Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: WRC6 jsou nejlepší závody v sérii, na konkurenci pořád nestačí

aktualizováno 
WRC6 jsou jednoznačně nejlepší závody v sérii. Potěší oficiální licence i rozmanité tratě, zklame jejich délka i počet. Na konkurenci WRC tak i nadále ztrácí.
60

WRC 6

Platforma: PC
Výrobce: Kylotonn Entertainme (PC)

  • oficiální licence
  • rozmanité a užší tratě
  • faktické chyby
  • délka tratí a jejich počet
  • slabý destrukční model
  • špatný rozpis spolujezdce

Jednoznačně nejlepší hra ze série WRC, na své největší soupeře však i nadále hodně ztrácí.

Herní karta

Herní série World Rally Championship se mezi hráči závodních simulací ani fanoušky reálných automobilových soutěží netěší příliš dobré reputaci. Prvních pět dílů bylo přijato s velkými rozpaky a k větší oblibě nepomohl ani oficiální eSport šampionát ve WRC5. První díly měli na starosti italští Milestone.

WRC6

WRC6

Jak je však zvykem u věcí spojených s mezinárodní automobilovou federací FIA, která titul zaštiťuje oficiální licencí, pro pátý díl byli vyměněni francouzskou noname společností Kylotonn Games, kteří se však svou prvotinou příliš nepředvedli. Nyní přichází na řadu nejnovější díl nesoucí originálně jméno WRC6. Ale ani konkurence nespí. Obstojí vůči odladěnému Dirt Rally či přímé konkurenci Sébastien Loeb Rally Evo od původních tvůrců z Milestone? Bohužel ne.

Oficiální licence je velký klad

Jednoznačně největším kladem WRC6 je oficiální licence na mistrovství světa v automobilových soutěžích, konkrétně na aktuální sezonu 2016. Díky tomu můžeme vidět ve hře oba reálné tovární týmy Volkswagen a Hyundai, kterým s modely WRC sekundují Ford a Citroën. A dokonce se dostalo i na dosluhující Mini. To vše v originálním zbarvení, s aktuálními jezdeckými sestavami.

WRC6 pohledem Martina „Legendy“ Ptáčka

Martin Ptáček patří již více než deset let k předním jezdcům on-linových šampionátů Richard Burns Rally, dosáhl v nich řady úspěchů včetně vítězství v RBR-Cupu nebo Teams Cupu.

Předchozí díly ze série WRC byly extrémně arkádové a nerealistické, skoro nestojí za řeč. Po dnes už historické Richard Burns Rally se neobjevilo moc her z prostředí rally, které by stály za to. V podstatě za zmínku stojí jen v současnosti jednoznačný král Dirt Rally a Sébastien Loeb Rally Evo. Na zkoušku nového WRC6 jsem se těšil, i když jsem žádné přehnané očekávání neměl.

První zádrhel nastal hned v úvodním menu, které rozhodně není intuitivní ani svým rozložením, ani ovládáním na klávesnici či volantu. Právě zvolení a nastavení volantu byl horor na několik desítek minut. Definování volantu, jeho mrtvých zón a citlivosti je na velice dobré úrovni a je možné si vše nastavit dle představ každého hráče.

Problém je samotná fyzika auta. Je hodně arkádová a ani možnosti nastavování nejsou z nejlepších. V řadě situací se auto chová divně a nepředvídatelně, ruční brzda funguje na náhodu, když se rozeskáče zadek, tak vůz skoro není možné pochytat. Celkově se dá říct, že ovládání auta je vcelku pohodlné, ale nepříliš zábavné. Oproti výše zmíněným dvěma hrám je WRC6 jednoznačně nejarkádovější. A bohužel, čím déle hru hrajete, tím více neduhů nalézáte a začne to být únavné až otravné.

