Half-Life dominuje nejenom na poli vynikající atmosféry, ale své si tu najdou také příznivci řešení náročných puzzlů, i když pochopitelně největší míru pozornosti na sebe strhává adrenalinová akce s motivem nutnosti vlastního přežití v opravdu nehostinném prostředí. Silný příběhový podtext je však, jen tak mimochodem, další obrovskou devizou tohoto titulu, takže pojďme nahlédnout pod pokličku, co vás tady vlastně čeká. Jsou to rozlehlé výzkumné laboratoře Black Mesa, v nichž se provádí velice tajný výzkum. Gordon Freeman je jeden sympatický chlápek, jeden z početného osazenstva zdejší základny, jenž tu má na starosti analýzu vzorků neznámého původu. Inkriminovaného dne však během experimentu dojde k podivnému otevření "okna" do jiné dimenze, skrze které se na základnu dostanou nepřátelské síly v podobě ošklivých mutantů, aby v krátkém čase proměnili toto místo v učiněná krvavá jatka. Gordon Freeman se rázem musí chopit zbraně a bojovat o holý život. Ale kdo je tady vlastně lovcem a kdo loveným? V PC verzi jste sice měli k dispozici na 15 rozličných zbraní, většina ještě měla zajímavé sekundární možnosti svého využití. Jenomže alieních vetřelců je mnoho a nábojů tak málo!
Během svého postupu skrze základnu Gordon střetne něco přeživších jednotlivců - vědce a hlavně vojáky, kteří mu budou moci poradit, co dále. Ostatně přítomnost a interakce s NPC postavami tady bude velmi důležitým herním aspektem.
Dáme-li na tomto místě prostor prezidentovi společnosti Gearbox Software - Randy Pitchfordovi - tak asi takhle. Největší změnou bude grafická podoba, konkrétně výrazné vylepšení enginu. Hladší a čistější textury, podrobnější modely postav a zbraní. Tady Pitchford přímo zdůrazňuje, že postavy jsou 4x detailnější oproti originální verzi Half-Life a jsou tu přítomny takové aspekty jako pohyb očí, měnící se výrazy tváře či skloubené prsty. Přibyly také další zbraně, a to populární M-4 a brokovnice SPAZ 12. Výrazně se zkrátily načítací časy při přechodu mezi různými lokacemi. AI nepřátelských elementů má být úžasná - tito mohou daleko promyšleněji než dříve útočit ve skupinách, přičemž nový Skeletal Animation System dává jejich pohybovým aktivitám nebývalou plynulost a komplexnost. Vedle průzkumu nových lokací, dříve v Black Mesa neviděných, tu máme zcela nové a originální herní multiplayerové režimy.
Zcela exkluzivní záležitostí je implementace epizody Decay. Tato část může být hrána v kooperativním módu (třikrát hurá) nebo si ji střihnete sami a mezi dvěmi hratelnými postavami se prostě "přepínáte". Decay se odehrává po událostech v originálním Half-Life a jsou zde úseky, na nichž střetnete samotného Gordona Freemana. Nabízí 12 kampaní, z nichž každá má být jednou tak rozsáhlá co obvyklé úrovně v původním Half-Life. Pak tu máme Skirmish, v němž bojujete proti osmi počítačem ovládaným botům (či navíc ještě kamarádovi) - vlastně taková obdoba deathmatche, na něhož tady také dojde a kterého si samozřejmě užijete ve split-screenu. Tvůrci slibují dále některé bonusové mapy, v nichž budete moci hrát za představitele aliení rasy, umm ...
Hra sice podporuje USB klávesnici a myš, ale tvůrci se dušují, že vám ovládání skrze Dual Shock bude plně vyhovovat. Rád bych tomu věřil, ale při těch možnostech, co Half-Life na PC nabízel (a stále nabízí), si to tak nějak stále nedokážu představit v akceptovatelné podobě. A to přesto, že Sierra ještě před oficiálním zrušením DC verze v jednom rozhovoru vypustila informaci, kterak tu tvůrci umně upravili ovládání pro dreamcastový ovladač.
Pokud tedy uvážím, že pad pro PS2 je mnohem lépe vybavený - snad se po této stránce dočkáme příjemného překvapení a plné spokojenosti. Ostatně kupovat kvůli hře další periferie (nota bene nejsou v současnosti ani na našem trhu) se tak nějak obecně konzolistům příliš nechce. Každopádně tu má býti automatický zaměřovací systém, kdy se po zacílení konkrétní osoby váš pohled vycentruje na daný subjekt a tomu bude až do okamžiku zrušení zacílení či totálního zrušení cíle.
Mohu-li být závěrem svého povídání upřímný, tak asi tolik. Přes proklamované vychvalování mi grafická podoba Half-Life z doposud známých screenshotů a jednoho traileru nepřišla nějak bombasticky vylepšená oproti PC verzi, nicméně na tomhle to nestojí. Polygony sem, polygony tam. To, že se postavy pohybují nerealisticky rychle je obvyklé negativum doomovek, které v tomto ohledu povětšinou nedokáží skloubit nároky na rychlou akci a něco, co by se snad mohlo považovat za motion capturing (alespoň vzdáleně). Nicméně ani na tom Half-Life nestojí. Pokud se tvůrcům zadaří převést skvělou atmosféru a herní mechanismy na PS2 a pokud k tomu přidají pár avizovaných dobrých nápadů, obávám se, že tady máme velkého kandidáta na hru roku pro PS2. Což je při té dosavadní herní křeči na této platformě jedině dobře. A pakliže jsem to ještě neřekl, tak teď je na to ten nejvyšší čas - na podzim bychom to mohli mít na trhu!