Tale of a Hero - české fantasy dobrodružství s pohádkovou atmosférou

Ač to podle názvu nevypadá je Tale of a Hero ryze českou pohádkovou adventurou ze staré školy. A nutno říct že povedenou!

Tale of a Hero

Moderní adventury jsou poslední dobou jedna jako druhá – snaha o epický příběh, minimálně dva hlavní hrdinové, hromada různých lokací po celém světě, desítky NPC postav.

Jenže příběhy jsou na jedno brdo, hrdinové tak strašně cool, až se na ně nedá koukat, všechny lokace už jsme viděli snad stokrát a do nejmenších detailů vymodelované postavy nemají co říct. Ne že by tedy Tale of a Hero bylo nějak originální, to ani omylem.

Jedná se o klasický pohádkový příběh o boji dobra se zlem v ještě klasičtějším point’n’click provedení. Jenže na rozdíl od rádoby velkolepých blockbusterů se za svojí obyčejnost nijak nestydí, naopak z ní dělá největší přednost a ještě si z toho dělá srandu. Méně je prostě někdy více, což marketingoví manažeři ve vedení velkých firem nikdy nepochopí. Hratelnost opravdu nezávisí na množství nextgen efektů a velikosti prsou hlavní hrdinky.

Hlavní hrdina Olaf si žije celkem poklidný život se svojí přítelkyní Aliou, dokud se jednoho dne nevynoří odnikud krásná kouzelnice Pripogala. Ta Olafa pověří těžkým úkolem – zabít ledového obra Krugela kdesi v zamrzlých pláních severní říše.

Na první pohled je zápletka nic moc, ale přesto si dokáže udržet vaší pozornost až do konce. Tale of a Hero se totiž od podobných fantasy příběhů odlišuje svojí pohádkovostí a pohodovou atmosférou.

Krugell nepředstavuje ultimátní zlo zplozené samotným Satanem a nesnaží se zničit svět. Žádná tisíciletá prokletí, krvavé oběti, mocné artefakty, žvásty o osudu a podobné nesmysly na jaké jsme zvyklí. Místo toho tu jsou mluvící zvířátka, živá voda, dědeček Hříbeček a spousta dalších kouzelných věcí. Přesto hra není infantilní a i když je primárně cílená na mladší ročníky, bez váhání ji mohu doporučit i starším a zkušenějším hráčům.

Ovládání myší je naprosto standardní, tak jak už ho známe dvacet let. Nenajdeme zde žádnou berličku v podobě označení všech aktivních míst na obrazovce, což vítám s nadšením.

Pozorné propátrávání obrazovky k adventurám prostě patří a autoři zde jasně ukázali, že hledání předmětů může být zábava. Nikdy totiž nejste odsouzeni k potupnému pixelhuntingu a pokud jste pozorní, nemůže vám nic uniknout.

Všechny úkoly jsou logické, v horších případech alespoň předvídatelné. Pokud člověk zakysne, může se zlobit jen na sebe, protože tu žádné nefér špeky opravdu nejsou, snad až na dva tři případy, kdy musíte rychle zareagovat. Zajímavě působí vychytávka známá už z Vampyre Story, kdy se do inventáře ukládají pouze obrazy velikých věcí, které hrdina skutečně sebere až ve chvíli, kdy je opravdu potřebuje.

Trochu zamrzí, že zde nejsou žádné puzzly, které by mohly částečně nabourat poněkud jednotvárnou hratelnost. V jednom místě sice narazíte na tradiční problém s posunováním dlaždic, který však hlavní hrdina vyřeší vskutku originálním způsobem.

Což mi připomíná, že je hra docela vtipná. Žádná snaha o humor za každou cenu, spíše jen občasné vtípky. Autoři rozhodně netlačí na pilu, takže se nemusíte bát pubertálních hlášek ve stylu Poldy nebo Horkého léta.

Zatím jsem jen chválil, ale skutečnost bohužel není pouze růžová. Největší slabinou hry je její technické zpracování, které je tak deset let pozadu oproti dnešním standardům.

O grafice si uděláte představu z okolních obrázků, o příšerné animaci postav už ne. Olafova toporná chůze je patrně způsobena příliš těsnými koženými kalhotami, ostatní herní postavy na tom ale nejsou o nic lépe. To ale není nic proti příšerným cut-scénám.

Klasika: Pohádka z dob minulých - Legend of Kyrandia

"I přes svoji letitost se Kyrandia může pyšnit grafikou, která sice na první pohled není nikterak úchvatná, ale při podrobnějším zkoumání zjistíte, že dokáže zobrazit téměř všechno, co je třeba.

Uzdravená vrba, skrz jejíž husté větvoví prosvítají sluneční paprsky, kopečky mechu, které opravdu vypadají měkce a nadýchaně, kmeny stromů pokreslené stíny, jeskyní labyrint vyvedený v modro-červeno-fialových barvách - člověku se zdá až neuvěřitelné, co s tehdejšími možnostmi westwoodovští kouzelníci dokázali."

- číst celý retro článek 

Tip: nahlédněte do rubriky retro

Malá rada pro autory: když nemáte peníze nebo talent na slušný renderovaný filmeček, tak se do něj radši nepouštějte vůbec a děj posunujte statickými obrázky doplněnými komentářem vypravěče. Čímž se plynule dostáváme k namluvení a ani tady nemůžu chválit. Kvalita jednotlivých dabérů se liší případ od případu, většinou se ale dabing příliš nepovedl.

Role Olafa se sice zhostil zkušený herec a zpěvák Miloslav König, zde však předvádí sotva průměrný výkon. Od lidí, kteří dokázali tak výborně obsadit Posla Smrti bych vskutku čekal něco daleko lepšího.

Pokud s láskou vzpomínáte na tituly jako Legend of Kyrandia nebo King's Quest, je Tale of a Hero tou pravou hrou pro vás.

Hra vyniká především svojí pohodovou atmosférou, na dnešní poměry dlouhou herní dobou a neokoukanými logickými problémy. Dalo by se dokonce říci, že se jedná o ideální zábavu pro celou rodinu. Pokud ale toužíte po intenzivním zážitku v nablýskané grafice, raději se porozhlédněte jinde. Tale of a Hero je prostě hrou ze staré školy se všemi klady a zápory co k tomu patří.