Jako zarytou adventuristku mě oblast konzolí nijak zvlášť nezaujala - měla jsem za to, že tato platforma není pro žánr adventur uzpůsobená. Teď ovšem přichází na Xbox hra, která by to všechno mohla změnit. Je to pravděpodobně nejlepší adventura od dob božské The Longest Journey (jíž se ostatně velmi podobá). Řeč je o titulu Syberia (PC recenze) z dílen francouzského týmu Microids a především belgického kreslíře komiksů Benoita Sokala, jenž se postaral o grafickou stránku. Chytlavá hra, která vás vtáhne do hlubin svého příběhu, donutí vás prožívat všechny události, co se kolem vás budou odehrávat a troufám si tvrdit, že dokonce i muži se s hlavní hrdinkou lehce ztotožní. Syberia je typickým herním počinem, při jehož hraní budete neustále pronášet okřídlenou větu "teď si jen dojdu promluvit s tamtím maníkem, uložím a už OPRAVDU půjdu spát/do práce/školy/někam jinam". Hned v prvním odstavci musím s lítostí předeslat, že kvalit PC verze Xboxová mutace nedosahuje, to by byl koneckonců při konverzi téměř zázrak, stále však vysoce vyčnívá nad průměr (a upřímně - kolik takhle skvělých her jste už na konzoli hráli?). A o čem že to všechno je?
Ocitnete se v kůži mladé newyorské právničky Kate Walker, která přijíždí do maličkého, poklidného horského městečka Valadilene, kde má za úkol sepsat smlouvu o prodeji továrny na jakýsi druh robotů - automatony. Do hry vás uvede půvabné intro, v němž se setkáte s prvními zástupci těchto mechanických výtvorů. Po vstupu do hotelu vás čeká první puzzle - musíte přivolat recepčního. Již tato hádanka je typickým představitelem hříček v Syberii - spoustu věcí zde budete řešit s pomocí
různých mechanických skládanek. Kate však brzy zjistí, že se tato naprosto triviální záležitost poněkud zkomplikovala. Paní Anna Voralberg, majitelka továrny, totiž zemřela. To by neměla být pro právnickou firmu Marson & Cormont Ass taková tragédie, právníci přece počítají se vším. Jenže žádné kalkulace této společnosti nepočítaly s Anniným bratrem Hansem, který je dávno považován za mrtvého, Anna však ve svém dopise tvrdí, že je naživu a žije na Sibiři. Kate dostane pokyny seshora, že jej má vyhledat a smlouvu sepsat s ním. V této chvíli se hra rozjíždí naplno.
Během svého putování se podíváte do čtyř lokací - tou první je alpské městečko Valadilene, dále následuje areál přírodovědecké univerzity s nádražím v Barrockstadtu, třetí je zpustlá ruská základna Komkolzgrad, která se mi líbila nejméně pravděpodobně kvůli své ponurosti a pesimistickému ladění (čímž netvrdím, že je špatná, tvůrcům se naopak povedlo na jedničku vytvořit požadovanou atmosféru) a naposledy se podíváte do kdysi výstavního a proslulého lázeňského centra Aralbadu. Všechny obrazovky jsou krásně namalované, postavičky v dokonale hladkém, polygony přetékajícím 3D, k jejich rozpohybování byl evidentně použit motion capturing. Vadila mi jediná věc - obrazovek je velké množství a jsou poněkud prázdné - na spoustě z nich nelze nic provést a také se tam nic nehýbe, tudíž kupříkladu ve Valadilene budete probíhat spoustou krásných, leč brzy zdržujících a nudných, míst. Grafika jedním slovem dokonalá - tedy alespoň na PC verzi byla - konverzí na Xbox
poněkud utrpěla - zobrazení počítačového monitoru a televize je přeci jen něco jiného a tak před sebou uvidíte sice krásná, ale poněkud rozmazaná pozadí (což vadí obzvláště ve chvíli, kdy něco hledáte a místo požadovaného předmětu vidíte jen jakýsi rozmazaný flek), obrazovky detailních náhledů jsou však ostré a v pořádku. Zajímalo mě, jak si Microids při konverzi poradili s dokumenty - Kate tady dostává faxy, čte různé reklamní brožury, knihy v knihovně a spoustu dalších, které jsou pro postup ve hře naprosto nezbytné (na příklad z jednoho faxu budete opisovat telefonní číslo). Na obrazovce je uvidíte v náhledu, kde jsou sice nečitelné, lze je však pomocí tlačítek L a R zoomovat. Negativem je, že dokumenty jsou dosti velké, takže ve chvíli, kdy je nazoomujete do čitelné velikosti, vám polovina stránky zmizí z obrazovky a budete je muset při čtení posouvat doprava a zpátky doleva, což je všechno, jen ne komfortní. Animované sekvence jsou roztomilé, krásně ozvučené a už kvůli tomu, že jich ve hře není moc, si je budete opravdu užívat. Od intra, které zobrazuje Annin pohřeb, až třeba po nádherný, skvěle vymyšlený filmeček, ve kterém zpívá ruská operní diva (hudebně naladění jedinci mého typu si jej pustí vícekrát a ještě uroní slzičku).
