Bratři Sam a Dan Houserovi nejsou žádné rockové hvězdy, jak by napovídal název jejich společnosti Rockstar Games, který je dnes dobře znám snad každému hráči.
Nejdražší hraVývoj aktuálního hitu, městské akce Grand Theft Auto 5, přišel na neuvěřitelných 266 milionů dolarů. To je přes 5 miliard korun. A také nejdražší hra všech dob (číst téma o nejdražších hrách) |
Sami se zájmu médií straní a nechávají za sebe mluvit svou tvorbu, před kterou musí smeknout i konkurence. Opravdu to nejsou rockové hvězdy, jsou to hvězdy herního nebe.
Obří světy s takřka nekonečnými možnostmi, které se však s každým dalším titulem ještě rozšiřují. Antihrdinové s překvapivě propracovaným vývojem charakteru. Nebývale explicitní zobrazování násilí, drog, prostituce a veškeré další kriminality. Inteligentní popkulturní odkazy formou citátů a dokonalého soundtracku. Někdo by řekl: zrcadlo současné společnosti.
To je vizitka Rockstaru.
To jsou atributy, které nese drtivá většina jeho her. A to jsou důvody, proč se ty hry prodávají po desítkách milionů a lidé z Rockstaru jsou momentálně považováni za nejúspěšnější herní vývojáře.
Fascinace volností
Ale ještě před tím, než se v kancelářích firmy v New York City otevřela stavidla bezbřehé kreativity a prakticky neomezených zdrojů, začal se tento americký sen psát jako obvykle docela v malém.
Red Dead Redemption
Stíhat vesmírné lodě, prolétat asteroidovým polem, obchodovat nebo se vydat na dráhu piráta a ovládnout sluneční systém jako padouch. Volnost vesmírného simulátoru Elite Sama Housera vždy naprosto fascinovala, zejména tedy možnost slavit úspěch jako hodný, nebo zlý. To bylo v tehdejší herní produkci, sestávající z lineárních úrovní, na jejichž koncích byli arcizlouni připravení k likvidaci, něco naprosto nového.
Sam, který se narodil se zlatou lžičkou v puse do rodiny anglické herečky a majitele jazzového klubu, byl zvyklý, že co si usmyslel, to se také splnilo. A Sam si usmyslel, že bude dělat hry, ve kterých budou mít hráči takovou volnost, jakou technologické možnosti aktuálních herních mašin jen umožní.
Tuto nikdy nekončící honbu za vytčeným cílem Sam uskutečňuje spolu se svým bratrem Danem, viceprezidentem Rockstaru, který je ze dvojice tím přemýšlivějším. Proto nepřekvapí, že se kromě korporátní činnosti věnuje také scénářům.
Ostruhy získal skvělými dialogy už v GTA 3, aby se v GTA: Vice City pustil naplno do příběhu i koncepci legendárních DJ na radiových stanicích. Vrcholem Danovy scénáristické kariéry jsou potom scénáře pro GTA 4, western Red Dead Redemption a drsnou akci Max Payne 3.
Ale zpět na začátek, kde najdeme příběh zprvu nenápadné hry Grand Theft Auto a také jména dvou dnes neznámých firem, bez kterých by však Rockstar nevznikl: BMG Interactive a DMA Design.
Jak to vlastně začalo
Sam měl jako už tolikrát v životě štěstí, když mu otec po studiích zajistil lukrativní místo v hudebním vydavatelství BMG London. Sam ovšem na protekci nehřešil a naopak se svými schopnostmi brzy vypracoval na jednu z vedoucích pozic. Někdy v té době se BMG rozhodlo, že by mohlo fušovat také do her, když začínají tak pěkně vydělávat.
A Sam jako jeden z mála, kteří tomuto odvětví ve firmě rozuměli, dostal na starost dceřinou společnost BMG Interactive. Jeho úkolem je rozhodovat, které nápady, s nimiž za ním chodí nejrůznější tvůrci, stojí za realizaci. Skutečnou svobodu však Houser nemá. Stojí nad ním management, bažící především po zisku, a výsledkem jsou tak pouze nudné a levné produkce, které mají za cíl co nejvíc vydělat. Třeba golfové simulace.
Druhou osudovou firmou je DMA Design, které se v roce 1991 povedla velká rána, když vytvořila legendární Lemmings - jednu z těch her, která tehdy nechyběla snad na žádném počítači. Možná si také pamatujete, jak jste naháněli malé mužíky se zelenými kšticemi zapeklitými úrovněmi, aby co nejvíce z nich přežilo.
DMA Design byli už tehdy známí smyslem pro detail a precizností. A jelikož jim prodeje Lemmings uvolnily ruce, rozhodli se pro zbrusu nový projekt. Jmenoval se Race 'n' Chase a jeho koncept stavěl na honičkách policajtů se zločinci. Ve hře nebylo možné páchat žádné zločiny, natož pak vyjíždět z vozovky na chodník a srážet chodce.
GTA I
První hratelná verze Race 'n' Chase se dostala na stůl Samu Houserovi, který ji označil za strašnou. Jenže BMG Interactive zrovna potřebovalo něco vydat, a tak se Sam vypravil do DMA Design a vysvětlil týmu, jak z do detailu propracovaného, ale nudného Race 'n' Chase udělat opravdu dobrou hru. Slušní hoši od počítačů tehdy nevěřili svým uším: krádeže aut, vyhazování řidičů, přejíždění chodců, zločinné mise.
