GOTY 1999
1. Aliens versus Predator
Alien vs Predator
Hráče, kteří si první „ávépéčko“ měli možnost zahrát, šlo poznat velice snadno. O nespočtu adrenalinových zážitcích totiž nedokázali přestat mluvit, a to ani pod pohrůžkou fyzického násilí. A nebylo se čemu divit. Parádní kombinace hororu, napětí a neotřelé akce totiž zafungovala hned napoprvé a nikdo se nedivil, že se hra brzy dočkala neméně skvělého pokračování.
Dobová recenze: „AvP není hra pro kardiaky. Budete se u ní opravdu nejen bát, ale budete se hlavně lekat, protože se musíte pohybovat velmi rychle. Alieni se totiž neustále rodí. Nejednou se vám stane, že budete utíkat již dávno vyčištěnou chodbou a teď před vás, nebo raději za vás, ze stropu seskočí Alien. AvP je místy opravdu na posra... a to nekecám. Vždyť, vy nevěřící Tomáši, si dejte v noci sluchátka na uši a zkuste pařit za mariňáka, kdy vám do vzdálených kvílení pípá ještě detektor pohybu. Myslím, že moc dlouho takto hrát nebudete.“
2. Age of Empires II: Age of Kings
Age of Empires II: Age of Kings
Těžko říct, zda v roce 1999 vůbec někdo tušil, jakým kultem se středověcí „ejdžové“ nakonec stanou. Hra vylepšila předchozí díl snad ve všech myslitelných ohledech a nabídla jak atraktivní historické kampaně, tak stovky hodin zábavy ve volnějším režimu více hráčů či proti počítači. O mnohém svědčí i fakt, že se AoE 2 brzy dočkají v pořadí už druhého remasteru. Mimochodem víte, že hra vyšla i pro Playstation 2?
Dobová recenze: „Ti, kdo hráli předchozí díl, určitě jen tak narychlo zhlédli obrázky, které se povalují tady okolo, a utekli do obchodu. Takže až uvidíte člověka se šíleným výrazem ve tváři, jak se žene k herní prodejně, určitě mu nebraňte v cestě. Mohli byste přijít k újmě na zdraví.“
3. Command & Conquer: Tiberian Sun
C&C Tiberian Sun
Jak bylo ve strategické sérii C&C zvykem, Tiberian Sun nepřinesl zásadní revoluci zavedených herních mechanismů, zato však bodoval vyladěnou hratelností, povedenými filmečky, poutavým příběhem a na svou dobu parádní grafikou. Jen si poslechněte Ondru Zacha, který se nad vizuální stránkou celý rozplýval.
Dobová recenze: „První šok někomu může způsobit informace, že Tiberian Sun nepodporuje 3D kartu. (…) Kromě vychytané grafiky se mi velmi líbí i dokonalá souhra světla a stínů, při pohledu na noční prostředí, ve kterém zeleně zářilo tiberium, se mi na chvilinku zastavil dech. Zpět k 3D terénu, který se výbuchy dokonce deformuje. Například po menším výbuchu zůstane v zemi menší jamka, po větším krásný kráter. Nebo, rozstřelená jednotka vybouchne a její kusy se rozletí do okolí, přičemž pokud spadne nějaký do vody, udělá to hezké „žbluňk“.“
4. Dungeon Keeper II
Dungeon Keeper 2
Že má studio Bullfrog na originální a hlavně zábavné strategie čuch, bylo v roce 1999 už velmi dobře známo. Pokračování Dungeon Keeperu opět rozvířilo stojaté vody žánru strategií a v mimořádně nabitém roce se dokázalo prosadit. Inu, která jiná strategie vám dovolila chytat a mučit otravné klaďase a budovat si svou podsvětní armádu ohavných démonů? Nějaká ta muška se ale přesto našla.
