Vydavatelský dům Codemasters v poslední době sympaticky šlape na plyn. Kromě interních vývojových týmů, které pracují na takových peckách jako akci Operation Flashpoint 2 nebo nové adaptaci seriálu Formule 1, podporuje také externí vývojáře s jejich zajímavými a originálními počiny.
Za zmínku z tohoto soudku stojí především ultimatní závody FUEL, ale také akce Damnation z netradičního prostředí a s velkým důrazem na vertikální element. S takovým portfoliem už se dá něco dokázat. A my si povíme, proč k tomu právě Damnation od debutujícího studia Blue Omega pravděpodobně velkou měrou přispěje.
Hlavním hrdinou hry je kapitán Hamilton Rourgke. Kromě podivného jména a zvláštní hodnosti se pohybuje v prostředí, 
které z obrázků sálá neuvěřitelně poutavým dojmem. Aby ne – mix je to opravdu zajímavý. Vězte, že se hra odehrává ve Spojených státech amerických za známé občanské války Jihu proti Severu.
Že se to na obrázcích a videích nehemží dobovými zbraněmi ani úbory? A co tam, k čertu, dělají ta industriální vozidla? Inu, v alternativních dějinách Damnation se občanská válka poněkud protáhla a běží už dobrých padesát let. Nikdo už ani neví, proč se vlastně válčí, ale ona mašinérie je zkrátka tak silná a výnosná, že se jí nikomu nechce zastavovat.
Kromě dvou základních stran, tedy Konfederace a Unie, se do boje zapojil ještě největší magnát široko daleko, a to s bohulibým cílem – ukončit veškeré to běsnění. Ukáže se však, že jde jen o zástěrku a jeho muži přistupují k míru svérázným způsobem: zastřelí prakticky kohokoliv.
Tedy zajímavá situace – tři strany konfliktu a pramalá vůle s ním skoncovat. Do hry se tak dostává v ilegalitě působící organizace, která se omezenými prostředky svých mužů a žen ve zbrani snaží válku zastavit. Nepřiklání se ani k jedné z frakcí, naopak sabotuje jakékoliv válečné výkřiky.
Jedním z těch mužů je právě novodobý kovboj Hamilton Rourgke. Kromě toho, že to umí skvěle se zbraněmi, dokáže kapitán také neuvěřitelné, až akrobatické kousky, jaké by mu kdejaké provozovatel novodobého sportu zvaného „parkour“ mohl a měl závidět.
Damnation má být velice dynamickou a rychlou akcí z pohledu třetí osoby, což by mělo zaručit dobrý přehled o okolí, s nímž budete velkou měrou interagovat. Místy hra připomíná Assasins Creed, akorát zasazený do jiného prostředí.
Autoři se rozhodli minimalizovat umělé prvky, jako je například mapa. Ta by měla být zbytečná už jenom proto, že všechno, co potřebujete, ve hře rovnou uvidíte – třebas s pomocí dalekohledu. Dohled má být grandiózní a úrovně rozlehlé. Vždy však budete vědět, co a jak i bez pomoci mapy.
To pomůže spádu hry, kdy se nebudete muset prohrabovat v menu. Chybí také ukazatele nábojů či zdraví. Vězte ale, že nedostatek obého sami brzy poznáte. Ostatně, zdraví se po vzoru aktuálních trendů bude automaticky obnovovat.
Důležitým herním elementem bude využívání výškového, tedy vertikálního elementu – právě po vzoru Assasins Creed 
či Prince of Persia. Připravte se tedy na pobíhání po střechách domů, na něž se ale nejprve musíte nějak dostat, tedy vylézt. To samé dokáží i vaši parťáci, kteří vás budou čas od času doprovázet. Mají být vybaveni vynikající umělou inteligencí, aby možností daných prostředím skutečně dokázali využít a nebyli na přítěž. Rozkazy jim totiž zadávat nepůjde.
Když už šplhání po zdech, skalách či žebřících dokáží vaši spolubojovníci, proč by to samé nemohli umět i nepřátelé? A skutečně – autoři tady využívají potenciál naplno a vertikalita tak nebude jen marketingovým tahákem, ale opravdu zásadním prvkem hry, který může přerůst i v honičky zahrnující střechy budov apod. A už nebude platit ani to, že na střeše jste v dokonalém úkrytu. Pokud odsud budete protivníky odstřelovat a oni vás zmerčí, prostě si pro vás vylezou.
| Podobnost s: Assassin's Creed |
|
Hra kombinuje prvky stealth titulů typu Thief, ale nebrání se ani bojovým či skákacím sekvencím, které překonávají i novodobou trilogii Princů z Persie. Města jsou natolik propracovaná, že vás určitou dobu bude bavit jen jejich procházení a prohlížení těch architektonických skvostů. Co se týče stylistické stránky věci, nemá Assassin's Creed konkurenci." |
"Tím zřejmě nejoceňovanějším na Assassin's Creed je úžasná volnost, která je srovnatelná snad jen s tituly ze série Grand Theft Auto. Jenže zatímco freeformové tituly byly dosud buď z ranku právě městských gangsterek s auty, nebo rozsáhlých RPG, tak Assassin's Creed otevřené prostředí tří středověkých měst Damašku, Jeruzaléma a Akkonu vnáší i do pořádné a intenzivní akce. Ačkoliv intenzitou nemyslíme boje, jako spíše napínavý pohyb po městě sám o sobě. Abychom ale to nadšení trochu utlumili: na rozdíl od 
Assasins Creed nebude možné využívat jakéhokoliv místa k vylezení „nahoru“. Bude třeba využívat jasných prvků, jako jsou výklenky, skokánky okna či visuté tyče. Autoři tak budou mít nad hráčem větší kontrolu, díky čemuž umožní zajímavější průběh misí, jenž by měl být o poznání méně stereotypní než v Assasins Creed.
Damnation nabídne také volnost při řešení situací. Typicky odstranění hloučku nepřátel. Buď do něj s plnou parádou vlétnete a pokusíte se ho vystřílet, nebo si vylezete na nedalekou budovu a zneškodníte jeho většinu, dokud vás některý z nepřátel nezaměří. Třetí možností potom je nasadit na zbraň tlumič, zvolit plížení a střílet jen v naprosté nutnosti.
Pro větší variabilitu hry jsou připraveny speciální schopnosti, jako například Spiritvision, kdy jakoby
opustíte svou tělesnou schránku, která tak zůstane zranitelná, ale na oplátku uvidíte skrz zdi. Autoři chystají také plejádu pojízdných vozidel a zajímavě modifikované zbraně. Ty lze však mít pouze tři zároveň. V přípravě jsou také zábavné multiplayerové módy.
Damnation sice nepatří k těm nejsilněji propagovaným akcím. O to více ale po bližším prozkoumání dokáže učarovat. Prostředí, které se zračí i ve zvláštním stylu grafiky, se nám opravdu zamlouvá, stejně jako vhodně zvolené herní prvky. Pokud autoři něco zrovna nepokazí, dostaneme opravdu dobrou hru, možná i hit.