Nakonec si plácli.
První Grand Theft Auto
V roce 1997 se Grand Theft Auto hrálo ještě z ptačího pohledu v dnes již prehistorické grafice. Přesto bylo neskutečně zábavné, a to i díky řadě odkazů na filmová a hudební díla.
Pamětihodná je například mise, ve které se řítíte autobusem ulicemi a nesmíte zpomalit pod určitou úroveň. Splnil se také Samův cíl hrát zase jednou za padoucha. V GTA šlo jen o to, abyste vydělali co nejvíc peněz.
GTA III
Popularitě Grand Theft Auta nesmírně pomohla kontroverze, která se kolem něj krátce po vydání rozhořela. Na pikantnosti celé záležitosti přidává skutečnost, že byla podle všeho řízená známým PR guru Maxem Cliffordem. Ten naplánoval revoluční PR kampaň, spočívající ve vyvolání hněvu médií na hru. To se do puntíku povedlo: mravokárci se mohli zbláznit a zejména u mladých hráčů se spustil efekt zakázaného ovoce.
Navzdory skvělým prodejům se BMG rozhodlo své interaktivní divize zbavit, mimo jiné i kvůli negativní publicitě, která sice dělala dobře samotné hře, ale méně už zkostnatělé korporaci. Firmu tak v roce 1998 prodala vydavatelství Take Two za 14 milionů dolarů.
Působiště změnil také Sam Houser, který spolu s novým majitelem dal vývojářskému studiu jméno Rockstar. A když už v tom byli, přikoupili Take Two rovnou i DMA Design, které se roku 1999 přejmenovalo na Rockstar North.
Midnight Club
Od té doby trvá expanze Rockstaru, který má momentálně osm poboček a který v roce 2001 vydává konečně pod aktuálním názvem Grand Theft Auto 3, jež potvrdilo kultovní postavení série tím, že jí dalo třetí rozměr a umožnilo hráčům prohánět se v libovolných bourácích tehdy takřka realisticky vypadajícími ulicemi.
Nejen Grand Theft Autem živ je hráč
Navzdory tomu, že samotný Rockstar nikdy nevytvořil špatnou hru (byť pod jeho značkou Take Two vydalo několik diskutabilních titulů od jiných vývojářů), vedla rychlá expanze k tomu, že se firma chvíli hledala, než se jí podařilo sjednotit styl a orientovat se jen na naprosté, doslova desítkové hity. Výsledkem tohoto mezidobí jsou dobré, zajímavé, ale přeci jen trochu zapomenuté série jako až příliš brutální a nechutný Manhunt či povedené, ale nevýrazné závody Midnight Club.
Kromě pokračování v sérii GTA, která se úspěšně rozvíjela a zvětšovala tituly GTA: Vice City a GTA: San Andreas, ukázal Rockstar v roce 2006 svou třídu ve hře Bully, jež se odehrává ve školním kampusu a sleduje osudy problematického žáka. Zcela jistě šlo o jednu z nejoriginálnějších her své doby a za zahrání stojí ještě dnes.
Bully
Nejpozději s Bully Rockstar potvrdil, že není studiem jedné značky, byť ve všech svých titulech vyznává určitou filozofii. Po obligátním GTA 4, které se po mnoha letech představilo ve zbrusu novém grafickém kabátku a přidalo na vizuální realističnosti, vzniklo fantastické Red Dead Redemption, asi nejlepší hra z prostředí Divokého západu všech dob. Bohužel také jediná velká hra Rockstaru, která dosud nevyšla a už asi ani nevyjde na PC.
Table Tennis
Rockstar se nebojí ani složitějších témat, ze kterých nekouká prvoplánový komerční úspěch. Troufnul si tak na ponurou detektivku L.A. Noire z prostředí losangelské policie 40. let. I toto téma přetavil ve skvělý herní zážitek, který byl navzdory očekávání následován parádními prodeji.
Pro úplnost zmiňme ještě drsňárnu The Warriors a oddechový, ale kvalitně zpracovaný Table Tennis.
Jedeme dál
Poté, co Rockstar opětovně na dlouhou dobu dopředu naplnil firemní kasy díky GTA 5, může se vrhnout na další původní projekt.
GTA IV
Přestože to tak nemusí vypadat, bratry Houserovy a jejich tým nebaví přešlapovat na místě. Nedělají to ani v rámci série GTA. Každý z dílů byl podstatně jiný než ten předchozí, ať už po příběhové stránce, nebo co do kompletní stylizace.
Zatímco základem GTA 3 jsou tradiční mafiánské filmy, Vice City se inspiruje neonovým prostředím 80. let, jaké známe z filmů Miami Vice či Scarface, a San Andreas má základnu v ghetto kultuře. Pátý díl se pro změnu orientuje na "přepadovky" jako je třeba film Heat.
Skvělé scénáře Dana Housera pak vtipně pracují s celospolečenskými tématy jako je 11. září, události za hollywoodskými kulisami či hospodářská krize, jež se dost podepsala na životním stylu obyvatel Los Santos v GTA 5.
Rockstar zcela jistě ještě neřekl poslední slovo, a hráči se tak mohou těšit na další brilantní tituly, o kterých se bude nadšeně hovořit i tam, kde běžné hry mnoho zájmu nebudí.
