejichž existence hráče nutila v předešlých dílech opakovaně procházet hrou za účelem jejich objevování, je nutno upozornit veterány na skutečnost, že zde jsou některé z nich tak spolehlivě zamaskovány, že jejich objevení je pouze otázkou štěstí nebo použití dobrého návodu (třeba toho našeho:-)).
Z grafického pohledu není příliš o čem diskutovat, neboť vylepšení se nedočkáte. Jak jsem se již zmínil, monumentálnosti řádně ubylo a kvalitou grafiky lze leckteré z oblastí přirovnat při nejlepší vůli k druhému dílu série, přestože je hra postavena na stejném enginu jako předešlý TLR. Samozřejmě, že se najdou lokace, ve kterých byl přece jen nějaký ten efekt "nově" vypracován, ale v globálu na mne opravdu hra působí jako slátanina zbytků ze dvou předešlých epizod.
Kromě grafické stránky hry má v The Last Revelation původ i zvuková kulisa. Díky bohu, stejně jako dříve, i dnes postačí k tomu, k čemu má sloužit, tj. k ozvučení té či oné akce, prováděné hrdinnou Larou nebo jejími hrdinnými oponenty. Zvláště úvodní znělka, kterou jsem poprvé zaslechl ve zmiňovaném čtvrtém pokračování Tomb Raidera, rozechvěla mé nitro v okamžiku, kdy poprvé jsem spustil ono na bohu (promiň Vreco:-)) vymodlené cédéčko s názvem Tomb Raider Chronicles. Jaké se mne potom v průběhu hraní zmocňovalo zklamání, to raději nebudu popisovat. Nechtěl bych tím zcela odradit potencionální budoucí majitele TRC. Přece jen, jsou i horší hry (ale i lepší). No nic, život jde dál a ne každé pokračování má zcela jednoznačný úspěch.
Vzpomeňme třeba Final Fantasy VIII. Jedné skupině lidí se velmi silně nepozdávaly změny od předešlé části, jež byly provedeny v systému používání kouzel, který byl v zásadě položen na celkem dobře koncipovaném režimu matérií, usazených do zbraně či brnění, díky nimž získával jejich držitel schopnost používat - typem matérií specifikovaná - kouzla. To však platilo pouze v 
sedmé části legendárního RPG. Osmička to celé převrátila a to tak komplexně, že matérie byly svrženy do Tartaru (dle řeckých bájí propast na konci světa) a na jejich místo přišel příkaz "Draw", jehož pomocí hrdinové mohli vysávat magická kouzla přímo z těl svých protivníků a následně je použít ihned, případně odložit je do zásoby. Výsledkem mimo jiné této zdánlivě nevýznamné změny bylo rozdělení tábora příznivců série FF do dvou řad, z nichž jedna část hájila starý systém kouzel a druhá strana fandila spíše tomu nově prezentovanému. Jak je vidět, i z několika jisker může vzniknout požár. Zda je absence novinek v TR Chronicles výhodou či nevýhodou, to ukáže čas a finanční bilance Eidosu v závěru sezóny.
Soudě podle ohlasu na diskusních fórech Bonuswebu si dovoluji tvrdit, že přes všechny shora uvedené nedostatky má Tomb Raider Chronicles stále dost velké množství fanoušků, kteří - bez ohledu na kvalitu toho či onoho - si najdou vždy důvod pro odehrání nového pokračování Lařiných příběhů. Nevadí jim, že existují jen "ve vzpomínkách", nevadí jim, že to už není úplně to pravé ořechové a v podstatě jim nevadí nic, hlavně, že je zase Lara mezi námi. Pokud přijmu trochu sebekritiky, musím poznamenat, že částečně se k těmto obdivovatelům Miss Croft řadím i já. Nicméně na herní nedostatky je nutno poukazovat s ohledem na ty z nás, kteří si ještě onen absolutně závislácký syndrom nevypěstovali a hledají na herním trhu skutečně plnohodnotná díla.
Před nedávnem jsem pod vlivem The Last Revelation odsoudil jinou 3rd person akci Urban Chaos - jako méně hodnotného konkurenta série TR. Po odehrání TR Chronicles však cítím potřebu veřejně se za to omluvit, takže pokud mě D´arci Sternová slyšíš: "Promiň, je mi to líto".
Ještě dlouze by se zde dalo hovořit o kladných i záporných aspektech tohoto titulu, nicméně myslím, že nastal čas vynést závěrečný verdikt. Někoho snad překvapí, někoho ne, někdo bude souhlasit a někdo nekompromisně oponovat, ale ať se na tuto gamesu podívám zleva nebo zprava, seshora nebo zespod, z pohledu první nebo třetí osoby, pořád mi to vychází nějak nemastně neslaně. Tváří se to jako Tomb Raider, vypadá to jako Tomb Raider, obal to má jako Tomb Raider, ale z kvalit původního Tomb Raidera to má velmi málo. Snad nám pro příště Eidos naservíruje něco velkolepějšího. Lara by si to určitě zasloužila.
| Tomb Raider Chronicles | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