Dobová recenze: „Trpaslík se snaží zaútočit, ale jakmile uvidí Kombajn (ano, je to on, miláček všech – Horny Reaper se svojí úžasnou kosou), tak sbalí nohy na ramena a peláší pryč. Náš milovaný Kombajn by mohl mít snad i problémy, otevřela se velká vrata a vylezl jeden hodně namakaný rytíř. Chvíli se takhle mlátí a bohužel to vypadá, že rytíř má na víc, ale karta se z nenadání otočila, Kombajnu se podařil nádherný výpad a rytíř je je.....ehhhmmm bývalým rytířem.“
5. Freespace 2
Freespace 2
Vesmírné simulátory se již dávno netěší takové popularitě jako před dvaceti leti, to však není ten hlavní důvod, proč se druhý Freespace nadále řadí k absolutní špičce žánru. Hra tehdy bodovala zajímavým příběhem, nabídla náležitě pohlcující grafiku i zvuk, a parádní souboje stíhaček donutily všechny vesmírné piloty u PC slintat blahem. Freespace 2 navíc dokázal přežít svoji dobu. Autoři ze studia Volition totiž po svém odkoupení uvolnili zdrojový kód hry komunitě, která nejenže zbožňovaný titul neustále upgraduje, ale dokázala ho za ta léta obohatit o spoustu zajímavého obsahu. Na aktuální stav se můžete podívat například zde.
Revoluční rok 1998 ve hrách Nejlepší hry roku 1998 |
6. Heroes of Might & Magic III: The Restoration of Erathia
Heroes of Might & Magic 3
Třetí díl série HOMAM představuje bez nejmenších pochyb vrchol u nás mimořádně populární série. Hru milovali i ti, kteří si na její obtížnosti opakovaně vylámali zuby. Vyladěná hratelnost, krásná hudba, rozmanité jednotky a především neskutečná návykovost vynesla hru na pomyslný Olymp tahových strategií.
Dobová recenze: „Máme tady nejlepší fantasy tahovou strategii všech dob a dovoluji si říct, že nebude velmi dlouho překonána. (…) Tady máte pánové výrobci návod na skvostnou hru, proč děláte všichni samé RTS, které už každému lezou krkem? Proč nenaklonujete jednou čistou, koncentrovanou hratelnost? Stálo by to za to. Teď ale to shrnutí. Božská pravidla, nádherná grafika, báječná muzika, která je dokonce v MP3, a hlavně dlouhá, neustávající zábava. Tomu říkám nářez.“
7. Homeworld
Homeworld
Letošní anketa by se klidně mohla zaměřit pouze na strategické tituly. Je téměř k nevíře, kolik kultovních, nadčasových kousků tehdy vyšlo v rámci pouhých dvanácti měsíců. Navzdory tomu Homeworld mezi tehdejšími strategiemi na první pohled vynikal. Nečekaně emocionální příběh o hledání nového domova podbarvoval podmanivý soundtrack od Paula Ruskaye. Boje masivních armád nabízely spoustu taktických možností, mezi kterými nechyběla ani zákeřná možnost ukrást nepříteli jeho nejmocnější lodě. Homeword i jeho pokračování se dočkalo v roce 2015 velmi kvalitního remasteru a nedávno byla oznámena regulérní trojka.
8. Legacy of Kain: Soul Reaver
Legacy of Kain: Soul Reaver
Soul Reaver byl pro značku Legacy of Kain druhým začátkem. Hlavní hrdina upír Raziel a jeho strastiplná cesta za pomstou nadchla spoustou neotřelých nápadů, temnou atmosférou, ďábelskými postavami a především brilantním level designem. Za zmínku stojí, že za toto nezapomenutelné dobrodružství ze světa Nosgoth vděčíme především Amy Hennigové, kterou dnešní hráči znají díky původní trilogii Uncharted.
Dobová recenze: „Celé zdejší herní prostředí je navíc vytvořeno v dokonalé 3D gotické architektuře, takže jste každou chvilku jen zírali tupě na obrazovku a obdivovali tu dokonalou vizuální stránku a tiše přitom blahopřáli tvůrcům a jejich fantazii. Celá ta krása pak byla podtržena takovou programátorskou lahůdkou, jíž je absence loadingu, takže jste mohli bloudit zdejším rozsáhlým světem bez jediné zbytečné prodlevy až do úplného vyčerpání.“
9. Medal of Honor
Medal of Honor (1999)
První Medal of Honor by nejspíš nikdy nevznikl, nebýt tehdejšího filmového trháku Zachraňte vojína Ryana. Spielbergovo studio Dreamworks Interactive dokázalo poptávku po akci z druhé světové války mistrně využít. Hra ve své době vynikala především realistickými animacemi nepřátel, kterým bylo dokonce možné sestřelit helmu z hlavy. Na svou dobu špičkový byl i zvuk. Zbraně dodávaly hře vynikající atmosféru a dění podbarvovala majestátní hudba jak vystřižená z válečných filmů. Scénář si vzal na starosti sám Spielberg, což je poněkud vtipné, uvážíme-li, že kvůli příběhu si první MoH nikdo nepamatuje. Hra se dočkala i neméně povedeného pokračování, po kterém vyšel i legendární PC hit Medal of Honor: Allied Assault, jenž zásadně ovlivnil první Call of Duty.
