Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sonic The Hedgehog - nextgen ježek

  12:02aktualizováno  10:35
Některé herní postavičky jsou nesmrtelné. Takový ježek Sonic se po herním světě pohybuje již více jak patnáct let a pořád neztratil nic ze své rychlosti. Jak je na tom však celková zábavnost?

Sonic The Hedgehog Ježek Sonic se poprvé prezentuje na next-gen konzolích a hned v úvodu se tedy nabízí otázka, jak se mu tam vede. Na 128-bitových strojích se mu totiž příliš nedařilo. Zlí jazykové tvrdí, že za pokles kvality Sonicových her mohl přechod do 3D. Víme, že si to myslí i celá řada z vás, ale dle našeho názoru byl první díl Sonic Adventure pro Dreamcast prostě super, obzvláště ve své době. Následná série 3D pokračování typu Sonic Heroes, či závodní odbočka Sonic Riders pak ale opravdu nestály za nic.

Level design je sice striktně lineární, ale mnohdy nápaditý, co se týče témat nebo situací.

Na první pohled je jasné, že si hra bere ze svých trojrozměrných předchůdců všechny herní základy. Dokonce se může při prvních Sonic The Hedgehog pár okamžicích hraní zdát, že jde o pouhý remake Sonicova původního dreamcastového dobrodružství. Zpět je systém menšího města, ve kterém je nově i několik postranních úkolů. Některé jsou přítomny pouze ke zpestření, ale některé úkoly odemykají cestu dál do akčních kol. Ty jsou samozřejmě tím hlavním, ale k nim se dostaneme až později. Vedlejší úkoly se vždy odehrávají ve městech, kterých je několik, ale podíváte se i do údolí a jiných lokací, které systém města a komunikaci s jeho obyvateli simulují. Obvykle jde o klasické úkoly typu sesbíraní co nejvíce kroužků či závodění s časem ve stylu probíhání checkpointů, naleznete zde však i mnohem složitější úkoly typu hledání určité postavy dle indicií apod. Bohužel ale tyto náročnější úkoly doplácejí na vyloženě špatné zpracování. Celkově Sonic The Hedgehog (dále jen Sonic X360) docela trpí přílišnou snahou Sonic Teamu o jeho zbytečné zdrsnění. Hra se snaží vypadat jako určená dospělejším, což se ale jeví v kontrastu s dětskými postavičkami přinejmenším zvláštně. Každopádně se opravdu dočkáte většího počtu monster, vize postapokalyptického světa a Sonic The Hedgehog méně infantilních scén. Sonic tedy opravdu dospěl, inu dobrá.

Akční kola jsou klasicky sonicovského stylu: klasické hopsání přes platformy, doplněné o loopingy, odrazové můstky a zrychlovací šipky. Vše je na svém místě. Patrné však je celkové zrychlení hry. Hra je o mnoho svižnější, spád zběsilejší a ona zmiňovaná rychlost několikrát vyšší. Dojem tohoto zrychlení mají na svědomí i umně zvolené blur efekty. Díky vhodně zvolenému stylu rozmazání krajů obrazovky máte nyní intenzivní pocit vystřelené kulky. Zpět je i schopnost skákat z jednoho vzdáleného předmětu na druhý pomocí správného načasování a zmáčknutí tlačítka pro skok. Nyní tak lze v mnoha naskriptovaných případech přeskakovat například i po řítících se kusech mola atd.

Design akčních levelů je tak ale opět silně lineární, občas nabízí možnost nějaké odbočky, alternativní cesty či skrytou lokaci, ale Sonic The Hedgehog jinak se řítíte neustále rovně za svým modrým čumákem a zpět ani o fous. Akční kola jsou přitom rozdělena, jak je tomu už od 2D dob, na checkpointy. Pokud tak v následujícím úseku levelu zemřete a budete mít ještě dostatek životů, tak můžete počítat s tím, že se objevíte na poslední záchytné brance.

Sonic samozřejmě není jedinou hratelnou postavou.

Level design je sice striktně lineární, ale mnohdy nápaditý, co se týče témat nebo situací, které si na vás hra připravila. Podíváte se na slunné pobřeží (kde vás následně na molu prožene kosatka přesně jako v Sonic Adventure), do husté džungle, či do pouště, kde si odzkoušíte novou schopnost běhu po pohyblivém písku. Bohužel však není procházení, či spíše probíhání těchto levelů až taková zábava, jak by se na první pohled mohlo zdát. Samotná hratelnost má zdravé jádro a je též velmi zábavná, o Sonic The Hedgehog tom žádná.

Hlavním a asi největším problémem hry je ale naprosto frustrující kamera. Při ponechání kamery automatice se v akčních levelech nejednou dočkáte naprosté dezorientace. Mnohdy nebudete vědět, kam běžíte, skáčete a mnohdy ani vůbec co se vlastně děje. Kamera se dá sice stlačením levé spouště resetovat, ale ani to nefunguje tak, jak by mělo. O manuálním nastavení ani nemluvě. To, že má kamera horizontální invert, který nejde vypnout, bychom hře možná odpustili, to že se však zasekává o předměty při manuální rotaci však už nikoliv. Vrcholem všeho je pak nemožnost podívat se směrem vzhůru. Ve všech ostatních směrech je sice s obtížemi, ale přesto možné se rozhlížet. Společně s ustavičným zasekáváním o polygony se tak může ze hry stát chvílemi fakt pořádný „opruz“. Výslednému dojmu nepřidává ani neustálý pokles frameratu, který je často k nevydržení. Plynulost hry padá mnohdy snad i pod deset snímků za vteřinu! Alespoň že fyzice se díky implementaci enginu Havok dostalo Sonic The Hedgehog viditelného zlepšení.

