Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

The Getaway - jako film

  12:00aktualizováno  16. února 2004 2:41
Působivá gangsterka zasazená do ulic současného Londýna nabízí vše, co od tohoto žánru očekáváte. Úchvatné automobilové honičky. Nelítostné přestřelky. A jako bonbónek navrch zajímavé příběhové pozadí, na které nahlížíte jednak jako odpadlík a jednak jako nekompromisní policista.

The Getaway

Vítejte v Londýně, vítejte ve filmu The Getaway. Sony jeho prostřednictvím představuje zbrusu nový a nutno poznamenat, že pěkně drsný PS2 snímek, situovaný do sfér organizovaného zločinu, v němž narazíme na některé známé tváře. Sluší se na tomto místě představit hlavní hvězdy této show. Tak především to je Mark Hammond, bývalý člen Collinsova gangu ze Soho, který se osudově střetne s Charlie Jolsonem, velkým bossem zdejšího podsvětí. Setkání to však nebude pranic příjemné, neboť při něm zahyne Markova žena Susie a je unesen jeho malý synek, kterého poté Jolson využívá jako páky pro Hammondovu spolupráci, znamenající mnoho prolité krve nejenom mezi londýnskou galerkou. Dalším z hlavních protagonistů, tentokráte stojící na opačné straně barikády, je neúprosný policista Frank Carter, který stíhá Jolsona a jeho úděl je tím těžší, že v řadách představitelů zákona bují silná korupce a to na nejvyšších místech. Poslední z klíčových rolí je přidělena chladnokrevné Yasmině, která si od úvodního únosu Hammondova syna projde nečekanými peripetiemi a dramatickými zvraty. Každopádně příběh The Getaway je skutečně mimořádně zajímavý a komplexní a skutečnost, že se na něj díváte ze dvou úhlů dvou ústředních hrdinů (Mark Hammond a Frank Carter) jej činí poměrně originálním, což určitě oceníte stejně jako časté enginové sekvence, mající v mnoha směrech visačku vysoké kvality. Tvůrci zde evidentně vynaložili hodně úsilí, abyste při hraní zažili autentický filmový prožitek. Opravdu, při The Getaway máte dosti často neodbytný dojem, že se díváte na nějaký špičkový DVD film. Stylové menu je přímo brilantní a navrch, během hry se vám na obrazovce nezobrazuje žádné rušivé info, žádné indikační ukazatele, prostě čistý obraz a realistická podoba Londýna tak, jak jej známe. 50km2 je opravdu pořádná herní rozloha, o to víc, když se tohle velkoměsto tvůrci snažili zachytit co nejvěrněji, k čemuž posloužilo na 50.000 digitálních fotografií. Aby vám na place nebylo smutno, o vítané oživení se starají chodci a též obvyklý dopravní ruch, jehož ponejvíce zaštiťují typické patrové londýnské autobusy či staré taxíky, ale též rychlé policejní vozy a velké sanitky. Celkem tu má být okolo 60 licencovaných vozů, které pochopitelně nejsou nerozbitné a zohlednění stupně poškození aut je stejně impresivní, jako ten řád, který Londýnu ze světa jedniček a nul dokázali tvůrci vtisknout. Jedinečná zkušenost, která se tak v mnoha ohledech vyrovnává světu prezentovanému ve 3D verzích série GTA (GTA3, GTA: Vice City).

The Getaway The Getaway

Padla-li řeč o chodcích ... a je-li řeč o padání. Pěší komunita se rámcově dělí do několika kategorií. Podíváme-li se na typ občana, pohybujícího se výhradně v exteriérech, najdeme tu poměrně rozmanitou klientelu lišící se především stupněm svého intelektu. Někteří mají při vaší divoké jízdě nezvladatelnou tendenci hodně panikařit, pročež je pak chtě nechtě zkosíte. Jiní zdařile uhýbají a vbíhají do vozovky v případě, že to právě valíte po chodníku vyhýbajíce se tak dopravní zácpě. Nutno poznamenat, že zdejší řidiči jsou poměrně korektní a málokdy se stane, že by nečekaného návštěvníka z řad chodců na silnici surově přejeli. Pak tu jsou patrně ti nejchytřejší ze všech, kteří vše řeší příkladným přitisknutím se ke zdi blízkého domu, což se jeví jako nejlepší možná alternativa jak se vyhnout onu palčivému problému, majícímu velkou kosu přes rameno. Bohužel vše uvedené se hroutí jako hromádka z karet v okamžiku, kdy zazní policejní siréna a The Getaway budete se řítit ulicemi jakožto Frank Carter - chodci vám totiž z nějakého důvodu budou sami skákat pod kola. Možná, že nám tím chtěli autoři něco důležitého naznačit, těžko říci. Každopádně, když už jsem nakousl Carterovu jízdu se zapnutým majáčkem musím zdůraznit podařený motiv, že se vám všechna auta snaží zdvořile uvolnit cestu - bohužel to neplatí o křižovatkách, kde se najde spousta hlupců nedbajících vašeho příjezdu a klidně vám vjedou do rány. Ale zpět k lidem obývajícím zdejší svět a pohybující se toliko po svých. Jejich fatální selhání bych viděl v interiérech, kde se civilisté neváhají proměnit ve statistická čísla svým nelogickým naběhnutím do víru nelítostné přestřelky, pro což prostě nemám rozumné vysvětlení a to tím více, že v Londýně nebývá žádné velké teplo.

