Když scénáristé Ted Elliott a Terry Rossio oslovili režiséra Gore Verbinskiho se scénářem k filmu Piráti z Karibiku, Verbinski byl jejich interpretací nadšen. "Když jsem poprvé slyšel příběh v podání Teda a Terryho, velice se mi líbilo, jak dokázali převrátit tu klasickou pohádku naruby," říká Verbinski. "Ve scénáři jsou všechny obvyklé součásti pirátských filmů, ale hlavní princip je opačný. Je to film o hledání poslední části pokladu a jeho navrácení zpět. Barbossa a jeho piráti musí vrátit zpátky poslední část prokletého pokladu, aby se mohli vrátit do světa lidí z masa a kostí. Prokletí jim sice umožňuje páchat stejné zločiny, jako když byli lidmi, ale připravuje je o veškerý požitek, který z toho měli."
Poté, co se producentům podařilo získat pro projekt Verbinskiho, přišel na řadu výběr vhodného hereckého obsazení. "Pro naše filmy se pokaždé snažíme získat ty nejtalentovanější herce," říká Bruckheimer. "Tentokrát se nám podařilo zkombinovat uznávané a populární herecké veterány s několika zcela novými tvářemi."
"Máme herecké obsazení snů," říká Verbinski. "Nestává se často, aby měl režisér podobnou příležitost. Pracovat s herci takového formátu na filmu o pirátech je šance, která se nemusí opakovat."
"Jedním ze způsobů, jak publikum skutečně zaujmout, je obsazení herců, které by lidé v podobném filmu vůbec nečekali," vysvětluje Bruckheimer. "Proto jsem chtěl pro titulní roli Johnnyho Deppa. Johnny je známý tím, že se nebojí pracovat na nonkonformních projektech. Je skvělým hercem. Nejde mu jen o to, aby si získal co nejvíce fanoušků nebo vydělal co nejvíce peněz. Vybírá si role podle toho, jestli pro něj budou z uměleckého hlediska přínosem. Myslím, že chtěl také natočit film, který by udělal radost jeho dětem."
"Jack Sparrow je v podstatě líný podvodník," říká o Deppově roli Verbinski. "Je pirát, ale pokud nemusí, nežene se do žádných šarvátek. Vždycky se snaží najít nějakou zkratku. Myslím, že velký význam hraje jeho vlastní mýtus. Jack je sám sobě skvělým agentem - dokáže skvěle prodat své vlastní jméno."
"Ať se děje cokoliv, v Jackovi je stále plno optimismu," říká jeho představitel Johnny Depp. "Jediné, co chce, je dostat zpět svou loď, která je pro něj symbolem svobody. I když si při tom nenechá ujít žádnou příležitost něco ukrást a páchá spoustu jiných zločinů, jeho hlavní cíl zůstává po celou dobu stejný - získat zpátky Černou perlu a to za jakoukoliv cenu."
V roli Sparrowova úhlavního soka se představí oscarový herec Geoffrey Rush. Zlotřilý a intrikářský kapitán Barbossa je obětí prokletí, které je dobře patrné za měsíčních nocí...
"Myslím, že Barbossa je docela chytrý darebák," říká Rush. "To je s největší pravděpodobností důvod, proč je ještě stále naživu. Umí si důkladně připravit své plány a podvádět lidi. Předstírá, že je námořnický gentleman, ale ve skutečnosti je jen špinavý a prohnaný mizera."
Přestože je příběh Pirátů z Karibiku smyšlený, zajímali se filmaři o dějiny pirátství se stejným zaujetím, jako kdyby natáčeli skutečný historický film. Za tímto účelem studio najalo uznávaného historika Petera Twista, který se ve svém bádání věnuje zejména období mezi 16. a 19. stoletím. Ten pak zásoboval celý štáb spoustou cenných historických informací.
"Pirátství vzniklo už ve chvíli, kdy se člověk poprvé vydal na moře," říká Twist. "Už Julius César se dostal do pirátského zajetí a dějiny všech starověkých kultur včetně egyptské se o pirátech zmiňují. Existovali už odpradávna."
Filmaři se nijak netají tím, že se při natáčení nenechali svazovat zasazením děje do konkrétní historické epochy. "Je to čirá fikce, proto jsme se nemuseli držet žádného specifického období," vysvětluje Bruckheimer. "Chtěli jsme ale, aby film působil věrohodně a zachytil ducha určité doby, proto jsme se při zkoumání historických materiálů zaměřili na období mezi lety 1720 až 1750."
