Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

The Holy Sword: The Ring

  12:00aktualizováno  16. dubna 5:17
Legendy o udatných rytířích bojujících proti zlu za čest a svobodu jsou vděčným tématem desítek her. Nejinak je tomu i v tomto „podivném“ RPG od společnosti Megaware. Naplnilo očekávání a prosadí se v tvrdé konkurenci právě vycházejících titánů jako je Might & Magic IX, TESIII: Morrowind nebo Dungeon Siege?

The Holy Sword: The RingRPG hry jsou i přes své nezanedbatelné stáří stále jedním z nejpopulárnějších žánrů vůbec. Tak, jako byly koncem devadesátých let v kurzu realtimové strategie, nyní letí fantasy hry na hrdiny o sto šest. A nebylo by obvyklé, kdyby se v nynější záplavě špičkových Might & Magiců, Wizardry a Morrowindů neobjevila černá ovce hodná svržení do nejtemnějších kobek smradlavého žaláře. Jak už asi správně tušíte, The Holy Sword je krystalicky čistou definicí černé ovce, v tomto případě spíše obrovského černého vola.

Vše začalo poměrně nevinně vyhlížející obrazovkou autorunu. Render trochu připomíná infantilnější mangu... "Ale což", řekl jsem si a ve skrytu duše zavzpomínal na mangového Zeldu, jenž by i dnes s přehledem převálcoval většinu soudobého braku. Po instalaci už následovaly náznaky, že něco není úplně v pořádku. Volba rozlišení jen do 640x480 - alespoň bude vše plynulé. Po několikerém probliknutí obrazovky ve snaze dostat se do léta nepoužívaného rozlišení se na monitoru klasicky objevilo intro. Tedy klasicky... Lze vůbec nic neříkající tříminutové animaci kamery kroužící okolo hradu (který mimo jiné připomíná příručku 3D Studio snadno a rychle) nazývat intrem? The Holy Sword: The RingHlavní menu je na tom lépe, ale postava na pozadí (krysočlověk?) nepůsobí zrovna uklidňujícím dojmem. Inu nebudeme nad hrou ještě lámat hůl, asi se jedná o nějaké RPG pro menší parchantíky. Pro jistotu však chystám místo hole rovnou basebalovou pálku, on ten rohatý pán nikdy nespí.

The Holy Sword opravdu je, nebo spíš měl být hrou určenou pro ty mladší z nás, což dokazuje jak stylem grafiky (ne grafikou samotnou, o té radši později, jinak by recenze skončila s hodnocením 0% hned tady), tak příběhem. Ten začíná v královském paláci, kde se vy, mladý princ Gilbert, připravujete na svou první královskou buzeraci, eh... inspekci v pohoří zovaném Ya-Ya mountains, obývaném rasou, která by se v jazyku klasické fantasy dala označit jako trpaslíci (ve skutečnosti jsou to zmínění krysolidé). Zanedlouho po opuštění hradu dorazí Gilbert s družinou do vesnice trpaslíků, která je stižena nájezdem pekelné hordy, a přeživší vůdce trpaslíků žádá pomoc při hledání ztraceného posvátného kamene. Vše však komplikuje nenadálý vpád vojsk do království Gilbertova otce a zde začíná vaše putování - zachránit posvátný kámen. Dobře podaný (pomocí rozhovorů) pohádkový příběh je jednou z mála věcí, která mě na The Holy Sword zaujala. Bohužel není ani jediný rozhovor namluven a čtení dlouhých textů zanedlouho vyústí v bezmyšlenkové odklikávání.

The Holy Sword: The Ring

Kořením každého RPG jsou souboje a vývoj postavy. Hned na začátku se k vám přidají tři další postavy, každá s odlišnými schopnostmi. Ve městě si můžete dle libosti (a dle měšce) nakoupit nabízené vybavení, které má však na můj vkus až moc atributů, a to nepatřím mezi přívržence jednoduchých RPG typu Diabla. Navíc když je hra určena mladší věkové skupině, snadno se zde hráč ztratí. O vývoji postav toho moc napsat nelze, je totiž standardně levelovací, dalo by se říci až okopírovaný z jakékoliv jiné podobné hry.

Soubojovou část lze označit jako fantasy Battle Isle: Incubation, což vůbec nezní špatné a je až s podivem, že zatím nikoho nenapadlo zkonvertovat jednu z nejlepších tahovek do fantasy prostředí. V tomto případě by však bylo lépe, kdyby se o to nikdo ani nepokusil. Těsně před bojem si můžete prohlédnou 3D bitevní pole, což je k ničemu zaprvé díky neovladatelné kameře, zadruhé pak díky tomu, že všechny nepřátelské jednotky jsou si podobné jako vejce vejci a nemáte potuchu, zdali ten panáček s zeleným kloboukem má ničivější kombo než ten v jakési „predátorské“ helmě hned vedle. Když už se hráč dostane k boji, má k dispozici několik akcí typu útoč, braň se, běž nebo vykouzli bojové kombo. The Holy Sword: The RingTy se nejvíce podobají soubojům z Final Fantasy, avšak v horším provedení. DOST nepříjemný je fakt, že vyjma podivného čísla u zbraní nemáte přehled, jaké vlastně při útoku způsobíte zranění. K nepěknému dojmu přispívá také nevyvážená obtížnost, byť můžete zapnout (nijak výrazný) autocombat. Jenomže po každém tahu musíte znovu a znovu u jednotlivých charakterů klikat na autocombat tlačítko, takže ani na záchranné kafe si hráč zajít nemůže.

