Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Platil jsem pokutu kvůli cizí bouračce, říká český vývojář žijící v USA

aktualizováno 
Není všechno zlato, co se třpytí. Amerika je sice země ohromných možností, žití v ní je však velmi specifické. Svou cestu k splnění snu pro nás popsal Patrik Špaček, který v USA jako grafik pomáhá s tvorbou videoher.

Patrik pracoval třeba v českém studiu Illusion Softworks, nezvyklé situace však zažil především v zahraničí.

V USA například musel platit pokuty za pozdní příchod a to i v případě, že do práce nedorazil včas kvůli cizí bouračce. V téže firmě se zamykaly dveře mezi devátou hodinou raní a polednem.

To aby se zaměstnanci plně soustředili na práci. A ohřát si jídlo byť i krátce před polední pauzou zaměstnavatel vnímal jako přestupek.

Článek je již druhým dílem, ve kterém Patrik popisuje svou cestu za splněním snu. V první části zmínil, jak mu pomohla cizí nevěra (čtěte článek). Vzpomíná také na totalitu v Československu, kdy pirátské hry musel kupovat a chodily mu poštou.

Moderní předělávka Indiana Jones and the Fate of Atlantis
Moderní předělávka Indiana Jones and the Fate of Atlantis

Moderní předělávka Indiana Jones and the Fate of Atlantis, na které Patrik pracuje.

Představoval jsem si ráj na zemi. Jako v Pobřežní hlídce

Po au pair práci v Bránii jsem se vrátil do Čech a kontaktoval pražská studia Phoenix Arts i Illusion Softworks. Oběma paradoxně velel jeden člověk a to Denis Černý.

Kdo je to Patrik Špaček?

Patrik je český grafik žijící ve Spojených státech. Jeho životopis zahrnuje například práci na klasické adventuře 7 dní a 7 nocí ve verzi pro Amigu, působení ve společnosti Future Games, která později vydala Posla smrti či vývoj projektu The Wings of War v Illusion Softworks a 2K Games.

V současné době pracuje v Atlantě ve společnosti Trick3D.

Schůzka dopadla dobře a já začal pracovat na hře Wings of War. S postupným růstem společnosti přibyly i hodiny angličtiny a Denis po studiu občas pochodoval s basebalovou pálkou v ruce.

Když lidé z 2K Games společnost Illusion Softworks odkoupili, došlo na nepříjemné změny. Z Wings of War se stala arkádová hra a proměnilo se i vedení firmy.

2K Games do Prahy začalo navážet své kumpány, kteří tam jsou nejspíš dodnes. Já odešel po dvou letech. Řekl bych, že se tak stalo v nejlepší možnou chvíli a s dobrým odstupným.

Mou další destinací byly Spojené státy, sen každého Čecha. Nejsem si ale jistý, jestli by pobyt v USA naplnil vaše očekávání. Žít tu není lehké. Značně odlišná mentalita a jiné zvyky jsou jen jedním z důvodů, tím hlavním je nutnost přizpůsobit se místním pravidlům.

Mým cílem bylo pracovat pro Disney a vidět všechny pláže z Pobřežní hlídky. Právě kvůli tomuhle seriálu našinec může mít dojem, že je Amerika rájem na zemi.

Hra Wings of War

Hra Wings of War

Do USA jsem se dostal díky soutěži o zelenou kartu a okamžitě o mě měly zájem dvě herní firmy. High Voltage Software v Chicagu a Artificial Studios na Floridě. V Chicagu jsem mohl bydlet zadarmo, volba proto byla jasná.

Bezplatné bydlení ale nevydrželo dlouho. Jakmile jsem dostal práci, domácí to z nějakého důvodu naštvalo a ještě tu noc mne vykopla do chicágské zimní vánice.

Zachránil mě můj slovenský kamarád, ke kterému jsem se na pár měsíců nastěhoval. Spal jsem v obýváku na rozkládacím gauči a platil mu 300 dolarů měsíčně. Ještě dnes jsem mu za to vděčný.

Kanceláře společnosti Illusion Softworks
Kanceláře společnosti Illusion Softworks
Kanceláře společnosti Illusion Softworks

Kanceláře společnosti Illusion Softworks

Přišel jsi poslední, půjdeš jako první

Nikdy jsem se nebál mluvit o financích. Přiblížím vám proto své výdělky a výdaje v USA. Firma na Floridě mi nabídla 50 tisíc dolarů ročně (zhruba 1,25 milionu korun) a v Chicagu jsem dostal 55 tisíc dolarů (přibližně 1,37 milionu korun).