Natáčení tropických scén mělo z úsporných důvodů původně probíhat na západním pobřeží Ameriky, avšak filmaři si brzy uvědomili, že toto prostředí není dostatečnou náhradou za opravdové pobřeží Karibiku. "Plánovali jsme, že se vypravíme ještě do Austrálie a Thajska, ale s největší pravděpodobností bychom dopadli stejně - Jihočínské moře by pořád vypadalo jako Jihočínské moře. Chtěli jsme se co nejvíce přiblížit realitě," říká vedoucí výroby Bruce Hendricks. "Když jsme točili film Pearl Harbor, museli jsme jet do Pearl Harboru. Teď pracujeme na filmu The Alamo a byl by velký podfuk, kdybychom jej natáčeli jinde než v Texasu. Pokaždé se snažíme dostat se co nejblíže k realitě, protože na výsledku je to znát."
"Voda, písek a palmy v oblasti Karibiku jsou určitým způsobem výjimečné, proto jsme věděli, že musíme film natočit právě tam," říká Verbinski. "Poté jsme strávili několik měsíců hledáním místa, které by bylo vhodné pro natáčení. Jsem si jistý, že jsme prohledali více než dvacet karibských ostrovů."
"Při natáčení podobného filmu si člověk velmi rychle uvědomí, jak šíleně je tento svět přelidněný," směje se Verbinski. "Velmi dlouho jsme hledali záliv s bujnou zelení a hlubokou vodou, kde by nám do záběru nelezl nějaký hotel. V dnešní době už snad ani neexistují ostrovy, které by nebyly obydleny."
Noční přeměny pirátů v kostlivce se neobešly bez vizuálních efektů, kterých se zhostili zkušení animátoři ze studia ILM. Práce na počítačových modelech kostlivců začala fotografováním herců v jejich filmových kostýmech. Na základě těchto fotografií pak hlavní výtvarník vizuálních efektů Aaron McBride vytvořil výtvarné návrhy jednotlivých koster. Poté byli herci nasnímáni trojrozměrně. "Nejdříve jsme vytvořili velmi detailní model jednoho kostlivce," říká vedoucí vizuálních efektů John Knoll. "Tento výchozí model jsme pak vzhledem k proporcionálním odlišnostem v kosterní stavbě jednotlivých lidí museli pro každého herce upravit tak, aby odpovídal jeho fyzické schránce."
Gore Verbinski měl o vizáži svých pirátů jasnou představu. "Nechtěl jsem, aby naši piráti vypadali stejně jako piráti ve všech ostatních filmech. Nechtěl jsem vidět samé háky místo rukou, pásky přes oči a pruhovaná trička. Podle historických zdrojů se v té době lidé nedožívali příliš vysokého věku. Do lodí zatékalo, neexistovala žádná lékařská prevence a s osobní hygienou to také nebylo nijak slavné. Bylo to vcelku nechutné. Přesto jsme si při rekonstrukci této situaci užili docela hodně legrace. Někteří komparzisté se do své role vžili natolik, že to bylo i docela cítit," směje se Verbinski.
Autorka kostýmů Penny Rose navštívila několik galerií a muzeí, aby získala jasnou představu
o kostýmech z doby, ve které se film odehrává. Své návrhy konzultovala s britským expertem na pirátskou historii Davidem Cordinglym, který je autorem knih jako Under the Black Flag: The Romance nebo Reality of Life Among the Pirates.
"Tento film je pro každého fanouška velkých dobrodružství," říká Verbinski. "Je v něm plno akce, romantiky a intrik. Myslím, že uvnitř jsme každý tak trochu dítětem, které přitahují vzrušující a zábavné filmy se zajímavými postavami, zápletkou a rozuzlením."
Piráti byli odjakživa vděčným artiklem jak pro filmové tvůrce, tak spisovatele. Od četných dobrodružství pro nejmenší, kam můžeme zařadit nezapomenutelné knihy Arthura Ransomeho popisující rivalství dvou dětských skupin - Vlaštovky a Amazonky, děsivého kapitána Hooka v příbězích o Peteru Panovi, přes díla pro trochu odrostlejší obec jako je legendární Ostrov pokladů (R.L. Stevenson) či Černý korzár (E. Salgari), nezbývá než náš malý výčet zakončit Steinbeckovým Pohárem zlata nebo románem Satanské moře (P. Benchley).