Sonic samozřejmě není jedinou hratelnou postavou. Svoji premiéru v Sonic X360 zažívá ježek Silver, který dokonale ovládá psychické schopnosti. Dokáže se díky nim vymrštit do několikametrové výšky, levitovat či přemisťovat i několikanásobně těžší předměty. Nedisponuje takovou rychlostí jako Sonic, ale jeho odlišné schopnosti přinášejí nový typ hratelnosti do sonicovských her a to je zcela jistě dobře. Třetí hlavní postavou je pak starý známý Shadow. Ten je jistě všem hráčům moc dobře známý i díky tomu, že se dočkal své vlastní hry – Shadow The Hedgehog. Každý ze tří hlavních hrdinů má navíc v záloze dva parťáky, kteří mu budou v těžkých chvílích nápomocní. U Sonica je to známé duo Tails a Knuckles. Zatímco je dvouocasá lištička Tails symbolem lehkosti a možnosti vzlétnout i do největších výšin, tak Knuckles je přesný opak. Disponuje hrubou silou a svými ranami je schopný složit i betonovou zeď. Sonic The Hedgehog Silverovi pak pomáhá do Sonica zamilovaná Amy Rose, ohánějící se velkým kladivem a kočka Blaze, známá z NDS hry Sonic Rush. Shadowův tým je pak složen z netopýrky Rogue, schopné létat, a robota E-123 Omega, který je ekvivalentem Sonicova parťáka Knuckelse, především co se hrubé síly týče. Přibylo ale i něco nových nehratelných postav jako kupříkladu princezna Elise.

Všechny tři hlavní postavy mohou ve městech za získané body kupovat nejrůznější vybavení. Vylepšit si tak mohou mnohé ze svých schopností, které se jim budou hodit nejenom při skvěle zpracovaných soubojích s bossy. Herních módů je pak ale v Sonic X360 po málu. Kromě hlavního Story režimu je přítomno i volné procházení již zpřístupněných levelů a multiplayer. Ten je ovšem určen pouze pro dva hráče a jen offline. Hrát se dá v kooperaci i versus.

Bossové ve hře...

..jsou jedním slovem výborní. Zatímco se v předchozích dílech jednalo povětšinou o nejrůznější variace na Eggmanovy obří roboty, tak v Sonic X360 se dočkáte mnohem nápaditějších a záludnějších nepřátel. Přemoci gigantického Iblise – monstrózní lávovou horu, chce trpělivost, dobré ovládání všech schopností postavy a hlavně hodně životů v zásobě. Takového Egg Cerbera pak musíte nejdříve unavit, abyste se poté mohli dostat na jeho hřbet a manuálně ho potom navedli na zeď. Souboje s bossy vyžadují nyní celkově důmyslnější taktiku, což považujeme za silné plus.

Klady a zápory

Plus Doposud nejrychlejší Sonic
Plus Devět hratelných postav včetně jedné nové
Plus Super souboje s bossy

Mínus Zrádná kamera
Mínus Řada technických problémů

Od Sonica X360 se hodně očekávalo, především co se týče po grafiky. Ta je ale dle našeho názoru silně rozporuplná. Některé lokace jako by byly vizuálně totožné s původním (osm let starým!) Sonic Adventure a jiné pro změnu kypí detaily a zejména ve vysokém rozlišení vypadají tyto části hry opravdu velmi pěkně. Zvuková stránka je pak plná nesmyslných melodií a vtipných zvuků, jak jsme si už u her se Sonicem v hlavní roli zvykli. Sonic X360 není vyložený debakl. Jde o slušnou zábavu, kterou ale naprosto shazuje příšerná kamera a řada technických nedostatků. Pro fanoušky povinnost, pro ostatní hra na velkou zváženou. Pokud však chcete udělat radost svým ratolestem, tak sáhněte po Viva Piňata. Zavděčíte se mnohem více.

Hru zapůjčila firma Gamehouse.

Sonic The Hedgehog
Výrobce/Vydavatel Sega/Sega
Platforma Xbox 360, PlayStation 3
Multiplayer: 2 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 228 kB
Verdikt: Nové Sonicovo dobrodružství, které je zároveň jeho premiérou na next-gen konzolích se nevyvedlo úplně podle našich představ, ale pořád dokáže pobavit.
Hodnocení: 60% (info)



Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Další z rubriky

RECENZE: Adventura Forgotton Anne pod krásnou grafikou skrývá jen nudu

Forgotton Anne

Máte rádi filmy studia Ghibli? Tak se na nějaký běžte znovu podívat a nenechte se zlákat hrou Forgotton Anne, která...

RECENZE: Herní zpracování Pilířů země je lepší než knižní originál

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Pilíře země jsou takřka tisícistránková historická bichle o stavbě monumentální katedrály ve smyšleném anglickém městě....

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



Najdete na iDNES.cz