Plat tu závisí na délce praxe, kvalitě portfolia a vašich vyjednávacích schopnostech během pohovoru.

Chicagské studio High Voltage Software ale nebylo bez problémů. Základem studia o sto dvaceti lidech bylo deset kamarádů, kteří přežili veškeré otřesy a to nezávisle na kvalitě jejich práce. V Americe totiž platí pravidlo „Přišel jsi poslední, půjdeš jako první.“

Ostatně celý systém High Voltage Software byl prokletý. Do práce jste museli dorazit v devět hodin ráno, pak se zamkly dveře a teprve ve dvanáct jste prostory mohli opustit v rámci obědové pauzy. O hodinu později je však šéfové opět zamkli a zůstalo to tak až do sedmnácti hodin.

Grafika vytvořená Patrikem Špačkem

Grafika vytvořená Patrikem Špačkem

Při pozdním příchodu bylo třeba vstoupit předním vchodem. Museli jste zazvonit na zvonek, aby o vás všichni věděli a sekretářka vám otevřela dveře. Ostatně o moc lepší to nebylo ani s předpisy pro stravování.

Když jste si šli ohřát jídlo pět minut před dvanáctou, producent to zapsal jako porušení pravidel do každoročního pohovoru s ředitelem.

Po dvou a půl letech v High Voltage přišly tři velké vlny propouštění a firma se během nich rozloučila s osmdesáti zaměstnanci. I když označení „rozloučila“ mi zpětně zní až příliš diplomaticky.

Před budovu přijely tři policejní vozy, příslušníci zákona vás vyvedli ven a vy jste se k počítačům nemohli vrátit ani pro své věci. Ty vám policisté přinesli ven. A finanční odškodnění? Na to zapomeňte.

Následovala práce v chicagské firmě Babaroga, ve které deset lidí vytvářelo hodně špatné tituly. Majitel byl cholerik s bídným herním vkusem. Externím grafikům navíc často neplatil, křičel na ně a při telefonátech se neustále odkazoval na svého právníka.

Grafika vytvořená Patrikem Špačkem
Grafika Patrika Špačka

Já v mezičase pracoval ještě na projektu Genetická zahrada 2, což byl případ sám pro sebe. Společně s hudebníkem jsme hru vytvářeli tři roky. Autor však vývoj nakonec nekompromisně zastavil a úspěšná nebyla ani naše snaha získat povolení k dokončení projektu.

Majitel nápadu za něj žádal nesmyslnou částku. I tak jsem dva týdny obíhal zájemce, zvítězilo však autorovo ego. Dokončení hry nepovolil a tři roky práce tím spláchnul do záchodu.

Výdaje na život v Americe

Jako tříčlenná rodina žijete v Georgii. Řekněme, že vyděláváte třicet dolarů za hodinu. To je 4,8 tisíce hrubého. Federální daň činí 25 %, státní je 6 %. Čistý plat tak vychází na 3312 dolarů. Minimálně tisícovku stojí nájem, 400 dolarů zaplatíte za zdravotní pojištění, 170 dolarů za pojištění zubů a 600 dolarů utratíte za jídlo.

V USA se navíc neobejdete bez automobilu. Leasing v mém případě vychází na 300 dolarů, benzín na 80 a pojištění je za 130 dolarů. Za vůz tak přičtěte výdaje ve výši 510 dolarů. K životu přijde vhod také internet a kabelová televize za 150 dolarů, to samé zaplatíte za telefony a elektrika vyjde přibližně na 90 dolarů. Na život vám tak zbývá asi 242 dolarů, což odpovídá přibližně šesti tisícům korun.

Speciální kapitolu si zaslouží práce ve firmě CN2. Ředitelka před založením společnosti sehnala investora na vytváření aplikací pro rozšířenou realitu. Jenže to mělo jeden zásadní problém... Když buduju firmu, nehodí se pobírat plat 12 tisíc dolarů měsíčně.

Šéfová byla bláznivá. Měla problémy s temperamentem a často si vymýšlela nesmysly. Přišla například s psychologickým testem, který jsme museli podstoupit a jeho výsledek nikdy nedostali.