Co se týče jízdy v ulicích Londýna a inteligence a aktivit jednotlivých řidičů, tak asi takhle. Když jste v kůži Marka Hammonda, tak po vás jde kdekdo, počínaje neodbytnými policejními složkami a konče rozličnými klany. Celá akce má však několik vcelku propracovaných modelů, kde najdeme třebas fakt, že policie nedá zločincům za vašimi patami nic zadarmo a pokud někde společně zastavíte, můžete se dočkat nekompromisní přestřelky mezi policisty a vašimi pronásledovateli, přičemž i vy můžete přiložit samopal k dílu. Také motiv střídání auta pro alespoň dočasné setřesení rukou zákona se mi hodně líbí, nicméně některé momenty vzbuzují určité rozpaky. Třeba když to ostře pálíte v protisměru a troubíte ostošest, každý normální řidič by alespoň jevil nějakou snahu uhnout vám z cesty. Zde tomu tak není a The Getaway procento sebevrahů v londýnském provozu je tudíž doslova alarmující. Navíc, pokud si vypůjčíte policejní vůz, všichni zúčastnění nějakým záhadným způsobem poznají, že s policií nemáte nic společného a na rozdíl od podobné jízdy za Franka Cartera vám nedají ani píď vozovky zadarmo. Gangsteři vás zase objeví za každých okolností a tak jste často nuceni jít do konfrontace, znamenající zastavení, rychlé vystoupení, vykropení konkurenční posádky a následné pokračování v krasojízdě. Nutno poznamenat, že podobných nejasností je zde ještě několik, ale současně by se slušelo říci, že tvůrci rozdali trumfy oběma stranám a snažili se zachovat vyváženou hratelnost, což se jim celkem daří. Jako Frank Carter tak třeba nejste nijak penalizováni za chaos, jehož způsobíte na silnici a policejní vozy se tady půjčují doslova samy.

Je trochu škoda, že tvůrci škudlili s dalším - alternativním - pohledem na dění, takže jezdíte toliko v defaultní third-person perspektivě, která na druhou stranu celkem vyhovuje a jediný problém je pouze u vysokých sanitek, s nimiž nemáte až tak úplně jasné povědomí o situaci před vámi. Jízdní projev je samozřejmě ryze arkádový, ale každý typ auta se ovládá a chová trochu jinak, nemluvě o jeho výdrži. Poškození vozů je zde prezentováno velice povedeně a nesmírně efektně, přičemž své si k problému řekne aktivní policie či váš neobratný jízdní projev resultující v nepěkné havárie. Rozhodně se připravte na skutečnost, že architektura The Getaway Londýna nemá epické rozměry silnic amerických měst v GTA, takže se velmi často dočkáte nepříjemných jednosměrek, slepých ulic a hlavně načisto ucpaných komunikací, ve kterých si při projíždění ve vysokých rychlostech budete dosti často připadat jak v Burnoutu. Policie je však bdělá a tak pokud vás jako Marka Hammonda - na kterého budou mít s postupujícím příběhem spadeno snad úplně všichni - někde zbystří, čeká vás pořádné tóčo. Policejní zátarasy, pásy s hřebíky a abyste byli patřičně in, budete ještě němým svědkem vzrušené komunikace skrze policejní vysílačky. Místy opravdu strhující zážitek. Při honičkách s policií jakož i gangstery se vyplatí používat ruční brzdu, se kterou je efektní otočka o 180° a následný únik okolo překvapených pronásledovatelů doslova lahůdkovou záležitostí. U mise, odehrávající se na čtyřech kolech, si své k situaci řekne i ten který konkrétní úkol, přičemž ve většině případů sice musíte jenom dorazit z místa A do místa B v jednom celku (u Cartera pak máte pravidelné a někdy i docela hraniční časové limity), ale najdou se i okamžiky, kdy je nutné někoho zlikvidovat (tradiční najíždění a narážení) nebo přijde ke slovu sledovačka. Auto však lze využít i v některých pěších misích pro rychlou anihilaci nepřátelských ozbrojených sil, což prostě nemá chybu. Akce v několikapatrových podzemních garážích je toho klasickým příkladem! V závěru tohoto odstavce mohu ještě zmínit motiv, kdy se dočkáte i spolujezdce schopného střílet z okénka na dotírající svoloč, což jenom zvýrazňuje vynikající zážitek z celé akce - jež sice má některé chybky a dle mého i zbytečně účelové prvky, ale suma sumárum se u toho budete dobře bavit a to je to hlavní!