10. Pharaoh
Pharaoh
O tom, jaká strategie z portfolia studia Impressions Games je ta nejlepší, se budou vést asi navždy spory, ale Pharaoh bude rozhodně patřit mezi nejžhavější kandidáty. Tvůrci dokázali vychytat nedostatky třetího Caesara a výsledkem byla pekelně návyková hra, u které nebyl problém strávit celou noc dohlížením na stavbu pyramidy. A poté jste zpravidla shledali, že už je stejně skoro hotovo a v hraní vesele pokračovali až do oběda, než vám hlava bezvládně padla do talíře nedovařených špaget.
Dobová recenze: „Lidé jsou v této hře základem všeho a s jejich nedostatkem nebudou budovy pracovat tak, jak mají, a vám pak budou různé obchody, sýpky a farmy na nic. Na rozdíl od reality, kdy se plno lidí hrozí velké nezaměstnanosti, vám při zjištění, že máte 6 % nezaměstnaných, poskočí srdce radostí, že můžete konečně postavit ten nový zlatý důl, na který předtím nebylo dostatek pracujících.“
11. Planescape: Torment
Planescape: Torment
Strhující RPG od mistrů žánru z Black Isle Studios podle mnohých fanoušků překonává dokonce i legendární Baldur’s Gate. Originální, šokující a především nesmírně poutavé dobrodružství plné těžkých voleb a jejich neodhadnutelných důsledků strašilo mnohé hráče ve snech ještě dlouho po dohrání. Kromě vylepšené edice se dočkalo i duchovního nástupce Torment: Tides of Numenera.
Dobová recenze: „Jakmile už Torment začnete jednoho dne hrát, naprosto se vás zmocní, pohltí vás do sebe a nevyvrhne do té doby, dokud celí vyčerpaní nedojdete velkolepého finále. A i tehdy, po těch několika dlouhých týdnech velkého putování, i potom ve vás zbude sladce nebezpečná chuť pustit se do toho nanovo. (…) Planescape: Torment není jen počítačovou hrou, je to umělecké dílo. Dílo, které se tím nejčernějším inkoustem navždy zapíše do kronik slávy.“
12. Pokémon: Red & Blue
Pokémon Red & Blue
Pokémoní šílenství k nám dorazilo sice se zpožděním a v poněkud oslabené podobě, ale přece. Úspěch pokémonů netkvěl jenom v jejich příjemně návykové hratelnosti, ale především v samotné platformě. Zkrátka a dobře, pokémoni sedli Game Boyi jak Pikachu na hrnec a stali se nekorunovanými maskoty handheldového hraní na cestách. Kromě toho, díky zákeřné kulturní masáži, i ti z nás, kteří Game Boye nevlastnili, znali větu ,,Rakeťáci už jsou zase tady.“
Dobová recenze: „Přiznávám se bez okolků – nejdříve jsem nechápavě tápal, naštěstí hned po spuštění hry se vše ukázalo v přívětivějším světle. Velmi mi pomohl i právě probíhající seriál, jenž můžete sledovat v ranních hodinách v sobotu a neděli na TV N@va. Je ale nanejvýš pravděpodobné, že se tak vystavíte, stejně jako já, posměškům od zbytku rodiny. Přece jen, v programu se jasně píše seriál pro děti, cílová skupina 10 let... ale stejně. Ať si kroutí hlavou, my jejich škodolibé úsměvy povzneseně přejdeme s elegancí Pokémonových mistrů :-).“
13. Quake 3: Arena
Quake 3
Rok 1999 byl pro multiplayerové střílečky revoluční. Quake 3 i Unreal Tournament vyšly v Evropě během pouhých dvou dnů prakticky najednou a jedna z největších fanboyovských přestřelek herní historie tak mohla začít. Quake 3 měl na své straně mimo jiné vynikající technologii enginu id Tech 3, k tomu bezchybně vybalancované zbraně, chytře navržené arény a především důraz na ďábelskou rychlost, přesnost a schopnost orientace. Aktuální titul s názvem Quake Champions si o slávě třetího „kváka“ může nechat jen zdát.