Grafika je tím největším výsměchem, jaký nám mohli animátoři kdy uštědřit. Úžasný engine, který dokáže vykreslit celých deset polygonů a jeden sprite najednou, by neobstál ani na přehlídce psychedelického umění a směle nasazuje paroží na programátorovu hlavu. Jedno ocenění si však autoři zaslouží, a to cenu za nejhranatější svět s nejplacatějšími postavami (reprezentují je totiž jen 2D sprity) široko daleko - Picasso by se divil. Kam se ztratily vyhlídky na novou generaci enginů, na tzv. facial animations, stovky tisíc polygonů a další? V The Holy Sword bych vraždil i pro jedinou kvalitní texturu. Nemá cenu zde dále popisovat utrpení vizuálního smyslu, už jen nevkusná textura v minimálním rozlišení na pozadí každé scény, která navíc nereaguje na jakýkoliv pohyb "dynamické" kamery, by vydala na rozsáhlou úvahu na téma "Jak snadno a rychle přijít k nevolnosti". The Holy Sword: The RingUvozovky u dynamické kamery výše nejsou v žádném případě jen tak náhodou. Kamerou totiž můžete v omezené míře pouze posunovat do stran, avšak natáčení se děje automaticky. Tedy spíše neděje, protože dostanete-li se za jakýkoliv objekt větší než váš hrdina, jste většinou ztraceni, poněvadž se jím kamera snaží jaksi prokousat a většinou si vyláme zuby dřív, než se dostane na druhou stranu.

Poslední hřebíček (ehm, spíše pořádnou ocelovou skobu) do rakve ve formě ovládání si samozřejmě nemohu odpustit. V průběhu hraní jsem nabyl pocitu, že hra si automaticky přeměňuje konfiguraci kláves, jen aby z hráče udělala blbce. Chvíli tak šipky fungují pro posun kamery, najednou šipka doleva začne vyvolávat menu, myší se nedá posunovat výhled a tak dále, až do úmoru.

Je převeliká škoda, že někteří lidé dokáží dlouhé týdny pracovat na něčem, co je ve finále strháno a na věky věků zavrženo, a navíc vše vydat v nejúrodnějším období roku na hry. Přitom v případě The Holy Sword byl původní koncept (fantasy Battle Isle říznutá vývojem postavy a adventurou) lákavý, ne-li až originální (i když...). Takhle ho lze doporučit, snad jen aby byl přidáván k nákupu nad 100,- Kč jako tácek pod pivo. Nebo lépe pod absint, The Holy Sword nestojí ani za vzniklý pivní mozol.

The Holy Sword: The Ring
Výrobce: Crystal Interactive
Vydavatel: Megaware
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Oficiální homepage: http://www.crystal-interactive.com/pcgames/roleplaying/...
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 32 MB RAM, 3D karta
Doporučená konfigurace: procesor 400 MHz, 64 MB RAM, 3D karta
3D karty: ano
Multiplayer: ne
Verdikt: Řečeno bez servítek a naostro, jedna z nejhorších her posledních měsíců. Proč ztrácet čas zrovna u ní, když je tu tolik jiných možností?
Hodnocení 30%

Autor:


Témata: Might & Magic, Pivo, Zelda

Nejčtenější

Revoluční rok 1998 ve hrách. Zvolte tu nejlepší

Nejlepší hry roku 1998

Rok 1998 byl pro hry mimořádně požehnaný. Kromě toho, že vznikl Bonusweb, vyšla celá řada her, které dodnes platí za...

Konec dohadů. Unreal, nebo Quake?

Střílečka Quake je šestnáct let stará a stále září.

Pokud byste si museli vybrat, dáváte, případně dávali jste přednost značce Quake, nebo raději konkurenci v podobě...



Hry a porno generují největší příjmy z virtuální reality

Pornografická videa v VR

Největším motorem v oblasti virtuální reality jsou hry a porno videa. Vyplývá to z úniků dat Valve a analýzy...

Vynikající střílečka Insurgency je dočasně zdarma

Insurgency

Multiplayerová střílečka Insuregncy dostane 18. září nepřímé pokračování nazvané Sandstorm. Aby její autoři zvětšili...

RETRO: Sexy střílečku SiN potopil revoluční Half-Life i vlastní chyby

SiN

Letos slavíme dvacet let od vydání kultovní střílečky Half-Life, jejíž sláva zcela zastínila méně známou střílečku SiN....

Další z rubriky

RECENZE: Agony měl šokovat zpracováním pekla, ale je to nudné béčko

Agony

Výlet do pekla by nechtěl asi zažít na vlastní kůži nikdo, ale taková virtuální exkurze ve hře, to je jiná. Madmind...

RECENZE: Čím více zabíjíte, tím jste silnější. Vampyr není pro každého

Vampyr

Zvláštní kombinace detektivní adventury a akčního RPG se povedla jen napůl. Pokud byste ke skvělému příběhu chtěli i...

RECENZE: Far Cry 5 na Marsu baví vtipem a nudí zbraněmi

Far Cry 5: Lost on Mars

V Lost on Mars, jak se jmenuje druhý přídavek pro akci Far Cry 5 , se vydáme na rudou planetu bojovat proti arachnidům....



Najdete na iDNES.cz