Jednou z hlavních brzd masivního rozvoje herních konzolí je jejich problematické připojení na internet. Hardwarový výkon PS2 či Xboxu bohatě postačuje pro běh základních aplikací na pohyb po internetu, ani vývoj klávesnice či myši nepředstavuje zásadní problém – pomyslnou Achilovou patou je způsob, kterým by ony herní mašinky měly být připojeny. První pokusy s přidáním „klasického“ modemu do Dreamcastu nedopadly zrovna nejlépe (jinými slovy nenalezly odezvu mezi zákazníky), a tak hledání skutečné „globální technologie“ pokračuje dál.
Uživatelé PC jistě namítnou, že by připojení konzole neměl být žádný problém – stačí na trh uvést ISDN adaptéry či klasické modemy a uživatelé si prostě vyberou podle toho, co zrovna mají doma ve zdi za telefonní přípojku. Bohužel konzole jsou již ze své podstaty jednoduchou spotřební elektronikou. Typický majitel konzole prostě NECHCE být otravován nějakými technickými detaily či nedejbože konfigurací zařízení. Vždyť většina majitelů takového videa nezvládne naprogramovat automatické nahrání pořadu – po takových lidech nemůže nikdo chtít, aby vybírali mezi pulsní a tónovou volbou nebo volili providery.
Určité řešení situace nabízí Microsoft s technologií ADSL – ta je dostatečně univerzální a v případě volby vhodného poskytovatele připojení (pokud možno s celostátní či mezinárodní působností) by uživatelé nemuseli mít tak velké problémy s připojením. Proto také den před zahájením Tokyo Game Show uzavřel Microsoft kontrakt se společností NTT Communications, poskytovatelem ADSL připojení pro koncové uživatele, ohledně spolupráce na vývoji internetového rozhraní pro Xbox (připomeňme, že bude vybavený síťovým konektorem) umožňující jak on-line hraní tak „obyčejné“ surfování.
Cíl Microsoftu s ADSL pro Xbox je celkem jasný – dostat internet na televizní obrazovky, ať již ve formě on-line her nebo webu. Narozdíl od set-top boxů má celkem reálnou šanci na úspěch, protože Xbox si koupí několik milionů hráčů, kteří vytvoří dostatečně silnou základnu pro následující projekty, které by se u „pouhých“ tisíců majitelů set-top boxů nevyplatily. Bohužel i tento smělý plán má několik záporů – v první řadě si musíme uvědomit, že to s podporou ADSL přes obrovské pokroky nevypadá ani v USA nikterak růžově (o ostatních zemích nemluvě). Další problém může představovat přirozená nedůvěra zákazníků – lidem se sice může reklamními kampaněmi pumpovat do hlavy, že právě ADSL je to pravé, bez čeho nelze žít, ale pořád to bude pro většinu z nich abstraktní technický pojem ve stylu „připojí mi nějaký hejblátko místo telefonu, přijdou mi do bytu technici a kdovíjak to bude nakonec fungovat – vždyť ani s tím internetem to není žádná sláva, včera na CNN říkali, že je plný hackerů, kteří pasou po mé kreditce“. Jakkoliv se to může pro počítačově více-než-gramotné čtenáře zdát směšné, spousta (potenciálně bohatých) lidí takhle uvažuje – potřebují prostě něco, co si sami přinesou z obchodu, sami vybalí z krabice, sami zapojí do elektriky a začne to fungovat.
Proto není divu, že se hledají i jiná řešení. První vlaštovku představuje firma Sony, která spolupracuje s japonským mobilním operátorem NTT DoCoMo na tvorbě modulu pro připojení PlayStationů k mobilnímu telefonu. V tomto případě je cíl také evidentní – obětovat široké pásmo ASDL větší dostupnosti mobilních telefonů. Rychlost přenosu tedy bude při použití technologií GPRS/ UMTS srovnatelná spíš s modemem či ISDN, ale obrovskou výhodou bude široká dostupnost služby (pokrytí signálem v městských oblastech je až na výjimky bezproblémové) a snadná instalace – GSM či UMTS modul se prostě „přicvakne“ ke konzoli a tím to hasne. Marketingové možnosti mobilních operátorů, pro které budou majitelé konzolí atraktivní skupinou (jenom v Čechách existuje nějakých 20-30 tisíc lidí, kteří by byli ochotní koupit nový produkt a skutečně jej intenzivně využívat), jistě nabídnou spoustu možností, jak tyto „mobilní moduly“ dostat k lidem (od dotací až po vyzdvihování faktu, že ona konzole půjde připojit odkudkoliv, ať již z domova, od kamaráda, či od babičky).
Na trh se však dostává další silný hráč – výrobci mobilních telefonů a komponent mobilních sítí. Připojení stávajících konzolí bude totiž atraktivní zejména pro operátory, jelikož stěžejní část poplatků bude za služby (GSM či UMTS modul vyrobí levně noname výrobce z Thaj-wanu). Proto se nelze divit společným aktivitám Siemensu, Ericssonu a Motoroly při vývoji nového herní platformy, která se přímo na „mobilní hraní“ specializuje. Pokud se jim povede dostat něco podobného na trh (například onu „mobilní“ konzoli s virtuální helmou), budou si moci ukousnout i velkou část koláče poplatků za služby a prodej nových her. Jejich herní divize se tak dostanou do situace „běžného“ výrobce konzolí se všemi klady i zápory.
Připojení konzolí na internet je dalším logickým krokem, který bude v příštích letech na herním poli následovat. Zatímco výroba jednoduchého a přehledného softwarového rozhraní jak na straně klienta (konzole) či herního serveru je „relativně“ jednoduchá (vyvíjí se jedna centrální aplikace představující průmyslový standard) a umožňuje v rámci TCP/IP propojení i mezi platformami, hardwarové řešení internetového připojení zůstane ještě nějakou dobu inženýrským oříškem. Je tedy předčasné odhadovat, zda bude konečným vítězem komfortní ADSL u Xboxu nebo nějaká forma bezdrátového připojení k síti mobilních telefonů – spíš se zdá, že budou jak Sony, tak Microsoft (a výhledově i Nintendo) používat obě technologie (podle posledních zpráv Microsoft v žádném případě nevylučuje používání mobilních technologií u Xboxu). Rychlé bezdrátové moduly se navíc dají používat i u běžných počítačů PC (viz Nokia Card Phone) - nemusí být tedy daleko doba, kdy si k USB portu připojíme krabičku s anténkou a máme rychlé spojení na internet odkudkoliv.
Také nástup výrobců mobilních telefonů do oblasti konzolových her může přinést mnoho zajímavého. Přinejmenším lehce zatrne „mobilnímu“ Game Boy Advance, do jehož oblasti zatím nová herní platforma trojlístku komunikačních gigantů celkem jasně míří. Uvidíme za pár let...
Vysvětlivka – ADSL (Asymteric Digital Subscriber Line) je technologie, která umožňuje po běžných telefonních linkách přenášet data rychlostí 1,5 až 8 Mbit/s směrem k uživateli a 384 až 640 Kbit/s směrem od uživatele (proto asymetrická). Tento typ připojení je v současné době k dispozici například v USA či Německu, ceny se pohybují v závislosti na rychlosti připojení od 1000 do 17 000 Kč. U Českého Telecomu v současné době probíhají poslední přípravy před spuštěním služby. Na Mobil Serveru naleznete jak podrobný popis technologií xDSL a ADSL, tak i starší článek popisující různé možnosti využití tohoto typu připojení (nejen) domácího uživatele, které je všeobecně považované za nejperspektivnější.