K tomu je potřeba připočítat nepovedený kolizní model, kdy i v módu simulace je auto téměř nerozbitné, pokud s ním nevrazíte čelně do stromu. Naopak jej zbrzdí či zastaví malý patník nebo balík slámy. Úsměv na tváři pak vyvolají fiktivní penalizace za zkrácení tratě nebo spadnutí auta jeden metr od cesty a okamžitý teleportický návrat na trať se šestivteřinovou penalizací.

Celkově vzato WRC6 není vyloženě špatná hra, ale je to jen pokračování ze série WRC na lehké odreagování a vytahání peněz z kapes fanoušků. Doufám, že se v některém z příštích dílů hry ujmou tvůrci, kteří budou rally rozumět a dokážou přesvědčit vedení i sebe sama, že jde udělat zábavnou závodní hru, která není jen arkádou, ale i simulací.

Martin Ptáček

Martin Ptáček

Do hry byli začleněni i někteří soukromníci, takže kromě Henninga Solberga či syna majitele luxusní značky Prada Lorenza Bertelliho si můžeme zahrát i za českého jezdce Martina Prokopa, přestože se letos v MS příliš často neobjevoval. Také ve druhé kategorii WRC2 určené vozům R5 můžeme nalézt početnou sestavu jezdců, bohužel povětšinou odpovídající jen začátku sezony. Nechybí však mezi nimi ani tovární tým Škoda Motorsport s vozem Škoda Fabia R5.

České barvy pak reprezentuje i jedna česká posádka ve složení Jan Kopecký-Pavel Dresler. V souladu s předpisy pro juniorský šampionát pak v rámci JWRC můžeme vidět pouze jezdce s vozy Citroën DS3 R3T. Stejně jde le vesměs jen o vizuálně rozdílné karoserie a během jízdy se auta v každé z těchto kategorií chovají skoro stejně, takže je jedno, jakou značku si zvolíte.

WRC6

WRC6

Obdobným způsobem se přistupovalo i k jednotlivým závodům. Ve hře můžeme vidět všech čtrnáct podniků, které byly pro letošní sezonu v kalendáři MS. Máme tak možnost nahlédnout i do Číny, která se nakonec v reálu kvůli povodním a organizačním problémům neuskutečnila. Je jasné, že tvůrci nejsou schopni převést do počítačové podoby kompletní tratě (i když jiným hrám se to u několika úseků podařilo, byť třeba fanouškovsky).

Tvůrci se snažili do hry vložit některá notoricky známá místa jako Colinův skok ve Švédsku, legendární vracák v El Molar při Rally Catalunya či napodobeninu veleskoku Monte Lerno na Sardinii. Takových míst je ve hře jen pár a bohužel některá opravdu známá místa chybí, včetně toho nejlegendárnějšího – průjezdu přes vrchol Col de Turini při Rallye Monte Carlo.

Namísto toho se tvůrci rozhodli naplno vrhnout své umělecké schopnosti na tzv. super speciální rychlostní zkoušky. To jsou uměle vytvořené úseky vedoucí po rallykrosových okruzích či ulicemi vybraných měst. Mezi jezdci se pro takovýto typ zkoušek vžil název „blbákov“, jsou nutným zlem pro závodníky i pravověrné fanoušky. Jsou určené hlavně pro masy neznalých fanoušků, kterým je jedno, co se na trati děje, hlavně že můžou někam vyrazit.

WRC6 evidentně cílí na obdobnou skupinu hráčů a proto se rozhodli právě takovéto zkoušky věrně převést do hry. A skutečně se jim to podařilo, zkoušky opravdu odpovídají reálu. Můžete se tak svézt na známé paralelní dráze v Mikolajkách, motanici v německém vojenském prostoru Panzerplatte, prohlédnout si slavný rallykrossový areál v portugalské Lousadě či si naživo vyzkoušet, že motanice ulicemi Barcelony je i z kokpitu auta stejně příšerná, jako z pohledu kamer při sledování přímého přenosu v televizi.