V kolektivu s námi pracoval také jeden podivínský programátor. Ten se začal ptát na rozdíly mezi introvertností a extrovertností, čemuž jsme se s kolegy nejprve smáli. O pár týdnů později nás ale úsměv přešel.

Kanceláře společnosti CN2
Kanceláře společnosti CN2
Kanceláře společnosti CN2

Kanceláře společnosti CN2

Z kanceláře nás totiž tiše vyvedla policie. Všichni jsme si v duchu kladli otázku: „Co se děje tentokrát?“ A v přízemí jsme se dozvěděli, že ten programátor je na Facebooku členem extremistické skupiny. Psal si v ní s ostatními lidmi o tom, jak nás všechny pozabíjí.

Jenže skupinu sledovala FBI, a programátora proto odvedli v poutech. Situaci navíc zapsali do trestního rejstříku a ten psychopat od té doby nemůže najít práci. Firmu se dokonce pokoušel žalovat za to, že ho poškodila. Stal se z něj totiž žebrák a tvrdí, že komentáře v diskusi nemyslel vážně.

Atlanta
Atlanta
Atlanta

Patrikovy fotky z Atlanty

Neslavný konec zaměstnavatele

Právě v CN2 jsem zažil pokuty za pozdní příchody, které vymyslela naše šéfová. Pokud jste nedorazili do 9:00, museli jste do košíku hodit dolar. Já to však pečlivě odmítal, postupně se ke mě přidávali další lidé a ředitelka pravidlo nakonec raději zrušila.

Ještě před tím mě ale nutila, abych zaplatil za pozdní příchody, které způsobila třeba nehoda na silnici, nebo neustálé nastupování lidí do výtahu.

Vůbec mě proto nepřekvapuje, že firma skončila neslavně. Šéfová o pár měsíců později začala do práce chodit vystresovaná a tvrdila, že naše mzdy vyjdou na 150 tisíc dolarů měsíčně.

To by ve studiu o deseti zaměstnancích odpovídalo průměrnému platu okolo 15 tisíc dolarů. Každý bychom tedy pobírali něco mezi 300 až 400 tisíci korun. A všem bylo jasné, že je to nesmysl.

Jenže šéfová krátce na to propustila osm lidí a kancelář zavřela. Na smlouvu s ní zůstali spolupracovat jen čtyři vývojáři, kteří si sami museli koupit veškerý software a tvořit mohli od ní z domova.

Později navíc vyšlo najevo, že před propouštěním měla možnost firmu prodat investorovi a to za milion dolarů. Tím by společnost zachránila, a práci by mohla dokončit. Společnost snad funguje dodnes, ale já raději přešel jinam.

Patrik Špaček

Patrik Špaček

Život v Americe řadě lidí nesedne

Po Chicagu jsem se přesunul ke kamarádovi do Atlanty. Začali jsme společně pracovat na hře pro iOS, což bylo fajn a bavilo mě to. Ale jak říká můj táta: „I ryba za několik dní začne smrdět“. Půl roku po dodělání hry jsem se proto odstěhoval do vlastního nájmu v Georgii a dva roky pracoval v reklamce Davidson & Company.

Výše vašeho platu se odvíjí od státu a v Georgii jsem vydělal zatím nejvíc peněz. Můj plat v činil něco okolo 77 tisíc dolarů ročně (zhruba 1,92 milionu korun). Pro život třeba Californii nebo v New Yorku ale budete potřebovat nejméně 100 tisíc dolarů ročně.

Člověk by si řekl, že jsou to super peníze. Nesmíte ale zapomínat na výši životních výdajů, které jsou pro rodinný život v Americe nutné. Amerika vám sice dá hodně peněz, ale taky si hodně vezme. USA zkrátka není zemí pro každého.

Autor:






Nejčtenější

Pokémon Sun / Moon
RECENZE: Pokémon Sun & Moon je ideální startovní hra pro nové hráče

Možná vás letos na čas okouzlila mobilní hra Pokémon Go. Pokud si ovšem chcete zahrát regulérní plnohodnotný díl a s předchozími hrami nemáte žádné zkušenosti,...  celý článek

No Man’s Sky (PS4)
GLOSA: Je No Man’s Sky podvod roku? Ne, jen oběť přehnaných ambic

Od ambiciózního vesmírného simulátoru No Man’s Sky se čekalo mnoho, tenhle druh slávy by si však autoři určitě rádi odpustili.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.