Piráti, nebo též bukanýři či korzáři, jsou pojem ponejvíce spojený se 17.stoletím a námořními
aktivitami Francouzů a Angličanů v boji proti Španělům, kde vedle téměř mystických figur typu Henry Morgana nemůžeme přehlédnout ani postavu kapitána Drakea (pravda, za ním musíme o století nazpět), jenž byl za své zásluhy proti nenáviděnému nepříteli ostrovní monarchie dokonce povýšen do šlechtického stavu. Pokud jsme u vyznamenání, za film Piráti z Karibiku si jej rozhodně zaslouží Johny Depp, který tu předvádí nezapomenutelné kreace a celý film vlastně stojí a padá s jeho - v rámci svého žánru - brilantním výkonem. Přes početný ansámbl známých i méně známých herců je to právě Depp, který působí ve zdejším snímku jako dokonalý metronom dobré nálady a co víc - pakliže se vám líbily starší tituly, ve kterých účinkoval nesmrtelným způsobem rošťácký J.P. Belmondo (Cartouche, Manželé z roku II, apod.) či elegantní Gerard Philipe (Fanfán Tulipán), zodpovědně prohlašuji, že Depp zde představuje osobnost, která si z obou výše citovaných hereckých ikon bere to nejlepší. Má neuvěřitelný šarm a osobní kouzlo, disponuje obratným jazykem a vtipem a lehkost a nonšalance, s jakou se pohybuje scénou, mu zaručuje téměř jistý aplaus divácké obce. Třebaže jde v podstatě o darebáka, nelze mu po celou dobu nedržet palce. Vedle něj stojí za připomenutí postava Willa Turnera, již představuje Orlando Bloom - známý jako Legolas z Pána prstenů, který tu však vychází jako nevýrazně šablonovitý zamilovaný mladík, jenž je pro svou lásku ochoten i zemřít. Čímž pádem přichází na řadu jeho milá, pro změnu výrazně přitažlivá Keira Knightley (účinkující předtím ve snímcích The Hole, Princess of Thieves, Star Wars: Epizoda I. - Skrytá hrozba, The Beginning a Innocent Lie; nedávno
natočila filmový hit Blafuj jako Beckham a v současné době pracuje na filmu Antoine Fuquy King Arthur), která v době natáčení Pirátů oslavila teprve osmnácté narozeniny a vyjma zřejmého půvabu zde disponuje i pádnou rukou, pokud je v dané situaci potřeba. Ostatně je tu několik explozivních bojových scén, v nichž se na komparsu na place po akci citelně ušetří :o) Nicméně vedle obou výše citovaných postav ani přední australský herec Geoffrey Rush (mající za svou bohatou filmovou a divadelní tvorbu kupu trofejí, počítaje v to i Oscara a Zlatý Glóbus) nedokáže Deppovi konkurovat, k jeho cti je samozřejmě nutno poznamenat, že nemá ani zdaleka tolik prostoru a možností co jeho americký protějšek. Zkrátka a dobře Piráti z Karibiku jsou přes zajímavý příběh s povedenou zápletkou, pěknými trikovými efekty a v neposlední řadě skvělým humorem představením pro jednoho muže - a tím je skvělý Johnny Depp jako bývalý kapitán Jack Sparrow, který si tu chce vyřídit účty se vzpurným důstojníkem a posádkou, co však není zrovna v nejlepším naložení a to není rozhodně řeč o rumu…
Vzato kolem a dokola si vlastně ani nepamatuji, že by Depp natočil špatný film, i když jsem je přirozeně všechny neviděl. Ale počínaje Devátou bránou, přes Mrtvého muže a konče Don Juanem DeMarco musím sám za sebe říci, že jsem s jeho vystoupením na filmových plátnech velice spokojen a Piráti v mých očích Deppovu hereckou kreativitu a flexibilitu jenom umocňují!
Takže si to pomalu shrneme. Piráti z Karibiku představují výborný dobrodružný snímek zasazený do atraktivních scenérií, který je nicméně patřičně odlehčený a představuje tak vděčnou podívanou pro celou rodinu. Od začátku do konce se budete příjemně bavit a díky originálnímu příběhu nebude - jak je již dnes obvyklé - tak zcela zřejmé rozluštění celé zápletky, jež se točí okolo prokletí jedné lodi a pirátské osádky tuto obývající. Film nemá výrazně hluché či slabé místo, přes svou délku zdejší dobrodružství ubíhá svižným tempem vstříc překvapivému rozuzlení, čemuž do značné míry napomáhá všudypřítomný humor, ať se již jedná o vtipné dialogy či scénky. Zkrátka a dobře Piráty z Karibiku si tímto dovoluji vřele doporučit, je to jeden ze světlejších momentů společnosti Walt Disney Pictures (jejichž rukopis je dobře patrný na přítomnosti dvou nerozlučných vojáků, připomínajících do jisté míry duo z Rychlé roty jménem Chip & Dale), v němž se představují živí protagonisté a opravdu se na to dá dívat - a to i opakovaně!
Verdikt: 80%
Kdyby Francouzi dovedli udělat novou verzi Fanfána Tulipána stejně nápaditě, zábavně a s nadhledem jako Američané Piráty z Karibiku, kritik by uznale smekl a diváci se hrnuli do kin. Přitom jde o podobný spolehlivý žánr, o čistě oddechovou romanticko-dobrodružnou komedii v historických kulisách. Jenže nerozhoduje žánr, nýbrž způsob, jak jej naplnit. A co rozdíl mezi oběma snímky, to ztráta bodu pro Paříž a zisk pro chlapíky pod černou vlajkou. |