Nové vozy WRC 2017

V reálných automobilových soutěžích se na příští rok chystá velká revoluce – úplně nové vozy kategorie WRC. Oproti těm současným budou výkonnější, budou mít lepší podvozek, lepší aerodynamiku, prostě všechno nej. Bohužel budou i mnohem nebezpečnější. I ve WRC6 můžeme nalézt ochutnávku nových speciálů prostřednictvím testovacího prototypu Toyota Yaris WRC, který dostali předplatitelé hry zdarma, ostatní zájemci si jej mohou dokoupit jako DLC za pár eur.

WRC6

WRC6

Opusťme však už zbytečné superspeciálky a soustřeďme se na ty správné, klasické rychlostní zkoušky. Je ke cti tvůrců, že každá ze čtrnácti soutěží má svůj specifický charakter, který se víceméně blíží charakteru reálnému. Tratě jsou svou skladbou zajímavé a rozmanité. Oproti předchozím dílům přestaly být široké dálnice, naopak se zúžily do reálnější podoby. Jsou také mnohem náročnější, nápaditější a záludnější. Co zamrzí, je jejich délka a počet. Každá soutěž má pouhopouhých pět rychlostních zkoušek (včetně superspeciálek), což je žalostně málo. Navíc ani příliš neoplývají závratnou délkou, dohromady je jen šest úseků delších jak 10 kilometrů, z toho dva jen těsně. Většina úseků je mnohem kratších a dají se odjet během pár minut.

Audiovizuální zpracování neurazí, ale ani nenadchne

Společně s tratěmi je potřeba zmínit audiovizuální zpracování. Nejde o žádný propadák, ani velkou slávu. Jak zpracováním samotných aut, tak i okolím zapadá do současného průměru – neurazí, ale na zadek z toho také nepadnete. Obzvláště, pokud pojedete rychle a nebudete mít čas sledovat detaily.

WRC6

WRC6

Nedostatečný počet tratí se tvůrci rozhodli řešit rozličným počasím i denní dobou, takže všechny úseky je možné projet za světla, tmy, sucha či přeháněk. Graficky jsou tyto proměny zpracovány působivě, jen je škoda, že nemají větší vliv na chování auta. Nesmysly podobné tomu, kdy po havárii v noci ztratíte přídavnou světelnou rampu, ale kužel světla před autem se vůbec nezmění, raději pomineme. Každé z aut má svůj vlastní zvuk, který zní jinak z pohledu uvnitř auta a jinak zvenku. Každé auto zní trochu odlišně a snaží se blížit realitě. Ani tentokrát se žádný zázrak nekoná, ale rozhodně to není ostuda.

Chyb jako máku

Nyní se dostáváme ke stěžejnímu bodu recenze a tím je hratelnost. Hráč by čekal, že když má hra oficiální licenci, tak se bude alespoň trochu držet reality. Páni tvůrci však asi viděli opravdové rally jen z televize a na hře je bohužel setsakramentsky vidět, že nemají vůbec páru, na čem dělají. Kiksů je opravdu velké množství.

Co mě ale dostalo ze všeho nejvíc, byl start do rychlostní zkoušky. Základním principem měření rychlostní zkoušky je umět odstartovat přesně na celou vteřinu podle startovacích hodin. Od doby, kdy se na hodinách objeví nula, začíná se počítat čas. Ne však ve WRC6, tady se začíná počítat čas až poté, co jezdec projede přes startovní čáru. Může tak zůstat stát na startu klidně i 10 vteřin a odjet si dle libosti.

WRC6

WRC6

A podobných vychytávek nehledících na realitu můžeme bohužel nalézt více: ať už je to šestý rychlostní stupeň u vozů kategorie R5 (které jsou podle přepisů povinně pětikvaltové), udělování bonusových bodů za powerstage v kariéře u WRC2 a JWRC (v reálu se uděluje jen za absolutní klasifikaci), efektně zvířený prach od televizních vrtulníků sledujících posádky a znesnadňujících výhled (přičemž v reálu mají přísně nakázáno letět až za vozem) či absence startovacího režimu u všech závodních aut, které se tak ze startovní čáry rozjíždějí jako tramvaj ze zastávky.