The Getaway

Vedle části, v níž jste za volantem nějakého vypůjčeného či ukradeného automobilu se dočkáte i fáze, kdy se musíte postavit na vlastní nohy a vyřídit si to pěkně ručně a stručně. Zbraňový potenciál sice není bůhvíjak bohatý, ale svému účelu to plně dostačuje, neboť soupeř je na tom zpravidla stejně. Pravda, povětšinou má celkem brutální početní převahu, ale pro vás mluví řada zajímavých schopností, které váš úděl znatelně ulehčují. Především se dokážete zdárně krýt za všemožnými objekty a zdmi, odkud můžete bezpečně opětovat palbu nebo překvapit své soky rychlým vystartováním zpoza rohu. Tyto momenty jsou pak skutečně úchvatným doplňkem místy neuvěřitelné akční řeže (souboj gangů je další lahůdkou), jíž však trochu kazí přeprogramovaná AI, dávající soupeři dosti často právo prvního výstřelu…

Protivníci nicméně mnoho nevydrží a jedna salva je tak ihned povolá do věčných lovišť, přičemž mrtvoly na zemi časem mizí, aby uvolnily místo v dlouhé frontě na “maso“. Avšak existuje zvláštní sorta lidiček, kteří jsou až neuvěřitelně odolní, až bych řekl, že nesportovně používají nějaký pochybný cheat. V souvislosti s cheatem nemůžu ještě nezmínit fakt, že na rozdíl od vás nezná soupeř význam slovního spojení “nedostatek munice“, což některé okamžiky staví do hodně kritické roviny. A to z toho důvodu, že se tady nehraje na uzdravovačky a vaše tělo patří co chvíli do kategorie ohrožených druhů. Neboli i vám stačí k cestě pod kytky pár přesných střel a následně můžete celou pěší túru začít nanovo. Východiskem z nouze budiž pozoruhodná vlastnost obou hratelných postav, The Getaway kdy se v případě zranění (jasně indikovaného skrze krvavé skvrny na vašem obleku) samovolně opřete o stěnu a postupně to “vydejcháte“! Tedy pakliže si můžete dovolit ten luxus někde v koutě čekat. Nepřátelé totiž občas překvapí svými aktivitami, ale globálně vzato se dá říci, že neslují zase nějakou mimořádně vysokou AI. V tomto kontextu bych měl velkou výtku vůči jednoduše naskriptovaným situacím v tom smyslu, že v momentě, kdy opakujete svůj postup hrou, se akce mění v pouhou rutinu bez jediného překvapení, což je rozhodně obrovská škoda. Přesto si i tak musíte pečlivě hlídat záda - obtížnost téhle fáze poněkud klesá s příchodem Franka Cartera na scénu, poněvadž mu nezřídka asistují policejní oddíly, se kterými máte přeci jenom dostatek času na vyléčení případných šrámů!