Dobová recenze: „Tady se není o čem bavit, UT těžce prohrává, protože má daleko horší grafiku a přitom je HW náročnější. Už se vysloveně těším na hry postavené na Q3 enginu, protože i když to budou třeba blbosti, tak budou alespoň hezky vypadat. A abych řekl pravdu, tak bych se vůbec lidem v 3D Realms nedivil, kdyby zahodili u Duke Nukem Forever to, co již mají udělané, a začali ho dělat v Q3 enginu.“
14. RollerCoaster Tycoon
RollerCoaster Tycoon (1999)
Společně s Transport Tycoonem je RCT bezesporu nejslavnější budovatelskou strategií se slůvkem „tycoon“ v názvu. Hra mistrně navázala na koncept Theme Parku od studia Bullfrog a názorně ukázala, jak velká zábava může budování lunaparku být. Nejednalo se přitom o snadnou záležitost. Financí bylo bolestně málo a zákazníci vám zvraceli, káleli a umírali, kde se jen dalo. RollerCoaster Tycoon se dočkal několika pokračování a reedic. Nyní si ho hráči mohou zahrát i na mobilních zařízeních. A kupodivu to není vůbec špatné.
15. Sid Meier’s Alpha Centauri
Alpha Centauri
To by v tom byl čert, aby v roce nabitém perfektními strategiemi nevyšel žádný titul se jménem Sida Meiera v názvu. Alpha Centauri nejenže nabídla extrémně propracované mechanismy a možnosti, ale díky většímu důrazu na ekologii a filozoficko-politické otázky hra podle mnohých fanoušků dokonce převyšuje i slavnou Civilizaci. Zvuky ovšem nebyly opravdu nic moc.
Dobová recenze: „Zvukově se mi hra zdála průměrná. Podivné zvuky, do toho přimíchaná divná muzika, která, když chtěla, tak byla velmi zajímavá. Namluvení hry je taky průměrné, přijde mi však, jako by herci, kteří hry dabovali, byli u mikrofonu totálně znudění a zhulení...“
16. Soulcalibur
Soulcalibur
Dreamcast se u nás sice neprodával příliš dobře, přesto na tomto místě není možné nezmínit jednu z nejzásadnějších (a nejlepších) bojovek historie. Fantasticky plynulé animace, pohyb do osmi různých stran, propracovaná, efektní komba, parádní postavy, a spousta návykového obsahu vynášela Soulcaliburu maximální hodnocení a závist majitelů ostatních platforem. Série se loni dočkala šestého dílu, kde nechybí ani zaklínač Geralt.
Dobová recenze: „Přes usilovnou snahu cokoliv ‚pohanit‘ na tomto titulu mě trochu zklamala pouze jedna jediná drobná věc. A tou je malé využití vibrací při bojích. Čekal jsem třesavku při smrtonosných úderech a záchvěvy při pádech. Ale vibrace jsou pouze občasné a s poměrně malou intenzitou. To je ale opravdu jen drobná výtka, jinak je to bezpochyby nejlepší bojovka pod sluncem všech dob, modla všech vyznavačů tohoto žánru a absolutní nutnost vlastnictví. (…) Hry jako tato mě jen utvrzují v přesvědčení, že Dreamcast má širokou základnu opravdu kvalitních titulů.“
17. Silent Hill
Silent Hill
Éru prvního Playstationu si navždy budeme pamatovat mimo jiné i pro dvě legendární hororové značky. Zatímco Resident Evil se inspiroval zombie horory od Johna Romera a jeho druhý díl se přiklonil k větší akci, Silent Hill byl trýznivým psychologickým zážitkem s okultní tematikou, jenž často děsil spíše tím, co jste ve hře neviděli. Hustá mlha skrývala pokřivené, bizarní nestvůry, na jejichž blízkost vás upozornil statický šum přenosného rádia. Silent Hill fungoval i proto, že jeho prostředí působilo nezvykle povědomě. Místo skvadry neprůstřelných, vyrovnaných superhrdinů tu hlavní postavy byly zranitelné a vůči okolí téměř bezmocné. Za vpravdě legendární lze označit i soundtrack od Akiry Yamaoky. Hra s velkým přesahem znatelně ovlivnila i populární seriál Stranger Things. O druhém dílu a celé sérii jsme vám loni přinesli obsáhlý článek.