Českého rallyového fanouška pak nejvíce zamrzí informace na nahrávací obrazovce, že Colin McRae odstoupil se Škodou Fabia WRC při své poslední soutěži v MS, kdy jel na historickém třetím místě v Rally Australia, kvůli poruše převodovky na poslední zkoušce (přitom to byla jedna z největších blamáží v historii rally i továrního týmu Škody, kdy McRae odstoupil v servisu před poslední sekcí kvůli nezdařené banální preventivní výměně spojky).

WRC6

WRC6

Dalším nešvarem řady her z prostředí rally je průjezd letmým cílem a následné zastavení ve stanovišti STOP. V letmém cíli se sice přestává měřit čas, ale ten se do jízdního výkazu zapisuje právě až ve stanovišti STOP, které bývá i několik set metrů za cílem. I mezi těmito dvěma stanovišti je možné bourat, ne však ve WRC6, kde se nejen čas, ale zároveň celá hra zastaví ihned po průjezdu cílovou fotobuňkou. Dovedete si představit, že by EA Sports vydali oficiální díl FIFA, kde by proti sobě hrály týmy o osmi hráčích a hrálo se 3x15 minut?

Jízdní vlastnosti se zlepšily

Realita tedy dostala na frak, ale jak je to se samotnou závodní jízdou? Oproti minulým dílům je zde vidět jednoznačně pokrok. Hned na začátku se hráč účastní rozřazovacího testu, kde se hra během krátké jízdy (na zamotané superspeciální zkoušce v Austrálii) pokusí rozpoznat kvality jezdce. Ten si pak může vybrat, zda souhlasí s nabízenou obtížností, nebo si ji chce upravit. Hra dokonce alibisticky nabízí volbu, zda bude spíše simulátor, nebo arkáda. Ať se rozhodnete tak či tak, vždy z toho vzejde arkáda.

Jízdní model není na arkádu úplně špatný, ale řekl bych, že jde oproti předchozímu dílu o krok zpět. Chování auta na volantu je divně nepřirozené, člověk z toho nemá ten správný pocit z jízdy. Auta jsou vesměs rozvláčnější, nepřirozeně plavou po cestě a na pokyny z volantu obecně reagují pomaleji. Jsou ale jednodušší na řízení, přístupnější větším masám, ovládání je mnohem primitivnější, a to dokonce i na gamepadu či klávesnici.

WRC6

WRC6

Pozoruhodné je i rozdílné chování aut při použití různých kamer. Přestože se ve hře vyskytuje několik povrchů (různé variace na asfalt, šotolinu i sníh), jejich samotné zpracování není úplně nejlepší. Nejvíce zamrzí, že samotná cesta je tvořena pouze texturou – žádné vyjeté koleje na šotolině či v blátě, které by zmítaly autem a dělaly problémy projet. Některé náznaky je možné vidět například v Mexiku, ale i tam je toho hodně poskrovnu.

Velkou chybou je také absence jednoho ze základních prvků Švédské rally – sněhových bariér, o které by se mohly posádky při průjezdu zatáčkami opřít. A to se vůbec nebavím o možné výraznější proměnlivosti povrchů a počasí – třeba Rallye Monte Carlo je pověstné tím, že se hodně mění suchý asfalt, sníh a led a je obtížné se tomu přizpůsobit. I zde je občasný pokus o napodobení zmíněných proměn, jsou však značně nedotažené. Navíc se auta při změně povrchu nechovají tak, jak by měla.

Jednou ze zásadních věcí, která vede k úspěchu na automobilových soutěžích a v počítačových hrách je trestuhodně opomíjena, je volba pneumatik. Díky restrikci z FIA se tato volba v MS smrskla na výběr pouze ze tří směsí na každém závodě, i tak je jejich správná volba jedním z rozhodujících předpokladů k úspěchu. Obzvláště v závislosti na změnách počasí či povrchů.