Co se týče dalších a dosud nezmíněných pohybových kreací a jiných dovedností, vedle šikovného kotoulu a běhu tu je zcela mimořádná nabídka chycení oponenta a jeho následného využití jako štítu - s možným okamžitým zlomením vazu či brutálním odstřelením u Hammonda, u Cartera se pak jedná o vděčné kombo rychlé pacifikace. Palebný mód nabízí automatické zacílení oponenta, mající však své příležitostné mouchy, a manuální náměr, nabízející tak de facto jedinou alternativu pro korekci zdejší kamery a eventuální rozhlížení se vůkol. Jeden defaultní kamerový pohled v third person akci, byť dynamický - ale toliko v rukou herního kameramana, je zkrátka velký krok nazpět. Pokud k tomu připočtu poněkud toporný pohyb The Getaway vybraného hlavního hrdiny (na takové jednoduché otočení vůkol vlastní osy potřebujete něco prostoru) není divu, že se často dostáváte do situace, že nevíte přesně, co se děje a hlavně jak si stojíte. Je doslova hanebné, že tvůrci nevyužili pravý analog pro manuální ladění pohledu, což by se vám mnohdy hodilo př. ve stealth misích, kde jste díky nepřizpůsobivému kamerovému systému často jako slepí a nedokážete zavčas pružně zareagovat. A tak zejména díky nepřesvědčivé kameře se místy dostavuje zbytečná frustrace končící nezřídka nějakou lacinou smrtí. Bylo by však fér přiznat, že se tvůrci snaží kritická místa značně zjednodušit, pěší mise bývají jednak relativně krátké a kamera se střelhbitě přesune za záda hlavní postavy vždy, kdy zpomalíte v postupu vpřed.

Jelikož sledujete, resp. účinkujete ve filmovém představení, musíte počítat s tím, že se nikde neindikuje počet munice v momentálně držené zbrani, čas, zbývající vám do konce dílčí části mise, stupeň poškození auta či váš zdravotní status. Hra vám zkrátka nic neulehčí. Motor hučí a vysílá neklamné kouřové signály. Krvavé skvrny na vašem kabátě a zhoršená pohyblivost. Klapání úderníku pistole na prázdno. Tohle jsou atributy, jež vám dají připomenout, že něco je špatně. Decentní pomrkávání blinkrů u auta pro určení směru kudy tudy, či naléhavá a velice stylová hudební znělka zohledňující, že času již není nazbyt. Tohle je nový pohled na věc, vyžadující vaše plné soustředění. A chyby se tvrdě trestají - restartem mise!

The Getaway

The Getaway je celkem vzato těžká hra. Mnohokrát se dokážete dostat dále jenom za nevděčného systému pokus-omyl a mnohokrát budete chtít prohodit ovladač televizní obrazovkou. The Getaway je zkrátka takový netradiční pokus, který sice na řadě míst značně ztrácí ze svého kouzla (jak již bylo naznačeno výše, zejména pasáže na vlastních nohou mají občas nehezké výpadky), ale stále je zde spousta materiálu, jenž stojí za zvýšenou pozornost. Třeba možnost zopakování si jakékoliv již absolvované mise. Nebo Free režim, který si však musíte zasloužit…

Takže si to v kostce sesumírujme. The Getaway nabízí dva separátní herní modely, mezi nimiž se plynule a svobodně přemisťujete. V části odehrávající se v ulicích Londýna v autech to do značné míry evokuje sérii GTA, resp. s ohledem na možnosti spíše značně vylepšeného Drivera 2 (ostatně, způsob kterým Hammond/Carter při běhu natahuje šestnáctky připomíná Tannera). V části, kdy se ocitáte na vlastních nohou si to zase nezadá s akčními kusy prezentovanými ve třetí osobě. K tomu si připočtěte výbornou audiovizuální stránku a dostanete špičkovou next-gen prezentaci. Pohříchu občas na tomhle luxusním úpletu utíkají oka hratelnosti, takže se The Getaway do edice těch NEJ kusů, začínajících na osmdesátkové kvótě, nakonec neprotlačil. Snad příště.

The Getaway The Getaway

The Getaway
Výrobce/Vydavatel SCEE
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ne
Paměťová karta: ano, 56kB
Verdikt: Jak to celé shrnout? The Getaway má jako hra rozhodně velmi slibný potenciál, jehož se však nepodařilo zcela využít. Pro trpělivé hráče je to však navzdory všemu určitě vhodná volba.
Hodnocení: 70% (info)

Autor:




Nejčtenější

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

The Orange Box
Na třetí epizodu Half-Lifu 2 čekáme již 10 let. Vzpomínka na Orange Box

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Mafia: The City of Lost Heaven
Legendární první Mafia je opět v digitální distribuci

Fanoušci nejpopulárnější české hry všech dob si konečně zase mohou koupit její digitální kopii.  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Další z rubriky

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.