18. System Shock 2
System Shock 2
Strhující příběh s parádní atmosférou a jedním z nejlepších herních záporáků vůbec si zaručeně pamatují ti, kteří měli to štěstí si tuto pecku od tvůrců pozdějších Bioshocků a Thiefů zahrát. System Shock 2 nejenže dokázal, že herní příběhy nemusí být přímočará jednoduchost, ale perfektně skloubil několik žánrů do jednoho úžasně hratelného celku. Vrátí se někdy? A bude stát za to?
Dobová recenze: „Konečný verdikt je v případě System Shocku 2 zcela jednoznačný – možná to zní jako otřepaná fráze, ale pokud se chcete bez uzardění nazývat hardcore počítačovým hráčem, tuhle hru prostě musíte mít!!! Tento žánr sice zdaleka nepatří k mým favoritům (tam se řadí simulátory a sporty), ale ať si fotbalisti a hokejisti říkají, co chtějí (promiň, NHL 2000) – tohle je podle mě hra roku 1999!“
19. Tony Hawk’s Pro Skater
Tony Hawk’s Pro Skater
Kdo by to byl řekl, že jedna z nejzásadnějších značek celé konzolové generace se bude točit kolem skateboardingu? Jenže studio Neversoft dokázalo s pomocí Activisionu nabídnout mimořádně vyladěnou hratelnost, která si hráče dokázala omotat kolem prstu a nutila jej překonávat další a další výzvy. Velký podíl na úspěchu hry měl i chytlavý soundtrack, který hře padl jako ulitý. Mezi inteprety nechyběly kapely jako Goldfinger nebo Dead Kennedys. Můžete sice namítnout, že druhý THPS jedničku po všech stránkách překonal, bez prvního dílu by ale nebylo na čem stavět. Hra zaznamenala ohromný úspěch a nejednoho teenagera donutila vyzkoušet skateboarding i v reálu.
20. Unreal Tournament
Unreal Tournament
Válka mezi Unrealem a Quakem byla nelítostná, což jenom podtrhuje vysokou kvalitu obou těchto her. Také Unreal bodoval parádními mapami a mimořádně vyváženým zbrojním arzenálem. Jeho celková modifikovatelnost, pestrost a snad i větší přístupnost mu hrála do karet. Na rozdíl od Quakea se arénová akce dočkala tří pokračování. Snahu o jeho nedávné oživení bohužel v podstatě zařízl superhit Fortnite. Podobné hry dnes prostě tolik netáhnou.
Dobová recenze: „Jak můžete vidět z obrázků, tak grafice Unreal Tournament nemůžu naprosto nic vyčítat, snad jen že Q3 má přece jenom o něco málo grafiku lepší, ale to je jen detail a koneckonců grafika Unreal Tournament je přesně taková, jaká by měla být. Na rozdíl od Q3 není kýčovitá, je ladná, neonová a místy skoro snová, prostě krása, která opět potvrzuje, že Fire enginu ještě neodzvonilo, ba co víc, ještě se ledasčeho dočkáme (Duke Nukem Forever).“
Velmi čestná zmínkaApe Escape Asheron’s Call Driver Final Fantasy VIII Grand Theft Auto 2 Jagged Alliance 2 SimCity 3000 Super Smash Bros. Syphon Filter Team Fortress Classic  Driver  Jagged Alliance 2  Syphon Filter |
*Do ankety byly zahrnuty hry dostupné u nás v roce 1999. Proto zde nenajdete například The Longest Journey, Gran Turismo 2, EverQuest a mnohé další tituly. Nedostalo se ani na betu Counter-Striku, který byl oficiálně vydán o rok později.
Zvolte nejlepší hru roku 1999
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 20. října 2019. Anketa je uzavřena.