Je rozdíl, zda na Monte Carlu zvolíte měkký slick se špičkovou přilnavostí na suchém asfaltu, nebo pneumatiky s hroty, které jsou ideální na jízdu po ledu a sněhu. Ve WRC6 jsou k dispozici na každém povrchu jen dvě směsi, přičemž je úplně jedno, jakou si vyberete, obě se chovají stejně. Totéž lze říci i o nastavování auta. Když už se hráč prokouše k nastavení vlastního auta, může prostřednictvím posuvníků nastavit různé parametry některých dílů. Obdobně jako u pneumatik, i zde jde vesměs jen o efekt a moc velký vliv na chování auta to nemá. Milovníci piplavého nastavování podvozků z Richard Burns Rally si zde rozhodně na své nepřijdou.

WRC6

WRC6

Příliš vydařený není ani kolizní model. Dle nastavení obtížnosti je možné mít auto nedobytné jako tank či naopak citlivé jako méně nedobytný tank. I na nejtěžší obtížnost je auto skoro nerozbitné a nechá si dovolit neskutečně tvrdé zacházení. Tam, kde by v reálu už dávno odpočívalo někde na šrotišti, ve WRC6 si stále vesele sviští po závodní trati. Aby toho nebylo dost, tvůrci se rozhodli neumožnit hráčům kochat se mimo trať. A tak pokud vyjedete ven z cesty a máte štěstí, že zrovna netrefíte nějaký strom, skálu nebo i obyčejný patník, hra vás okamžitě, bez jakéhokoliv poškození auta vrátí zpět na trať a připočte nicotnou penalizaci 8-15 vteřin.

Ony ty penalizace jsou místy hodně směšné. Od reálné desetivteřinové penalizace za předčasný start (která však ztrácí smysl při použitém způsobu startování) přes zmíněné nehody až po místy hodně nesmyslné penalizace za zkracování (dokonce v místech, kde spolujezdec diktuje, ať si zatáčku zkrátíte). Největším vrcholem je pak penalizace za vjetí do diváků. S nostalgií přitom vzpomínám na starého Carmageddona, kde se udělovaly za přejeté lidi bonusové body, zde se za to udělují trestné vteřiny. Nevím, ale třináct vteřin za přejetého člověka mi přijde trochu málo. Obzvlášť, když podél trati mnohdy stojí na extrémně nebezpečných místech, na které by si netroufli ani diváčtí hazardéři se smrtí v Polsku či Španělsku.

Ještě „štěstí“, že je na řadě míst před nimi malá železná zábrana, která auto totálně zdemoluje, ale diváci se nepohnou ani o centimetr. Je s podivem, že FIA, která se hlásá k projektu ohledně bezpečnosti Road for Safety, dovolí propustit do hry takový zmetek.

Jízda na rozpis nefunguje

Principem automobilových soutěží je projet co nejrychleji od startu až do cíle úsek, který jezdec nezná zpaměti, ale má kvůli tomu napsaný rozpis, kde si při seznamovacích jízdách píše jednotlivé zatáčky, aby pak tudy mohl jet rychle. Proto je posádka tvořena jezdcem a spolujezdcem, kteří si musí vzájemně důvěřovat, jinak nemají šanci na úspěch. Bohužel, tvůrci k rozpisu a práci spolujezdce ve hře WRC6 přistoupili se stejně důkladnou odborností jako u ostatních částí hry.