Když už mluvíme o sluchových orgánech, těm se dostalo trochu méně pozornosti. Ano, hudba tu je, instrumentální a velice působivá, ale je jí málo a většinou ve hře uslyšíte spíš zvuky okolního prostředí než hudební doprovod. Je ovšem využita opět nápaditě a všestranně - třeba poté, co se vám podaří opravit mechanický orchestr v Barrockstadtu, se bude dříve tichou lokací nést smyčcový koncert.
Rozhovory a interakce s okolním prostředím jsou kořením každé adventury a Syberia není výjimkou. Potkáte dostatek postav, se kterými si budete moci popovídat, všechny jsou krásně nadabovány, v úvahu je vzata i národnost herních postav (skvělý námořník mluví směsicí angličtiny, němčiny a francouzštiny a jeho manželka jej vskutku krásně překládá, vtipnost rozhovoru s ním si však vychutnáte pouze ve chvíli, kdy alespoň trochu vládnete všemi třemi výše zmíněnými jazyky). Hlas Kate, jež vás bude provázet neustále, je příjemný, hlouběji posazený a rozhodně nepůsobí nikterak rušivě. Fantastický tah se Microidům povedl ve chvíli, kdy si uvědomili, že hra v moderní době by měla odpovídat i modernímu světu - ve spoustě her se setkáte s počítačovým vybavením, spoustou hi-tech předmětů, ale viděli jste už někdy v adventuře mobilní telefon? Tak tady jej uvidíte. A nejen uvidíte, je zapracováno též jeho pasivní (relativně často vám budou volat různí lidé - ať už z práce, matka, přítel či nejlepší kamarádka), i aktivní používání (telefonovat budete muset i vy, mobil dokonce poslouží k vyřešení jednoho puzzlu). "Po mobilu" si také užijete jakýsi příběh v příběhu osobního charakteru.
Jako PCčkář jsem byla hodně zvědavá na interface - přeci jen, point'n'clickové ovládání patří k adventuře jako Marx k Engelsovi. Z Xboxového ovladače sice nejsem nadšená, klávesnicoidní ovládání mi příliš nesedí (nejsem s to trefit se do dveří :-), nicméně je funkční a svou úlohu plní. Problém budete mít možná ve chvíli, kdy budete na obrazovce členitějšího charakteru něco hledat a
nebudete vědět co - interakce se totiž nabídne až ve chvíli, kdy Kate přiblížíte k dotyčnému objektu dostatečně blízko. V bližších náhledech na příklad na puzzly dostanete k dispozici kurzor, který ovšem ovládáte směrovým křížem, což je ještě méně pohodlné, ale opět - funguje to a nenapadá mě, jak by se to dalo na dostupném hardwaru vyřešit lépe.
Délka hry je průměrná, klidně mohla být delší, jenže už tak je uměle protažena pomocí statických obrazovek, kterými budete pouze procházet. Pobavíte se dobře, ale typická neřest adventur se prostě zapřít nemůže - po dohrání nemáte kromě nostalgie žádný důvod hrát znova. Chvíle po dokončení vám může zpříjemnit ještě sekce "Bonus" v hlavní nabídce - najdete v ní videorozhovor s Benoitem Sokalem o tvorbě hry, trailer, Sokalův životopis, různé náčrtky a zajímavou sérii obrázků, na které uvidíte proces kompletace pozadí lokací - od ručního nákresu až po texturami potažené 3D. A verdikt? Pokud máte Xbox a alespoň trochu se vám líbí adventury či hry s příběhem, jděte do toho! Za PC verzí sice v několika ohledech lehce pokulhává, v oblasti konzolí se však jedná o pravděpodobně nejlepší hru tohoto žánru. Nabruste si proto mozkové závity a vyrazte na cestu na východ...
| Syberia | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