Máte sice možnost v nastavení upravovat, kolik informací vám bude spolujezdec hlásit, jak často dopředu a po posledním patchi i dokonce v jakém jazyce. K čemu je to ale platné, když se podle toho rozpisu prakticky nedá jet. Obecně se používá několik různých druhů rozpisů, zde je použitý pofidérní osmičkový, ale budiž. Důležité je, aby si hráč zvykl, že když spolujezdec nahlásí levá 4, tak může očekávat zatáčku určitého poloměru. Toho se bohužel ve hře nedočkáme a občas to vypadá, jako kdyby čísla do rozpisu diktoval nějaký opilec v hospodě.

Do toho spolujezdec hlásí spoustu nesmyslných informací, kvůli kterým se pak není schopen včas dostat k těm, co jsou zásadnější. Je pěkné poslouchat, že po sérii rychlých zatáček přichází prudká pravá, když informaci o nutném brždění a samotné zatáčce říká až v době, kdy už je řidič přímo v ní. Když se jezdec blíží k horizontu, tak potřebuje vědět, co za ním následuje, protože tam logicky není vidět. Ve spoustě případů ve WRC6 však máte smůlu.

Fotogalerie

Úplným fiaskem je pak použití výrazu „definitely don’t cut“. Abych osvětlil těm méně znalým – když spolujezdec ohlásí směr zatáčky a stupeň její ostrosti, občas dodává výraz „cut“ nebo „don’t cut“. V češtině bychom to mohli pojmenovat „řež“ a „neřež“. Tímto způsobem se označuje, zda si může jezdec dovolit zatáčku lehce jedním kolem zkrátit po trávě a nebo naopak nesmí, protože je tam překážka.

Při rychlé jízdě v autě ale není v těchto situacích čas na nějaké sáhodlouhé vyprávění, proto se používají krátké rázné výrazy. Než spolujezdec ve WRC6 ze sebe vysouká nemotorné a nesmyslně zdlouhavé „definitely don’t cut“, vy už jste dávno v další zatáčce. Tímto se bohužel WRC6 zařazuje mezi hry, kde je k úspěchu nutná znalost tratě zpaměti, jízdou na rozpis se vyhrát nedá.

Co se herní náplně týká, nepřináší žádné zásadnější novinky. Můžete si zajet jednotlivé soutěže i rychlostní zkoušky, k dispozici jsou všechny hned od samotného začátku hraní. Můžete se také vrhnout do kariéry a prokousat se od nejmenších vozů JWRC až k titulu mistra světa. Tvůrci WRC samozřejmě neopominuli ani multiplayer. Klasický offlinový nabízí klasické střídání jezdců u jednoho počítače a po dlouhé době navrátivší se split-screen. Jen škoda, že pro split-screen musí být dva různé ovladače, takže typická varianta dvou lidí na jediné klávesnici je pasé. Multiplayer pak nabízí svezení s dalšími až osmi lidmi naráz, pokud tedy máte štěstí a zrovna je někdo on-line. Nemá to sice s rally jako takovou nic společného, ale na odreagování to není špatné.

Slovo závěrem

Dostáváme se do samotného finiše, závod je u konce a už se chystáme na závěrečné udílení cen. Pokud se k němu proklikáme přes ovládání uzpůsobené výhradně konzolím. Takže žádná myš, všechno jen kostrbatě přes šipky, mezerník, enter a občas překvapivě i některé jiné klávesy, které není úplně jednoduché vypátrat.

WRC6 je jednoznačně nejlepším dílem z celé série, bohužel však řadou nedodělků a faktických chyb dělá velkou ostudu oficiální licenci. Ani omylem to není realistický simulátor, ale něco na pomezí arkády a simulace. A v této oblasti si vede obstojně a věřím tomu, že řadu hráčů i zabaví. I když se řada nedostatků bude dát ošetřit různými patchi, přímí konkurenti Sébastien Loeb Rally Evo a hlavně Dirt Rally jsou i nadále kvalitativně někde úplně jinde.

Křišťálová Lupa 2016
Autor:


Hodnocení hry

Redakce

60 %

Čtenáři

38 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 28 čtenářů

Témata: simulátor




Nejčtenější




WRC 6WRC 6

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.